Hluchavky
Luboš Hacala
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402173/bmid_hluchavky-NAW-402173.JPG
5
180
77
Nejzákeřnější vlastností sluchového postižení je to, že není vidět. Kniha, která se Vám právě dostala do ruky, nabízí nahlédnutí do světa neslyšících očima dvou hlavních hrdinů. Spojuje je skutečnost, že se oba narodili hluší. Eva má však na rozdíl od Honzy ještě slyšící rodiče. Nechte se vést příběhem a seznamte se s překážkami, na které naráží většina neslyšících obyvatel v České republice. Možná je nakonec začnete vnímat trochu jinak.... celý text
Přidat komentář
Velká škoda, že tato skvělá kniha nezdobí pulty knihkupectví. Nesmírně čtivá a poučná sonda do životů neslyšících. Srdce se mi svíralo, když jsem četla o systému vyučování neslyšících dětí. Přes překážky systému i okolí jsou hrdinové pozitivní a jedni z nás...i přes svůj handicap. Mají stejné starosti, lásky a trable, jen o mnoho ztížené..díky za nahlédnutí do tohoto světa...
Hluchavky mě naprosto uchvátily. Tato kniha popisuje příběhy dvou lidí, Evy a Honzy. Jejich život od narození až do dospělosti, kdy se jejich životy protnou. Oba mají společný rys a to hluchotu. Zatímco Eva pochází ze slyšící rodiny, Honza má oba rodiče hluché. V knize je nádherně a citlivě popsáno, co a jakým způsobem oba zažívají a to jak doma, v rodině, ve škole, ve vztazích. Jaké překážky musí překonávat ze strany společnosti i sebe samých. Smekám klobouk, jak jsou citlivě popsány emoce a prožívání. Tato kniha mě chytla za srdce. Mnoho věcí jsem si díky ní uvědomila. Celou dobu jsem oběma hrdinům přála šťastný konec a tuto knihu si budu v budoucnu určitě nejednou ještě číst. Myslím si, že přesně takový příběh by měl být ve školách povinnou četbou. Tleskám autorovi a určitě si přečtu další jeho knihu. Rozhodně si ji musíte přečíst!
Z knihy jsem se dozvěděla mnoho nového o životě neslyšících. Těším se, že udělám
v knihovně čtenářskou dílnu a použiju knížku Hluchavky .
Mám osobní zkušenost v rodině ne přímo s hluchotou, ale se silnou nedoslýchavostí. Myslela jsem si, že většinu překážek a úskalí znám nebo dokážu odhadnout. Omyl, ani slyšící z nejbližší rodiny to nedovedou. Ještě o to víc obdivuji svou příbuznou, co všechno dokázala. A byla jsem naprosto šokovaná zákazem znakování ve školách pro hluché děti ještě v devadesátých letech!
Podle mého názoru opravdu obdivuhodná kniha, která rozhodně má co lidem předat. Přesto, že již 5 let studuji Sociální práci a v oboru se pohybuji, kniha mi ukázala i takové situace, které jsou pro neslyšící vážně těžké, ale mě dosud ani nenapadlo se nad nimi takto zamyslet. Kniha je navíc čtivá a moc se mi líbí obálka.
Opravdu výborné, až při četbě mi došlo, jak znevýhodněni jsou hluší lidé, jaký je problém se jen naučit číst... moc hezky napsáno
Krásně napsáno. Jednoduchý styl, který se čte prakticky sám. Sama jsem se s hluchým člověkem nikdy nesetkala, proto o této komunitě skoro nic nevím. Po přečtení této knížky je musím obdivovat, co všechno zvládnou a vydrží.
Zajimave tema, bavilo me to, ale potom uz to bylo skoro to same porad dokola
Kromě jednoho studenta Univerzity 3. věku, který potřeboval při přednáškách naslouchátko, jsem se za celý svůj život s neslyšícími nesetkala. To však neznamená, že mezi námi nežijí. Možná o nich nevíme i proto, že dnes jsou už technologie na vyšší úrovni. Ztráta sluchu tak nemusí znamenat „viditelný“ handicap, jako pár let před Sametovou revolucí, kdy Příběh začíná.
