Kniha dvou cest
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511490/bmid_kniha-dvou-cest-s69-511490.jpeg
4
319
95
Dawn se stane účastnicí letecké katastrofy, avšak navzdory nepřízni osudu přežije a letecká společnost jí nabídne letenku tam, kam se potřebuje dostat – jenže odpověď na tuto otázku se najednou zdá být nejistá. Buď může odjet domů do Bostonu za manželem a dcerou, nebo se vydat do Egypta, kde jako studentka pracovala na vykopávkách, prožila první velkou lásku a studovala nápisy v hrobkách, zvané Kniha dvou cest. Mohla by se vrátit k životu, který musela před patnácti lety opustit a na který během pádu letadla myslela. Jak se cesta jejího života rozvětvuje dvěma velmi odlišnými směry, musí Dawn čelit otázkám, které si nikdy předtím nepokládala a na něž si teď zoufale potřebuje odpovědět: Co po sobě zanecháváme, když odcházíme? Jak vypadá dobře prožitý život? A je ta volba skutečně na nás?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Book of Two Ways , 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, ale všechny od Jody Picoultové, co jsem zatím četla. Trochu jsem se někdy ztrácela v které časové lince zrovna jsem. Zajímá mě problém života a smrti a dula smrti je je výborný počin.
Taky jsem se poučila v archeologii. A život ten je stejně složitý, jako v této knize.
Dávám knížkách 30 stran. A když mě nezaujme, odkládám. Vůbec mě nebavila. Strašně rozvleklý začátek. Jodi mě poprvé zklamala.
(SPOILER) Tak tohle je veliké zklamání. Od Judi jsem přečetla již 8 knih, ale tato je určitě nejslabší. Vadilo příliš mnoho poznatků z Egypta a fyziky (ty se dají snadno přeskočit). Hlavní hrdinka byla na ránu od začátku až do konce příběhu a vůbec jsem nepochopila, čím dokázala vzbuzovat takovou neutuchající lásku obou mužů. ZDALEKA nejhorší byl podle mě ten konec. Proč nemohlo být jasně řečeno, jak se ta husička rozhodla? Zřejmě to neví ani sama autorka.
(SPOILER) Bohužel, příliš mě to nebavilo. Kromě té pro mě těžko uvěřitelné zápletky, spousty vycpávkového textu a občas chaotického způsobu vyprávění to bylo i nějaké moc "uňahňané". Prostě mi přišlo, že hlavní hrdinka se pořád utápěla v nějakých citech, byla naivní a přemýšlela, jak když jí je 15 a nemá ještě žádné zkušenosti. Nemohla se rozhodnout mezi skvělým a dalším skvělým mužem, oba ji zbožňovali a nejraději by ji nosili na rukou. Ona jednomu udělá scénu pro něco, co se ani nepřiblížilo nevěře a pak se rozhodne zajet za tím druhým, který ji 15 let neviděl, vleze mu do postele a řekne mu, že s ním má dceru. Nato on všeho nechá, sice učinil největší objev svého života, ale co, mumie tu byla tisíc let, tak teď ještě počká, bohatá snoubenka ať se jde taky bodnout, já mám prý dceru a vrátila se ke mně moje holka, takže pardon, jedu pryč. Dvakrát spadlé letadlo jsem taky nepochopila. No a události na konci, jak se to všechno tak na úrovni a rozumně vyřešilo, všichni všechno velmi inteligentně pochopili a jestli neumřeli, žijí dodnes.... Nevím, no, ten příběh pro mě vůbec nedrží pohromadě, nejlepší vysvětlení, kterému bych věřila, by bylo, že se všechno hlavní hrdince jen zdálo...
Zase mě dostala. Myslela jsem si, že už mě nemůže ničím překvapit a stalo se.
Kniha dvou cest je plná protikladů. Dva vědecké obory - egyptologie a kvantová fyzika, život a smrt, rozum a láska, zodpovědnost a touha, přítomnost a minulost. A mohla bych pokračovat dál a dál.
Rozhodně to není jednoduché čtení. V pasážích o umírání jsem občas polykala slzy. Je nabitá spoustou informací z egyptologie a kvantové fyziky. A právě ty sem podle mě patří. On totiž náš život je kvantová fyzika, jenom se na to díváme pohledem obyčejných lidí.
Jeden náhodný impuls, jedna naše myšlenka změní běh života a další ho otočí zase jiným směrem a tak to jde stále dokola. Každou vteřinu máme na výběr a každou vteřinu činíme rozhodnutí, které vedou náš další život. Co by se stalo, kdybych se rozhodla jinak. Byla bych šťastnější? Úspěšnější? Spokojenější? Mám právo svým rozhodnutím ovlivnit život někoho jiného? Třeba někoho mně velmi blízkého? Mám právo být šťastnější na úkor někoho jiného? Existuje život po životě? Kam putuje duše po smrti a budeme po zásluze odměněni? Jak vypadá umírání? Tato témata se jistě honí hlavou nejen těm, kterým dochází čas.
