DNA
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344374/bmid_dna-sgZ-344374.jpg
4
917
260
Freyja & Huldar série
1. díl >
Ve svém domě v Reykjavíku je brutálně zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka. Když krátce nato dojde k vraždě další ženy, policie je v koncích. Jistý radioamatér zachytává podivné vzkazy, které ho s oběma zavražděnými spojují, a tak, hnán zvídavostí, začne pátrat na vlastní pěst. Huldar, policista pověřený vedením vyšetřování, a Freyja, psycholožka vyslýchající sedmiletou dívenku – klíčovou svědkyni, musejí chtě nechtě pracovat bok po boku. Jejich spolupráci komplikuje skutečnost, že se spolu nedávno vyspali po seznámení v baru, kde se Huldar vydával za tesaře z venkova.... celý text
Přidat komentář
Začátek vypadal zajímavý, příběh se pěkně rozjel. Ale postupně jsem se začala trochu nudit. Zdlouhavé, moc rozepisované.Konec to trochu napravil.I přesto skusím ještě další díl. Za mě 75%.
Bavil mě začátek a konec. Kvůli začátku jsem se do knihy pustila, vypadalo to na super zápletku. No...čekala jsem, že se to bude odehrávat okolo těch dětí - o jejich "novém" životě. Rušilo mě to zdlouhavé vypravování k každé postavě, která se v knize mihla, přišlo mi to zbytečné a nedůležité. A to hlavní jakoby furt unikalo... Konec to zase vyzdvihl, vrah byl překvapivý. Do dalších dílů ale asi nepůjdu...
Ne, mně tyhlety sériový kriminálky, který se vyrojily v posledních letech, už prostě nemají co dát, pokud to není Nesbo, kterej je čím dál lepší. Na DNA mě navnadilo, že jde o islandskou kriminálku od místní autorky, takže jsem čekala, že se o té zemi něco dozvím, o místních lidech, o jejich povaze, zvycích, o tom, jak tam funguje policie v porovnání s jinými státy. Nedozvěděla jsem se nic, kdyby tam lidé neměli islandská jména, mohlo se to klidně odehrávat na okresním ředitelství v Brně. Románek Freyji a Huldara jsem nepochopila, to bylo na úrovni českého rodinného seriálu - mám se začervenat nad tím, že se dozvím, že spolu kdysi strávili noc, a teď se v celé knize chovají prkenně a téměř spolu nemluví? "Ocenit" se dá originální pojetí vražd, ale připadá mi příšerný to vyzdvihovat, už pár let si říkám, že je nechutný se v tomhle předhánět kvůli prodejnosti knihy. Zaujala mě ta zápletka, která vyplavala najednou na konci - motiv k vraždě. To bylo vlastně dobrý. Celkově na mě ale DNA působila podobně jako série s Robertem Hunterem - autorka se vyžívala v nechutném vraždění a kromě toho (nebo spíš včetně toho) bylo v románu skoro všechno špatně, pardon. Ono to bylo i tak nějak nezajímavě přeložený...
Předesílám, že jsem knihu poslouchala jako audioknihu a mně osobně přednes Kláry Cibulkové nesedl, hlas a melodie mi přišly monotónní a rádoby ponuré, což sice asi byl záměr, ale já mám raději dramatičtější zpracování.
Jinak jsem po pravdě čekala víc podle hodnocení. Naprosto se ztotožňuji s názorem Čefa, zápletka mi přišla naprosto nereálná a nepravděpodobná. Konec byl sice opravdu překvapivý a v podstatě logický a musím smeknout před tím, jak se všechno spojilo až v úplném závěru. Přesto mě rozuzlení neuspokojilo a to právě z důvodu naprosto mizivé pravděpodobnosti, že by se něco takového mohlo stát a to i na Islandu.
Co se mi líbilo, byla popsaná mravenčí práce policie, hodiny a hodiny prověřování. Dále jsem ocenila nápad s vysíláním, i když neustálé opakování číslic mě přivádělo k šílenství. To je nevýhoda audioknih, nepřeskočíte odstavec... Ústřední dvojice mi byla sympatická, i když je pravda, že jsme se o nich moc nedozvěděli.
A na mě byly ty vraždy až příliš brutální a nechutné.
