Maskérka mŕtvych
Bernhard Aichner
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242395/maskerka-mrtvych-242395.jpg
4
585
174
Funebračka série
1. díl >
Brünhilde Blumovú v útlom detstve adoptovali manželia – majitelia pohrebného ústavu a vychovávali ju, aby raz prevzala rodinný podnik. Teraz je ona majiteľkou innsbruckého pohrebného ústavu a zároveň milujúcou manželkou a láskavou matkou dvoch dcér. Je povestná svojím mäkkým srdcom a chladnou hlavou. Jej ukážkový život nečakane naruší náhla manželova smrť pri autonehode. Vodič z miesta nehody ujde. Blumovej sa zrúti svet, stráca oporu aj pocit šťastia. Zhodou náhod príde na to, že zdanlivá nehoda jej muža, nepodplatiteľného policajta, bola v skutočnosti plánovaná vražda. Pustí sa do pátrania na vlastnú päsť. Keď zistí, že Markovu smrť si želala pätica vplyvných mužov, neváha ani minútu a zaútočí. Jej pomsta je krutá a nemilosrdná. Ako môže byť žena schopná takej bezcitnosti? Odpoveď sa nachádza v ďalekej minulosti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Totenfrau , 2014
více info...
Přidat komentář
Nedočteno. Ukrutně mě rozčiloval překlad, styl, Květinová s totálně neschopným manželem, no ano, neschopným, protože on byl něčemu na stopě jakou dobu a ona to všechno jako naprostý laik řešila tak lehce, až to prostě bylo k nevydržení. A ty dialogy, kristepane... Navíc jak například nemusím Keplerovo detailní popisování všeho, to tady mi fakt chybělo něco civilního. Aspoň trochu. Z mě určitě ne...
Oddechnete si, když je konec. Líbil se mi zvláštní námět a styl vyprávění, nicméně s funebračkou sympatizovat tedy opravdu nemohu. Už její úvodní vraždy byly na pováženou (z hlediska motivu, samozřejmě). A jakkoli je pak její pomsta zdánlivě přijatelná, dlouho vlastně nevěděla, zda se opravdu má krutě mstít a komu "právem", a přesto si jela po svém, smrtícím způsobem. A závěrečná vražda byla víc než hrůzná. Nicméně byla jasně vyšinutá, takže nejhrozněji a nejnemorálněji z celého příběhu vycházejí zase policisté.
Pozn.: neodpustím si svůj častý povzdech nad formou tištěného vydání - na knihu se spotřebovalo skoro o třetinu víc papíru, než odpovídalo skutečné délce textu, protože každá z padesátky krátkých kapitol byla od předchozí oddělena dvěma až třemi prázdnými stranami... Touhle cestou tedy, vydavatelé, raději ne, jinak nám dojdou brzy lesy.
Je pravdou, že Přítelkyně smrti nesedne každému, leč mě ano. Brunhilda je opravdu zajímavou postavou a já jsem ráda, že jsem se s ní prostřednictvím této knihy mohla setkat. Je to silná žena, která si jde pevně za svým a chodí doslova přes mrtvoly! Mě svým způsobem tato kniha nadchla! Ráda si přečtu i další díl! Taktéž ještě musím pochválit styl psaní, s kterým jsem se ještě nesetkala a oblíbila si jej!
Kniha se mi líbila..jen už sem od začátku tušila kdo je poslední z posledních...předvídatelné... :(
Dokonalá kniha. Excelentní osoba - funebračka, se kterou sympatizujete a celou knihu ospravedlňujete její jednání. Opravdu mi to připadalo přirozené, normální, uvěřitelné. Zvláštní styl psaní - s odrážkami, krátké kapitoly.
Četla jsem nejdřív druhý díl, díky kterému jsem byla zvědavá, co mu předcházelo. Vůbec to nebylo na škodu, což není běžné u knih na pokračování. Jsem netrpělivá na třetí díl.
Přítelkyně smrti pro mě není vyloženě nějakým trhákem, ale tak dobře se četla, že určitě budu pokračovat dál. A osobně miluji odrážky :D.
