Hold Katalánsku
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240542/bmid_hold-katalansku-240542.jpg
4
284
284
Kniha Georga Orwella Hold Katalánsku, v ktorej opisuje vlastné skúsenosti a zážitky zo španielskej občianskej vojny, zaujíma v jeho živote a myšlienkovom vývoji výnimočné miesto. Do Španielska totižto šiel preto, aby na vlastnej koži zažil autentický socializmus, ktorý pre obrovskú väčšinu ľudí znamená beztriednu spoločnosť, alebo neznamená vôbec nič. Orwell hneď po príchode do Španielska vstúpil do milície POUM, trockistickej frakcie robotnícko-roľníckeho bloku, a tým bol jeho osud, ako aj osud ostatných členov strany, spečatený. PSUC, strana komunistickej III. Internacionály, si totižto osobovala právo zlikvidovať všetkých, ktorí s ňou nesúhlasili. Totižto kým POUM považovali boj proti Francovi a fašizmu za súčasť politickej a sociálnej revolúcie, zatiaľ PSUC nespojovali porazenie Franca so sociálnou a politickou revolúciou. Tento fakt bol v občianskej vojne pre Orwella deprimujúci. Na vlastné oči videl, ako si komunisti vymýšľajú proti svojim ideologickým odporcom tie najkrkolomnejšie obvinenia a ako sa všetkými prostriedkami usilujú o ich vyvraždenie, ako samoúčelne prekrúcajú fakty a nezakryte nimi manipulujú. A bezprostredne videl a zažil aj konkrétnu formu stalinských metód, a nezákonné praktiky, ktoré boli riadené odkiaľsi zo zákulisia. Videl a zažil, ako čestných, zodpovedných a obetavých bojovníkov v radoch rôznych politických zoskupení prenasledovali, diskreditovali, mučili, väznili a bezohľadne vraždili. O čo teda šlo v občianskej vojne v Španielsku na strane vládnych zoskupení? Podľa Orwellových slov: „Bolo to nepriateľstvo medzi tými, ktorí si želali pokračovať v revolúcii a tými, ktorí revolúciu chceli zastaviť, či zabrániť jej. V konečnom dôsledku šlo o konflikt medzi anarchistami a komunistami.“ Okrem verného zachytenia procesu ovládnutia španielskych mocenských orgánov sovietskymi „poradcami“ Orwell identifikoval aj iracionalizmus totalitarizmu a odkryl jeho mrazivé klamstvo. Jedným z jeho základných vlastností je manipulácia s vedomím ľudí či prepieranie mozgov, v čom nezanedbateľnú úlohu zohrávajú masmédiá, pričom je úplne jedno, či sú ľavicové alebo pravicové. Podľa Orwella „Jedna z najhorších skúseností, akú som v tejto vojne získal, je to, že ľavicová tlač je práve taká falošná a nečestná, ako tlač pravicová.“ Fakt cynického manipulovania s vedomím ľudí či prepierania mozgov, túto „epidémiu“ si Orwell bolestivo uvedomoval. A keďže sa tento jav vyskytuje na oboch stranách barikády, patrí medzi prvých, ktorý sa pokúšal upozorňovať na podstatnú podobnosť medzi fašizmom a komunizmom. A dokonca vystríhať pred tým, že človek nemôže byť antifašistom, ak zároveň nie je proti totalitarizmu.... celý text
Válečné Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2014 , HronkaOriginální název:
Homage to Catalonia , 1938
více info...
Přidat komentář
Vynikající poznámky a postřehy o španělské občanské válce. Osobně se mi zamlouvá i struktutra knihy, kdy po kapitolách o událostech z fronty následuje glosa politické situace. Necítím se být - na úkor tématu - ošizen o skvělý vtip, sarkazmus a ironii.
na autorovo doporucenie som preskocil kapitolu o podrobnej politickej situacii, paci sa mi ako upozornuje, ze nieje objektivny, popis frontu a situacie v Barcelone je uzasny
Pro mne nejpůsobivější Orwellův text. Při prvním čtení jsem o Španělské občanské válce nevěděl o moc víc, než co je obsaženo v jejím názvu, takže, ač se dnes již v problematice poměrně orientuji, vím také, jaké to je, se v těch POUMech, PSUCech a jiných zkratkách španělského politického guláše ztrácet. Věřím, že to může, spolu s přiznanou subjektivitou, mnohé odradit, pokud je ale čtenář ochotný se přes tento drobný problém přenést, dostane se mu nejenom výborného popisu války veškeré slávy zbavené, ale i pohled na fungování totalitní propagandy a mediální manipulace. Mnohé pasáže tak působí mnohem děsivěji, než místa z 1984 či Farmy, a obě knihy tak důsledkem srovnání s Holdem ztrácí něco ze svého lesku a puncu originality.
Hodně politické čtení, když jsem to zhruba ve dvaceti četl, tak mě to moc nebavilo, možná, že by mě to teď bavilo více, uvidíme, třeba to někdy zkusím znova a vstřebám to lépe.
jordi: v českém překladu to vypadá přesně jak je tady v záhlaví, je to takový A5 paperback, prodávalo se to kdysi dávno ve výprodejích. Holt tohle určitě netáhne jako 1984 nebo Farma zvířat.
