Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně "podivné" kolegy. Párkrát se mu zdá, že matku zahlédl, ale je to mýlka.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , OdeonOriginální název:
Umibe no Kafuka / 海辺のカフカ , 2002
více info...
Přidat komentář
Můj život je jedna cela metafora. Po strávení času s touto knihou to tvořilo spojení až pekelné.
Výborná kniha. Přečetl jsem ji jedním dechem. Murakami umí jednu věc a to upoutat čtenáře. Doporučuji všem.
Opravdu zajímavá kniha a tak trochu i úlet :-). Nutí člověka pořád číst a přemýšlet o ději.
Miluju knihy Murakamiho a dalo by se říci, že už dlouho jsem nečetl nic, co by se mi četlo tak dobře a zároveň mě tak nadmíru bavilo. Pan Nakata jednoznačně jedna z nejzajimavějších literárních postav, které jsem zatím v knihách objevil. Ihned od samého počátku, kdy byly v knize vkládány zprávy o kolapsu dětí jsem se do kníhy zažral a nemohl se od ní odpoutat. Děj se sice místy nesmyslný, nedotažený a v závěru se z něj stává doslova paskvil, ale to vůbec nevadí. Murakamiho spisovatelské kvality to hravě předčí
Mnohem lepší než Norské dřevo, které pro mě bylo zklamáním. Ale i tak mi něco na Kafkovi vadilo. Nebo mi spíš něco dlouhodobě vadí na Murakamim. Pravděpodobně to, jak všude cpe ty sexuální scény, o menstruaci nemluvě, co s tim proboha pořád má? Nakonec mě nejvíc dostal příběh dědy Nakaty, to mělo sílu. Všechny ty symboly si ještě budu muset nějak přebrat.
Skvělá. Murakami opět nezklamal. Vždy mě pohltí jeho otevřený přístup, zajímavé myšlenky, nedokončené úvahy. V této knížce se mi líbilo propojení tvrdé reality s nadpřirozenem, které se vzájemně tak lehce proplétají.
Hlavním motivem stejně jako u většiny děl Franze Kafky je pocit vyřazenosti a izolovanosti v kontrastu s humorným a ironickým líčením. A také tragická a bezvýchodná ukončení příběhů.
Je zde vyřčeno mnoho otázek, na které si čtenář musí najít odpověď sám.
Ta kniha mě zaujala, donutila mě roztočit všechna kolečka v mozku. Ale ani plný výkon mi nepomohl, abych všechno pochopil. Nevadí, on to tak autor chtěl.
Líbí se mi styl psaní HM. Líbí se mi, že se snad všechny odehrávají v Japonsku, protože Japonsko je sexy. Nemohl bych nemít v top 10 jen samé bílé ďábly a nikoho od nás. Jsem japonský vlastenec. Z knih HM jsem se rozmýšlel zejména mezi Kafkou a Koncem světa, i když například Na východ... nebo Dřevo nejsou také špatné. Haruki je prostě taková jistota. A pro Kafku zejména svědčí to střídání realistických a méně realistických pasáží (které jsou i v Konci), které u některých jiných jeho děl nejsou
To najlepšie (zatiaľ) od Murakamiho. Fascinujúce a neskutočne dielo, ktoré vás vtiahne a ponúkne to najlepšie z najlepšieho. Neustále vás núti premýšľať, či domýšľať a napriek tomu je písané tak "ľahučko", že sa číta samo. Kto má rád v knihách "to niečo navyše" tak skoro nič lepšie si nemože vybrať. Luxusná záležitosť......Murakami je bohovský.
Velmi zajímavá kniha, která v čtenáři zanechá spoustu otázek k zamyšlení. Po první třetině jsem to chtěla vzdát, neboť příběh v tu chvíli obsahoval i hororové prvky, což mi bylo nepříjemné a do čtení příběhu jsem se musela vyloženě nutit. Naštěstí jsem tuto krizi přestála a knihu nakonec dočetla s nadšením - zbylé 2/3 se četly samy od sebe. Pokud tedy i Vy budete váhat, zda knihu odložit či ne, doporučuji Vám vytrvat - stojí to za to!
Tak tohle mně vyloženě sedlo. Byl to úžasnej zážitek z knížky, kterej mě už dlouho nepotkal. Takový to, když dočtete knížku, ale pořád trčíte napůl v jejím světě a ani nevíte, jestli se chcete vrátit zpět do reality :) Takže děkuji pane Murakami na stotisíckrát, i ty kočičky jsem Vám už odpustila ;) Děj knížky prostě nejde popsat( jak je u magickýho realismu zvykem) je to sled divných, krásných, lehkce úchylných zážítků spolu se spoustou hlubokých myšlenek. Ale doporučuji všem, co se nebojí potkat například abstraktního Colonela Sanderse, co dělá pasáka a dohazuje opravdý sexmašiny z filozofických fakult! (Jo a ten Kafka v názvu taky není náhodou- aspoň pro mě :)
Tento Murakamiho román si jednoznačně vyslouží mé doporučení! Četl jsem jej krátce po Norském dřevu od stejného autora a musím říct, že mně bavil a zaujal mnohem víc. Je vyprávěn celkem jednoduše, lehce a přitom poutavě. To nejlepší na příběhu je určitá provázanost a jistá tajemnost, kdy tušíte, že to všechno spolu nějak souvisí a někam směřuje, ale to je asi tak vše.Dějová linie s panem Hošino a panem Nakatou nejspíše způsobí, že i když jména postav z přečtených knih obvykle za chvíli zapomenu, u nich se tomu tak nestane.
Velmi příjemný příběh, který mimo jiné nutí k přemýšlení a takové knihy já mám rád. Konečná pointa mi sice nejspíš unikla, ale to mi vůbec nevadí.
Pro mě bohužel zklamání. Kniha mi ležela dlouho doma v mojí knihovně a těšila jsem se na ni po samých kladných ohlasech. Stejně jako jiné Murakamiho knihy se čte dobře a skoro sama, ale na mě už v ní je hodně mystična.
Krásný příběh, kde žádná z otázek zůstává nezodpovězena. Z postav jsem si velmi oblíbil pana Nakatu, kterému stačí ke štěstí dát si úhoře, pobírá "potvoru" od pana starosty a rozumí řeči kočiček. :) Moje 3. kniha od HM a jsem nadšen z jeho tvorby.
Štítky knihy
japonská literatura magický realismus World Fantasy Award (cena)
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
"A dál pokračovat ne jako položka v něčích kalkulacích, ale jen sám za sebe."
Protože odkaz Kafky je vtisknut do celého příběhu. Protože celý příběh, je svým způsobem absurdní, existenciální - je skutečný.
Přiznám se, že jsem knihu začala číst právě kvůli Kafkovi v názvu. Chtěla jsem vědět, co tím vlastně autor toužil říct. Toužil toho říct hodně a taky toho hodně řekl. A možná ještě víc neřekl, ale kdo umí číst, to na řádcích Kafky na pobřeží najde.
"Všem se nám jenom něco zdá," říká slečna Saeki.
všem, všem se nám něco zdá.