Hrdý Budžes
Irena Dousková
Helenka Součková série
1. díl >
Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Po mimořádném ohlasu vychází kniha v novém vydání a zároveň byla úspěšně uvedena jako divadelní hra.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem až po Oněginovi, i když samozřejmě divadelní zpracování znám. Kupodivu, Oněgin mi přišel odlehčenější a víc jsem se u něj nasmála. Na střední to už byla pohoda. Zato deprese jménem Ničín byla opravdu všeobjímající, postavy padaly jedna za druhou a člověk si připomněl dětství nejen s jeho úžasně naivním pohledem na svět, ale i se všemi negativy. Velmi zajímavé bylo srovnání postav oproti Oněginovi (kam se posunuly, jak se jejich vztahy proměnily). Helenka tady má o dost těžší pozici než ve druhém díle, protože tam ve finále zvolila únik od despotické Kačenky. (I když se tu nabízí na stejném místě únik do Prahy.) Na druhé straně malá Helenka zašlapává mravence a šneky a vůbec velmi bolestně připomíná člověku všechno špatné, co jako malý udělal. Je to ale plné geniálních vtipů - Jak byl kníže Přemysl s Husákem v Čáslavi na záchodě - nebo mé oblíbené:
Slušně jsme pozdravili, já jsem šla za panem režisérem, i když je to ten protiva, co se kamarádí s Kroupovou, a řekla jsem: „Pane režisére, tohle jsou moji spolužáci Eliáš a Secký, my jsme se na vás dívali a chtěli bychom vědět, jestli je ten Rozbřesk na dole Karel komedie, nebo spíš tragédie. Já myslím, že tragédie, ale nejsem si jistá.“ Pan Novotný zahodil cigaretu a šel pryč. Vůbec nám neodpověděl. Ale když šel kolem Kačenky, řek jí: „Že si nedáte pokoj! Já se vám divím.“
Roztomile vtipná kniha o docela příšerných událostech. Přes tenhle kontrast se moje empatie prostě nedostala, jedno rušilo druhé. Nicméně chápu převažující vysoká hodnocení a kdybych se celou knihu cítila stejně jako při čtení věty "Minulej tejden jsem utíkala se šlachou v koprový omáčce", taky bych dala víc hvězd :o)
Tenhle popis mikulášské návštěvy možná dobře vystihuje dobu: "Museli jsme říkat básničky a zpívat a Pepíček plakal a já jsem se taky strašně bála. Ale když jsme jim slíbili všechno, co chtěli, tak nás nechali na pokoji a dali nám dárky."
Poslouchala jsem jako audioknihu, přednes Báry Hrzánové nemá chybu. Autorce se podařilo vtipně zachytit dobu, která ve skutečnosti tak vtipná nebyla. Vřele doporučuji.
Posloucháno jako audiokniha, což vřele doporučuju! Barbora Hrzánová se pro roli Helenky Součkové narodila a její hlasový um je naprosto nepřekonatelný. Sama bych si to lépe nepředstavila.
A co říci k obsahu knihy samotné? Autorka čtenáři předestírá šílenou dobu komunistickou nevinnýma dětskýma očima, takže tamější politickou situaci značně odlehčuje skvělými gagy, které vznikají takříkajíc omylem. Je to půvabné i sprosté, smutné a komické, opravdu hodně jsem se nasmála. Pět hvězd je jasných jako facka.
Videla jsem divadelni zpracovani. Po letech pak cetla knihu. Oboji je bozi. Hrzanovou jsem si predstavovala i pri cteni.
Vždycky na to někde zas narazím, a když kniha, tak prostě vůbec nejvíc nejlepší je to ve formě audioknihy načtené Bárou Hrzánovou. Škoda, že jsem to neviděla naživo v divadle.
Helenka Součková je moje největší hrdinka všech dob! Její nezapomenutelné hlášky a pohled na tehdejší politickou situaci tolik odlehčují onen smutek. (''Horší nežli Rusák je ten č***k Husák''). Tedy nejen politickou. Její dětský pohled na svět je vůbec dokonalý. Protože ''když má někdo srdce, tak skoro určitě umře''. Kromě toho je Helenka tlustá a snaží se tolik nejíst, ale třeba sníh, ten může, ''protože ten není vůbec sladkej'' a nebo vanilkový rohlíček si vezme jeden, v nejhorším případě dva a je to. A nejvtipnější je onen mistr Budžes. Kdo že to vlastně je?
''A hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí.''
Zrovna jsem na tom byla v divadle. A řeknu vám, parádní zážitek a Bára byla úžasná. Už teď nepovím, co bylo lepší, knížka nebo představení. Myslím,že obojí je skvělé,ale přeci jen vidět na vlastní oči..... Nezapomenutelné.
