Kladivo na čarodějnice

Smutný příběh začíná roku 1680. Vernířovická žebračka Maryna Schuchová je obviněna farářem Schmidtem z čarodějnictví poté, co byla odhalena, že si v kostele schovala posvěcenou hostii do šátku. Slíbila ji Dorotě Groerové pro její krávu, která nedojila. To jí poradila podle staré pověry "stará Davidka". Všechny tři ženy byly nakonec převezeny na zámek Velké Losiny, kde byly uvězněny a souzeny inkvizitorem Bobligem z Edelstadtu. Ženy samozřejmě nebyly žádné čarodějnice, ale po výsleších, ve kterých je Boblig nařkl z toho, že létaly na Petrovy kameny (hora v okolí), "obcovaly tam s galány" a mnoha dalších věcí, a také po tortuře (mučení), se ke všemu doznaly a byly upáleny. Tohle byl teprve začátek. Postupně začal Boblig se svým hrbatým pomocníkem Ignácem obviňovat další a další občany Velkých Losin a později i Šumperka. Zálusk měl hlavně na bohaté, protože získal vždy část jejich majetku. Procesy probíhaly vždy velice pomalu, aby z toho měl co nejvíc peněz. Po mučení se přiznal i ten nejsilnější a nejodvážnější člověk k čemukoli. Boblig chtěl také odsoudit děkana Lautnera, který už od počátku odhalil jeho zájmy a ostře proti němu vystupoval. Nejdřív Boblig obvinil a následně i odsoudil k smrti mladou kuchařku Lautnera i jeho nejlepší přátele. Všichni pod tlakem mučení potvrdili Bobligova obvinění proti Lautnerovi. A tak nakonec, i před návštěvu děkana u biskupa olomouckěho, kde mu řekl o všem co Boblig provádí, byl i Lautner zatčen. Dlouho vzdoroval, ale po těžkém mučení na skřipci se i on přiznal k hrůzným činům, které nikdy neudělal, a byl upálen. Až po 8 letech končí Bobligovy inkviziční procesy a na hranici umírá poslední nevinný člověk. Mezitím zabil asi 100 dalších lidí.... celý text