Kniha dvou cest, stejně jako Joditiny ostatní knihy, nutí přemýšlet. Nad životem i nad smrtí. Na otázky si každý musí odpovědět sám. Neexistuje univerzální odpověď. A kdyby se mě na některé otázky někdo zeptal za dvacet let, asi by odpověď byla jiná. Vlastně na jednu otázku již teď odpověď znám a nemyslím si, že se změní.
Víš, že Řekové věřili, že lidé byli stvořeni se dvěma hlavami a dvěma těly? Ale Zeus měl obavy z toho, jak mocní by mohli být, a tak lidi rozdělil na dva. Tak místo aby činili problémy jemu, stráví zbytek svého života snahou o nalezení druhé poloviny.
Spřízněná duše, pronesla jsem.
Já ji totiž vedle sebe mám a každý den za ni děkuji.
Pokud mate rádi egyptologii, budete nadšeni. Pokud to není váš šálek kávy, asi vám pasáže zasazené do Egypta přijdou zdlouhavé.
Ja osobně jsem byla knihou okouzlena! Boston i Káhira měli své kouzlo, čekala jsem jak a kdy se dějové linky protnou (chvilku jsem i premyslela, zdali není hlavní postava po smrti a nejsou to pouze co by kdyby scénáře).
Prekrasna kniha na kterou asi jen tak nezapomenu, má to krásný příběh.
Ráda se při čtení beletrie dozvídám jen tak mimochodem i odbornější informace z oblastí, po kterých bych asi cíleně nešla. Mnohdy mě to pak přiměje k tomu, že si sama na internetu dohledávám další souvislosti a rozšiřuji si tak své vědomosti o spoustu nových zajímavostí. Ovšem čeho je moc, toho je příliš. Egyptologie je v této knize tolik, až je to otravné. Ta prakticky nedovolí, aby si čtenář naplno užil vyprávěný příběh. Tedy alespoň v mém případě. Začátek mě téměř odradil, zůstala jsem jen díky předešlým knihám od autorky, které jsem četla a vesměs se mi líbily. Určitě nyní musela nastudovat kvanta odborné literatury, jenže právě v tomto případě mi to přijde až kontraproduktivní. Úplně by mně stačila jen stručnější zmínka. Naopak rozvinout v románu téma umírání, jakož i povolání dula smrti, je natolik nevšední, že by pro tuto knihu a příběh bylo dostatečně nosné a zajímavé. Navíc jsem celou dobu měla docela chaos v časové posloupnosti, pochopila jsem ji až skoro v závěru knihy. Nevím, zda to byl autorčin záměr, nebo to bylo tím, že jsem nepozorně četla, protože mě to místy opravdu nebavilo.
Kniha se mi líbila i nelíbila.
Líbilo se mi téma smrti, paralelního vesmíru, protkávání životů, hlavní hrdinové, rozuzlení na konci (což asi přidalo knize jedni hvězdičku).
Nelíbily se mi úryvky o historii Egypta. Něco bylo zajímavé, ale zvlášť ta historie, to mě nebavilo. A že tam toho je požehnaně!
Autorka ale krásně popsala to, co každého určitě někdy napadlo: Co by se stalo, kdybych se rozhodl/a jinak? S kým bych (ne)byl? Jaký by byl můj život? A můžu to vrátit?
A to jsem takové pěkné myšlenky, ne?
Za mě byla kniha zbytečně zdlouhavá.Jinak je už vše napsáno.Jodi má rozhodně lepší knihy.
Přečteno jedním dechem.. Dvě roviny.. Záhadný, fascinující a vždy zajímavý egypt a objevy, archeologie a druhá rovina týkající se duly pro umírající.. Kniha je skvělá a v mniha ohledech nutí k zamyšlení.. Nechybí ani láska..
Jodi Picoultová patří mezi mé velmi oblíbené autorky a Kniha dvou cest pro mě byla velmi očekávanou knihou (čekalo se ni kvůli posunům déle než rok).
Autorka i v tomto románu potvrdila, že dokáže zpracovat důležité téma velmi srozumitelnou formou, v případě této knihy si klade hlavně otázku "Co když jsme se v minulosti nerozhodli správně? Jak nad takovou situací přemýšlet a dá se vůbec ještě změnit?"
