Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191857/mid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-nl2-191857.jpg
4
4221
937
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna , 2013
více info...
Přidat komentář
Komu se líbil Stoletý stařík, bude opět nadšený. Smekám před autorovou fantazií a humorem.
Autorův druh humoru mi nesedí, přijde mi, že jsou situace hodně absurdní a já u tohoto druhu humoru trnu hrůzou, než že bych se smála. Mám v knihovničce "Stoletý stařík" a bojím se, nicméně zkusím. Troufám si napsat, že kdybych knihu neposlouchala jako audioknihu, tak to skončí nedočtením. Ale dám tomu šanci a přečtu si i knihu (tedy knihy "Stolerý stařík") od autora, než to definitivně "vzdám".
Původně jsem se mi do čtení moc nechtělo, ale bylo mi doporučeno, že Analfabetka je ještě lepší než 100 stařík. A dobře jsem udělala, tolik jsem se u knížky ještě nenasmála, opravdu čtivé, zábavné a prostě skvělé.
Toto bylo mé první setkání s autorem a já s ním jsem moc spokojená, kniha mě opravdu nadchla. Autorův styl psaní je takový lehký, nenáročný a snadno přístupný, takže se mi kniha velmi snadno četla. Za pozoruhodné také považuji to, s jakou lehkostí, podobnou klábosení o počasí, popisuje docela vážné a nelehké situace.
Při čtení jsem přemýšlela hlavně o tom, jaké mám v životě štěstí, že nežiji ve slumu a neživím se vynášením smradlavých latrín. Taky jsem ráda za to, že nemusím neustále obhajovat svou inteligenci jako Nombeko jen proto, že přece nechodila do školy, je to černoška a vyrůstala na špinavém předměstí Johannesburgu.
Podle anotace se kniha může jevit jako naprosto ztřeštěná, což svým způsobem doopravdy je. Analfabetka, která uměla počítat je sice hodně nereálná, bláznivá a celkem absurdní story, ale dobře pojatá, což z ní dělá zvláštní knihu v dobrém slova smyslu. Zajímavé je i propojení reálných historických postav se zcela vymyšleným příběhem. Možná se to zdá jako fajn nápad, který nebude moc dobře fungovat, ale opak je pravdou – tato ne úplně obvyklá kombinace spolu s ostatními prvky a motivem příběhu dokonale spolupracuje.
Na začátku nám autor představí dvě dějové linky, které se snad od sebe už víc lišit ani nedokážou, a v hlavě vám zní: Jak tohle spolu souvisí? Jedna kapitola vypráví o holce v JAR a druhá se zaměřuje na nějakou rodinu ve Švédsku. Ani se nenadějete, a tyto dva rozdílné příběhy se plynule spojí v jeden, aniž byste to pořádně stihli zaregistrovat – v tomhle autor opravdu odvedl dobrou práci.
Nadšená jsem i z ukončení knihy, to je totiž moc vtipné, a tím, že se nese na stejné vlně jako zbytek příběhu, mi vykouzlilo úsměv na tváři – lepší a trefnější konec si snad autor nemohl ani vymyslet.
S knihou jsem opravdu spokojená a určitě se chystám poohlédnout i po autorových dalších knihách, zvědavá jsem zejména na Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel.
Dlouho mě žádná kniha nerozesmála nahlas. A vida - Jonasu Jonassonovi se to podařilo již u Stoletého staříka a očividně s tím nehodlá přestávat. Analfabetka byla opravdu skvělá.
Knihy od autora Jonassona, jenž se u nás proslavil knihou Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, se vyznačují sarkastickým a ironickým humorem, jež využívá politického pozadí. Zkrátka Forrest Gump styl. Analfabetka se mi četla vcelku dobře, ale já bohužel neznám události zahraniční politiky od druhé světové války do roku 2010, takže to, co jsem "cítila", že je humor, ve mně logicky nemohlo smích vyvolat. Příběh mě ke konci začal unavovat, podle mě jej autor zbytečně prodlužoval, navíc je vše dost přitažené za vlasy, jak se tak říká.
Tento typ četby se nedá číst v jednom kuse, ale pro rozšíření obzorů v žánrech, proč ne. Dávám tři hvězdy za originalitu, čtivost a hlavní postavu.
Pokud byste měli doma v garáži atomovku a potřebovali se jí zbavit, komu ji darovat - Švédsku, Švýcarsku, Jihoafrické republice, Izraeli nebo Číně? Je to tak, spisovatel Jonas Jonasson je Švéd, který je posedlý atomovou bombou :-) Třetí kniha od Jonassona o atomovkách, ale pořád je to vtipné: "Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze."
