Heřmánkové údolí
Hana Martinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529858/bmid_hermankove-udoli-659e9ea366845.jpg
5
3737
3737
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...... celý text
Přidat komentář
Knížku jsem si půjčila na základě referencí zde a nelituji. Příběh Anny jsem přečetla na jeden zátah. Je až neuvěřitelné, co dokázala mladá žena v nelehké době, plné těžkých situací a problémů. A přesto nakonec dokáže říct, že měla kolem sebe samé hodné lidi. I přesto, že je to román věřím, že Anna mohla klidně existovat. Ráda se ke knížce zase vrátím.
Nedá mi to a musím napsat ještě jeden komentář. Je to už dva týdny, co jsem knihu přečetla a pořád mě to nutí na ni myslet. A dokonce se mi o ní i zdá, což se mi fakt nikdy nestávalo. Asi mě ten příběh zasáhl víc, než jsem myslela. Možná proto, že Anna by byla vrstevnice mé babičky Anny, kterou jsem měla moc ráda, možná kvůli něčemu zastrčenému hluboko v duši. Heřmánkové údolí je opravdu silný příběh, pro mě hlavně v druhé polovině knihy. Žádná červená knihovna typu Než jsem Tě poznala...
Normálně uvažuju, že si ji zas půjčím v knihově a přečtu znova...
Nádherná kniha. Anna, která již jako starší leží na pokoji po vážné operaci a vzpomíná na dobu, kdy jako 17ti letá přišla v roce 1946 jako sirotek do Čech. Ve vzpomínkách se jí promítá jako film život, který prožila v hospodě v Heřmánkově údolí. Bez elektřiny, s vodou pouze ze studně zvládne se postarat o domácnost, menší hospodářství i o děti, kterých stále přibývá. Je to smutný příběh. Stojí za přečtení a pro mě jedna z nejlepších knih od této autorky.
Po třech přečtených listech jsem to chtěla vzdát. Tak krutý začátek jsem nerozdýchala. Ale po pár hodinách mi to nedalo a kdyby mladší syn nezačal v noci plakat, dočetla bych to na jeden zátah.
Protože jsem nečetla dopředu komentáře, čekala jsem opět historický román, no, lásky a romantiky tam opravdu moc nebylo. Přesto je to kniha, nad kterou musím pořád uvažovat, často jsem měla při čtení slzy v očích, hlavně kvůli dětem. Během čtení, když moje děti spaly, jsem je chodila často kontrolovat a pohladit... Kniha mi dala trošku důvod k zamyšlení, že vlastně není na co si stěžovat.
Nelze jinak hodnotit než pěti hvězdičkami a můžu jen doporučit, i když jsem si chtěla při čtení odpočinout, tak odpočinková tahle knížka opravdu není. :-)
Krásná knížka, jsem úplně "unešená", jak krásně byl příběh této hrdinky zpracován. Jedna z nejlepších, co jsem o tomto období našich dějin četla.
Krutá padesátá léta pohledem mladé ženy, která chtěla jen přežít. Pro mě zajímavý knižní objev .
Zajímavý a čtivý příběh mladé ženy (chce se mi napsat "ženy hrdinky", ale toto spojení je dost zprofanované), která přes hrůzné zážitky a tvrdý život na svůj život nezanevřela a paradoxně je později smířená i se svou nemocí, protože když se ohlédne zpět ví, že nic nepromeškala a nezanedbala. Život prožila naplno, v sebeobětování a přesto s chutí a vůlí žít jaksepatří. Autorce dík za pěkné čtení. Člověk si u něho uvědomí, jak se má vlastně dobře.
Mám raději historické romány od Körnerové, ale tuhle knihu jsem přečetla jedním dechem. Poutavé vyprávění o neobyčejném životě jedné ženy a kus naší neslavné historie.
První setkání s touto spisovatelku a jsem nadšená. Ač to je kniha o nelehké době, je pěkně poutavě napsaná.
Nekomplikované čtení o životních komplikacích v komplikované době. Autorka dokáže poutavě odvyprávět příběh, velmi dobře charakterizuje postavy.
Nádherný román! Takové ženy jako Anna se dnes již téměř nevidí. Obzvlášť v dnešní "emancipované době" se mi tato knížka jevila jako něco neuvěřitelného. Doba byla diametrálně jiná... Anna sice není nejchytřejší a nejvzdělanější osoba, která bojuje o lepší politiku země, a je v každé situaci upravená, její hrdinství spočívá v něčem úplně jiném - rodina, děti, domov, manželství. Dnes "oblasti", které se pořád řeší v nějakých článcích... Tehdy se neřešilo, tehdy se to prostě žilo. Knihu doporučuji určitě všem ženám, mně přinesla zase trochu jiný pohled na svět.
A odlehčení na závěr - nejčastější slovo v knize? Těhotná... :D
Jednoduché odpočinkové čtení, čte se velmi lehce - autorka používá jednoduché, nekomplikované věty... a stejná je i její hrdinka, Anna žije a děla co se prostě dělat musí ... a co je správné (v tvrdých podmínkách pracuje, stará se o rodinu, vezme si sirotky o které nikdo nestojí ... je unavená, někdy nešťastná, sem tam šťastná ...
Ráda jsem si přečetla tenhle příběh ... tolik podobný mnoha jiným z poválečného období ... příběh v mnohém tolik podobný životu jaký vedly naše babičky (pro mnohé spíš prababičky).
Čtivý a zajímavý příběh mladé ženy, která se dostává po válce do Čech. Strhujícím způsobem autorka popisuje pravd. skutečný životní příběh Anny, tak pokorné, klidné, pracovité ženy, sledujeme její život... manželství, rodičovství... Inspirující zamyšlení o poctivém a skromném žití...Čte se jedním dechem.
Knížka je čtivá, přečetla jsem ji za dva dny. Co mě přišlo trochu přitažené za vlasy bylo rychlé otěhotnění hlavní postavy. Mrazilo mě při pomyšlení kolik dětí se nenarodilo kvůli pokoutným potratům. A taky si myslím, že to ta paní Anna skoro nemohla zvládnout starat se o tolik dětí, které se jí rodily po roce. Ale budiž. Prostě kus červené knihovny v tom je, ale paní Körnerová psát umí.
Velmi dobře napsaná kniha. Mohu říci, že mne tentokráte autorka překvapila velmi silným příběhem, plným života a lidskosti.
Mívám vždy problémy s příběhy, které v sobě zahrnují "cestu proti životu" , tentokráte jsem četla všechny ty souvislosti, jež vedly k důsledkům a rozhodnutím a žasla nad tím, jak se s velmi obtížnými tématy autorka vyrovnala.
Silný příběh, velmi čtivě napsaný, úplně jsem se ponořila do představ. Ale popravdě mě hrdninka s tím sebeobětováním už trochu štvala (zvlášť ke konci), jakoby rezignovala na vlastní štěstí a život. Ale těžko soudit, v té době měly ženy přece jen jiné postavení a smýšlení. Znovu si ji sice nepřečtu, ale doporučit určtě můžu.
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Takový neuvěřitelně uvěřitelný příběh ženy. I když relativně končí dobře, po dočtení mi dlouho v duši zbyla hořká pachuť.
A jak zde již bylo řečeno: po přečtení si člověk uvědomí, že vlastně opravdu není na co si stěžovat. Současně se přiznám, že vztek se do mojí mysli několikrát vkradl ve spojitosti s Anniným sebeobětováním.
A ano, je to kniha, která slovo těhotenství skloňuje ve všech pádech, ve všech podobách, které čeština nabízí. Skoro jsem při ní otěhotněla i já :-)