Kličky na kapesníku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

K vydání připravili Vladimír Gardavský, Claudio Poeta a Václav Kadlec. Přebal, vazba a grafická úprava Milan Albich.

https://www.databazeknih.cz/images_books/96_/96026/klicky-na-kapesniku-uDx-96026.jpg 4.448
Žánr
Povídky, Literatura česká
Vydáno, Pražská imaginace
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Kličky na kapesníku

Přidat komentář
Damato
05.10.2017

Hrabal je svůj, občas se mi to v hlavě musí trochu porovnat, abych pochopila, co " tím chtěl básník říci", ale suma sumárum čtu jeho knihy ráda. Občas na mě sice mrkne z toho jeho popisu obyčejného života "depréze" , ale i proto, že jsem to jeho Kersko v 80 letech taky milovala (stejně jako on) si zaslouží plný počet *****.

najiva
19.07.2016

Ke konci už ne tak tažné,ale vynikající, Chytrý člověk s talentem.

TheRaven
22.06.2014

Před touto knihou jsem od Hrabala četl pouze Něžného barbara, který mě však totálně minul a trochu i odradil od jeho dalších knih. Kličky na kapesníku mi však přinesly nový pohled na velmi zajímavého člověka a jeho osobitou tvůrčí duši. Tenhle text mi navíc do hlavy úspěšně zasadil brouka, který pracuje na tom, abych dal Hrabalovu dílu v budoucnu ještě další šanci, a krom toho mi snad bude i jakýmsi pomyslným klíčem k tomuto svérázu české literatury.

Teuška
13.01.2012

"...Mě vždycky všecko, co jde proti mně, tak ohromí, tak zděsí, tak svou krásou poničí, že nejsem schopen se tomu podívat do očí..."

A to si pan Hrabal myslel, že z této knížky nic nebude, byl svým způsoben přesvědčen, že to László Szigeti vzdá. Jenže on to nevzdal. A my se tedy můžeme nechat vyděsit a ohromit specifickou krásou myšlenek a názorů našeho milého pana spisovatele. Jaký je? O čem přemýšlí? Kdo je vlastně ten Bohumil Hrabal?

Vzpomínky na dětství. Vzpomínky na mládí. Hovory o literatuře a oblíbených autorech. Útržky z běžného života. Jeho inspirace. Lidé. Kočky. Psaní. Humorný nádech a krásné fotografie Tibora Hrapky v neposlední řadě. Zkrátka a dobře - nahlédnutí do světa jednoho kouzelného člověka. Obyčejně neobyčejné, neobyčejně obyčejné.

Možná budete mít pocit, že jste si spolu skutečně povídali. A pravděpodobně dostanete nepřekonatelnou touhu ihned přečíst vše, co kdy napsal.


"...A já nemám žádný kód a žádný řád, jsem samoten, avšak ne opuštěný, protože vnímám všechno, co se děje kolem mne, jako úlohu býti zrcátkem, reklamním zrcátkem kulové plochy, nabité krajními událostmi všedního dne..."