V rukou nepřítele

04.03.2024

Asi tak 30% stojí za to, jinak samá vata. K tomu ještě místy laděná do růžova.
Nové postavy vyskakují, aby se záhy ztratily, udržet si přehled je obtížné.

09.11.2023

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl sedmý: V rukou nepřítele

U tohohle dílu je už název velkým spoilerem, takže jako trest si v ději dlouho počkáme, než se k tomu dostaneme. Začínáme pomalu. Předchozí výlet do Slezska se Honor ve výsledku vyvedl, navíc si mohla svou další službu na souši odbýt obhajováním nových koncepcí, které právě v praxi vyzkoušela. Dále se taky vrátíme na Grayson, kde kromě klasických problémů Harringtonského panství budeme řešit ještě kolonisty. Jakoby Honor samotná Graysoňanům nestačila, Nimitz a Samantha si prosadili první mimosfinžskou kolonii stromových koček. A je tady předpoklad testování graysonské trpělivosti, protože na Grayson také přichází Honořina Beowulfská matka.

Co se námořní služby týče, graysonský admirál Honor je povýšena do hodnosti komodora ve svém domácím námořnictvu a dostává na hraní pár těžkých křižníků. Už to nebude kapitán na palubě své lodi ani experimentální výprava civilních lodí. Ne, s Honor se počítá ve válečné vřavě proti Havenu. Než na to ale přijde, vezme Honor ještě menší prácičku a poletí doprovázet konvoj do mantichorských předsunutých pozic. Další postavy se nám opět trochu pomíchaly, někdo zůstal, někdo zmizel a někdo se zase po jednom či dvou dílech vynořil. Třeba McKeon se svým vlastním křižníkem, kterému teď velí už nějakých 6 let.

Havenu si tady užijeme hodně. Pro čtenáře může být zajímavé, že jsou víceméně naváděni brát Havenské námořnictvo jako klaďase, protože i to bojuje vlastně proti ještě horšímu nepříteli - revolucionářkému Výboru pro veřejné blaho, tedy vlastně Výboru pro veřejnou bezpečnost, jejich Státní bezpečnosti a jejím komisařům. Protože ti mají snad na svědomí zabití více Havenských důstojníků, než Mantichora. Do sytosti si tedy užijeme na správné straně našich starých známých - Shannon Foraker, Lester Tourville, Thomas Theisman a Warner Caslet. A na druhé straně hlavně ministryně Cordelia Ransom, Dolores Umbridgeová Honorverse světa, a jejích cvičených opic z SS (neboli State Security).

A tak se konečně dostáváme k názvu knížky, Mantichora totiž konečně taky někde prohrála. A jako důsledek to zde schytá Honor, která se se svými lidmi dostane do rukou Havenu. Cordelia se pak rozhodne z toho udělat propagandistickou bombu a exemplární případ. Kniha tak vrcholí celým dějem na palubě lodi Tepes, mířící na Hádes, tajnou vězeňskou planetu...

I když je začátek pomalejší, druhá půlka to vyloženě zachraňuje a poslední třetina patří k tomu nejpovedenějšími za posledních několik knih. Postěžovat si můžu akorát tak na to, že děj je useknut v nejlepším a my se tak hned nedozvíme, co bylo dál. Tedy, pokud už nemáte připravený další díl hned vedle. Skoro bych tuto knihu viděl i jako první díl dvojdílu.

Kapitán Kobalt, RHN

09.07.2023

Nejprve je třeba se prokousat první třetinou knihy, která je dost nudná, protože se tam toho moc neděje. A až v polovině knihy dojde na to, co naznačuje název samotné knihy.

Užijete si tu pak trochu vesmírných bitev, ale hlavně toho, jak se Harringtonová vypořádá se systematickým psychickým týráním ze strany Cordelie Ransomové (největší liďácká fanatička) a jejích pohůnků. Ransomová je přesně ten typ záporáka, kterého budete nenávidět od začátku do konce a ani trochu vám jí nebude líto.

Btw. baví mě občasný Weberův smysl pro humor jako je pojmenování hlavního "reformisty" Republiky Haven Rob S. Piera nebo že je na lodi jménem Tepes kapitánem Vladovič :-)

12.02.2023

Opět super příběh, tentokrát se odehrával v zajetí Lidové republiky Haven. Rétorika liďáků mě vrátila o mnoho let zpět do chmurné reality tábora míru a socialismu. Jak se říkalo: "Mír udržíme i za cenu války!" Do postele jsem se dostal až v 02:15, prostě jsem to musel dočíst. Pět hvězd jak vyšitých!
P.S. Vrtá mi hlavou, jestli vlajková loď Státní bezpečnosti Tepes nebyla pojmenována podle Vlada Napichovače (Drákuly).

