Jako zabít ptáčka

od:

Jako zabít ptáčka

Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/14499/jako-zabit-ptacka-iW0-14499.jpg 4.51232
Série:

Jako zabít ptáčka (1.)

Originální název:

To Kill a Mockingbird (1960)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, XYZ
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (236)

Přidat komentář
Eremites
16. září

Nádherná kniha s hlubokým lidským příběhem. Ač napsána před třičtvrtě stoletím, čte se úžasně, příběh je stále aktuální a poselství nadčasové.
Velmi mne pohladila po duši, léty okoralé skoro až k cynismu. Moc bych si přála alespoň z poloviny tak krásné dětství a takového úžasného otce.
Hluboce se mne dotkla myšlenka, že i předem prohraný boj vě věci, která se nás niterně a morálně dotýká, bychom měli se ctí a hrdostí dobojovat až do (prohraného) konce. Tohle bych se měla naučit i ve svém životě.

kululinka
11. září

Jedna z kategorie "nenadchne, neurazí". Už jsem tak zdeformovaná čtením detektivek, že jsem podle názvu čekala další knihu ve stylu vraždy, znásilnění atd. Nic takového se však nekonalo, což jsem zjistila hned na začátku a dost mě to zklamalo a většinu času jsem se do čtení musela nutit. Když jsem však přemýšlela, co mi na ní vlastně vadí, na nic pořádného jsem nepřišla. Kniha je psána pěkně, dobové problémy z pohledu malé holky, je to vlastně vcelku milé a čtivé. Jen to není jedna z knih, kterou člověk hltá od začátku do konce a nemůže přestat, nebo ke které by se vracel. Nejvíce mě zaujala pasáž ze soudního líčení, kterou jsem opravdu zhltala.

DejnaDee
11. září

Musím přiznat, že nebýt čtenářské výzvy, tak bych si s největší pravděpodobnosti tuto knihu asi nepřečetla. Jsem za to proto nesmírně ráda, protože kniha se mi opravdu velmi líbila. Byla naspána stylem, který mi sedl a dobře se četl.

ondras666
10. září

Dlouho jsem zvažoval jakou knihu zvolit do letošní čtenářské výzvy jako knihu oceněnou Pulitzerovou cenou. Byla to poslední kniha výzvy a musím říct, že volba byla výborná.
Z počátku se kniha docela vlekla a nějak mě nebavila. Nemohl jsem nějak přijít na to proč Atik místo táty, ale v celkovém výsledku se to tam hodilo, když se ponoříme do dvou dětí, kterých se to týká. K jejich výchově, postoji ke světu a podobně...
První část vcelku o ničem, rozjelo se to až během soudního procesu, kdy kniha nabere rychlost. A pak v té rychlosti bohužel pokračuje a hodně rychle skončí... To mi na knize asi trochu vadilo, protože jsem čekal trochu delší závěr.
Ale celkově kniha zajímavá, vychází z reálných základů (běloši vs. černoši) a má hlavu a patu.
A jedna věc by mě opravdu zajímala: co vlastně měl Bubu za nemoc?

-Endy-
10. září

"Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi."
No jasně, co taky jiného by mohlo dostat Pulitzera...

lucie.8
07. září

Od téhle knihy jsem toho asi čekala moc. V první polovině se téměř nic neděje a musela jsem se nutit, abych vůbec četla dál. Pak se děj "rozjede" a najednou je konec.
Dlouho jsem si říkala, že si tuhle knihu rozhodně musím přečíst, ale jsem z ní docela zklamaná a nenechala ve mně žádný hlubší dojem.

Monnyska
06. září

Opravdu silný příběh.. naprosto mě to uchvátilo. Kniha byla čtivá už od počátku a pak už jen ubíhala a ubíhala.. pro mě příběh nepředvídatelný, maximálně těsně předtím, než se situace stala :) naprosto doporučuji, řekla bych, že se náramně hodí do tohoto započatého podzimu :)

Ajrad1981
03. září

Potřebuje to komentář? Právem oceněná kniha, doporučuji přečíst.

whiolet
31. srpna

Jednoduše napsaná kniha, která sobě skrývá velké téma a tím je chování jižanských Američanů vůči Černochům.
Kniha vás nechá přemýšlet a dojít i k vlastnímu názoru a to za pomoci dětského vyprávění, které je upřímné a vtipné.
Výborně napsaná kniha, která se právem řadí mezi Americkou klasiku.