Pamatuju si, jak jsem před X lety viděla při přepínání v televizi v polovině hru s Bárou Hrzákovou, nějak jsem nechápala pointu a Hrdý Budžes mi nic neříkal, když jsem pak přišla na to "o co jde", všechno mi hezky seplo :-)..A pak jsem ji viděla celou a prostě zážitek!!!! Neopakovatelný :-)
Nicméně, ke knize jsem se dostala až teď (vím, jsem ostuda a stydím se :-))). Tu Báru jsem před očima měla stále a mé předtavy dovedla k dokonalosti. Je úžasné, jak se spisovatelka dokázala "přepnout" na malou holčičku. To převtělení, myšlenky, komentáře, pohled na svět vše bylo dokonalé!!!!! Kolikrát jsem se vrálila do svého dětsví a říkla si. .: "Jooooo, to je přesný"!!!!
Prostě smutnoveselý příběh v ještě smutnější době :-(.. . ..Kdy ale hodnoty byly jiné :-(. . . . Smích se u mě střídal s nostalgií a malinko pláčem. Problému mě trochu nastal, když jsem mé patnáctileté dceři měla vysvětlovat téma Jiskřičky, Pionýr apod. :-(.. . To si mysím, že tato generace hold prostě nemůže pobrat :-).
Doporučuji všemi deseti!!!!
Moje maturitní otázka :) i přes to ji mám moc ráda. A jako bonus dokonalé divadelní ztvárnění s Bárou Hrzánovou. Nejlepší hláška: Sníh já můžu, ten není vůbec žádnej tučnej... :))
Viděla jsem nejprve hru s Bárou Hrzánovou a už nikdy na ni nezapomenu. Knihu jsem četla až později. Líbila se mi moc, ale stejně jsem před očima pořád měla Helenku se špatně zapnutým kabátem :) Humorný pohled na smutnou a krutou dobu. Zasmějete se, bude Vám smutno, budete naštvaní a donutí vás to se nad tím vším zamyslet. Asi ji víckrát nepřečtu, ale hru uvidím ještě mnohokrát...
Knihu jsem četla na mamčino doporučení do čtenářské výzvy. Knížka je působivá, donutí člověka si uvědomit různé věci, ať už to je mrazivost doby, ve které se děj odehrával, krutost dětí, či vystavování dětí dospělým věcem a jejich výchova. Nicméně v některých částech mi hlavní hrdinka opravdu nepřijde jako osmiletá holčička a někdy je tam to její "dětství" až uměle a násilně přidáváno. Nemám ráda "přemoudřelé" děti, proto jsem nedočetla ani Báječná léta pod psa. V celku je to depresivní kniha, která hlavní hrdince bere i tu naději, kterou jí občas dává.
Ke knize vlastně není mnoho co dodávat. Zachytit věrně a přesvědčivě dětský pohled na svět se dospělému zpravidla úplně nedaří a Ireně Douškové se to povedlo naprosto mimořádně. Srovnat jej lze snad jen s Poláčkovou knihou "Bylo nás pět". Tím ovšem veškerá podobnost končí. Poláčkův dětský svět je idylický, Douškové dětství v reálném socialismu vysloveně depresivní a musím říci, že ta depresivnost je možná až přílišná. Osobně jsem taky trávil dětství v reálném socialismu, občas to vskutku bylo nechtěně komické, často trapné a někdy i dost kruté, v knize Hrdý Budžes je ovšem těch nečekaných úmrtí až příliš... Celkový dojem: 85%
"A taky jsem se ptala, co to je od srdce a prej je to tak, že srdce je nejhorší nemoc. Jak má někdo srdce, tak skoro určitě umře."
Už je tady vše napsáno, takže jenom můj dojem: miluji tuhle knížku pro její originalitu a vtipnost. Miluji ji i díky tomu, že jsem jen lehce mladší než autorka, takže v knížce nacházím momenty ze svého dětství (své děti jsem musela seznámit např. s Miluškou Voborníkovou). A Báru Hrzánovou jsem měla ráda i předtím, ale za tohle ji budu uctívat navždy.
Autorka poukazuje na život tehdejšího Československa očima hlavní postavy. Její hlavní hrdina Helenka (žačka 2.třídy) řeší své dennodenní problémy. Helenka nechápe chod ani podstatu událostí, proto má vždy jednoduché, pohotové řešení problému a vtipné vysvětlení. No uznejte sami. ,,patolog znamená něco jako trpělivej,,
Skvělá knížka stejně jako skvělá a neopakovatelná Bára Hrzánová v roli Helenky.
Štítky knihy
satira humor zfilmováno dětství komunismus normalizace (1969-1989) herci dětský hrdina rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
Za poslední dobu opravdu vtipná knížka, která se četla lehce a bez problémů se začtením. Divadelní zpracování znám a kdysi jsem ho viděla, ale teď ho zhlédnu určitě s chutí znova. :)
P. S.: Tak mi přišlo na mysl, jak s*al kníže Přemysl