Miluju knížky, od kterých se nemůžu odtrhnout, a to se mi stalo právě u téhle. Přečtená byla asi za dva dny. Vůbec mi nevadil styl psaní ani přeskakování v dějích, snadno se v nich orientuje. I přesto, že jsem dobře odhadla hlavního vraha, mě kniha velice zaujala a bavila. Snad se podaří i druhé volné pokračování.. :)
Z knížky byly úplně nadšené mé kolegyně, tak jsem se na ní také těšila. Ale za mne tedy zklamání, nebavilo mně přeskakování v čase a přišla mi dost průhledná. Příběh není špatný, ale patrně čtením severských detektivek a sledováním kriminálek už mě jen tak něco nepřekvapí.
Tak tohle byla pecka.Necekala jsem od toho hodne,ale postupne se mi zacal libit i zpusob jakym je to psane.Kniha se cetla dobre i z duvodu kratkych kapitol.No a konec,ten byl zase necekany,jako v kazde spravne detektivce
Po přečtení anotace jsem očekávala trochu jiný příběh, takový jemnější pouze s náznaky brutality. Na začátku mě upoutala stylizace textu, kterou jsem dosud neviděla. Hodila se k příběhu, podpořila jeho spád. Nevadil mi ani podrobný popis událostí nebo představ hrdinky. Jediné co my přišlo úsměvné a lehce naivní, jak veškeré věci a náhody do sebe perfektně zapadaly. Blumová měla neuvěřitelné štestí během pátrání po vrazích svého muže.
Fuj, to byla hrůza - myslím tím téma, děj, detaily atd. Co se týká způsobu psaní, souhlasím s mnoha komentáři přede mnou. Stručné, strohé, někdy se to hodilo, někdy už to na můj vkus bylo příliš.
Jinak se mi kniha celkem líbila, jen na konci jsem přece jen čekala něco víc. Nevím přesně co, ale něco :)
Na tuto knížku jsem se moc těšila,a ve finále jsem byla hrozně zklamaná. Styl jakým je knížka napsaná je strohý a bez citu. A cit je to co vyvolává u některých knížek příjemné šimrání, mrazení aj. Bohužel tato kniha ve mně vyvolala pouze pocit "rychle to dočti ať už to máš za sebou".
Nápad dobrý,ale dlouho jsem nezažila tak nesympatickou hlavní postavu jako je Blumová. Opět nechápu jak tohle může být Bestsellerem
Stylizace textu mi absolutně nevyhovovala, trochu moc "strohé" věty, ale samotný příběh rozhodně zaujal. Jsem zvědavá na pokračování.
Co napsat, kniha má docela zajímavý příběh, ale to je asi tak všechno. S druhým dílem už nebudu ztrácet čas ...
Jen několik poznatků...
Stylizace textu asi ne každému bude vyhovovat. Někdo bude spokojen, že příběh hezky ubíhá bez zbytečného "okecávání" kolem, někdo si zase bude těžce zvykat na místy jednotvárné, strohé vyprávění typu "Blumová šla tam a tam a dělala to a to." Styl striktně oddělených dialogů je také poněkud nezvyklý. Nelze si rovněž nevšimnout, že původní verze knihy nebyla moc obsáhlá, přesto se ji vydavateli podařilo "nafouknout" na 400 stran a může to působit rušivě. Tolik mezer mezi odstavci a čísel kapitol přes celou stránku jsem snad ještě neviděl.
Oceňuji nápad zakomponovat do příběhu téma pohřebnictví. Ale přeci jen, pokud autor trávil půl roku "na stáži" v pohřebním ústavu, domnívám se, že z daného tématu se dalo vytěžit mnohem více.
Jinak kniha budí dojem, že zabít spoustu lidí a zůstat mimo podezření je vlastně docela jednoduchý. Stačí si jenom vzít rukavice a neschopní, zaostalí kriminalisté, nejspíš s vyšetřovací technikou někde z pravěku přeci na nic nemohou přijít...Pokud to je ale skutečně tak, asi pozvu na výlet do Vídně několik svých "kamarádů."
Ale jak už to tak bývá, jako celek se mi to docela líbilo, druhý díl si určitě přečtu. Když už nic jiného, budu si zase moci postěžovat, že.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány pomsta ztráta blízkých úmrtí v rodině thrillery pro ženy
Přečetla jsem jedním dechem. Hlavní hrdinka je velmi silná žena. Vraždí dost originálním způsobem. Už se těším, až si přečtu druhý díl.