Prípad s čiernou skrinkou

Všetky štandardné Boschove klišé a celkom nuda (a nie nemám na mysli chýbajúcu akciu alebo nejaké dejové zvraty, len aj Boschovmu súkromiu aj prípadu chýbala šťava).
To Boschove starnutie je celkom depresívne, lebo si pri ňom uvedomujem, že starnem aj ja :)

Tímto svazkem jsem se seznámil s detektivem Hieronymem Boschem a s jeho stvořitelem Michaelem Connellym. Když jsem si knihu kupoval, neměl jsem ani tucha, že se jedná už o šestnáctý díl série. Kupodivu jsem ani neměl pocit, že bych minul nějaký předchozí děj; to jsem zjistil, až když jsem dočetl a plný nadšení jsem začal zjišťovat, po čem bych se mohl od tohoto autora ještě shánět. Teprve tehdy se dostavil šok. Uběhla nějaká léta a má sbírka Michaela Connellyho je téměř kompletní (až na Temné proudy / Úžiny). Část knih mám v češtině, část ve slovenštině, ale jedno mají společné. Jsou skvělé. A všechno to pro mě začalo Černou skříňkou.

Další díl výborné série - autor si drží vysokou úroveň. Tentokrát mi přišel zajímavější osobní život hlavního hrdiny, než samotný detektivní příběh. Nicméně četbu jsem si opět maximálně užila.

Černá skříňka je již tradičně kvalitní detektivní román s Harry Boschem. Příběh má všechny ty správné ingredience, ze kterých Connelly vytvořil další nadprůměrný případ. Bosch jde tvrdě za svým cílem vypátrat pachatele dvacet let staré vraždy... během pátrání se opět neohlíží ani napravo ani nalevo...
Tyhle případy jsou zárukou kvality a zároveň se od sebe výrazně odlišují.
Jasných 80%.

Znovu (už po šestnácté) mě svět Harryho Bosche dokázal hned od začátku chytit na 100 %. Odhalování dvacet let starého zločinu je dobře promyšlené a prostředí LA znázorněné jako bych šel prstem po plastické mapě, s nejednoznačnými postavami po obou stranách zákona navíc. Bál jsem se jen autorem obvykle přepáleného konce, i tentokrát oprávněně, takže za plný počet to nebude, ale i tak – Bosche jsem se nebál doporučit nikdy a platí to i tentokrát.
85 % (zatím 203 hodnotících s průměrem 88 %).

P.S.
V důležité roli tentokrát i Harryho dcera Maddie

Klasická boschovka. Nic víc, nic míň. Fanoušci budou spokojeni.

Ale jo, knihy Michaela Connellyho mě prostě baví. Nemám sice v oblibě moc detektivky, ale krimi příběhy s Harrym Boschem jsou fajn.

Stala jsem se fanouškem Connellyho, už druhá kniha mně nezklamala. Doporučuji Obhájce i film Lincoln Lawyer.

Po tolika letech se jen snažit vypátrat vraha musí být velmi náročné, někdy asi i nemožné. No, ale slovo "nemožné" se u Bosche nevyskytuje. Je to starý paličák, který si vzal do hlavy, že prostě mrtvá Anneke svou spravedlnost dostane. A to, že se velmi brzy opět stane cílem vnitřního vyšetřování, ho rozhodně nezastaví. Název knihy Černá skříňka hodně vystihuje děj. Docela brzy jsem pochopila vraha, jen mě překvapil člověk, který Bosche udal vnitřnímu. Každopádně motiv mnohokrát zpracovaný, násilí omlouvané násilím a osobním prospěchem, na druhou stranu touha vynést pravdu na světlo a dát mrtvé klid, a nejen jí, ale i jejímu bratrovi. Bosch se zde projevil nejen jako dobrý detektiv, ale i otec, který miluje svou dceru. Jen si říkám, že ten jeho milostný vztah je nějaký pro mne "divný". A tak to uvidím v dalších dílech. Těším se na ně.

Starý, dobrý a pravdu hledající Harry Bosch. Výborně vypointovaný příběh o tom, co se stalo před mnoha lety a nemělo by zůstat bez odplaty.

Jak se zde v komentářích píše, Michael nastavil laťku a tvrdě ji drží a možná i pomalu zvedá. Kniha mě zase bavila, zase to jede jak Piňďulino, jen ten zázračný konec mě trochu dostal. Prostě jsem čekal záchranu od kohokoliv, i napraveného šerifa, ale od paní, od té ne. Zrovna mrhala dolary daňových poplatníků a ani nebyla zamilovaná... no, tohle bylo fakt divný.

Tahle série s Harrym je jedna z mých nejoblíbenějších. I přes značný počet dílů si pořád drží velmi vysokou úroveň. Jen ten závěr byl na mě možná až příliš v kovbojském duchu, ale bylo to příjemné čtení a těším se na další díl.

Není třeba více pět chválu. Knihy od Michaela Connellyho se čtou prostě sami, jedním dechem. Pokaždé s novým nápadem, pokaždé i s trochu poodhalení Boschových rodinných, osobních sfér...

Harry je prostě borec! Patří mezi mé TOP hlavní knižní hrdiny a vždy tam patřit bude.

V beznadějně vypadajícím případu dvacet let staré vraždy skládá Connelly cihličku po cihličce příběh propojující současnost s minulostí, kdy se Los Angeles na pár dní proměnilo ve válečnou zónu.
Harrymu Boschovi se podaří rozkrýt dávno zapomenutá fakta a na povrch vyplouvají věci, které zřejmě s nepokoji v Los Angeles vůbec nesouvisí a vypadá to, že někdo šikovně využil situace, aby uprostřed všeobecného běsnění zabil mladou vojenskou zpravodajku.
Autor vykresluje detektiva Bosche, jako úžasnou postavu kráčející ve šlépějích hrdinů klasické americké drsné detektivky. Sveřepého chlapa, který se zakousne do případu a nic na světě ho nezastaví.
Fascinuje mě Connellyho dokonalá znalost prostředí a lidských charakterů. Moc ráda se dozvídám, jak se evidovaly výslechy dříve a nyní, jaké jsou postupy v té či oné situaci a jak to chodí na policejních odděleních. Sympatie budí i to, že Harry Bosch jde na všechno s intuicí policisty z ulice a preferuje kontakt se světem zločinu tváří v tvář spíš než sezení v kanceláři.
Bosch je zkrátka moje srdcovka, kterému ani s věkem nedochází šťáva. Těším se, že se brzy uvidíme u dalšího případu!

Harry jako buldok jde opět po stopě bez ohledu na klacky, které mu házejí pod nohy.

Kvalitní detektivka, žádný velký krvák a celkem uvěřitelný děj. Na druhou stranu jsem netrnula napětím a odtrhávala se celkem snadno.

Dobra....jen neprekvapila.

Můj první Connelly. Jsem moc ráda, že jsem objevila autora, který píše opravdické detektivky. Takové jako psal Chase a Chandler. Mám co dohánět, když jsem začala šestnáctým případem Harryho. Snad je mají u nás v knihovně všechny. Musím si ten moc příjemný pocit při čtení brzo zopakovat.
Michaela Connellyho si přidávám do oblíbených.

Výzva 2020 - 11. Kniha autora, který získal cenu E.A.Poa