Juta
Josef Pecinovský
S úspěchem u čtenářů se setkal román Juta (Kosík 1991), odehrávající se ve světě, v němž je uměle udržována inteligence na nízké úrovni a příliš inteligentní děti jsou buď likvidovány nebo „debilizovány“ lékařským zásahem. Do toho jsou poněkud neorganicky včleněny cesty časem, inteligentní krysy, inteligenční konzervy, svět uzavřený sám do sebe a množství dalších SF rekvizit, pomáhajících udržet čtenářovu pozornost.... celý text
Přidat komentář
Tuhle knížku jsem četl kdysi dávno, když vyšla. Matně si vzpomínám že se mi celkem líbila. Celou dobu čekala v knihovně až po ní znovu sáhnu. Bylo to zklamání, a velké. Začátek dobrý, temná dystopie, zajímavé nápady. Potom se to autorovi zcela vymklo z rukou. Děj začal zakopávat, motat se, až z něj zbyla řádka nesouvislých situací,z kterých se nešťastný hlavní hrdina pravidelně dostal pomocí nějakého toho "deus ex machina".
To co na začátku vypadalo zajímavě - lidské mládě odchované krysami, telepatie, autor pohřbil dalšími a dalšími vymyšlenostmi. Co ho napadlo, to použil. A po chvilce zase odhodil. A vymyslel něco jiného. Cesty v čase to dorazily. Letmo nahozené nápady, vynálezy a dějové linie se objevovaly a po chvilce zase zmizely. Stejně jako spousta postav. Ty se občas zcela nelogicky zase na chvilku vynořily v rámci popostrčení děje, když se zrovna nějak zaseknul. Hlavní hrdina byl pro mně absolutně nesympatická postava, postrádající jakoukoliv osobní integritu. Ani mi vlastně nebylo jasné, čeho vlastně chce dosáhnout. Osoby které mu pomohly využil a zahodil, popřípadě na ně zapomněl. Postupně už to był takový zmatek, że jsem se těšil na konec. Konec přišel v podobě naprosto nehorázného, už zmiňovaného "deus ex machina". Přišlo mi że si autor s tím vším už nevěděl rady tak to raději useknul.
Je mi líto, ale ještě tak do půlky jsem byl přesvědčen že dám hezké tři hvězdičky, bohužel více jak na dvě to pro mne není.
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Dám čtyři. Za výbornou první třetinu knihy. A špinavou, nebo ponurou atmosféru. Jinak zub času zafungoval. Už nejsem tak nadšený, jako před x x lety.
Ale nenechte se mýlit. Pořád je to jedna z nejlepších knih od Pecinovského.
Ten autor má spoustu výborných nápadů, ale potřeboval by, aby ho někdo korigoval. Spoluautora, nebo tak něco. Filtr, který by mu pomohl oprostit se od otravných, nebo naivních až infantilních odstavců.
Výhodou Juty zůstává, že v ní moc balastu není.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Areston |
| 1990 | Plástev jedu |
| 1999 | Házím ti laso, kamaráde |
| 2007 |  Vejce s ozvěnou |
| 2009 | Budiž vám Měsíc lehký |
Kniha Juta je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 49x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 45x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 2x |
Podle mého názoru kvalitní román Pecinovského s velmi dobrým netradičním nápadem a poněkud chmurnější atmosférou, který je napsaný docela čtivou formou. Mě tento příběh zaujal a s chutí jsem se ponořil do děje. Hodnotím určitě jako nadprůměr.