Když Nietzsche plakal

Zite zivot, ktory ste si vybrali vy, nie ten, ktory vam urcil niekto iny. "...je hrozne stanout tvari v tvar smrti, aniz byste kdy okusil svobodu, pres vesketa nebezpeci,jez prinasi."
Zalubil som sa do nej (videl som ju aka v skutocnosti je) alebo som len chcel niekoho ako ona? Ak uz splodiť dieťa, tak len za podmienky, ze budu kvalitatívne vyššia bytosť ako ja sám.

Jaký člověk byl muž, který prohlásil "Bůh je mrtev" a jemuž se říká "filozof s kladivem?"

Pan profesor Yalom ve svém fascinujícím, nesmírně podnětném románu provedl experiment - co kdyby Nietzscheho přátelé přesvědčili, aby vyhledal pomoc u vídeňského lékaře Josefa Breuera? Přiznám se, že samotná taková myšlenka se mi zdála kontroverzní, jelikož jsem si nedokázala představit Nietzscheho v roli poslušného pacienta. Moc se mi líbilo, jak lidsky Yalom obě významné osobnosti vykreslil a jak přirozeně v příběhu prolínal filozofii s psychologií. Dokonce se tu objevuje i Sigmund Freud. Ač s Nietzscheovou filozofií nemusíte zrovna souznít, zde pochopíte její smysl. Dokonce si troufám tvrdit, že trošku pochopíte i jeho osobnost. Na závěr jen dodám, že mě kniha nejen intelektuálně obohatila, ale zároveň mě díky svému čtivému podání opravdu bavila.

Kniha je o Josefu Breuerovi - psychologovi a Fridrichu Nietzsche - filosofovi. Jejich setkání, kdy Nietzsche přijíždí do Vídně k Breuerovi kvůli sebevražedným stavům a poté nahlédnutí do jejich duší a rozebírání psychologie a filosofie.

Tato kniha, ač v ní autor Yalom píše fiktivně nebyla lehké čtení. Nemyslím to tak, že by to bylo špatné ba naopak. Jen si myslím, že je pro čtenáře, kteří více přemýšlí a pak uvážlivě mluví. Dává nám také nahlédnout do lidské duše a může nadchnout pro psychologii a filosofii.
Rozhovory Breuera a Nietzsche a jejich psychologicko - filosofické debaty ve kterých hledají otázky, odpovědi a pravdu. Pravdu a upřímnost v nich samotných, protože pokud nejsme upřímní k sobě, nemůžeme být upřímní k ostatním.

Jako čtenáři se mi kniha velmi líbila a jako mě, mé osobě ještě o kus víc. Některé věty jsem si zapsala. Děkuji za tak zajímavou knihu, která byla i zfilmovaná.

Moc se mi líbí, že ačkoliv je kniha fiktivní románem, čtenář z ní může získat i spoustu zajímavých informací o životě Nietzscheho a Breuera, o Vídni v 19. století a částečně i o antisemitismu (ačkoliv velmi okrajově). Kniha se mi četla velmi dobře, má spád a člověka pohltí, jako by byl přítomen v místnosti s Breuerem a Nietzschem a poslouchal jejich rozhovory, což mě bavilo. Doporučuji.

Abych se nenudil, tak jsem tuto knihu vzal do rukou v anglickém vydání.

Musím říct, že mě bavila! Na dlouhých cestách vlakem, kdy už je člověk v existenční krizi jen z nemožnosti si pořádně natáhnout nohy, se mu teprve dostává zajímavých názorů a nápadů, kterých tato kniha dokáže využít a navázat na ně. Život smysl má - kupujte si místenky do vlaku!

