Jezdec a smrt

14.06.2020

Je s podivem, že tato kniha je čtenáři (spíše mužskou částí opomíjena). Františka Šťastného (1927-2000) považuji za nejlepšího českého závodníka v rychlostních moto-závodech. "Franta", jinak mu nikdo neřekl, měl ono pravé závodnické srdce na svém místě. V době, kdy začaly na motoristické okruhy celého světa pronikat japonské tovární týmy Honda, Yamaha, Suzuki a další, schopné zaplatit ty nejlepší profíky ,jim Franta buď na Jawě, či ČZ-tce dělal potíže - lépe řečeno tvrdě jim konkuroval, a to i přes obrovský rozdíl ve výkonů strojů.
Jeho tratí byla jedna z nejtěžších na světě Tourist Trophy na britském ostrově Man, které se zúčastnil celkem 13x. Nadšení fajnšmekři viděli jezdce "se srdcem", který sice měl obvykle nehoráznou smůlu, mnohdy pro banální poruchy, ale přijali ho za svého, byl to pro ně Frankie .
Nejen poruchy, ale těch zranění, které sbíral jak na běžícím páse. Špičkoví chirurgové říkali, že pokud by šlo o obyčejného člověka, byl by dávno na invalidním vozíku, nebo minimálně v invalidním důchodu.
Jenže polámaný Franta jezdil a vyhrával !
A také byl ohromný šoumen, obdobně jako Emil Zátopek. Poslouchat jeho příhody, to byl vždy zážitek.
Již málokdo ví, že mistři světa v tancích na ledě sourozenci Pavel a Eva Romanovi, získali svůj první titul v roce 1962 dílem i pomocí F.Šťastného. Jednoduše jim přivezl exotickou asijskou hudbu, u krasobruslařů v té době neznámou. Pavel a Eva si nechali udělat mix, kde hudba spojená s tancem na ledě uhranula jak rozhodčí, tak zejména diváky.
Pan Škutina odvedl dobrou práci.