Chobotnice

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román Chobotnice od Pauliny Świst je další silná kniha od nejpopulárnější polské debutantky posledních několika let. Po bestselleru s názvem Kolotoč nastal čas na pokračování, kde už nepřichází na scénu jen finanční machinace a plamenná vášeň, ale také pašování zlata a aféra katolické církve. Policista z ústřední vyšetřovací kanceláře Michał Grosicki jede na služební misi do Horního Slezska. Do zločinecké organizace se mu podaří proniknout natolik dobře, že jej nechá zatknout tamní prokurátor Zimnicki. Ale to je teprve začátek nového obřího spiknutí, do něhož jsou zapojení i nám dobře známí hrdinové z prvního dílu – Orel a Olka. Vše nasvědčuje tomu, že příběh finančních podvodů zdaleka neskončil útěkem z Polska… Četba Chobotnice je nefalšovaná jízda bez řídítek. Aféra střídá aféru a ve hře je toho stále víc. To všechno se přitom – jak už jsme zvyklí – odehrává v atmosféře žhavé vášně. Paulina Świst dokáže jako žádná jiná autorka brilantně spojovat bravurní líčení děje s odvážnou erotikou a tajemstvími právnického světa. Spisovatelka pracuje zároveň jako advokátka specializující se na trestní právo a důkladně díky tomu zná temné stránky polského trestního systému. Na základě vlastních zkušeností vystavěla další detektivní příběh, který by se klidně mohl odehrát i ve skutečnosti. Ostatně kdo ví, jestli se skutečně nestal…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458867/big_chobotnice-L9A-458867.jpg 4.371
Série:

Kolotoč 2.


Žánr:
Literatura světová, Detektivky, krimi, Erotika

Vydáno: , Red
Originální název:

Sitwa, 2019


více info...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha Chobotnice

eliska2126
16.12.2021

Tak tohle byla skvělá jízda! Přiznám se, že tohle bylo moje první setkání s autorkou, páč jsem někde četla, že tuhle sérii můžu číst i samostatně (asi spíš ne, páč na začátku jsem byla lehce zmatená, ale to byla moje chyba ). První díl jsem si stejně pořídila. Ale teď už k hodnocení Chobotnice.
Strašně se mi líbilo prostředí knihy. Ještě nikdy jsem nečetla knihu z právnického prostředí. Styl psaní Pauliny je hodně čtivý.
Hlavní postavu Lilku jsem si dost oblíbila. Působila na mě jako ostřílená žena, co si nenechá nic líbit. Jen mi přišla občas lehce naivní, co se týkalo důvěry chlapům. Druhý hlavní hrdina Michal mě dost bavil. Byl to takový ten drsňák vtipálek, upřímný a šel do všeho po hlavě. Co chvíli jsem se bála, že bude zbytek knížky bez Michala.
Romantická linka, kterou tu sledujeme, je dobře zpracovaná, mezi Michalem a Lilkou to jiskřilo a věřila jsem jim to. Taky jsem se bála milostných scén, kterých je zde docela dost. Ale byly napsány uvěřitelně.
Kniha není dělená do kapitol, ale do "paragrafů" (dejme tomu?). Tyto části mají kolikrát jen tři čtyři stránky, takže se to četli rychle. Navíc se střídají pohledy obou hlavních hrdinů, takže máme pohled obou stran. To taky cením. Příběh je celkově nabitý akci a párkrát jsme nad zvraty seděla s otevřenou pusou a nechápala, co se vlastně stalo.
Takže za mě rozhodně doporučuju!

KarolínaKájink
24.11.2021

Že tři dílů, celé série, se mi líbil nejvíce. Parádní.


TheMelorry
17.11.2021

Knize nelze upřít velkou čtivost. Člověk otáčí stránky jednu za druhou a na konci se ocitne, ani neví jak.
Stejně jako u minulého dílu i v tomhle je hlavní zápletka spojená s právnickým prostředím a s podsvětím. Autorka rozehrává zamotanou a nebezpečnou hru, ve které si nikdo nemůže být ničím jistý.... a pak pomalu rozmotává a vysvětluje nečekané zvraty. (minimálně pro mě byly nečekané). Nejedná se o žádnou vysokou literaturu, ale na odreagování je naprosto kniha ideální. Jediné co mi trošku vadilo, byl začátek. Kdy mi určitou dobu trvalo, než jsem se zorientovala.
(3,5)

Makyt
14.11.2021

Ze začátku mi chyběla Olka i Piotr, ale Michal to docela napravil. Opět děj, spiknutí, podvod, Chladnej, tajná akce a další výzvy. Trochu mi začíná vadit šovinismus a takový ten macho styl, kdy chlap je bůh a žena je vždy pod ním. Nicméně oddechové čtení, které opět vtáhne.

LilianaFalcon
03.11.2021

Kinga a Chladny - sceny s nimi bych mohla číst furt :-) Každopádně tenhle díl byl výrazným zlepšením oproti předchozímu a na další jsem vážně hodně zvědavá...