amorito
28. srpna

Krásná knížka, mistrovsky napsaná. Děj pomalu a příjemně pluje. Hlavní zápletka, kterou podle popisu knihy všichni očekáváme, přichází ve vyprávění jen tak mimochodem, o to je však působivější.

silvara
26. srpna

Chápu, proč je tohle považováno za klasiku americké moderní literatury. Jako zabít ptáčka má sice pomalé tempo, které nádherně dokresluje ty táhlé, dlouhé, horké večery na americkém jihu. A pomalé tempo napomáhá i tomu, aby se čtenář seznámil s obyvateli jednoho malého městečka, o to více pak zapůsobí to zjištění, že ani na počátku 20. století není USA zbavena předsudků. Rozdělení společnosti na třídy stále trvá, stejně jako lpění na genderových rolích (tady hodně vyčnívá Čipera), rasismus a rasová nespravedlnost bují i x-let po válce Severu proti Jihu. A všechno se to tváří tak nenápadně, často jsou tyto problémy jen v náznaku, takže se snadno přehlédnou.Dětský pohled na věc je jen geniální třešničkou na dortu.

karolkaK
23. srpna

I kdyz ostatni ctenari knihu predevsim chvali, ja s ni mela celkem problem. Kniha se zacina rozjizdet az ve druhe polovine, v te prvni se nestane v podstate nic. Za me prumer, ale asi stoji za to si knihu precist.

Magriva
23. srpna

První polovina knihy mi připomínala slabší odvar Hucka Finna a Toma Sawyera, ale pak to začalo dostávat trošku drive. Je to sice bestseller, ale už chápu, proč se o tom neučí ve školách- kniha podle mě ničím zvláštním nevyniká, všechno tam musí být řečeno naplno, nestačí jen náznaky. Za mě průměr.

TXapek
21. srpna

Než se kniha dostane k jádru věci, tak jí to dost trvá, což ji také ve výsledku dost kazí, byť je pravda, že od toho momentu se jedná o velmi zajímavou četbu.

Blaník8
14. srpna

Ano, byla by škoda ji nepřečíst....:-)

Mikka_M
04. srpna

Velmi nadčasové čtení

Chytuš
02. srpna

Kniha, která má potenciál u každého zabnkat na jiné strunky a tím pádem si z ní každý odnese něco jiného. Pro mě to byl hlavně příběh o dospívání v nelehkých časech 30tých let na americkém jihu, plném svérázných figurek s myšlením té doby a místa, o předávání základních lidských mravních poselství vlastním dětem i proti zavedeným společenským, nicméně nesprávným, normám.
"Spravedlnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje, co se děje."
Mnozí berou soudní proces jako vyvrcholení knihy, pro mě to byla spíš jedna z dějových linek, která dokreslovala atmosféru. Mě osobně zasáhla jižanská rasová nesnášenlivost mnohem víc v knize Černobílý svět, navíc vyprávění malé Scout (Čiperu beru v tomto případě jako velký omyl překladatele) je takové nevyvážené - místy se zdá příliš naivní a o pár stran dál zase příliš málo dětské. Pro tyto výtky nehodnotím plným počtem, kniha však rozhodně za přečtení stojí.

syskas
30. července

Nádherná kniha. Práve to, že dej rozpráva malé dievča, ju robí takou krásnou. Úžasný otec, ktorý zvláda výchovu dvoch nie práve "dokonalých" detí. Rasizmus v jeho "plnej kráse". Napriek tomu kniha nepôsobí smutno ani deprimujúco. Naopak, väčšinou dej plynie ako keby príjemne, pokojne.
Toto je ďalšia kniha, ktorú som si prečítala len vďaka čitateľskej výzve.

Bláža9
29. července

První půlka knihy mě příliš nenadchla a cítila jsem docela zklamání, jelikož očekávání bylo relativně veliké. Ale jakmile začal proces s Tomem Robinsonem, tak se to postupně začalo lámat a ten konec...ten byl opravdu dobrý...určitě stojí za přečtení

M122
29. července

Nebavilo mě to.

MayB2
27. července

Dlouho jsem se toho příběhu bála. Radši jsem napřed zkoukla film a pak přečetla knihu. Citlivé a neuspěchané vyprávění malé Scout (Čipera mi prostě nesedí) je zajímavým nahlédnutím do obyčejného života v obyčejném městečku, které koření výskyt více a méně potrhlých figurek. Motiv otevřeného rasismu se objeví až v průběhu knihy a je velmi silný i v současném světle.