Přes všechny současné vymoženosti není život neslyšících určitě jednoduchý. Snad tato velmi dobře napsaná kniha přispěje k prolnutí našich světů, ke vzájemnému pochopení a sblížení.
Dnes jsem knihu dočetla a moc se mi líbila. Kniha je výborná, i téma je velmi zajímavé a to neslyšící lidé. Eva i Honza jsou neslyšící a každý pochází z jiných prostředí. Eva se narodila rodičům slyšícím, Honza rodičům neslyšícím. Oba se vyrovnávají s handicapem a problémy s tím souvisejícími. Kniha je čtivá, příběh mě chytl hned od první stránky. Čtenáři mohou tak nahlédnout do života neslyšících. Já jsem se o téma neslyšících dřív víc nezajímala, proto kniha byla pro mně zajímavá, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých, i překvapivých informací. Je to i kniha k zamyšlení. Za sebe moc doporučuji. Tuto knihu by si měli přečíst všichni.
Kniha jde objednat pouze na lubospanda@email.cz
Kniha jde koupit i jako ekniha.
Kniha by si zasloužila dostat se i do knihkupectví, protože by měla být čtená. Je ????knihou měsíce ledna, z knih, které jsem přečetla a určitě bude i mezi ????knihami roku 2019.
Příběh Evy a Honzy, kteří se narodili hluší. Sledujeme jejich vývoj od plenek až do dospělosti, jak jejich handicap přijímají nejen oni sami, ale i nejbližší rodina, reakce lidí, se kterými se během života potkávají. Učitelé, lékaři, úředníci, zaměstnavatelé, přátelé …
Kniha není šita „horkou jehlou“, je poznat, že si autor tématiku dobře nastudoval, a jak sám uvádí, příběh se z části opírá o skutečnost. Tehdejší přístup školství jsem nedokázala pochopit, natož pak třeba nějak omluvit... Obě postavy působí sympaticky, nechybí jim vtip a i přes různá úskalí se rvou zuby nehty.
Velmi povedená kniha s krásným názvem i obálkou, zasloužila by si vydat klasickou cestou a pyšně se vystavovat na pultech knihkupectví.
Ráda doporučuji.
Tato kniha je asi na české knižní scéně ojedinělá svým tématem a zpracováním. Kniha se zabývá neslyšícími lidmi a na příběhu hlavních postav Honzy a Evy sledujeme, s čím vším se musí vyrovnávat. Kniha je kombinací beletrie a odborných textů, které jsou zakomponovány do příběhu. Na počátku autor uvádí, že kniha je inspirována skutečnými zážitky neslyšících osob, všechny postavy jsou fiktivní. Dále autor uvádí, že některé příhody byly převzaty z publikací, které jsou uvedeny na konci knihy. Autor se věnuje problematice neslyšících už delší dobu. Knihu doporučuji a hodnotím knihu 5 hvězdičkami. Kniha se mi líbila, byla čtivá, od knihy jsem se nemohl odpoutat. Kniha obsahuje hodně myšlenek, které mne nutily k zamyšlení. Když jsem se pustil do čtení, řekl jsem si, že si knihu budu dávkovat postupně, jenže jsem se začetl a kniha mne doslova pohltila, takže jsem knihu přečetl skoro za jeden den, na jeden zátah, nic jiného v onen okamžik pro mě neexistovalo. Příprava knihy si určitě vyžádala hodně času a přípravy a čtenář se může tímto způsobem dozvědět hodně informací o neslyšících, které jsou autentické. Opět je to jedna z knih, kterou bych si dokázal představit na pultech českých knihkupectví. Autor knihu vydal vlastním nákladem. Pěvně věřím, že kniha bude čtena dalšími čtenáři, že čtenáře bude bavit stejně jako mě a že si čtenáři z knihy odnesou informace, které je obohatí a přinesou jim nový náhled na sluchově postižené lidi. Přál bych knize, aby měla další vydání, případně aby si někdo z vydavatelství knihu přečetl a zhodnotil její kvality, aby třeba pomohl s tiskem knihy, případně s distribucí knihy. Kniha vyšla také v elektronické formě jako e-kniha. Knihu v papírové formě lze objednat na tomto e-mailu: lubospanda@email.cz
O problematiku neslyšících jsem se nikdy nezajímal a byla to první kniha s tímto námětem, kterou jsem četl. Dozvěděl jsem se hodně informací. Když jsem se zamyslel nad příběhem, uvědomil jsem si, jakými útrapami si musí neslyšící projít. V minulosti, v období komunismu, neslyšícím nebyla věnována dostatečná pozornost a byli odkládáni na „vedlejší kolej“. Nepatřili mezi „normální“ občany. To však platilo o jakémkoliv handicapu, který postihnul člověka v době komunismu, což bylo smutné. Po roce 1989 se změnilo politické uspořádání v zemi a podmínky pro neslyšící a lidi s různými handicapy se postupně začaly zlepšovat, aby se jim zlepšila kvalita života, což je určitě dobře. Nedokážu si představit, že bych byl neslyšící od narození, že bych nikdy nezaslechnul hlas rodičů, cvrlikání ptáků, šepot stromů, že bych nemohl poslouchat hudbu apod. Je to pro mě nepředstavitelné a při čtení jsem si uvědomil, že si mohu gratulovat k tomu, že slyším.