17.06.2020

(SPOILER) Bohužel, jedna ze slabších, ne-li dosud nejslabší, z knih o Honor Harringtonové. Je taková víc roztáhlejší, upovídanější a rozvleklejší. Celá první polovina knihy shrnuje současnou politickou situaci v Lidové republice Haven, technický vývoj zbraní a dodávek technologií ze Solárního svazu a samozřejmě podrobnou analýzu lodí Osmé flotily. Veškeré tyto doplňující informace čtenář nedostane formou samostatných úvah jednotlivce, jak bylo zvykem na poli předchozích dílů a většinou docela dávaly smysl, ale jsou mnohem častěji obsaženy jako úvahy doprovázející rozhovor. Někdy už to začíná být absurdní, kdy si v sedmé kapitole v rozhovoru řeknou hrabě White Haven a velkoadmirál Matthews dohromady asi šestnáct replik, ale do toho v myšlenkách dlouze analyzují současnou situaci aliančního námořnictva.
Dále bych vypíchl to nemístné vzplanutí mezi Honor a hrabětem, které nikam nevedlo a bylo zatím jenom pochybnou a zbytečnou odbočkou; každopádně snad autor v dalších dílech toto téma nějak rozumně uchopí.
No a největší chybou knihy je její název, který obsahuje největší spoiler. Až je mi stydno značit tento komentář příznakem spoileru, protože co nezvládne prozradit název, to dorazí anotace. Ano, když už se začne něco skutečně dít a Honor vyrazí za nějakým úkolem, zcela očekávaně upadne do rukou nepřítele. Až (skutečný spoiler) samotná fáze útěku přinese skutečnou akci, ale, na tuto sérii naprosto bezprecedentně, skončí kniha neuzavřeně. Žádné další povyšování komodora Harringtonové, žádné další šlechtické tituly hraběnky Harringtonové, problém není vyřešen a bude se řešit v dalším díle. Výsledný dojem z této knihy tedy jednoznačně ovlivní přímo navazující Ozvěny cti, které mají, naštěstí, v názvu opět nicneříkající (a v češtině nepřítomnou) slovní hříčku se jménem Honor.

03.01.2019

Tak tehto díl jsem už ani nedočetl. Pořád stejně slabé jako předchozí díly, navíc se to mění v červenou knihovnu.

16.06.2016

Honor to má tentokrát skoro spočítané. Nechci spoilerovat, ale nechat se odvézt na planetu Peklo asi nebude nejlepší. Zatímco u předchozího dílu jsem si závěr románu hodně užíval, tady mi to přišlo hodně přitažené za vlasy, i když jako akční scifi film by to byla neskutečná pecka.

25.12.2015

Zatiaľ najlepší diel série. Dej sa rozbieha trochu pomalšie ale nie nezaujímavo. Nechýba tu bojový stret, ktorý je síce iba lokálnych rozmerov ale takticky zvládnutý bravúrne. Honor zažije horkosť porážky, stratu blízkych spolubojovníkov a poníženie. Psychológiu a motiváciu protivníkov z Republiky Haven tu zatiaľ Weber zvládol najlepšie.

Sympatické je, že jednotliví protivníci z Havenu už nie sú vykresľovaní ako jednoznačne tí zlí. Trochu mi nesedí ten ich politický systém. Havenská spoločnosť totiž stojí na štyoch pilieroch, ktoré by v takejto forme nemohli v žiadnom prípade koexistovať. Najvyššie stoja legislatívci, ktorí fakticky ovládajú mocenské páky, občanmi sú tzv. dávkari, ktorí nepracujú a žijú z podpory, a niekde medzi je armáda a zložky Štátnej bezpečnosti. Odhliadnuc od toho, že aj napriek vojenskej expanzii, by takýto systém bol ekonomicky asi ťažko udržateľný, patria dávkari do úplne iného typu politického systému. Socializmus či už ľavý alebo pravý sa snaží udržať svojich občanov v plnej zamestnanosti hlavne kvôli kontrole a neponecháva im priestor na samostatné myslenie. Ich systém tu Weber vysvetľuje niečo ako socialzmus sovietskeho typu, kde na úplnej špičke moci jednu radikálnu skupinu strieda ďalšia ešte radikálnejšia a zároveň sa akosi generujú zdroje na ďalšiu techniku a vojnové lode. Takto to však ani v tejto tyranii fungovať nemôže.

Pozor spoiler!!! To hacknutie vesírnej lode bolo síce úsmevné a nereálne hádam ani v brakovej scifi, ale zobral som to tak ako to prišlo, lebo následný sled akcie a deja naozaj stál za to.

Napriek vyššie spomenutým nedostatkom som bol z knižkou viac ako spokojný. Napínavá druhá polovica knihy a strhujúci záver nedovolili knihu odložiť. Military neholdujem ale tento diel som si fakt užil.

12.05.2015

I tento díl se rozjíždí pozvolna, je zde spousty omáčky okolo příběhu. Na druhou stranu to nádherně dokresluje atmosféru a vše se připravuje na závěr, který byl nejočekávanější. Trochu se mi zdá, že autor podlehl „nesmrtelnosti“ své postavy a tak nadělil Honor k zajetí i kompletní nejlepší skvadru, která samozřejmě nedokáže jen tak sklopit hlavy. Tak nějak jsem čekal, že Honor dostane opravdu kapky, což by mohlo příběh zajímavě posunout, nicméně nějaká obludná krutost se nekoná a jde v podstatě o psychologickou hru. Poslední třetina kniha má ovšem nádherné tempo a tak nakonec autorovi odpustíte vše, co mohlo být lepší, poněvadž závěr knihy opět navnadí na knihu další.

28.09.2013

Tuhle knižní sérii prostě žeru, a i když tu bylo míň vesmírných bitev, byl tu zajímavý náhled na fungování totalitního státu...