Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1209/bmid_kladivo-na-carodejnice-65abbc5d2f735.png
5
2720
428
Smutný příběh začíná roku 1680. Vernířovická žebračka Maryna Schuchová je obviněna farářem Schmidtem z čarodějnictví poté, co byla odhalena, že si v kostele schovala posvěcenou hostii do šátku. Slíbila ji Dorotě Groerové pro její krávu, která nedojila. To jí poradila podle staré pověry "stará Davidka". Všechny tři ženy byly nakonec převezeny na zámek Velké Losiny, kde byly uvězněny a souzeny inkvizitorem Bobligem z Edelstadtu. Ženy samozřejmě nebyly žádné čarodějnice, ale po výsleších, ve kterých je Boblig nařkl z toho, že létaly na Petrovy kameny (hora v okolí), "obcovaly tam s galány" a mnoha dalších věcí, a také po tortuře (mučení), se ke všemu doznaly a byly upáleny. Tohle byl teprve začátek. Postupně začal Boblig se svým hrbatým pomocníkem Ignácem obviňovat další a další občany Velkých Losin a později i Šumperka. Zálusk měl hlavně na bohaté, protože získal vždy část jejich majetku. Procesy probíhaly vždy velice pomalu, aby z toho měl co nejvíc peněz. Po mučení se přiznal i ten nejsilnější a nejodvážnější člověk k čemukoli. Boblig chtěl také odsoudit děkana Lautnera, který už od počátku odhalil jeho zájmy a ostře proti němu vystupoval. Nejdřív Boblig obvinil a následně i odsoudil k smrti mladou kuchařku Lautnera i jeho nejlepší přátele. Všichni pod tlakem mučení potvrdili Bobligova obvinění proti Lautnerovi. A tak nakonec, i před návštěvu děkana u biskupa olomouckěho, kde mu řekl o všem co Boblig provádí, byl i Lautner zatčen. Dlouho vzdoroval, ale po těžkém mučení na skřipci se i on přiznal k hrůzným činům, které nikdy neudělal, a byl upálen. Až po 8 letech končí Bobligovy inkviziční procesy a na hranici umírá poslední nevinný člověk. Mezitím zabil asi 100 dalších lidí.... celý text
Přidat komentář
film som videla ako pubertiačka, keď ešte boli hlásateľky - po zahlásení, že varuje slabšie povahy som sa iba posmešne zaškerila - po zhliadnutí filmu som zvracala... celkom určite som kedysi žila v období inkvizície, inak si neviem vysvetliť moje fyzické (nehovoriac o psychických reakciách) na toto obdobie... pred 10timi rokmi som sa dostala ku knihe - v tom čase stretnúť katolíckeho farára, tak za seba neručím - krásne hrozné, smutné a rozčuľujúce
Knihu mám moc ráda. Četla jsem ji, slyšela jako audioknihu (neskutečně sugestivní přednes) a i film jsem viděla. Vše velice povedené.
Podle mě je to úžasně napsaná knížka, která skvěle vystihuje tehdejší ponurou atmosféru a skutečnost. Všechny postavy byly velmi pěkně vylíčené a děj knížky měl spád. Autor se nebál zajít do nejmenších i když ne zrovna příjemných detailů, z kterých mi až vyskakovala husí kůže.
Již po přečtení prvních kapitolách čtenář pochopí, že v románovém příběhu nejde jen o při jednotlivců, představovaných na jedné straně děkanem Lautnerem a na druhé straně soudcem Bobligem, ale že jde o konflikt mezi životní skutečností a lidskou důstojností na straně jedné a bezohlednou ziskuchtivostí a nelidskostí, farizejstvím na straně druhé. Knížka ukazuje na dobu 50. let, kdy probíhala podobná zvěrstva proti lidem ,nespravedlivé, nesmyslné procesy s nevinnými lidmi.
To že stará žebračka Maryna Schuchová v kostele při mši tajně nepřijmula hostii, aby ji mohla donést pověrčivé statkářce Groerové, a onu hostii mohla přijmout její kráva, aby lépe dojila, tím rozpoutala na losínsku a šumpersku "pravé peklo", kterému pomohl horlivý fanatický farář jemuž se zdáli lidé málo zbožní...Ukázalo se katolická církev se neštítila balamutit právě ty nejchudší a méně vzdělané lidi, aby si zajistila výsostní postavení a taky majetek. Vůbec představené tribunálu nezajímá pravda, jelikož procesi s uvězněnými z 85% mají stejný scénář, jen raději nic nevidět, neslyšet a mít soud za sebou.Soudce Bobling zachází s "čarodějnicemi" nelidsky, je schopen lidskou duši týrat stejně důkladně. jako zničit těla obětí na mučidlech, spolu s inkvizičním tribunál dokázal fanatickým způsobem zničit a usvědčit nevinné lidi, jejich rodinné příslušníky a vyvraždit i celé rody.
