Krev a med
Shelby Mahurin
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462688/bmid_krev-a-med-LTQ-462688.jpg
3
474
119
Holubice a had série
< 2. díl >
Lou, Reid, Coco a Ansel prchají před čarodějným společenstvím, královstvím i církví – a nemají se kde ukrýt. Aby se jim podařilo zmizet před zástupy čarodějnic a jednotkami chasseurů, potřebují spojence. Ty nejsilnější. Pro své bezpečí však musejí něco obětovat, a tak se skupina rozdělí. Zatímco se Lou a Reid mezi sebou snaží uzavřít rozšiřující se propast, zlá Morgane spřádá smrtící hru na kočku a myš. A je odhodlaná zničit to nejcennější, co mají…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Blood & Honey , 2020
více info...
Přidat komentář
Mám tak neuvěřitelně smíšené pocity, že nevím co mám dělat. Tenhle díl mi lezl na mozek od samého začátku, ale stejně mě to bavilo.
Máme zde dost velký vývoj postav čehož si moc cením, ale to jejich chování mě někdy přivádělo k šílenství. Ono se v příběhu ani moc nikam neposuneme, jen dostaneme více informací o magii a nové postavy, které si zase rychle oblíbíte.
Konec mě dost vyvedl z míry a vážně se mi nelíbil, takže potřebuji třetí díl aby to zachránil.
I když kniha nemá na první díl, jsem si jí užila. Beau mě nehorázně rozesmával a vždy mi dokázal zlepšit náladu, hlavně po těch hádkách mezi Lou a Reidem. Z mě to je opravdu slabší díl, ale na druhou stranu mě to pořád bavilo (ale zároveň vytáčelo :D)..
3-3,5/5
Krev a med považuji za ukázkový případ druhého dílu z trilogie, který je vycpávkový až na půdu.
400 stran se snažíme získat nějaké spojence, velkolepé finále se úplně nekonalo a poslední kapitoly, které mají nalákat na poslední díl, protože “zvrat”, to prostě nezachrání.
Napočítali jsem přibližně 20 postav, o kterých musíte mít minimálně aspoň tušení, aby děj dával smysl. Lou, jak byla v Holubici vtipná a sarkastická, je tady akorát tak na facku a Reid teda skóre taky moc nevylepšuje.
Zbytečný díl o ničem, který šel zkrátit na 300 stránek že 460, fakt jsem naštvaná. Oproti Holubici opravdu zklamání, aspoň, že ta Coco zůstala pořád skvělá!
Holubici jsem dala 4*, tady po dlouhém rozmýšlení dávám 2*, protože to je prostě nebe a dudy.
Po prvním dílu to bylo docela zklamání. Je dost znát natáhnutí děje. Ale přesto jsem si knihu užila. Více v mojí recenzi.
Ze začátku jsem se nemohla nějak začíst. Čím víc ale příběh postupoval, tím to bylo čtivější a čtivější, až jsem se nakonec vůbec nemohla odtrhnout. Kapitoly se mi jen míhaly pod rukama. Všechny hlavní postavy jsem si zamilovala. Hlavně tedy Lou s její nevymáchanou pusou a Reida. Každopádně v tomto díle oba občas reagovali tak, že bych jim nejraději flákla. Hlavně teda Lou. I když jsem ty jejich reakce vlastně i chápala.
A ten konec? Panebože, co mi to ta autorka dělá. Teď abych čekala bůh ví jak dlouho, než zjistím, jak to dopadne.
Upřímně jsem se bála, že druhý díl bude roztahaný, děj se nikam moc nedostane a tak jsem tolik neočekávala.
ALE. Kapitoly byly krátké a zajímavé, děj překvapivě rychle odsýpal a nové postavy byly super. Občas jsem měla stejný pocit jako při čtení serie Skleněný trůn. Lou bych sem tam ráda profackala, jak se chovala ale stejně mám ráda tu její drzost.
No a ten konec? Čekání na závěrečný díl bude tedy dlouhé...