Ani jeden z hlavních (a ne zrovna tuctových) protagonistů nedokáže tak úplně potlačit své vnitřní démony, ale oba jsou přesvědčeni, že dokáží pomoct tomu druhému. A tak se snaží nevypadnout z role, přelstít toho druhého, a potvrdit si tak správnost své metody. Ale může se to povést? A bude na tom vůbec záležet?
Na jednu stranu viditelně vykalkulované a vzhledem k okolnostem možná až zbytečně masově přístupné dílo, na stranu druhou velmi obohacující dílo. Kdo by občas netápal v otázkách smyslu života...

Román uspokojující čtenářské chutě díky několika literárním pochoutkám, z oblasti filosofie, psychologie, biografie, filologie, ...prostě mistrná literární fabulace.

(SPOILER) Dobrá kniha. Zpočátku mě nebavily ty hry, kdy se Breuer snažil přelstít Nietzscheho, ale když už svolil ke spolupráci, tak četba utíkala velmi rychle. Baví mě, jak je pohlíženo na náboženství jako na nesmysl.

Některé myšlenky mě inspirovaly. Např.: "Pravdy člověk dosahuje skrze nevíru a skepticismus, nikoli dětinským přáním, aby se stalo to, co chce. Přání vašeho pacienta, aby byl v Božích rukou, není pravda. Je to jen dětinské přaní a nic víc. Je to přání nezemřít, přání mít neustále k dispozici prs plný mléka, který jsme nazvali Bohem. Evoluční teorie vědecky dokazuje, že Bůh je zbytečný - třebaže Darwin sám neměl odvahu dovést důkazy do jejích důsledků. Jistě si musíte uvědomovat, že jsme si Boha stvořili my a že jsme jej teď všichni společně zabili."
"Staň se tím, kým jsi."
"Skutečným nepřítelem není objekt, ale skrytý význam posedlosti."
"Sním o takové lásce, kdy oba touží po tom, aby spolu hledali nějakou vyšší pravdu. Možná bych to neměl nazývat láskou. Možná jde ve skutečnosti o přátelství."
"Zemřete v pravý čas. Vyčerpal jste možnosti svého života? Žil jste svůj život? Nebo jste se jím nechal vléct? Zvolil jste si jej sám nebo si život zvolil vás?"
"Prvotní zdroj úzkosti je způsoben tím, že ve svém nitru překypujete životem, který jste nežil. Čas je nenasytný, a co schvátí, to nenavrátí. Je hrozné stanout tváří v tvář smrti, aniž byste kdy okusil svobodu, přes veškerá nebezpečí, jež přináší."
"Já učím, že by život nikdy neměl být měněn nebo utiskován kvůli přílivu nějakého jiného druhu života v budoucnosti. Nesmrtelný život je tento život, tento okamžik. Není žádný život po životě, žádný cíl, k němuž tento život směřuje, žádný apokalyptický tribunál nebo soud. Tento okamžik trvá věky, a svým publikem je jen každý sám."
"Je lepší mít odvahu své přesvědčení změnit. Povinnost a věrnost jsou jen zástěrka, pod nimiž se skrývame. Osvobození sebe sama znamená svaté ne, je třeba říct ho i povinnosti."
"Musíte se naučit poznat svou zkaženost. Nemůžete být svobodný jen zčásti: vaše instinkty také touží po svobodě; ti zdivočelí psi zavření ve sklepě štěkají, protože chtějí svobodu."
"Abyste mohl formovat děti, musíte být nejdříve zformovaný vy sám. Jinak je budete chtít kvůli svým zvířecím potřebám nebo samotě nebo proto, aby záplatovaly díry na vašem já. Úkolem rodiče není vyprodukovat další své já, ale něco vyššího. Znamená to vytvořit stvořitele."...(jaká škoda, že se tím většina neřídí)
"Manželství by nemělo být vězením, ale zahradou, v níž je pěstováno cosi vyššího. Možná své manželství můžete zachránit jen tak, že se jej vzdáte. Manželství je slib posvátný, ale přesto je lépe porušit slib než se jím nechat zlomit."
"Pravda je také iluze - ale taková, bez které nelze přežít."
"Navždy zůstanu sám, ale je to jiné, je to tak nádherně jiné, když si mohu vybrat, jestli to tak chci. Amor fati - vyber si svůj osud a miluj jej."