Nedokázal jsem to dočíst. Začal jsem číst v letadle cestou do Indie přes Dubaj. A v Dubaji jsem knížku hodil do koše. Prostě jsem to nedokázal číst. Bylo mi z toho zle. Odporný obsah. Knížka je dobře psaná, výborně vystihuje atmosféru, charaktery jsou zdařile popsány, úplně jsem je viděl před sebou, ale ten obsah byl hrůza. Jak tady někdo psal, nejhorší na tom je, že se to dělo.
A to mně násilí v knihách vůbec nevadí, ale tohle mě tak nějak dostalo. Snad proto, že se to dělo u nás, že to není tak dávno, že se tak dělo ve jménu boha a spravedlnosti, že ty vlastnosti lidí, které k tomu vedly, člověk vidí kolem sebe dennodenně. Asi mě ovládl strach, že by se to snadno mohlo dít znovu, vždyť se to koneckonců v řadě muslimských zemí děje i dnes.
A před Kaplickým smekám, dokázal tu atmosféru neskutečně vylíčit. Hrůza.
Howgh!
Nejhorší na to všem je, že se vše opravdu stalo. Člověk si s přibývajícíma stránkama knihy říká: "to snad není ani možné!" Hodně silná knížka.
Velká škoda, že autor své dokonalé historické znalosti, úžasný psychologický vhled, humánní a morální názory nedokázal aplikovat i do svého komunistického světonázoru. Velké štěstí (pro čtenáře), že to neudělal, jinak bychom si mohli tuto skvělou knihu přečíst, v nejlepším případě, jako samizdat. Pomiňme autora, hodnoťme knihu: jedním slovem skvělá. Doporučuji.
Knihy jsem se obávala, že bude příliš složitá, nezajímavá, krutá. Ku mé spokojenosti vše dopadlo dobře. Kniha byla zajímavá, četla se hezky, nehezké pasáže byli pojaty bez šílené morbidnosti. Po celou knihu jsem v duchu fandila panu faráři. Jak trpké zklamání, že ani on nebyl dost silný. Pravda nakonec zvítězila, ale kolik životů bylo zmařeno? Kniha lehce pobízí k zamyšlení nad tím, zda, ač třeba naší nečinností, podporujeme zlo, a nebo zda se snažíme bojovat za pravdu a to za každou cenu. Ještě jednu věc musím zmínit, líbí se mi, že kniha neodsuzuje ani víru či katolictví. Pouze odsuzuje tehdejší poměry a stavy a také charakter a počínaní lidí. Velmi vítané. Doporučuji ke čtení.
Poslechla jsem si audioknihu mistrně namluvenou Pavlem Rímským. Čte to tak úžasně, že si toho hnusáka Bobliga živě představuji. Tolik neštěstí způsobil, prakticky sadistickej, masovej vrah. Asi bych mu pomohla na onen svět.
Ten krásný zámek ve Velkých Losinách si na Kaplickém a své vlastní historii zaslouží opravdu postavit pomník. Jediná škoda je, že se tam člověk nemůže zapelešit na dva dny s knihou a číst a číst a bát se. Hezky se bát. Přesně tak akorát, jak to má být.
Napětím jsem skoro ani nedýchala. Někdy jsem měla pocit, že by v té době bylo fajn žít. To když zrovna nikdo nemřel. A jelikož mřel skoro pořád, rychle jsem si to rozmyslela. Chyběla tomu jen malá kapka k drsnosti naturalismu a jelikož nemám ráda fanatismus všeho druhu, jsem nakloněna věřit, že to bylo ještě horší a autor nás šetřl.
Místy unyle rozvleklé pasáže mne nutily přeskakovat. Tak nakonec jenom za čtyři.
Četla jsem ji hned dvakrát. Napoprvé proto, že mi byla vybrána k povinné četbě. Ale tak moc mi mrzelo, že jsem ji musela předčíst rychle a neměla jsem ani čas se kvůli časovému presu pozastavit, že jsem si ji přečetla ještě jednou a udělala jsem správně. Pěkně psané, jen bych autorovi vytkla silně táhnoucí se pasáže, které byly zbytečné a mohl je klidně vypustit. Téma perfektní.
Historický prierez zmenou povedomia o človeku, jeho slobode a viere. Miestami dychberúci až "hnusný" príbeh, kde pri opise tortúry vzídu zimomriavky nejednému čitateľovi. Oceňujem najmä detailnosť opisu zmýšľania postáv a historický nádych vedeckosti v deji, a taktiež logické zvraty a dokazovanie či ide alebo nejde o čarodejníctvo boli bravúrne prevedené.