Dám ještě šanci druhému dílu, uvidíme.
Po dlouhé době jsem se opět pustila do detektivky. Za mne paráda. Freyja a Huldar - sympatická dvojice. Doufám, že se v dalších dílech více sblíží :-) Příběh nádherně spletený z různých pramenů. Až do samotného konce jsem nevěděla, kdo je vrah - a takovéto rozuzlení by mne ani ve 3/4 knihy nenapadlo. Přesto zcela logické vyústění. Poslouchala jsem audioknihu namluvenou Klárou Cibulkovou. Tleskám! Opravdu skvěle načtená, interpretovaná, celkově zpracovaná.
První kniha ze série o psycholožce Freye a kriminalistovi Huldarovi. Mám ráda, jak jsou knihy od Yrsy tajemné, záhadné a až na konci si začnete dávat všechno dohromady. Kapitoly vždy končí v tom nejzajímavějším a nutí vás číst dál a dál dokud vám není líto, že kniha je u konce. Zajímavé je i téma o radiokomunikaci a jak jsou osudy lidí propleteny, což na Islandu není tak těžké. Brutálnost, originálnost a čistost vražd mě až fascinovala
Detektivní příběh který je splétán z několika vláken. Zprvu do sebe nezapadají, ale nakonec vytvoří příběh.
Celou dobu jsem si řikala, proč? Proč? Proč úvodní příběh? A v závěru jsem teda koukala... rozhodně jsem ráda, že nemám tyčový lux ani kulmu doma...
S každou kapitolou jsem chtěla číst dál a dál, jen škoda, že ke konci to bylo vyřešeno raz dva.
Knížka mě neskutečně strhla! Na začátku prolog z minulosti, následný přenesení do současnosti a my se jen celou dobu snažíme přijít na to, co se tam před dávnými časy vlastně stalo... Zbejvalo mi dvacet stran do konce a já pořád nevěděla, kdo je vrah! Všecko skvěle zamotaný, líbilo se mi, jak je kniha napsaná - ne nijak jednoduše, kapitoly se střídaj tak, že jednou jste s vyšetřovacím týmem, pak se přenesete k psycholožce, další kapitola popisuje řádění vraha... Propracovaný, záhadný, jednu noc jsem z toho měla až hnusný sny a fakt se bála :-) Jediný, co mě mrzí, je jedna věc... ale bohužel nemohu prozradit - nechci spoilerovat. Ale už se mi to zdá u detektivek jako takový - často se opakující - klišé.
"Četla jsem" jako audioknihu a musím uznat, že se mi moc líbila a určitě ji musím mít doma i v tištěné podobě.
Hodne povedena kriminalka, ani minutu jsem se nenudila, dej pekne odsejpal a ja trnula, kdo je vrah. A tech moznosti bylo opravdu dost. Kam se hrabe Kepler.
Spolu s Yrsou přesedám z právnické série do policejní. Bereme s sebou očekávané plusy: zajímavou dvojici, výstižné charakteristiky postav, pomalé pátrání, bystré postřehy, severskou atmosféru, gradující napětí, překvapivé zakončení. Snaha o originalitu zločinů se u mne už s takovým nadšením nesetkala, ale kladů vidím tolik, že pátá hvězda se sice při každém zapnutí spotřebiče mírně zatřásla, ale vždy vydržela na svém místě.
90 % (aktuálně 435 hodnotících s průměrem 81 %).
…
Koukali do mobilů a společníkům věnovali pozornost jen tehdy, když narazili na obzvlášť povedený či zábavný obrázek nebo komentář. Börkurovi se aspoň muselo nechat, že do telefonu nikdy pohroužený nebyl, jenže proč by to také dělal, když věčně neměl kredit.
…
„Nestává se člověku každý den, aby narazil na něco takového,“ kroutil patolog hlavou. „Za studií ve Skotsku jsem viděl příšerností habaděj, ale co jsem se vrátil domů, nic takového mi na stole ještě nepřistálo.“...
Moje první setkání s touto islandskou autorkou mě příliš nenadchlo, nicméně dám jí ještě šanci. Vraždy jsou ve své brutalitě "severského" rázu, ale samotný příběh, který porušuje navíc základní pravidla správné detektivky, mě až tak nezaujal. Chybí větší napínavost i akce. Postavy vyšetřovatele Huldara i psycholožky Freyji byly pojaty dosti povrchně. No, uvidíme, jak budou vypadat další případy.