Oblíbil jsem si hlavní postavy knihy – Honzu a Evu. Honza se narodil do rodiny neslyšících rodičů a Eva se narodila do rodiny slyšících rodičů. Sledujeme život Honzy a Evy od prvních krůčků, přes pubertu až do dospělosti. V knize se střídají kapitoly z pohledu Honzy a Evy. Kapitoly jsou krátké. Jejich příběh mne oslovil a všechno jsem s nimi prožíval a přál jsem jim všechno nejlepší, držel jsem jim pěsti, aby všechny nesnáze obstály a překonaly je. Líbilo se mi jejich odhodlání bojovat a prát se se životem, a přestože to v životě neměli jednoduché, nevzdávali se.
Někdy jsem se zarazil nad tím, jaký byl přístup školy k výuce neslyšících žáků a jen jsem kroutil hlavou. Někdy jsem se pozastavoval nad tím, jak dokážou být někteří lidé bezohlední vůči neslyšícím. Někteří na mne působili jako zabedněnci, kteří se nedokázali vcítit do prožitků neslyšících, nedokázali je pochopit a stále dokola opakovali stejnou písníčku. Někteří lidé neměli ani snahu, aby jakýmkoliv způsobem pomohli neslyšícím. V knize se dočteme, jak obtížný život mají lidé s tímto postižením a jakým nástrahám musí čelit v každodenním životě. V knize se také dočteme o historických událostech, které se vztahují k neslyšícím (např. Milánský proces z roku 1880 aj.).
Kromě těžkých okamžiků, kterými si hlavní hrdinové prochází, jsem v knize nalezl také humorné scény, které mne rozesmály. Málokdy se stane, že se směju nahlas a vracím se k textu, kterému jsem porozuměl jen z důvodu, že si ho chci znovu přečíst, abych se zasmál a pobavil se. Ještě nyní se směji, když si na určité scény vzpomenu. Tyto okamžiky autor skvěle popsal. Neslyšící mají stejná trápení a potřeby jako slyšící, chtějí být rovnocennými partnery, proto bychom se my všichni slyšící měli zamyslet nad tím, jak se chovat, pokud se setkáme s neslyšícími, jak jim pomoci, aby měli neslyšící pocit, že nám nejsou na obtíž, ale že jim chceme upřímně pomoci a považujeme je za sobě rovné.
V knize jsem nalezl několik pravopisných chyb (překlepů) a některé věty bych formuloval jiným stylem, ale to je jen můj subjektivní pocit. Jsou to drobnosti, které nemají vliv na celkové vyznění příběhu, který se mi moc líbil svým zpracováním a dal mi nadhled a nové vědomosti o neslyšících. Kniha byla pro mě rozhodně přínosem a knihu všem doporučuji, ať u čtenářům, kteří žijí se sluchově postiženým člověkem nebo čtenářům, kteří se o tuto problematiku vůbec nezajímají tak jako já a chtějí se něco nového dozvědět.
