1. Domů
2. Autoři
3. Jaromír Kincl
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Jaromíra Kincla

Římské právo

„Ideální učebnice pro všechny, kdo chtějí hlouběji proniknout do tajů římského práva. Prof. Skřejpek, jakožto autor učebnice ukazuje svou obrovskou erudici a vytváří komplexní přehled základních římskoprávních institutů a nezřídka se nebojí jít skutečně do hloubky. Co lze však na druhou stranu vytknout je struktura učebnice, kdy text není v podstatě nijak členěn a je velmi obtížné se v takto obsáhlém a souvislém textu orientovat. Já osobně doporučuji spíše učebnici od stejného autora, a to: Římské soukromé právo: systém a instituce, která je daleko přehlednější a byť ne tak všeobsažná, základní vhled do stěžejních institutů římského práva nepochybně poskytuje.“... celý text
— Miliarda

---

Římské právo

„Taková bible prváků na právech :D Fajn kniha, čte se dobře, jen se mi moc nelíbí složité věty, které si člověk musí přečíst aspoň dvakrát, aby si byl jist, že to pochopil správně. Pakliže se z toho člověk chce učit, musí si udělat výpisky, jinak nemá šanci. Taky by bylo plus, kdyby učebnice obsahovala vše potřebné na zkoušku. Odpustila bych drobné chybějící dílky, ale to, že tam není recepce?! Neodpustitelné :D“... celý text
— Butterfly340

---

Římské právo

„Jedna z nejlepších učebnic!“
— lernami

---

---

Gaius - učebnice práva ve čtyřech knihách

„Ach, Gaius… Miláček každého studenta práv v naší drahé republice. Studujete-li právo v ČR budete s Gaiem velice rychle a velice intimně seznámeni. Budete si z něj v hodinách číst. Budete si s nám hrát při zápočtech. Budete dost dobře možná fragment z něj řešit u zkoušky. Ti zlomyslnější učitelé se vás budou snažit nutit číst latinský originál, ti mírnější český překlad. Tak či tak se u toho zasmějete. U originálu to bude smích nad vlastní neschopností, u překladu nad obsahem, který je, kupodivu, opravdu zajímavý a zábavný. Gaius poskytuje v klasické systematice (osoby, věci, žaloby) poměrně pěkný vhled do klasického římského práva – jo, pokud jste knihu nečetli a ještě vám to nedošlo… tohle je patrně nejstarší používaná učebnice na světě. Vtipné okamžiky vyvstávají z toho, že ač byl Gaius velice upřímný a vůbec, žil v nebezpečných časech nebezpečných mužů. Takže někdy ta upřímnost nemohla být… úplná. Abych citoval a tím zároveň ukončil svůj bezobsažný (a obsahu neschopný) komentář: „Senataconsultum est quod senatus lubet…“ Dělám si srandu: „Usnesením senátu je to, co senát přikazuje a stanoví. Také ono má sílu zákona, ačkoliv se o tom pochybovalo. Císařská konstituce je to, co stanoví císař dekretem nebo ediktem nebo dopisem. A nikdy nebylo pochybnosti, že nabývá sílu zákona, protože císař sám na základě zákony přijímá nejvyšší moc.“ Hádejte co, ty pochybnosti přeci jenom byly, ale co už, nebezpeční muži.“... celý text
— Set123

---

Římské právo

„Vzácný je jev, kdy se učebnice stane legendou ještě za života autorů – či alespoň autora. KUSu se to podařilo. Patří mezi učebnice které zná každý student práv v republice. Jaká jiná učebnice to o sobě může říct? Ani Gerlochova Teorie práva ne, ani ta Knappova. Jenom KUS. A není se čemu divit, číst tuto učebnici je celkem požitek. Je skvěle napsaná, nespěchá, vysvětluje, vykládá jako příběh. To si samozřejmě vybralo i jistou daň. 400 stran zkrátka není dost. Když o učebnici ústavního práva, která má 1160 stran řeknu, že toho v ní dost chybí, nemůžete se mi divit, když řeknu o tomto kousku, že je vlastně dost nekompletní. Třeba pro zkoušku na Masarykově univerzitě rozhodně neobsahuje všechny potřebné informace, většinu, jistě, všechny, to ne. tak z hlavy mě napadají literární kontrakty, nomina transscriptia, chirography, syngraphy, to učebnice vůbec neobsahuje. Ale to ve své podstatě není zas takový problém. To se dá doplnit Skřejpkovou knihou „Římské právo soukromé – systém a instituce“, ta však zase postrádá komentář. Ideální je patrně kombinovat tyto dvě a, samozřejmě, Gaiovy Instituce. Co je větší problém, novější vydání učebnice neobsahuje recepci, což je... nepříjemné. Ale co už. Abych se připojil k níže komentujícím, je fascinující a dosti vtipné, jak podobným se naše soukromé právo stalo tomu římskému po vstupu nového občanského zákoníku v účinnost. Dává najednou úplně jiný smyl výuka římského práva v prvních dvou semestrech, člověku to tak nějak pomůže připravit se, nad to vtipnou formou, protože ti otroci to celé tak nějak zpestřují, na občanské právo.“... celý text
— Set123