Ideály humanitní; Demokratismus; Problém malého národa

Ideály humanitní; Demokratismus; Problém malého národa
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146834/idealy-humanitni-146834.jpg 4 85 85

Soubor 3 drobných prací vzniklých z přednášek - "Ideály humanitní", "Problém malého národa" a "Demokratismus v politice". Společným prvkem je tu humanita, kterou sleduje v průběhu českých dějin jako neslábnoucí pramen veškerého lidského konání i jako smysl národní existence.

Přidat komentář

Clivicus
23.03.2023 5 z 5

Ideály humanitní
Prostý a jednoduchý výčet a vysvětlení různých etik a filosofií. Samo o sobě to je docela nezajímavé čtení, do něhož TGM sem tam vepíše svou skrovnou výtku té které soustavy. Užitečněji lze nahlížet na 'Ideály humanitní' jako na úvod, co těmi -ismy Masaryk míní a jak s nimi ve svých ostatních spisech nakládá.

Problém malého národa
Za mne nejhlubší a nejpádnější ze zdejšího trého. Kolik se toho může člověk dovědět o své kultuře a o svém národě z tak drobného dílka. Masaryk se ,,náš" problém snaží vysvětlit a předestřít v mnoha aspektech.

Demokratism v politice
Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii. To je sice z Hovorů s Masarykem, ale tenhle spis charakterizuje podle mne dobře.

Chajda69
17.08.2022 5 z 5

Asi by bylo záhodno jednotlivé části (přednášky) hodnotit samostatně, i když tvoří tematicky poměrně ucelený komplex. V první části (Ideály humanitní) interpretuje Masaryk základní filosofické směry a jejich pohled na etiku a morálku, což je fajn v případě, že se člověk trochu ztrácí v záplavě -ismů. Některé jsou dnes prakticky mrtvé (evolucionismus, i když pravda, u některých popíračů klimatické změny by se jeho odstíny daly najít), některé do značné míry splynuly ("nietzschismus", pesimismus, nihilismus), některé v trochu modifikované formě fungují dál (socialismus, individualismus, utilitarismus). Poslední přednáška o demokratismu mě zaujala nejméně.

Problém malého národa mě zaujal nejvíc a dám mu největší prostor - poměrně mě pobavilo, že Masaryk, ač by se sám za takového neoznačil, byl do jisté míry utilitaristou. V přednášce z roku 1905 totiž celkem jasně hovoří o Češích jako o samostatném národě, jehož část žije na Slovensku. O dvanáct let později tu máme náhle ideu čechoslovakismu a národ československý. Proč? Protože se to hodí a musí nás být více než Němců. Uznávám, že tuhle myšlenku prosazoval hlavně Beneš, ale přece jen... Naprosto souhlasím s kritikou laciného a plytkého vlastenčení, v pozitivním přístupu k národu a kritice v opozici vůči přístupu negativnímu. S čím mám trochu problém je Masarykův opakovaný názor na to, že vzdělání by mělo sloužit správným ideálům. Ono totiž, kdo stanoví, jaké ideály jsou ty správné? Zřejmě ten, kdo dává vzdělávání obsah, protože pak ho může směřovat určitým směrem. A opravdu je tohle žádoucí? Jasně, mluví ze mě zkušenost 20. století, kterou Masaryk v době psaní neměl. Je to ale podnět k zamyšlení. Ideály jsme po revoluci měli, a to ty havlovské. V pravdě a lásce nevidím jen zprofanované klišé, ale jednoduché pojmenování právě oněch ideálů. Dnes po nich značná část společnosti šlape a vysmívá se jim, ať už proto, že stojí v cestě ekonomickým zájmům, nebo prostě jen proto, že je mnohem snadnější se ideálům vysmát, než v nějaké věřit a nějaké prosazovat (kde se vracím k rozporu mezi negativní a pozitivní kritikou). Po Havlovi už jsme ale nikoho, kdo by jakékoli ideály prosazoval, neměli. Takže: po těch, které jsme měli a které obdivoval svět, pliveme. Jiné nemáme. Vyhlídky na nové nemáme také. Možná tu bude jistá souvislost s tím, že se jako stát (ne národ) potácíme od ničeho k ničemu, víme sice odkud, ale netušíme kam míříme a nikdo se ani moc nesnaží nějaký cíl stanovit.