(SPOILER)
První díl byl takovou temnější romantickou pohádkou pro dospělé, ovšem druhý díl je tedy pořádně krvavou řežbou plnou emocí. Reid se vyrovnává s tím, kým opravdu je a Louise s tím, co to znamená pro ni, jejich vztah a společnou budoucnost. Chápala jsem jejich zmatek, znechucení, pocity viny a sebepohrdání, ale upřímně postupně mi tím začali být víc a více protivní, až jsem se začala pomalu modlit, aby už se s tím konečně vyrovnali a posunuli se dál. Hodně zajímavým, i když dost nechutným, novým prvkem v příběhu jsou ostatní krvodějky. A nesmíme zapomínat na šílenou Morgane, která chce svou pomstu na králi i na Louise.
***MOŽNÝ SPOILER****
Druhý díl končí překvapivou pointou, ovšem úplný záměr mě moc nepotěšil. Přišel mi nesmyslný (pokud jsem to tedy pochopila správně). Reid by Louise jistě nenechal samotnou, když byla po poslední bitvě v takovém duševním rozpoložení, a jistě by vycítil kouzlo, když se k němu na konci vrátila. Poznal by tu boudu!
Na začátku se to trochu vleklo a nic moc se tam nedělo, takže mě to úplně nebavilo. Jakmile se to ale začalo rozjíždět, zamilovala jsem se do této knihy víc a víc.
Postavy, které jsem si v minulém díle zamilovala, byly úžasné i teď, až na nějaké výjimky. Například Reida jsem v jedné části začala nenávidět, protože se choval jak největší blbec na světě (i když jsem to i celkem chápala), ale později už byl zase normální a já ho znovu začala mít ráda. Další věc, která mě štvala, bylo chování Lou, ale to bych se opakovala stejně jako u Reida.
Krásné byly i nové postavy, které se postupně v ději objevovaly, protože všechny měly nějaké temné tajemství.
Během čtení tohoto příběhu se ve mně vystřídalo více různorodých pocitů, než tomu bylo v prvním díle. V jednu chvíli ve mně vřel vztek, později jsem přes slzy ani neviděla na stránky, jindy už sestra zase hledala číslo do blázince, protože si myslela, že jsem se zbláznila, jak velký jsem měla záchvat smíchu. A to není všechno...
Konec byl hrozný. To, jak to skončilo, bych v životě nečekala. Tak a teď budu čekat, dokud nevyjde další díl.
No. No no no. Mě tedy nepřesvědčil ani první díl, ale vždycky jsem zvědavá, jestli se autor někam posune, ale....ne. Nečetla jsem ty série, které jsou zde zmiňovány, ale...Mahurinová mě teda sakra neumí přesvědčit o tom, že bych něčemu z té knihy měla fandit.
Jako...Reid má většinu knihy opravdu krizi středního věku, klidně bych mu hádala o hodně víc, ale světe div se, on je mladší než Beau, který má jednadvacet. Fakt bych to podle jejich chování neřekla. Lou je tedy mladší, má mít asi nějakých osmnáct, ale většinu všech knih mi připadá jako náladové desetileté děcko, které bych nejradši řádně proflákla na každé stránce. Na to, jak mě vytáčel Reid se svou povahou, jsem k němu nakonec cestu našla a pochopila ho, ale Lou, která je sebestředně zahleděná do sebe a trucuje, přestože by se v té chvíli měla omluvit zrovna ona, je mi nesympatická od prvního dílu. A vůbec, jak sakra může taková holka zapomenout, že svému kamarádovi v prvním díle vymazala paměť? Dvě stránky jsem zuřila, jestli na to jako zapomněla i autorka, nebo co se tam kurňa do pytle děje, až nakonec si nám naše drahá Lou vzpomene, no jéje, vona mu vymazala paměť! Měla by ji vymazat sobě.