Po několika dílech série detektivek Chrise Cartera jsem si chtěl na chvíli "odskočit" k jinému autorovi, a vybral si podle dobrého hodnocení knihu DNA od spisovatelky, kterou jsem předtím neznal, navíc z dalekého severu. Kniha vyposlechnuta jako audio, za báječné načtení přidávám hvězdičku, jinak příběh mně příliš nechytnul. Vraždy dle očekávání zvrácené a bestiální, hlavní postavy Freyji a Huldara sice uvěřitelné, ale... za mně tomu prostě chyběl trochu větší šmrnc, odpich. Tři hvězdy.
Tahle detektivka byla podle mého gusta. Napínavá, posledních pár kapitol jsem si myslela, že vím, kdo je vrah... a nebyl to on :-D!
Spoiler: Taky mě překvapilo a potěšilo, že konečný happyend se netýkal toho, jak si Freyja a Huldar padli do náruče, ale Karla. Karla mi bylo líto, tomu to přeju. Freyja a Huldar mi byli sympatičtí, ale zaláskování na konec by mi přišlo jako klišé.
Jediné, co mi neštymovalo, byl postup ohledně té malé holčičky. To se na Islandu opravdu strkají děti psychologům domů? I když o to extra nestojí? No ale hvězdičku za to autorce ubírat nebudu.
Severské krimi. Chladné, surové, drsné. Mám ráda žánr krimi a thriller, takže za mě super. Pěkně napsané, napínavé.
Pro me prvni kniha od teto autorky.
Stvalo me neustale dukladne rozebirani vztahu na ukor spadu deje. Pritom na me postavy pusobily celkove plose, cernobile... Bylo tam par okamziku, kdy jsem byla rada, ze jsem hezky doma v bezpeci a to ocenuji.
Urcite si prectu i neco dalsiho, treba budu spokojenejsi.
Krajně nepravděpodobný detektivní příběh zejména co se týká rodinných vztahů. Také logika konání postav podle mne dosti pokulhává. Hlavně pachatel jedná hodně nesmyslně a neuvěřitelně. Celkově snad dobré,ale určitě zatím to nejslabší, co jsem od autorky přečetl.
Tak jsem asi (opět) divná :-D, ale nesdílím zdejší nadšení.
Námět knihy, její téma, nebylo špatné, posledních asi 20 stránek, závěr a rozuzlení celého příběhu bylo dokonce hodně dobré, ale jinak za mě zklamání. Asi to bylo způsobem a stylem vyprávění, bylo to nezáživné, nebavilo mě to, nemělo to ten správný šmrnc, nebyl to nářez, jaký od knížek tohoto typu očekávám.
Zkusím dát šanci ještě 2. dílu "Černá díra"...
Štítky knihy
Island vraždy napětí severská krimi islandské detektivky
Autorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2008 | Mrazivé světlo |
Kniha DNA je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 1 217x |
| Čtenářské výzvě | 126x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 340x |
| Chystám se číst | 387x |
| Chci si koupit | 70x |
| dalších seznamech | 10x |
Spomínam si, že som už raz ,dávnejšie, začala čítať knihu od nejakého islandského autora alebo autorky a pre mňa bolo hrozne ťažké sústrediť sa na dej, pretože sa mi stále plietli tie ich mená.Preto som si pri možnosti vypočuť si túto knihu ako audioknihu povedala, že ok, idem to ešte raz skúsiť, možno, keď to budem počúvať, tak sa to bude dať.No a poviem vám -dalo sa.Bola som milo prekvapená.Ani hlavné postavy sa mi nemotali, aj dej bol v pohode...Tie vraždy boli síce dobrý brutus,ale ja mám vrazdicky rada, v akomkoľvek množstve, akýmkoľvek spôsobom, čím bizarnejsie, tým lepšie a takéto, ako sa opisovali v tejto krimi som ešte nemala možnosť spoznať.Nech si vraví kto chce, co chce, mne sa táto kniha páčila a už mám zabeštelovanu aj ďalšiu Černá dira,samozrejme znovu ako audioknihu.Verim, že ma nesklame.