Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni žádné práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války "přežívá" dvanáct "veteránů", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Z vědomí si vytěsnili všechny city včetně nenávisti. Dodržují přísnou anonymitu - stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikrami. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své "já", jako lékař Berger, obchodník Lebenthal či bývalý novinář zvaný 509. Ti všichni se neúnavně snaží vězně, kteří ještě neztratili schopnost myslet, vyburcovat z letargie, pomoci jim přežít zdejší peklo a vykřesat v nich alespoň "jiskřičku naděje" a víru v nový život, jenž je už nadosah.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2003 , Ikar (ČR)Originální název:
Der Funke Leben , 1952
více info...
Přidat komentář
Pokud můj mozek nenavštíví Alzheimerova choroba, nikdy nezapomenu na situaci z roku 1983 v kasárnách v Holýšově, kde jsem sloužil u černých hadic. V posádkové knihovně jsem si půjčil tento cynický, živočišný, břitký, jemný, morbidní i malinko romantický příběh, uložený do 279 stránek. Jeden večer na pokoji nás navštívil politruk praporu Čukyla a vida že si něco čtu, vzal mi knihu a ironicky všem přítomným předčítal krušné chvíle 509. Ve svých dvaceti letech jsem se při posměchu jeho i některých spolubojovníků styděl. Ne za sebe, nebo za titul který držel těmi špinavými prackami, ale za něho. Až o pár let později jsem pochopil tu paralelu a mrazí mě z ní doposud...
kniha je strhující, ale to jsou všechny jeho knihy. Asi moje nejoblíbenější kniha od Remarque
Nejdelší knížka, kterou jsem za poslední dobu četla a přečetla jsem ji za nejkratší čas :)
Vlastně jsem se Remarquovi stále vyhýbala, ale udělala jsem chybu a teď to hodlám dohnat. Hned se vrhnu na Na Západní frontě klid.
Jen mě moc mrzel konec, nebudu spoilerovat, ale fakt mě to bylo líto.
Uchvatná kniha - četla jsem ji asi tak ve čtrnácti letech a úplně mě dostala...Doporučuji!
naprosto úchvatná kniha - vůbec první kterou jsem od Remarqua četla.. a bylo vymalováno :))
Jedna z mála knih, která mě dostala!
Pokud vás zajímá toto téma doporučuji přečíst -
Robert Merle - Smrt je mým řemeslem - koncentrační tábor z pohledu bachaře.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) humanismus holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Kniha Jiskra života je v
Právě čtených | 13x |
Přečtených | 2 817x |
Čtenářské výzvě | 221x |
Doporučených | 249x |
Knihotéce | 794x |
Chystám se číst | 736x |
Chci si koupit | 140x |
dalších seznamech | 17x |
Silná knížka. Pohled na koncentrační tábor ze strany vězňů i příslušníků SS. Právě ono vyprávění velitele tábora Neubauera o ,,nevinném" a ,,humánním" zacházení s vězni mě šokovalo asi nejvíc. Tuhle knihu by si určitě měli přečíst všichni. Ta šílenost Hitlera totiž vycházela z niterných myšlenek, které má každý z nás.