Gaius - Učebnice práva ve čtyřech knihách
Jaromír Kincl
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515106/bmid_gaius-ucebnice-prava-ve-ctyrech-kni-qIb-515106.png
5
3
2
Vydání slavné římské učebnice práva sepsané takzvaným Gaiem, činným v letech 110-180. Editoval Jaromír Kincl. Přetisk prvního vydání z roku 1981.
Přidat komentář
Preklad Gaiových inštitúcií v češtine, ktorý slúži aj slovenským čitateľom nakoľko na rozdiel od neskorších Inštitúcií cisára Justiniána I., Gaiove inštitúcie slovenský preklad nemajú. Ich výhodou (oproti Justiniánovým inštitúciám a aj ostatným častiam justiniánskej kodifikácie) je, že poskytujú informácie o rímskom práve v klasickom období, resp. aj o inštitútoch predklasického obdobia, ktoré už justiniánske právo nepoznalo (typicky mancipácia). Výhodou knihy je, že ponúka aj pôvodný latinský text (čo žiaľ nie je pri všetkých prekladoch klasických diel samozrejmosťou), takže čitateľ si vie český preklad dopĺňať latinskými výrazmi stále využívanými v právnej romanistike a eventuálne preklad korigovať. Pozitívom je tiež grafické rozlíšenie zdrojov, keďže niektoré časti boli rekonštruované z fragmentov.
Štítky knihy
římské právo učebnice vysokých škol, skripta stát a právo právní dějiny, dějiny práva učebnice práva
Ach, Gaius… Miláček každého studenta práv v naší drahé republice. Studujete-li právo v ČR budete s Gaiem velice rychle a velice intimně seznámeni. Budete si z něj v hodinách číst. Budete si s nám hrát při zápočtech. Budete dost dobře možná fragment z něj řešit u zkoušky. Ti zlomyslnější učitelé se vás budou snažit nutit číst latinský originál, ti mírnější český překlad. Tak či tak se u toho zasmějete. U originálu to bude smích nad vlastní neschopností, u překladu nad obsahem, který je, kupodivu, opravdu zajímavý a zábavný.
Gaius poskytuje v klasické systematice (osoby, věci, žaloby) poměrně pěkný vhled do klasického římského práva – jo, pokud jste knihu nečetli a ještě vám to nedošlo… tohle je patrně nejstarší používaná učebnice na světě. Vtipné okamžiky vyvstávají z toho, že ač byl Gaius velice upřímný a vůbec, žil v nebezpečných časech nebezpečných mužů. Takže někdy ta upřímnost nemohla být… úplná. Abych citoval a tím zároveň ukončil svůj bezobsažný (a obsahu neschopný) komentář:
„Senataconsultum est quod senatus lubet…“
Dělám si srandu:
„Usnesením senátu je to, co senát přikazuje a stanoví. Také ono má sílu zákona, ačkoliv se o tom pochybovalo. Císařská konstituce je to, co stanoví císař dekretem nebo ediktem nebo dopisem. A nikdy nebylo pochybnosti, že nabývá sílu zákona, protože císař sám na základě zákony přijímá nejvyšší moc.“
Hádejte co, ty pochybnosti přeci jenom byly, ale co už, nebezpeční muži.