Druhé díly jsou vycpávkové. V poděkování se dovídáme, že autorka je na druhý díl mimořádně hrdá, což jí tedy neberu, ale...ona je to vážně další vycpávka. Celou knihu se pachtíme za pohřbem, který si pak jen lehce odbudeme, abychom pak zase to velké finále sfoukli na posledních pár stránkách. Rádoby šokantné vraždění je spíše očekáváná nuda, tedy se mnou opravdu nehnulo, minimálně tím způsobem, kdy jsem si říkala, že je to zbytečně tlačené moc na sílu stylem: aby někdo umřel a čtenář brečel. Úplný závěr, kdy se autorka zase snaží zamíchat kartami, mi spíše hýbal žlučí, protože to nebylo překvapující, ale ani nijak mistrně udělané. Už u toho polibku v nevhodnou chvíli jsem si říkala, že to jim přece musí okamžitě dojít. Ale klidně se vsadím, že jim to dojde až v polovině třetího dílu. Pro snahu o větší zvrat by jim to tedy mohlo dojít už v první čtvrtině, aby pak byli pořádně bezmocní a zoufalí. Já si to sice přečtu, ale s moc velkou radostí do toho nepůjdu. Byla chyba udělat z toho trilogii.
A ty hrubky mě při čtení opravdu hrozně vytáčely. Tam chybí písmenko, tam chybí čárka, tam je špatný slovosled, tam o sobě v jedné větě chlap řekne: byla jsem vytočená a zároveň jsem na ni byl naštvaný. Ech, ne-e, to je šílené. CooBoo si sice hraje s obálkami, jejich příběhy mívají krásné kabátky, ale chtělo by se to taky soustředit na pořádnou úpravu a opravu obsahu uvnitř.
Všichni čekají smrt Morgane a převzetí jejího titulu Lou. Bojím se, že se to stane. A mně by se just že líbilo, kdyby obě naopak umřely! To by byl aspoň konečně pořádný konec!
Jo a La Voisin by mohla umřít taky. Vlastně, nechte mi Reida, Blaise, Coco a Gaby a bohatě mi to z téhle série stačí.
Knihu jsem si užila. Je pravda,že konec mě dostal a budu čekat na další díl,abych se dozvěděla,jak to bude dál.
Lou mě občas štvala, pořád jsem si říkala,že má Reid svatou trpělivost. :D
Příběh byl super, plno nadpřirozených bytostí a to já mám ráda. :)
V první řadě chci říct tohle: CooBoo by rozhodně mělo investovat do lepších korektorů. V pořadí již několikátá kniha (nebo alespoň její elektronická podoba, i když pochybuji, že v tištěné tomu bude jinak), kde je chyb jak máku (například "byli mu tři" - to jako vážně?!). Klidně se hlásím. :D
Teď k příběhu.
Na dvojku jsem se těšila. Jedničku miluji. Dvojka mě však celkem zklamala. Našlo se pár světlých momentů (konec je hustej), ale celkově to působí, jako by to byl jiný příběh o jiných lidech. Lou jsem měla ráda, tady mě neskutečně štvala (ano, byla tam "polehčující okolnost", ale stejně byla zralá na pár facek), Reid o nic méně. Jejich vztah byl v tomhle díle poněkud podivný.
Dějová linka trochu línější, nudnější, finále to přece jen "trochu" zachránilo.
Sice jsem zklamaná, na druhou stranu ne natolik, abych nechtěla vědět, jak to celé dopadne. Nicméně jsem váhala mezi 2 a 3 hvězdičkami.