Kniha dvou cest je velmi obsáhlá, ale čte se skvěle, zároveň se ale přiznám, že mezi mé nejoblíbenější knihy autorky se nezařadí. To z ní ale v žádném případě nedělá špatnou knihu! Jen pokud nejste fanoušci Egypta, tak vám nejspíš (stejně jako mně), budou některé části připadat hodně popisné a dost dlouhé...
To je ale má jediná výtka.
Za sebe tedy román mohu doporučit, ale mému srdci nejbližší zůstávají Velké maličkosti a Je to i můj život.
(SPOILER) Já jsem z téhle knížky poněkud zmatená. Autorčin osobitý styl psaní mě vždycky pohltí, líbily se mi úryvky z Egypta, rozhovory o smrti i vyobrazení manželství. Celé mi to dávalo smysl, že hlavní hrdinka zažije pád letadla, poslední myšlenky vedoucí k jinému muži než je její manžel, ale na konci knihy přijde totální zvrat. Díky nahodilému testu DNA se zjistí, že má hlavní hrdinka dceru s jiným mužem-největší láskou svého života. Hrdinka se proto rozhodne vyhledat biologického otce své dcery a pak.... letí domu s biologickým otcem své dcery a letadlo padá znovu???? nerozumím tomu, bylo něco myšleno jako sen nebo jsem na začátku nepozorně četla? nechápu, nerozumím. Ani časová linka ohledně těhotenství mi neseděla. Možná tyto nejasnosti budou za pár měsíců důvodem si knížku přečíst znovu, ale zatím hodnotím děj jako velké zmatení.
Nádherná knížka. Autorku mám moc ráda, Egypt miluju a navíc smíření se se smrtí, naprosto skvěle složené téma. Myslím, že autorka si toho musela , kvůli této knize , hodně nastudovat. Děj je hodně spletitý a člověk se na něj musí dostatečně soustředit. Ale to je podle mě potřeba u všech knížek této autorky.
V tomto románu čtenář nahlédne do různých oborů , kromě egyptologie a určité psychologie práce s umírajícími také do kvantové fyziky.
Ano hlavní hrdinka je malinko zvláštní , ale sobecká to bych neřekla spíš malinko nešťastná. Bez spojlerů se nemůžu pouštět do upřesnění.
Kniha nebude pro každého , a určitě vyvolá spoustu emocí.
Určitě jsem se musela hodně zamýšlet nad tím, zda to do sebe opravdu všechno zapadá, v některých místech mi to časově nesedělo a nebo jen s hodně zavřenýma očima.
Určitě to bude chtít si knihu přečíst ještě jednou.
Recenze této knihy by se dala jednoduše shrnout do tří slov. Úžasný čtenářský zážitek.
Tuto překrásnou knihu doporučuji všem, kteří mají v oblibě hluboké příběhy ze života a nevadí jim komplikovanější témata.
*****
Dawn byla v minulosti nadějnou archeoložkou působící v Egyptě. Vážná nemoc její matky ji ale donutila opustit vše, co tak bezmezně milovala.
Jako zázrakem přežije pád letadla, což ji donutí k zamyšlení, jestli rozhodnutí, která v minulosti učinila, byla ta správná.
Tento životní milník se rázem stane katalyzátorem událostí směřujích ke dvěma zcela odlišným cestám. Po které z nich se Dawn nakonec vydá?
Autorčin osobitý způsob vyprávění na mě zapůsobil již od prvních stránek. Už teď se těším na druhé čtení, díky kterému do sebe jednotlivé dílky skládačky lépe zapadnou.
Jodi Picoult čtenářům dopřává nejen požitek z dokonale propracovaného příběhu, ale také jim rozšiřuje obzory a díky vážnosti témat, která ve svých dílech rozebírá, útočí na citlivá místa v našich srdcích.
Zpočátku je kniha spíše informativní a děj je pod vahou odbornosti lehce upozaděn. Autorka čtenářům předkládá témata ze světa egyptologie a kvantové fyziky, a proto může být pro někoho obtížnější začíst se. Když se ale prokoušete tou těžší části, následující sled událostí vás donutí knihu pevně sevřít a nepustit, dokud nebudete znát finální rozřešení.
(SPOILER) Velmi mne to nebavilo . Za mne nejhorší kniha JP.( I když už Záblesk života mne nenadchl.) Pokud si budu chtít přečíst něco o starověkém Egyptě či kvantové fyzice, půjčím si odbornou knihu, ale aby suchopárná encyklopedická hesla zabírala polovinu románu? Hlavní hrdinka mi nesedla. Velmi sobecké stvoření. Její chování k dceři i manželovi ? Na pár facek. A ta zápletka. Nedokázat v dnešní době najít 14 let někoho, koho bych tak strašně milovala a chtěla najít? Neumět si spočítat, že pokud spím v krátkém časovém rozpětí se dvěma muži může být otec dítěte fakt trochu nejistý? A ti chlapi na druhé koleji? Oba se pod tíhou své svatozáře museli hodně prohýbat. Různých krkolomných zvratů bylo na jeden román příliš. Tak snad příště...