Každopádně v sobě musím ještě toto celé nechat uzrát.

Yalom nás prostredníctvom tohto diela pozýva na cestu alternatívnou dejovou líniou (možno nie až tak alternatívnou), resp. načrtnutie situácie, ak by sa Nietzsche skutočne odhodlal uposlúchnuť svojich priateľov a pokračoval by v hľadaní odbornej lekárskej pomoci, ktorá by mu pomohla s vyliečením jeho útrap.
Dialógy medzi Doktorom a nadaným nemeckým filozofom sú famózne a pútavo skoncipované , nasiaknuté neskutočným množstvom psychoanalytických (Yalom je sám psychoanalytik) a filozofických otázok - je to možno aspoň nejaká sonda do Nietzscheho hlavy a predstavenie jeho popredných myšlienok a toho, nad čím filozofoval väčšiu časť svojho života. Ocenil som taktiež to, že sa autor do deja snažil zakomponovať aj ďalšieho rakúskeho psychoanalytika - Sigmunda Freuda, s ktorým sa Breuer radil o tom, ako má pri liečbe svojho pacienta postupovať - Freud je v tomto diele vyobrazený ako mladý, nadaný lekár - hlavne ale ako najbližší Breuerov priateľ -, ktorý je budúcnosťou svojho oboru (tak sa aj stalo). Atmosféru dokresľuje opis viedenského života na prelome 19. a 20. storočia.

Tak toto byla moje první kniha od Yaloma a rozhodně ne poslední. Četla se velmi lehce. Už má své čestné místo v mé knihovně.

Je to intelektuálně náročnější kniha, ale výborně napsaná. Yalom prostě umí. A nadchne člověka pro filosofii a psychologii. Některé moudré věty si chci vypsat.

Spojit zábavné se zajímavým (a možná pro někoho i nudným) a vytvořit takhle skvělou knihu moc autorů neumí. Čtivé, zábavné, vtipné!

Knihu čtu potřetí a při každém čtení je lepší a lepší. Yalomův meisterstück.
...je jako dobře odehraná šachová partie - oba dva hlavní protagonisté by byli spokojeni. ;)

Poměrně čtivý román. Líbí se mi jeho kompozice , pozadí hlavní trojice postav jež je Sigmund Freud, F.N. , Joaef Breuer. Proč tedy tak nízké hodnocení? Čekal jsem víc... Onoho DUCHA DOBY jsem zatiím nepocítil.

Nádherné myšlenky.

Má srdcovka

Téma knihy je skvělé. Různé myšlenky, které se zde objevovaly, jsem si musela opisovat, protože mají svou hloubku. Ovšem celkově se mi kniha četla velmi těžce, a ten styl mi vůbec neseděl. Ale kdoví. Možná to jen kopíruje celý můj postoj k psychoanalýze.

Senzační propojení filozofie, psychologie a života každého z nás.

Prvý "románový" Yalom, ktorého som čítal. Kniha bola pre mňa zaujímavá už len tým, že nemám rád Freuda, mám výhrady voči psychoanalýze a jediné Nietzscheho dielo, ktoré som kedy prečítal bolo Tak pravil Zarathustra (niežeby som sa aktívne hrnul do čítania ostatných).

Yalom však celú tému podáva veľmi čtivo. Okrem ústredného príbehu posadnutosti láskou a hľadania zmyslu sa tu obe hlavné postavy striedajú v pozícii lekár - pacient (hoci každý z nich po svojom) a z knihy priam cítiť atmosféru dobovej Viedne. Pozitívom je, že kniha nie je úplne fikciou a mnohé autorom spomínané veci sa dajú dohľadať.