(SPOILER) Upřímně nevím co si o této knize myslet, a překvapuje mě, že hodnocení má 80%. Po prvním díle jsem byla nadšená, vážně se mi líbil, ale ve chvíli kdy jsem začala číst druhý díl se to změnilo a já se rozpomínala na věci co se mi nelíbili. Myslím si, že autorka měla zakončit jinak jedničku a nechat to jako samostatnou knížku. Každopádně byla jedna věc, která mi vážně vadila, a to byla Lou. Přeci jen, když vám vadí hlavní postava, není to ideální. Lou byla strašně náladová, až moc. A ta romantická linka mi taky nedávala smysl. Chvíli se hádají a já jen čekám kdy se navzájem podříznou, ale najednou se strašně moc milujou. Souhlasím s tím, že je to hodně předvídatelné a nevím jestli se chtěla autorka inspirovat u Massový, ale to aby zabila nějakou postavu na konci knížky, pardon ale chce to mít nějakej důvod. Pokud chcete celkem průměrný fantasy, neuděláte chybu. Ovšem nečekejte, že to bude jako knížky od Massový, série Krutý princ nebo další... Přečtu si další díl, ale nepůjdu do toho s takovým nadšením jako do této knížky (nechci být zklamaná) pokud si nechcete zkazit pocity z prvního dílu, druhý díl nečtěte.
Kniha koupena a hned také přečtená, vše ostatní šlo stranou. S knihou jsem moc spokojená, byla plna akce a nečekaných zvratů. Jen ten konec byl brutální a doufám, že další díl vše napraví. Doufám, že další díl bude brzy.
(SPOILER)
Achjo. Tolik zdánlivých podobností s Nikdynoc, Skleněný trůn, Dvory ... tolik podobných klišé a přece to nedosahuje jejich kvalit.
Jako vždy: Hrdinka nepochopená, má těžký osud, musí najít spojence a jít bojovat proti velkému zaporakovi, který bývá většinou její příbuzný ;) cestou se zamiluje a láska a přátelství ji otevřou oči a nakonec se ve jménu toho všeho chce pro ně obětovat, skoro umře ve velkém finále... až nakonec zasáhne nějaká vyšší mocnost a karty obrátí. Blabla. To jsem čekala a bohužel ani takovouto jednoduchou kostru nedokázala kvalitně naservírovat.
Jsem zklamaná, doufala jsem, že dvojka bude propracovanější a ono nic. Postavy by potřebovaly ještě tak dva roky dospět, aby to měli v hlavě trochu srovnané aneb Lou by zasloužila v každé kapitole proplesknout. Grr. V jednu chvíli je pohřeb, je celá zničená a opět minut v ději později se smíchy popadá za břicho? V další chvíli Reidovi vyčítá i nos mezi očima, zpochybňuje jeho oddanost a jakmile se dají na cesty "přivine se k jeho hrudi"? Navzájem se několikrát fyzicky zraní, ale neprohodi o tom ani slovo a baví místo toho o naprostých nesmyslech? Reid je na cestě tajným tunelem na schůzku, která může změnit celý průběh konfliktu a on místo plánování poslouchá jak princatko přišel o panictví? Jako vážně?
Chápu, že jsou to hrdinové YA, ale Lou působí jako by jí bylo 14 a Reidovi samým dumanim a kázáním utíká krize středního věku.
Je tam pořád spousta nevysvětlených věcí, které se nám autorka neobtezuje sdělit. Ne tajemství, která se odhalí v průběhu knihy, ale nějaké základy fantasy světa, který vytvořila. Chybí tomu komplexnost. Vysvětlení limitů magie, jak fungují vzorce, kdy jsou vidět atd.
Btw chudák Lesan (který se nejdřív objeví na etiketě láhve) tomu dodal korunu, přitom ta postava má takový potenciál.
Vlkodlaci? Kde se zčista jasna vzali?
Kdyby byl děj alespoň méně předvídatelný. Ale ten konec byl snad jasný od chvíle kdy byla sdělena věštba.
Tohle bude jedna z mála sérií, kterou nedoctu.