Když jsem jako malé dítě viděla film ,, Kladivo na čarodějnice", které jsem nedodívala ( vydržela jsem do scény uvěznění Jaroslavy Obermajerové a o knize jsem nikdy nechtěla slyšet. Po čase mi to připomněl výlet na Frýdlant, kde ukazovali místnost soudu o čarodějných procesech,ale losinskému se nikdy nevyrovnal. Tak jsem se odhodlala po těchto komentářích si knihu přečíst, ale nebyla tak strašná, možná je to způsobený vydáním knihy. Ono v 88 roce vydali asi mírnější vydání. Nebo je to také tím, a to nabídnu zajímavý výlet do historie těchto procesů, které Velké Losiny a okolí vydolovali skoro vše a zakomponovali to do cestovního ruchu. Při návštěvě zámku Velkých Losin ukazují soudní místnost, částečně i vězení, dále můžet projít turistickou cestou ,, která značí místa těchto procesů jako cesta ,, Na Šibeniční vrch, kde měli rodiny možnost rozloučit se s příbuznými jdoucí na popravu, nebo cesta do Sobotína, kde začala událost, která byla pro okolí strašná. Poté mužete navštívit město Šumperk, kde je muzeum o těchto procesech a nejlepší se nachází ,, Gebauderův dům, který má pro mě jednu chybu a dost velkou( vlastní se bohužel s krajanským spolkem v Německu- barák Česko-německého usmíření) dostanete sluchátka a pak je na magnetofonových páscích namluven celý proces o Čarodějnických procesech, Bublig, Lautner,apod.Dále ukázka vězení a zajímavé učtování. Dokonce se tam můžete podívat i na repliku vězení se slámou a džbánkem vody. Umístěna je tam také kniha, ze kterého Boblig sbíral inspiraci ,, KLADIVO NA ČARODĚJNICE. U muzea se nachází také komplex domu, které patřilo k nejbohatším měštanům, kteří byli také souzeni v těchto procesech ( pešek, apod), Je to tam zajímavé a stojí to rozhodně za návštěvu. Takže při čtení této knižky mi toto muzeum připomnělo. Takže vzhůru na výlet do Šumperka.
Drsný, krutý příběh o lačnosti po moci a penězích, o mučení a smrti, o strachu a zbabělosti, o hlouposti, zaslepenosti a tmářství. Příběh o tom, jak katolická církev miluje bližního svého! Ale také příběh velké osobní statečnosti děkana Lautnera, který se dokázal vzepřít zlé moci zosobněné inkvizitorem Bobligem. Mimochodem víte, že v roce 1998 olomoucký arcibiskup Graubner ustanovil komisi, aby prostudovala zápisy z jednání inkvizičního soudu s děkanem Lautnerem? K jeho právní rehabilitaci ale nedošlo, a komise byla posléze v tichosti rozpuštěna. Arcibiskup zřejmě neměl tolik osobní statečnosti, aby přiznal, že církev protiprávně vydala na smrt nevinného člověka, dokonce jednoho ze svých pastýřů!
Jsem strašně ráda, že nežiju v té době, protože jinak bych skončila na hranici mezi prvníma při mým štěstí:)
Úžasná kniha, která mě hned od počátku chytla a do konce nepustila. Kniha depresivní, přesto tak výborně napsaná, že jsem prostě neměla šanci se od ní odtrhnout. V některých částech mi skutečně běhal mráz po zádech...
Kniha tak depresivní, že jsem si ji musela dávkovat po částech. Jinak ale mistrně zvládnutá ať už po stránce příběhové, historické, charakterové či jazykové. Nejhorší je pak na tom ta naděje, naděje, že to skončí dobře i když tak nějak tušíte, že asi ne, ale přesto doufáte.
S postavami i příběhem jsem se sžila tak moc, že jsem měla chuť po dočtení mrštit knihou po úsměvu toho zmetka Bobliga, zasloužil by si vařit v ohni pekelném.
Hodnocení: 10/10
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kladivo na čarodějnice |
| 1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
| 1977 | Veliké theatrum |
| 1956 | Čtveráci |
| 1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Kniha Kladivo na čarodějnice je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 4 187x |
| Čtenářské výzvě | 317x |
| Doporučených | 389x |
| Knihotéce | 1 088x |
| Chystám se číst | 940x |
| Chci si koupit | 150x |
| dalších seznamech | 26x |
Do knihy jsem se bohužel nedokázala plně začíst (což je veliká škoda) a proto hodnotím jen ***.
Každopádně ode mne velký obdiv p. Kaplickému, že dovedl zpracovat téma černé magie, jen jsem bohužel měla chvílemi pocit, že kniha naráží na stále dokola stejné myšlenky a děj by se mohl odvíjet rychleji.