Nevíte někdo kde se dá tato kniha sehnat? Sice jsem jí už četl online, ale není to ono. Je vůbec vydaná v českém překladu? Díky. Klidně odepište na vanguardia@email.cz
Neumím Orwellovi dát jinak, než pět hvězdiček? Hold Katalánsku je prostě deník o Španělské občanské válce. Zní to nudně? I mně by znělo, ovšem George Orwell píše stylem dost čtivým i na to, aby se z nudného deníku stal jakýsi sociální komentář plný poctivého spisovatelského řemesla. Autor rozhodně není objektivní, ale to se po něm ani nežádá a když se pak sám za svou neobjektivnost omlouvá, pak nejde, než ho prostě brát. Orwellův styl psaní mi sedí tak moc, že se s lehkostí přenáším přes některé jeho názory, které mi naopak nesedí snad vůbec. Pokud (tak jako já) o občanské válce ve Španělsku nevíte vůbec nic, není špatný nápad se o ní něco málo dozvědět právě v této knize.
Vzpomínky z doby španělské občanské války, plné drobných (ale v danou chvíli pro člověka důležitých) detailů, typu "jak moc bolí nohy, když řadu dní musíte spát v botech". Je znát, že to, co autor popisuje, prožil na vlastní kůži. Kniha zaujme hlavně toho, kdo se zajímá o španělskou občanskou válku, a také milovníky Orwellovského způsobu psaní.
"Španělská válka a další události let 1936 a 1937 znamenaly pro mě rozhodující obrat v životě a teprve od té doby vím, kde je mé místo. Vše důležité, co jsem po roce 1936 napsal, je přímo či nepřímo namířeno proti totalitarismu a stavé se za demokratický socialismus, tak jak já to chápu," napsal Orwell ve své eseji "Proč píši". V této knize pak, mimo jiné, píše: "Ve Španělsku jsem poprvé v životě uviděl novinové zprávy, jež neměly žádný vztah ke skutečnostem, ba ani vztah, jaký bývá komponentou běžné lži. Viděl jsem zprávy o velkých bitvách tam, kde žádné bitvy neproběhly a naprosté mlčení tam, kde byly zabity stovky lidí..." Kdo ví, zda by vznikly knihy jako "Farma zvířat" nebo "1984", kdyby se Orwell aktivně nezúčastnil Španělské občanské války, respektive sociální revoluce, která zde proběhla, tohoto prvního důraznějšího odporu proti fašismu a jednom z mnoha odporů proti kapitalismu. Ano, v mnoha dějepisných knihách se o tom obzvláště moc nemluví, ale v té době ve Španělsku proběhl silný sociální otřes a po jistou dobu zde panovala sociální rovnost, nebo chcete-li komunismus. Orwel však ve své knize odhaluje mnohem více, odhaluje např. bezohlednost a pokrytečnost bolševických komunistů (respektive stalinistů), kteří než aby nechali zvítězit svobodu, radši revoluci sabotovali a nechali vyhrát Francovy fašisty (a sami popravovali a nechávali zmizet mnohé antifašistické - ovšem rovněž antibolševické- bojovníky), ukazuje obrovské zastoupení a zapojení anarchistů do událostí, jejich sílu a schopnost organizovat masy a zavádět anarchistické principy do fungování společnosti, ukazuje také to, že ne každý socialista a komunista je totalitářský bolševik. Místy je obsah knihy až k neuvěření (pro mě ne, o Španělské sociální revoluci toho mám nastudováno dost a v tomto ohledu je Orwellova kniha sice výborný, ale slabší odvar), výborné na ní je, že Orwell v jednotlivých kapitolách přeskakuje od událostí na frontě k událostem a realitě v "zázemí", k tomu, co se děje ve městech, jak se lidé spojují, jsou solidární a snaží se být k sobě uctiví a chovat se rovnostářsky.
nejbystřejší komentář ke španělské občanské válce.. ačkoliv některé věci se daly tušit, situace v Barceloně se mi zdála podle jeho vyprávění analogická s tou v Paříží o století a půl dříve.. jinak velice povedená ironie, kdy člověk neví, jestli se smát nebo se naštvat.
Štítky knihy
Španělsko komunismus anarchismus antifašismus občanská válka španělská občanská válka (1936-1939)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Hold Katalánsku je esence umění reportáže. Je to reportáž se sebereflexí, reportáž bez keců, reportáž bez formalismu.
Levicové postoje autora mi vůbec nejsou vlastní, což je ale v tomto případě úplně jedno, protože tahle knížka je výpovědí člověka, pro kterého není nejdůležitější nějaké pravo nebo levo, ale nezdolná touha po pravdě nebo – lépe řečeno – po pravdivosti. Za vší tou věcností, za všemi těmi detailními vysvětlivkami politických tanečků, za tím vším je na prvním místě dechberoucí lidskost – ne ta konejšívá, ne ta, která se nám všem tak líbí a která nám říká, že svět – a my v něm – je koneckonců docela v pořádku, že je to při troše dobré vůle jedna velká selanka, ale lidskost hledání, lidskost připravenosti vejít do života, lidskost, která se angažuje, která aktivně vstupuje do dění i přesto, že ví, že se může mýlit: můžu se mýlit, ale činím, protože jsem poznal, že nečinnost si nemůžu dovolit. To je Orwell, v tom je jeho velikost – v lidskosti a poctivosti.
Je sto důvodů, proč si Orwella vážím jako málokoho. Jedním z nich je nepřítomnost toho, čemu říkám „salónní krasodušno“:
„Stali jsme se příliš civilizovanými, než abychom mohli pochopit samozřejmé. Protože pravda je velice jednoduchá. Abyste mohli přežít, musíte často bojovat; a bojujete-li, musíte se zašpinit. Válka je zlo, a často to menší zlo. Ti, kdo meč zvednou, také mečem hynou – a ti, kdo meč nezvednou, zajdou na páchnoucí nemoce.“
Musíte se zašpinit...