Připadalo mi to jako celá věčnost, co jsem v ruce měla první díl, co jsem se tam chtěla vrátit - do toho světa, do toho dění, k těm postavám a konečně přišel díl druhý. Jenže on to není ani rok - což je neuvěřitelné a vlastně díky bohu. Každopádně, ano a konečně! Neskutečně jsem se těšila a pomalu jsem nemohla ani dospat, kdy budu mít ještě teplou knihu z tiskárny doma! :D A taky, je těžké okomentovat něco, abych se neopakovala s tím, co jsem napsala k Holubici, ale tak zkusme to. Pokračování se nese ve stejném, skvělém duchu jako předchozí kniha. Sice malé písmo, ale rychle se to čte, velmi dobře, vtáhne to do děje a nepustí. Ono se ani pustit nechcete. Výborný styl, střídání oblíbených postav, které je super. Fakt nerada jsem tu knihu odkládala a jen, když jsem nevyhnutelně musela. Spánek je na prd. :D
Hlavní hrdinka Lou, sarkastická, vtipná, provokatérská a sprostá čarodějnice byla výborná. Nezklamala mě, měla jsem ji ohromně ráda a dost jsem jí fandila. Přeci jenom to, co byl její hlavní problém byla víc než prekérka. Mimochodem, její matku vážně, ale vážně oficiálně nenávidím. Podělanej fanatik. Shnít v pekle by byla pro ni odměna. Doufám, že skončí opravdu velmi špatně. Na kusy, na popel, bolestivě. A o tom celém to bylo, vyřešit problém, však jsem jí to vůbec nezáviděla, a to z mnoha důvodů. Nic nebylo stálé, pořád se něco dělo, padaly klacky pod nohy, nepřátelé. Bylo znát, že se postava Lou mentálně vyvinula od prvního setkání dál. Místy jsem se o ní bála, jakým směrem se vydává, co podniká, co tím způsobuje, kvůli ní a i kvůli Reidovi.
Druhý hlavní hrdina Reid, můj chlapec milovaný, na něj jsem se těšila. Tady bylo znát o drobek víc, že jeho postava se dostala dál. Popíral to, nechtěl to přijmout, jelikož celý život proti tomu bojoval, ale nakonec mu nezbylo nic jiného, po kouskách, jelikož to byl prostě on. Včetně hromady viny, kterou cítil, kterou si připouštěl. Měl neskutečně dobré srdce. Byl rozpolcený a hledal se. Jeho jistotou se stal někdo, kým dřív opovrhoval, jasně, že je pak člověk zmatený jak včela. Bylo mi ho tak líto, tak ráda bych ho utěšila a objala. Přesto všechno byl ale silný. Hodně. A tolik mě to těšilo. Kvůli němu samotnému. Líbilo se mi, jak se choval k Lou, co k ní cítil, co pro ní dělal, co pro ní obětoval. Oba to měli podobně, ačkoliv si toho navzájem někdy nevážili, vždycky to mysleli dobře, jen každý po svém si to přebral. Překvapilo mě dost věcí - jeho rodina, respektive sourozenci, matka i otec samotný.
Děj příběhu je jednoznačně a nepřekonatelně nepředvídatelný. Je to opět jízda, to bez debat. Vždycky jsem úplně zírala, co si pro nás autorka nachystala. Je to natřískané. Určitě to není něco, co by se pojmenovalo vycpávkou před samotným finále, to ne. Hodně se cestuje, hodně se shání, ať už informace anebo spojenci. Takže to může budit ten dojem, ale není tomu tak. Ohromně mě to bavilo, nenudilo, hltala jsem každou stránku, každou kapitolu každého z našich hrdinů. Dokázalo mě to rozesmát, rozněžnit, naštvat i úplně zlomit srdce. Šokovalo mě to, napínalo kšandy, bože... Dokázalo to mnohé a neskutečné. Vedlejší postavy a bylo jich celkem dost, které ale byly důležité jsem měla ráda, líbily se mi a celkem zajímavě dokázaly zamíchat kartami. Vlastně i postavy, se kterými jsem myslela, že se již nesetkám. Mnozí mě překvapili a rozbili na kusy - tohle teda ne! Ten závěr! Závěr mě zas rozstřelil. Zase jsem se dostala do situace, kdy potřebuju akutně pokračování - na které se těším, kterého se už teď chvíli po dočtení čerstvého druhého dílu nemůžu dočkat! Kriste pane. To budou muka zase. :D Věřím, že to bude senzační finále, které bude nabušené, zvrácené a šokující. Takové, kde se mi emoce budou střídat, jak na horské dráze. Takové, kde mi nebude stíhat bušit srdce.