Zajímavé, podnětné, i když z velké části už neaktuální. Na zamyšlení ale skvělé.

"Moderní člověk po veliké revoluci nejen hospodářsky a politicky, nýbrž i filosoficky a umělecky honí se po ztraceném štěstí, po ztraceném ráji - ale honbou po štěstí nikdo šťastným se nestal."

"Kritika není negace. To by byla laciná kritika, říci: To já nechci, to se mně nelíbí. Ale musí se postavit důvod, proč se mi věc nelíbí; nesmí se zrádcovat, špinit, ale uznávat cizí mínění a vyvracet."


lavash
27.11.2020 4 z 5

takovej průlet a shrnutí k moderní filosofii.

jedná se ale o klasickýho masaryka. začne rozvíjet problém (filosofickýho směru), ale už se nikdy nedostane k jeho řešení.

radusak9806
03.06.2020 3 z 5

Výborně rozebrání myšlenek jednotlivých směrů. I když někde jen se v textu trochu ztrácela, asi v dnešní době nemluvíme tak vznešeně a honosně.
V tomto případě je hodnocení spíš hodnocením čtenáře, je prostě příliš jednoduchý xD

JulianaH.
27.03.2020 5 z 5

V mých sedmnácti se mi „Ideály humanitní" nevšedně líbily. Zapsala jsem si do čtenářského deníku:
„Tož jsem dočetla Ideály. Je to soubor textů k přednáškám, kde Masaryk rozebírá důležitější z filosofických pojmů XIX. století a jejich vztah k humanitě, vytýká jim, co na nich shledává škodlivým, a nakonec je nechává, aby v něm vykrystalizovaly v eklektický řád morální a mravní, který má být lidský, přirozený a praktický.
Líbí se mi, jak Masaryk myslí, i když s ním ledaskde nemůžu souhlasit. Především se s ním neshodnu tam, kde hraje nějakou roli náboženské stanovisko, což je, bohužel, skoro všude. Je nutné mít stále na paměti, že jeho smýšlení bylo vírou podmíněno. Mně nepřipadá, že by k jednotlivým směrům přistupoval nestranně. ..."

Byla jsem tehdy v Masarykově hodnocení příliš šetrná a uctivá, po přečtení „Nové Evropy" ho vnímám jako dogmatika, demagoga a lháře. Ale nemíním popírat, že před lety mi „Ideály" připadaly úctyhodné a že patřily k tomu nejlepšímu, co jsem v maturitním ročníku četla. „Problém malého národa" a „Demokratismus" se mi líbily také. Nechci být nespravedlivá ani teď, proto dávám hodnocení za svoje tehdejší já.

jiri5794
30.10.2019 5 z 5

Z hlediska filozofie se jedná o velmi jednoduchou, přesto tuze zajímavou knihu. Vhodná pro přemýšlivé středoškoláky, kteří hledají své místo ve světě. Pro mě byla tato kniha krásným úvodem do filozofování. Mimo jiné se u mě díky ní vytvořila citová vazba k prvnímu prezidentovi :)

makacek
23.07.2019 4 z 5

Tezke cteni... Ale obsahuje hodne zajímavých veci

iz67
11.05.2019 5 z 5

Takový utly vycuc z etiky, který TGM následně používal při budování státu. A kterého se nám dnes sakra nedostává.

Paulus.1987
26.11.2018 5 z 5

Četbou Ideálů humanitních jsem pokračoval ve svém malém samostudiu Masarykových myšlenek. I v tomto případě se jedná o filozofické dílo, které ačkoliv vyžaduje čtenářovo plné soustředění a určitě i několikeré čtení, je skvěle srozumitelné právě s ohledem na to, že obsažené tři přednášky jsou určeny širší veřejnosti.