Když jsem před dvěma měsíci četla knihu Vlk samotář od Jodi Picoult, říkala jsem si, že se moc těším na Knihu dvou cest a těšila se, že se mi bude líbit více Protože jsem se těšila na romantiku a na můj milovaný Egypt.
Bohužel mi ale tahle kniha fakt nesedla a šíleně jsem se u ní natrápila. :(
A to mě fakt mrzí, protože Jodi si zde vybrala mé absolutně milované téma.
Miluju Egypt a archeologii. Ale tady toho bylo tolik, že jsem se prostě strašně nudila.
Navíc mi vadilo, že jsem pointu celé knihy odhalila skoro hned u prvních kapitol. :( A proto se mi do čtení už skoro vůbec nechtělo, protože takové knížky moc nemám ráda.
Hlavní hrdinka mi také nebyla moc sympatická svým rozhodnutím opustit svou dceru a manžela (přitom mu udělala žárlivou scénu kvůli nějaké jiné ženě) a odjet za svou starou láskou do Egypta.
Nebylo to vůbec ono a musím říct, že jsem opravdu ráda, že už to mám za sebou. :(
Mrzí mě to.
Kdyby to byla jiná autorka asi už bych to s jejíma knížkama vzdala, ale já vím, že Jodi to opravdu umí mnohem lépe a hlavně čtivěji takže jí určitě zase někdy dám šanci.
Mám doma ještě nepřečtenou knihu Prostá pravda, tak snad se mi bude líbit
Opravdu nádherná kniha! O lásce, kterou nezničí ani čas, o umírání, o smrti a smíření se s nimi. O zdánlivě nesplnitelných snech. A jako třešnička na dortu také o starověkém Egyptu, který mě nepřestane fascinovat.
Jediné, co mi trochu vadilo byl otevřený konec ale věřím na lásku, věřím na Olive a Wyatta. 5/5*
Nádherný čtenářský zážitek !!
Mé velké díky patří Jodie Picoultové, která mě svou knihou znovu jednou dokázala ohromit, nadchnout i potěšit ! Spoustu přívlastků má Kniha dvou cest a pro mě je přenádherná !! Je to román o lásce, životě a smrti, úžasně zpracovaný. Od mládí mě fascinuje starověký Egypt a nyní moje vzpomínky, touhy i sny znovu ožily.
Kniha dvou cest je skvěle namíchaný příběh opět se dotýkající závažných témat, napsaný tak, jak to dokáže jen Jodi Picoultová. Příběh mě obral o spánek, dohnal k slzám, obohatil moji duši. A asi jsem se na chvíli i zamilovala do Wyatta, do jeho zlatých vlasů a milujícího srdce.
A co je vlastně láska ? Láska je přece Olive a Wyatt !!
Mě osobně tedy kniha trošku zklamala. Vůbec mě nebavilo dlouhé vyprávnění o Egyptě a kvantové fyzice, to jsem přesklakovala.
Příběh Dawn mohl být trošku rozdělen, dost se mi zpočátku nedařilo oddělit současnost a minulost v Egyptě.
Z lidského hlediska bych si ani nemyslela, že tak lehce odejde matka od dcery a manžela, neozve se jim a klidně žije s jiným mužem? Nemyslím si, že je to takové jednoduché a ani výsledek, že si přivede nového muže s sebou.
Kniha mě trošku zklamala a nejsem si jista, že jí někomu doporučím. Ostatní jsem přečetla všechny a byly skvělé.
Štítky knihy
Egypt archeologie americká literatura USA (Spojené státy americké) starověký Egypt nový začátek
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Příběh dvou cest, dvou různých rozhodnutí a následných životech v paralelním vesmíru. S tímto vlastním vysvětlení jsem proskakovala příběhy a doplňovala skládanky. Složitá romantická zápletka byla oddychová a napínavá. I do poměrně tlusté knihy je ovšem zapasováno spoustu témat, u kterých si připadáte už méně oddychově a trochu jako zkoušeni ve škole. Na detaily o egyptologii jsem se proto moc neupínala a nesnažila si je pamatovat, kvantovou fyziku jsem si zapracovala do svého pojetí příběhu a další spousta náročných a filozofických témat už mě někdy hltila. Možná si díky tomu najde více čtenářů něco, co je na díle bude bavit.