Hrozně jsem si tu knihu užila. Opět jsem získala pěknou bichličku, ale přečtená byla hrozně rychle a teď mi to je líto, že mi ještě nějaká ta stránka nezůstala. Autorka a její svět, postavy, dění - jsou tak skvělé. Vysoká laťka. Jsem skutečně nadšená. Hodně povedená série a jsem fakt šťastná, že jsem na ni mohla narazit. A nešťastná, že se musím zase na dobu neurčitou rozloučit, chci zpátky - za Holubicí a Hadem pomazanými krví a medem. Plný počet a doporučení je tutová věc, to snad ani nemusím zmiňovat! :)
Skvělé pokračování, které těží z toho, že postavy jsou již uvedeny, hlavní dějové linie nastoleny a tak se může příběh řítit jen kupředu. Těším se na další díl.
Knížku jsem přečetla za 2 dny a musím říct, že mě nezklamala. Zalíbily se mi nové postavy, které se v tomto díle objevily. Často byly zahaleny mnohými tajemstvími a poměrně aktivně se podílely na vývoji děje, který byl protkán akcí a magií. O kouzla, nové bytosti a další čarodějnice tu opravdu není nouze. Knížka čtenáři představí svět ještě mnohem detailněji a kolikrát pořádně zacuká s vašimi nervy. Avšak chybělo mi tam ještě pár detailů, abych úplně pochopila, jak funguje magie skrz zlaté nitě či krev. Možná i nějaká historie, kde se vzaly bytosti a tak, ale třeba se toho dočkám v dalším díle.
Hlavní hrdinové mě dokázali jak rozesmát, tak i pořádně naštvat, a o to víc mě zajímalo, co se s nimi a jejich přáteli stane. I když chvílemi jsem je chtěla opravdu proplesknout. Na to, jak jsem si Reida a Lou v prvním díle oblíbila a byla z nich nadšená, tak mě v tomto díle občas opravdu překvapili. A ne vždy v dobrém.
Za mě byl první díl rozhodně lepší, z něj jsem byla opravdu nadšená. Tento mě potěšil a já tedy mohu jen čekat na závěr série, který mě doufám zaskočí.
Jako v předchozím díle, i tady byly kapitoly z pohledu obou postav. Tím si u mě autorka vysloužila velké plus, protože takové knihy miluji ze všeho nejvíc. Koho by přeci nezajímalo, co si ten kluk myslí? Většinou jsou totiž knihy z pohledu dívek a já mám paradoxně raději kapitoly z pohledu kluků.
Na tenhle díl jsem se strašně těšila a byla plná očekávání. Samozřejmě mě autorka nezklamala. Sice se mi první díl zdál o něco lepší, ale tenhle taktéž naplnil mé očekávání. Bylo zde spoustu situací a zvratů. Některé situace, které byly tak hrozné, až se mi vytvořila husí kůže.
Reid mě v tomhle díle trochu zklamal. Už to nebyl ten stejný Reid, který vtipkoval a užíval si každé chvíle s Lou. Tady byl takový zachmuřený, ponořený sám do sebe a svých myšlenek. Všechno si moc bral a házel na sebe vinu, i když se dalo pochopit, proč zrovna tohle a tamto udělal. Většinou si nenechal pomoct od ostatních a byl takový odtažitý. Sice se to po půlce knihy zlepšilo, ale stejně mě tohle mrzelo i docela zklamalo.
Lou naopak byla stále svá. Vtipkovala, byla sarkastická, ochranářská, chápající, riskantní, odvážná.... I ona si vyčítala spoustu věcí a většinou jednala unáhleně (to je prostě Lou), ale navenek to nedávala nějak najevo a vyhledávala společnost ostatních. Prostě přesný opak Reida.
