Konec civilizace
Aldous Huxley
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59620/bmid_konec-civilizace-bh1-59620.jpg
4
1636
274
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My (1920) a Orwellovým románem 1984 (1949) jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2011 , MaťaOriginální název:
Brave New World , 1932
více info...
Přidat komentář
Fantastický, nadčasový text. Trochu mě překvapuje srovnání s Orwellem, mnohem více mi atmosféra "Konce civilizace" připomněla Houellebecqovu "Možnost ostrova" - další ze skvělých antiutopických románů. Ostatně i Huxley určitým způsobem tematizuje ostrov, nikoli jen jako prostor k pobytu, ale jako prostor, v němž už lidé, ačkoli společně, žijí. Byť si to neuvědomují.
"...Pak už si jen přál, ať se divoch otočí tak, aby mohl dostat v záběru zblízka snímek krve na jeho zádech -"
Už ve třicátých letech minulého století Huxley věděl, že člověk se (navzdory vnějším podmínkám) nemění. A že není úplně jednoznačné, kdo z nás je vlastně divoch...
Spíše nežli román se jedná o pojednání o budoucnosti. Orwell se s podobným námětem vypořádal daleko lépe. Dvě hvězdy dávám rozhodně za zajímavé slovní spojení, nápad a ideu. Nikoliv za příběh, který je imho poněkud odbytý.
Chirurgicky mrazivá vize fašistické, nové, udatné společnosti. Genetickou manipulací a vybroušeným vzděláváním odborně pěstovaní lidé jsou finálním naplněním snu sociálního inženýrství (a eugeniky) o řiditelném, předvídatelném a tudíž stabilním státu. Na rozdíl od Orwellova 1984 je zde ukájení pudů za mohutné podpory promiskuity žádoucí, trvalé vztahy však nikoli. Konečně Tisíciletá říše na pořádných základech! Heil..ale co to, fuj! Škoda jen, že se román ke konci pouští do naprosto zbytečného srovnávání s divochem, které nudí a narušuje jinak kompaktní celek díla. I tak 5***** Slabších, ale přece.
Pokud je myšlenka autora původní, je to myšlenka geniální. Jednalo by se potom o předchůdce všelijakých Matrixů a jim podobným. Do knihy se mi ale nepodařilo začíst.
Netradiční nastavení lidské společnosti. Vyspělá společnost se rozmnožuje v množírnách. Pojmy rodina, otec a matka jsou směšné až hanlivé výrazy. Lidé dělají to pro co byli při vývoji embrya predestinovaní. A když je někomu špatně, nebo je v situaci ve které si neví rady, tak si vezme "somu". Zajímavé, rozhodně stojí za přečtení, člověk nepotřebuje tolik fantazie, aby viděl paralely se současnou společností... Na druhou stranu se pořád vtírá myšlenka, zda je nastiňovaná společnost špatně se vším všudy...
Kam až nás zavede naše konzumní společnost?
" ... neodkládej na zítřek zábavu, kterou můžeš mít dnes“ - heslo dneška jako vyšité.
Vzdáme se stejně jako oni své svobody, resp. celého smyslu našeho života, pro zábavu a uspokojení našich choutek? Ten, kdo se odváží samostatně uvažovat a opovrhovat masovému "vymývání mozku" ve formě reklam, módního zboží, všelijaké zábavy, adrenalinových sportů, sexu kam se podíváme, apod. je vyřazen z davu:
"Ty bys nechtěla být svobodná, Lenino?“
„Nevím, co myslíš. Já jsem svobodná. Mám naprostou volnost skvěle se bavit. Každý je teď šťastný.“
Zasmál se. „Ano každý je teď šťastný. Začínáme s tím už u pětiletých dětí. Avšak nechtěla bys být svobodná, abys byla šťastná nějak jinak, Lenino? Například podle svého, nikoliv jako jsou ostatní?“
Neměli bychom zapomínat, že jsme to my, kdo určuje přítomnost (a s ní i naši budoucnost). Je na nás, jakým způsobem štěstí dokážeme vnímat.
Kniha mě naprosto fascinovala, jak si autor představoval nynější svět v roce 1930.