Masarykovy myšlenky jsou v mnoha směrech stále aktuální a mají nám co říci i v současné době. Možná právě obzvlášť v této době, kdy se ideály tolik nezabýváme, ať už v souvislosti s politikou nebo svým přístupem ke každodennímu životu.

Kdykoliv slyším současnou hlavu státu citovat Masaryka, můj žaludek má problém a tato kniha mi v mnoha okamžicích vysvětlila důvod. Jako příklad uvádím úryvek ze závěrečné kapitoly "Kam spějeme?" z přednášky Problém malého národa:

"Je nutno mít program. Program neznamená opsat několik myšlenek Palackého, nýbrž pochopit smysl historie a teď si říct: Chceme spět za tímto cílem. Co to konec konců znamená? Nic než poznat, co je pravda a nepravda, co je zlé a co je dobré. Jiného úkolu nikdy nebude pro žádný národ."

Kuža007
07.10.2018 5 z 5

Krásně pracované a faktografické práce Tomáše Garriquea Masaryka. Co jiného dodat.

gwineth
04.10.2018 3 z 5

Knihu těžko hodnotit. Sama o sobě vlastně neříká ani nic nového ani převratného a konec konců to není ani cílem. Jsou to vesměs Masarykovi přednášky nebo články určené veřejnosti. Přesto si myslím, že jsou velmi zajímavé a konečně i aktuální. Rozhodně by bylo fajn, kdyby si knihu přečetli alespoň ti, kteří se Masarykem tak rádi zaklínají. Možná by zjistili, že měl úplně jiné názory, než si myslí...

SalomeH
02.11.2015 5 z 5

Překvapivě čtivé, stručné a výstižné. Zejména prostřední část mi poskytla několik témat na přemýšlení.

barynka15
10.01.2015 4 z 5

Masarykovy úvahy jsou stále aktuální.

Dejo Vi
18.05.2013 5 z 5

Demokracie dnešní doby není konečným dokonalým systémem, píše o důležitosti vývoje demokracie. A vývoj je potřeba podrobovat kritice, kritice normativní. Snažit se danou myšlenku zvelebit, opravit chyby a posunout dál, ne vše znegovat a zahodit.

panjan
29.01.2013 5 z 5

Ideály humanitní jsou filosofickým dílem, ale ne nijak moc těžkým. Vzhledem k tomu že jde o knihu poměrně útlou a téma nepoměrně širší, stručnost a povrchnost jsou zde na snadě. Masaryk se ve svých přednáškách zabývá kritkou a úvahami nad všelikými myšlenkovými směry, filosofiemi. Ve své podstatě je kritizuje všechny pro jejich radikálnost a extrémismus, sám by si z každého vybral to nejlepší a v každém vidí kus pravdy. To co všechny Masarykovy úvahy spojuje, ať už jde o zmíněnou kritiku filosofií, nebo úvahy o politice a národu, je v podstatě titul knihy samé - ideály humanitní a humanita, nebo použijeme-li krásného českého slova, jako sám autor - člověckost, člověčctví. To jest to, na čem Masaryk staví své myšlenky.
Dílo velmi překvapí svou nadčasovostí a srozumitelností i pro dnešního čtenáře a mělo by být povinnou četbou pro české politky, pokud ještě umějí číst. Měl-li bych si udělat obrázek o T. G. Masarykovi na základě pouze a jen tohoto díla (protože jiné jsem nečetl), musel bych říci, že byl člověkem obvzláště moudrým, morálním, laskavým, vzdělaným a k funkci 1. prezidenta Československa navýsost kompetentním. Byl velmi vzácnou osobností našich dějin, a jeho odkaz je třeba znát a ctít. Je to můj nejoblíbenější prezident, za něho se mi žilo nejlépe.