A strašně se mi v tomhle díle znechutila Madame Labelle. V předešlým jsem k ní cítila nějaké sympatie, ale v tomhle? Nesnášela jsem ty její kecy, že Reid s Lou nejsou vázány sňatkem a vlastně ho naváděla k tomu, ať si užije s jinou. Vždycky jsem v tu chvíli na ní měla takový vztek! Nechápala jsem, co proti Lou má.
Ten konec? Co to proboha mělo znamenat? Navíc takový zvrat. Pevně jsem doufala, že se tohle nestane, ale stalo... také jsem u toho dost brečela. Nutně, ale fakt nutně potřebuji další díl.
(SPOILER) Druhé díly sérií bývají mnohdy vycpávkové a ani Blood and Honey není výjimkou. Lou, Reid a jejich přátelé, kteří unikli Louině matce v předchozí části nově hledají spojence, a že je rozhodně budou potřebovat, protože Morgane je v pokračování ještě větší magor, pokud je to vůbec možné. Setkáváme se s novými postavami - vlkodlaky, mořskými pannami, přírodním božstvem a dalšími ... Co se mi hodně líbilo byl podrobnější popis fungování magického světa, který byl v jedničce jen tak nastíněn.. Co mě naopak vážně dost iritovalo byly Reidovy nářky a jeho nechuť k magii jako takové .... skoro celou knihu číst, jak si neustále na něco stěžuje a lidem, kteří ho chrání přednáškuje o škodlivosti a nepřirozenosti používání magie, bože (chlapec se s duchy minulosti srovnal až na konci knihy :). Lou naopak po minulém díle, kdy se magii vyhýbala, k ní sahá mnohem častěji. Opět mě bavil Beau, je to prostě srandista, ovšem jeho kadeřnické pokusy bych asi vynechala :D‼️ Naše partička sbírá cestou spojence a všechno nakonec vygraduje v katakombách pod městem, kde celý příběh začal. Na konci si přečteme o zradě a možná dojde i na slzičky, protože ne všechny naše oblíbené postavy přežijí taneček s Louinou matkou. No a věc, která mi přišla úplně zbytečná - proč tam proboha autorka dávala ty matagoty - jako třeba v Nikdynoc bylo nějaké opodstatnění, tady mi to přišlo jenom jako divná vsuvka, která možná bude vysvětlená až v závěrečné části trilogie?? ! Jo a abych nezapomněla, opět zde máme písničku o Prsaté Lidce jupí :D. Jo a co se mi ještě taky líbilo, bylo přestrojení Reida a jeho matky mezi divadelníky kočovné společnosti - vzpomněla jsem si na díl Bones, kdy Buck a Wanda měli své nezapomenutelné číslo s vrháním nožů. A úplně nakonec musím říct, že se mi líbila scéna, kdy Lou použila ledovou magii na území vlkodlaků, úplná Elsa:).
Štítky knihy
pohádky čarodějnice pro dívky romantika
Krev a medKniha Krev a med je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 613x |
| Čtenářské výzvě | 99x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 396x |
| Chystám se číst | 246x |
| Chci si koupit | 87x |
| dalších seznamech | 7x |
Jelikož miluju magii, zvláště tu, kterou vymyslela Shelby, tak jsem si tento díl nehorázně užila. Poznali jsme nové postavy, více dopodrobna i svět a samotné "kouzlení". Líbí se mi, jak byla kniha propěchovaná akcí, protože první díl byl přeci jenom trošku "klidnější" a já mám akci moc ráda. Co se týče hlavních postav, moc se mi zamlouvá, že se střídají jejich pohledy. Zároveň už se mi ale tolik nelíbilo, jak se někdy Lou a Reid chovali, svými řečmi mě někdy fakt dost vytáčeli.
Co se týče té jejich milostné scény na konci, nemyslím, že byla nutná, spíš mi přišlo, jako by ji tam autorka napsala, protože byla i v prvním díle. Ale to samozřejmě nevadí. Konec je opravdu hodně hodně velký bum a bude peklo čekat na další díl, nicméně musím říct, že to zaručeně nalákalo. A moje nenávist k Morgane ukazuje, že Shelby psát svým způsobem umí a postavy nejsou ploché.