"A jeho nohy sou houpaly k severu a k jihu"
Jak jsem byl z této knihy zpočátku nadšen, tak zklamaný jsem z ní byl na jejím konci. Výtečný námět utopistické civilizace, která nahradila přirozený systém náhodné lidské reprodukce klonováním a pečlivou predestinací, se zdál být velmi slibný. Bohužel autor tento slibný materiál vůbec nedokázal využít, místo parádní sondy do takto zmutovné totalitní a dekadentní civilizace se čtenář dočká hromady prázdných řečí na téma láska a náboženství. Dost neobratný styl vyprávění na zážitku taky nepřidá. Dvě hvězdičky nakonec dávám pouze za znepokojivě aktuální postřehy ohledně životních potřeb řadového občana.
Je desivé ako sa svet okolo už teraz podoba na Huxleyov roman koniec civilizácie . Aj súčasná doba speje k tomu, aby boli ľudia veselí a šťastní vo svojom konzume.Aby ked už nedokážu plakať brali lieky a rôzne tabletky na ukludnenie.Aby skúšali viac partnerov lebo monogamna láska už stráca svoj význam.Aby sa neodlisovali ani v najmenšom od väčšiny,ale dokonale zapadli.Jedinec už teraz chce kričať a už teraz ho nik nepočuva...tak co to bude potom?
Něco neuvěřitelného,co se týká té doby, jdy byla kniha vydána. Jedná se o velmi čtivou knihu. Dal bych klidně 5 hvězdiček, ale něco tomu chybělo, co se nedá popsat. Na druhou stranu je to jedna z mála knih, kde neexistuje postava, která by neměla mnoho záporných vlastností, což se moc často nestává.
Doufejme, že tento svět ovšem nikdy nenastane, i když do toho je ještě hodně daleko.
Nemůžu si pomoct, ale mě se to vůbec nelíbilo! Asi je to tím, že jsem přečetla během poměrně krátkého intervalu hned několik anti utopií, ale i tak - jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla do konce, a navíc mi docela vadilo to přeskakování v dějové linii - ze začátku mi to přišlo originální, ale ke konci čtení mě to už hrozně štvalo.
Líbila se mi myšlenka, jak se změní lidstvo, když se z jejich života odstraní všechny nesnáze, bolest a neštěstí... ale výsledek za to nestojí. I já si radši přeji být nešťastná než zbavená citu ke svým bližním. Začátek velice slibný, ale jak se příběh rozvíjel, ztrácel grády a niť. I tak smekám, protože na to, v jaké době byla kniha napsána, obsahuje velice "moderní" podoby "co by bylo kdyby" :-)
Líbila se mi propracovaná koncepce nového světa (mimochodem v některých ohledech velice podobného se skutečným dnešním světem). Chápu analogii určitých prvků, které Huxley do knihy vložil; vzhledem k době, kdy dílko psal. Ale to mi přijde na vyšší hodnocení jak 3/5 prostě málo.
Možná je chyba ve mně - sci-fi zas tak často nevyhledávám. Ale občas jsem se prostě nudil. I na těch relativně málo stránkách se projevila absence "většího" děje, navíc jsem měl problém s nalezením sympatií k jakékoliv postavě. Škoda.
Proč si myslím, že to takhle jednou opravdu bude vypadat?
Naprosto dech beroucí. Ovšem doufám, že takováhle nebo podobná budoucnost nenastane - je to dosti zvrhlé.
Ale kniha je to úžasná, jenom ta vize mi prostě přijde odpuzující . . .
Musím se přiznat, že jsem první 2/3 knihy chápal spíše jako mírně nadčasové sci-fi s temnou vizí lidské společnosti a dobrým odhadem autora. Ale poslední kapitoly, které jsou protkané citáty ze Shakespeara, plné polemiky s vědou a Bohem, jsou sondou do lidské mysli, která je držena v neviditelném vězení, které zautomatizovaná společnost nazývá štěstí. Moc pěkné.
Tato antiutopická vize mě dostala snad od první stránky. A četlo se mi to možná líp jak Orwell. Snad se k ní ještě někdy vrátím, neb věřím, že se z ní dá odnést ještě více, než co mi dala napoprvé. :-)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie alternativní historie zfilmováno 20. století anglická literatura konzumní společnost rozhlasové zpracování přelidnění kritika
Autorovy další knížky
| 2011 |  Konec civilizace |
| 1996 | Brány vnímání |
| 2001 |  Ostrov |
| 1970 | Raněný slepotou |
| 1998 | Šedá eminence |
Je jenom otázkou, zda se naše doba začne víc blížit této knize nebo Orwelovu 1984... Doporučuju přečíst i každému, kdo se zajímá o 'pro life' - kniha je poměrně přesvědčivou obhajobou proti eugenice a jakýmkoliv snahám o umělé manipulování s geny a vyytvářením 'superlidí'...