šneki
20. července

Hned ze začátka jsem měla pocit, že se kniha podobá Jihu proti Severu. Jenže v té se mi zdála problematika rasismu mnohem zajímavější než zde, neboť jsem přes polovinu knížky čekala na děj slibovaný na zadní straně. Zkrátka jsem si představovala něco jiného, nejspíše vyspělejší úhel pohledu a neuspěchaný závěr.

petrulka
19. července

Kouzelná kniha. Jemná, něžná, vtipná, i přes závažné téma. Tři hlavní postavy jsem si zamilovala hned, tatínek je úžasný, jako ze snu o dokonalých rodičích, Čipera prostě dokonalá, často mě rozesmála, správně trhle švihlá, přitom citlivá a jemná..navíc se super bráchou..Pro mě velmi milé čtenářské překvapení.

Domuly
17. července

Celou dobu jsem si říkala, že se mi nelíbí vypravování příběhu malou Čiperou. Nakonec to bylo to nejlepší na knize - vidět takové nespravedlnosti nezkaženýma dětskýma očima. Odsuzování hrůz na židech a schvalování nerovnosti černochů byl pro mě nejsilnější moment knihy. I tak mě kniha bohužel nenadchla tak, jak bych si přála. Měla jsem příliš vysoká očekávaní, ale příběh dětí z jihu mě ze začátku moc nebral. Kniha mě chytla až při samotném procesu, kterému bylo věnováno velmi málo prostoru a vypravěčka se ho ani celého nezúčastnila. Kdybych TOLIK neočekávala od tak vysoko hodnocené a vychvalované klasiky, knihy, co získala Pulitzerovu cenu, tak jsem spokojená, ale bohužel u mě nebyl zážitek tak silný, jak jsem čekala, že bude.

tomas5557
17. července

Jako zabít ptáčka je neuvěřitelně milý příběh, za což je zodpovědná především osmiletá Čipera v roli vypravěčky. Malými slovy rozebíraná velká témata. Skvěle využitá perspektiva malého dítěte v kontrastu s pohledem dospělého člověka.
https://tomasstambera.cz/clanek/jako-zabit-ptacka-harper-leeova/16

Pigface
17. července

Na rovinu musím napsat, že jsem při čtení byl trochu rozpolcený a možná proto mi kniha ukrojila více času, než jsem původně čekal. Na jednu stranu není asi nic, co by se knize dalo vytknout. Na druhou stranu mi ale sedí knihy dynamické, plné zvratů, kdy očí letí po stránkách a mám skoro strach, že počet stránek směrem k zadní předsádce se povážlivě tenčí. A tady je i ta dynamika podána jakoby nedynamicky, jakoby mimochodem, jakoby až líně. Ale tak to asi má být, protože tak je to i v životě, který není u všech lidí divokou honičkou. A zpětně si říkám, že možná je ta lennost to, co mi nedovolilo přestat číst a co knihu dělá téměř dokonalou.
Milé, laskavé i přes dramatický děj a nespravedlivé momenty. Jak si moudrost, nenásilí a spravedlnost nakonec najde cestu a že přátelé přijdou i ze směru, odkud bychom je nečekali. Vychutnejte si v dnešní uspěchané, hektické době příběh s poselstvím, které bylo, je a bude platné zřejmě v každé době.

IvikaS
16. července

Úžasná kniha, rozhodně doporučuji.

Sarah01
15. července

K této knížce mě přivedla Čtěnářská výzva a musím říct, že to byla po dlouhé době nejlepší knížka, kterou jsem četla, kam se hrabou dnešní bestsellery. Kdybych mohla, dám hvězdiček 10 :-)

OndřejMergl
15. července

Navzdory tomu, jak všichni knihu chválí, mě nebavila. Neříkám, že jsem si neužil pohled na svět očima dítěte či neskutečný morální vzor v podobě otce, ovšem dětská dobrodružství mě nezaujala i téma barvy pleti mě nechává chladným. Kvalitní literatura, ale mně nesedla.

Hynais
13. července

K tomu se asi nedá nic dodat... Tuto knihu je škoda nepřečíst, pokud chete přečíst jen třeba dvě knihy za život, tak tahle patří do vašeho seznamu... A tu druhou teda nechám na vás:-)