Ešína
08.10.2021

Jak jsem psala u předešlého dílu, tato autorka mě baví. Ani druhý díl série mě nezklamal. Líbí se mi jak autorka nezapomíná na postavy z předešlé série. Opětovné shledání s Chladným a Wyrwou tento díl zas o něco více okořenilo. Moc se těším na další díl.

Myška43
15.09.2021

,, Když už jednou začnu, tak s tím neumím přestat...To je taková moje drobná vada."

Tuto autorku jsem si oblíbila. První díl této série mě docela zklamal, ale přesto jsem dala pokračování šanci a dobře jsem udělala.
Chobotnice je pro mě podstatně lepší. Hlavní aktéři mi byli sympatičtí a bavili mě. Jen mi tam chybělo více akce a napětí.
Další díl si nenechám ujít.

3497299
30.09.2021odpad!

Četl na základě recenze na iLiteratuře – byl jsem zvědavý, co se za tím skrývá.

Dejme tomu, že je všechno přesně tak, jak se to tváří: vzdělaná mladá polská právnička píše jednu knihu za druhou pro upřímné potěšení – vlastní i svých nadržených čtenářů. Z tohoto hlediska je na jejích knihách pozoruhodný kontext:

Mladá, vzdělaná žena píše knihy, v nichž ztvárňuje dokonalý vlhký mužský macho sen, zcela bez ironie, do nějž se zasněně noří téměř výhradně ženské čtenářstvo ve věku cca 17+.

Co to vypovídá? Vzpomněl jsem si při tom na nedávnou diskuzi, v níž se obezřetný kulturtrégr Jan H. Vitvar zamýšlel nad šovinistickým vyzněním románů Milana Kundery s tím, že pokud si je dneska bude číst nějaká mladá holka, asi nebude chápat, jak si mohl dovolit takto deformovaně a reduktivně vztahovat k ženám – totiž jako k objektům hry, manipulace a slasti. No… možná by si měl Vitvar přečíst Chobotnici + například zdejší komentáře, aby vylezl z té své bubliny.

Takže:
Chobotnice je velká legrace, ale na úplně jiné rovině, než se zpočátku zdá – podezřívám autorku, že si ze čtenářů prostě utahuje, protože takhle přepálený škvár asi nelze psát bezelstně. O krimi thrilleru bych nemluvil, protože tahle rovina je zoufale nudná. Takže zbývá erotika a popkulturní hlášky, které se v jakési nápodobě chandlerovské drsné školy snaží celou knihu vytáhnout vzhůru taháním za vlastní cop – zcela v autorčině stylu lze dodat: jenže vlasy jsou příliš mastné a prášilovská snaha končí pádem na ukrutně těžkou prdel.

Přišlo mi zajímavé, že všechny postavy (úplně všechny, bez výjimky) se mezi sebou bavily jako třináctiletá děcka. V jedné chvíli také Lilka sdělí Michalovi, že se chová jak třináctiletej fracek, ale tohle chvilkové prozření okamžitě odpluje do zapomnění, stejně jako celá zápletka pár hodin po dočtení. Jinak lze charaktery jen obtížně rozlišit – všichni používají stejně debilní vtípky, mají rádi stejné věci a na podněty reagují stejným způsobem. Jakoby se jeden otravný pubertální smrad inkarnoval do celé právnické, policejní i zločinecké sféry. Jelikož se v knize rychle střídají ich-formy mezi hlavní femme fatale a jejím nadsamcem, místy tak dochází ke zmatení, která replika patřila komu – pomáhají jen mluvnické rody. I tak se ovšem přinejmenším na jednom místě překladatel (nebo rovnou autorka/redaktor, těžko říct) dopustil vtipné záměny a nezáměrně snad naznačil non-binární podvědomé jádro skórujících macho figur. Čili lze knihu číst také symptomaticky jako skryté poselství o hlubší identitě překonávající gender.

Linie rozlišení je zde naopak striktně vedena na sociologicko-kulturně-fyzickém poli: všechny postavy definované jako silné a krásné jsou zároveň i proklamativně vtipné, chytré a sympatické (proklamativně, protože z jejich chování to nelze poznat). A naopak: loseři jsou oškliví, zakomplexovaní, hloupí a často také zlí a podlí (skutečně tomu tak je – taky se mi to nejprve zdálo jako podvratná hra).

Jeden zábavný detail nadto: protagonista, který splňuje prakticky všechna kritéria psychopatické škály – jakoby přepáleně inspirovaný Andy McNabem nebo někým podobným – se naváží do jiné postavy a označuje ji jako „normální psychopatku“, která „už žádnou jinou chorobu nemá“ (legrace veliká, opravdu).

Ostatně je otázkou, zda vůbec nějaká Paulina Swist existuje – vzhledem k její poloutajované identitě bych se nedivil, kdyby šlo o marketingovou zástěrku.

1