Líbí se mi také obálka knihy, která mne upoutala na první pohled. Autorem je Adam Vodička. Tuto knihu zařazuji také do Čtenářské výzvy 2019 a přiřazuji ji do kategorie – Kniha, která vás zaujala svou obálkou. Knihu zařazuji mezi moje TOP knihy roku 2019.
Citáty, které mne oslovily:
Neslyšící nejsou němí. Jen nedokážou svůj hlas dokonale ovládat.
Chtěla, abychom si uvědomili, že slyšící nejsou lepší lidé než my jen proto, že mají o jeden smysl navíc. Máme stejná práva jako všichni ostatní a neměli bychom nechat slyšící, aby za nás rozhodovali. Nesmíme se nechat ovládat. Poslušné ovce to ještě nikdy nikam nedotáhly.
Citátů je hodně, ale už nemám prostor, abych napsal další. :) :) :)
Přiznám se, že o danou problematiku se aktivně vůbec nezajímám. Možná právě proto mě kniha uchvátila od první stránky, vcucla a až do konce nepustila. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a zároveň to bylo velice čtivé. Příběh obou hlavních postav rychle plyne a nejsou tam žádná hluchá místa. Mohu vřele doporučit!
Příběh se odehrává v osmdesátých a devadesátých letech, což je pro mne nedávno. Absolutně jsem netušila, že ještě na konci dvacátého století byl zakázán znakový jazyk a děti se musely učit pouze orální metodou, což byl vlastně nesmysl. Celkově kniha byla pro mne objevující v mnoha ohledech, nevěděla jsem, jak těžký život sluchově postižení ještě nedávno měli, i když je mi jasné, že ani teď to nemají lehké. Bylo zajímavé pozorovat rozdíly mezi dítětem vyrůstajícím ve slyšící rodině a dítětem narozeným neslyšícím rodičům. Kniha mě tak zasáhla, že o ní každému vyprávím a syn s manželem jí teď mají coby povinnou četbu :-)
Jedním slovem skvělé!
Originální o skutečnost se opírající příběh, který čtenáři ukazuje odlišný a o hodně těžší život lidí, kteří se narodili jako neslyšící. Velimi věrohodně a lidsky jsou zde popsány pocity a život hlavních hrdinů Evy a Honzy, kteří se narodili jako neslyšící do dvou velmi odlišných rodin.
Od knížky jsem se nedokázala odtrhnout od první stránky až do posledního slova. Na mě zapůsobila velice emotivně a musela jsem o ní hodně dlouho přemýšlet. Tuto knihu by si měl přečíst úplně každý. Myslím, že nikdo nebude zklamaný. Úžasná knížka.
Knížku seženete jen na adrese : lubospanda@email.cz
Bohužel v našich knihkupectvích není.
Štítky knihy
neslyšící sluchové postižení tělesné postižení hluchota
Autorovy další knížky
| 2021 |  Můj syn feťák: skutečný příběh |
| 2018 | Hluchavky |
| 2022 | Máma má alzheimera |
| 2017 |  Jedna z vás |
Kniha Hluchavky je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 220x |
| Čtenářské výzvě | 77x |
| Doporučených | 42x |
| Knihotéce | 124x |
| Chystám se číst | 203x |
| Chci si koupit | 35x |
| dalších seznamech | 4x |
"Hluchavky" jsou příběhem s absolutně originálním námětem! Nikdy jsem se s tímto tématem v beletristické literatuře ještě nesetkala. Vypráví o dvou lidech... Evě a Honzovi. Oba jsou hluší a my s nimi prožíváme životy od narození až po současnost. Rozdíl mezi nimi je ten, že Eva se jako hluchá narodila slyšícím rodičům a Honza se narodil jako hluchý hluchým rodičům. Nikdo z nás netuší, jaká úskalí a překážky musí takový neslyšící člověk prožívat a co s ním prožívají např. rodiče, sourozenci, kamarádi, učitelé... nebo někdo úplně cizí. S jakými problémy se musí hluchý člověk každodenně potýkat on i jeho okolí. Knížka je velmi čtivá, poutavá, zajímavá a i když je to beletrie, tak se dá řadit i do naučné literatury, protože se čtenář dozví spousty informací, které se světa neslyšících týkají.