Tak si v duchu Saturnina říkám, že podle první kapitoly Analfabetky by se dali lidé rozdělit do třech kategorií. Ti, kteří dokážou tento text brát s nadhledem a tím pádem s nadhledem berou i život a jsou v něm šťastni, ti, kteří tu nadsázku sice chápou, ale už je rozčiluje a tím pádem už jsou načatí k chmurám a ti, co tuhle knihu vezmou smrtelně vážně a tím pádem... raději ani nedomýšlet...
Upřímně se přiznám, nedočetla jsem. Po prvotním nadšení z prvních kapitol přišla studená sprcha ve formě dlouhých líčení politických situací a spol. Nic, pro mne. Bez politiky se mi žije lépe. Bez ní snad ještě patřím do kategorie první...
Nejsem si jistá, jestli můžu hodnotit knihu jako takovou, protože jsem ji poslouchala jako audioknihu namluvenou Martinem Stránským a díky jeho skvělému projevu jsem si ji opravdu užila. Nicméně číst ji by mě asi moc nebavilo. Některé pasáže na mě působily jako vtipné až na sílu.
Číst takovou knihu, to je balada. Člověk se baví skoro u každé věty, no dobře, tak skoro u každého odstavce. Čte se to nádherně, děj se dobře sleduje, vše krásně odsýpá, a je to nejen výborná zábava, ale i trochu poučné historie. Jen něco za půlkou se mi chvíli zdálo, že autorovi trochu začal docházet dech, ale netrvalo dlouho, a zase se nastartoval. Dávám plných pět hvězd, 9. 1. 2021.
Nemohu si pomoci, ale musím srovnávat s knihou Stoletý stařík. Vyprávění mi nepřišlo tolik strhující, i když jsem knihu četla se zájmem, již ne tak dychtivě.
Nemohu se rozhodnout, jestli byla lepší Analfabetka, nebo Stoletý stařík...každopádně je to skvělá kniha a stojí za přečtení
Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Martinem Stránským (dobrá práce). Johan Jonasson má asi zálibu v atomových bombách (po zkušenostech s Alanem Karlsonem). Kniha opět obsáhla dlouhé životní období a rozličné neuvěřitelné události, které se za toto období udály. Na vrcholu relativně vtipných postaviček (a jedné extrémně chytré černošky z jihoafrického slumu) podle mě stojí duo Holgerů, jejichž osudy jsou nevyzpytatelné a opravdu bizarní. Celé se to nese v duchu ostatních autorových knih, takže už moc nepřekvapuje, co všechno naše hrdiny potká. Přesto se jedná o vtipnou až černohumornou knihu, která mě pobavila.
Oddychová a vtipná kniha založená na absurdních situacích, jako ostatně snad všechna autorova díla. Určitým pasážím by podle mého neuškodilo zkrácení, ale poslední třetina stojí vážně za to.
Úprimne ?
Zaujal ma autorov štýl, kde oceňujem prepojenie úplne absurdných situacií s reálnymi historickými faktami a reálnymi významnými postavami. Prvoplánovo toto dielo vyznieva ako poriadný nonsens, alebo ak chcete nezmysel. Nedajte sa zmýliť, lebo tento humorno-satirický román je podľa môjho názoru dosť úderný a nastavuje zrkadlo, v ktorom sa výrazne odrážajú predsudky spoločnosti k otázkam ako je rasizmus, spoločenské postavenie, ľudská hlúposť alebo nadradenosť mužov voči ženám...
"Analfabetka" Nombeko svojim excelentne vykresleným charakterom dokáže otvoriť oči mnohým (ne)uvedomelým čitateľom.
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Autorovy další knížky
| 2012 |  Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel |
| 2014 |  Analfabetka, která uměla počítat |
| 2016 | Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) |
| 2019 | Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět |
| 2020 | Sladká pomsta |
Kniha Analfabetka, která uměla počítat je v
| Právě čtených | 127x |
| Přečtených | 6 535x |
| Čtenářské výzvě | 1 098x |
| Doporučených | 325x |
| Knihotéce | 1 157x |
| Chystám se číst | 1 320x |
| Chci si koupit | 192x |
| dalších seznamech | 22x |
Asi budu jedna z mála, ale tato kniha mě bavila mnohem více, než stoletý stařík. Jonassonův humor je opravdu jedinečný a tomu, kdo mu přijde na chuť, se bude příbeh líbit. Ano, je to přitažené za vlasy, ano, pravděpodobnost děje se limitně blíží nule, ale je to příjemná relaxace a pousmání nad tím, že nic není nemožné.