Filipika proti misomusům

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Polemické dílo Filipika proti misomusům napsal biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav v únoru 1567 v Ivančicích. Spisem kritizoval názory Jana Augusty (roku 1564 propuštěného Ferdinandem I. z křivoklátského vězení), který se snažil získat převahu ve vedení Jednoty. Augusta ve svém úsilí demagogicky užíval myšlenky Lukáše Pražskéto o tom, že „nic nepsal, čehož by v Jednotě nevzal etc.“ Blahoslav v díle odmítá a vyvrací názory Augustovy a ostatních misomusů (nepřátel Múz, vzdělání a umění) a dokazuje význam vzdělání pro Jednotu, přičemž se opírá o Bibli a staré latinské učené knihy. Spis je dochován jako autograf z 15.–18. února 1567....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109194/filipika-proti-misomusum-Hi8-109194.jpeg 3.25
Žánr
Fejetony, eseje, Literatura česká, Náboženství
Vydáno
Orig. název

Corollarium additum

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Filipika proti misomusům

Přidat komentář
JulianaH.
25.05.2019

Od Filipiky jsem čekala něco jiného, než čím je: totiž apologii vzdělanosti obecně. Za to ovšem může naše školství, a nikoli autor. Ona se zatím úzce váže na prostředí svého malého bratrského světa a argumentace se tak či onak vždycky zakládá na náboženství. Žádný velký div u českého bratra, ale současnému čtenáři to přijde škoda.
Bavil mě nicméně Blahoslavův zápal. Ostatně lásku ke vzdělanosti, okouzlení a uhranutí musíme tušit alespoň za textem, když už ne v něm.
Celkově je dílko žlučovité, rázné, emotivní, ostré. Ostatní jsou pro autora ignoranti, pravda očividná; „div že se srdce nad tím (barbarstvím) nerozpučí!" Pobavila mě i poťouchlá rétorická otázka: „Hádej skrze koho?"

Filipika se točí kolem výroku zakladatele Jednoty Lukáše Pražského: „Nic (jsem) nepsal, čeho v Jednotě nevzal." Misomusové si toto „něco" vykládají jako předměty všeobecného rozhledu, kdežto podle Blahoslava jde prostě o pravdu. První interpretace podle něj pouze lichotí lenosti. Lukáš měl podle autora formální vzdělání a na základě jeho děl lze předpokládat znalost latiny, věd a Otců. Navíc ve své době musel psát proti protivníkům Jednoty, a ne ji vnitřně rozdělovat. Dříve bůh zamýšlel pro Jednotu jiný diskurs, ale teď – říká Blahoslav – musejí bratří užívat novějších spisů. Inu, doba se mění.

Pokud jde o samotné vzdělání, může podle autora být samozřejmě i zneužito, což on „nechválí". Ostatně nepřeceňuje vzdělání: to činí pouze ten, kdo je pokládá za nutné ke spáse. Bez výmluvnosti se však bratří neobejdou při vykonávání církevních úřadů; a ostatně i pročítání a memorování Bible je svého druhu učení. O plody vzdělání stojí i misomusové, tak proč zatracují proces vzdělávání? Připomínají tak ty, kdo chtějí kabát, ale odmítají krejčího.
Nebylo to podle Blahoslava vzdělání, co zavedlo katolickou Církev. I kdyby tomu tak ale bylo, neočerňuje to ještě samo vzdělání; vždyť Adam, argumentuje autor, byl vyučen samotným bohem, a přece se dal svést. Bratry spíš odkloní z cesty pyšní novotáři než zbožní vzdělanci.
Čirý humanismus se projevuje v Blahoslavově ocenění přirozeného nadání, jež se liší od pouhé učenosti. Vzdělání zušlechťuje přirozené nadání od boha.
Zaujalo mě, že autor označuje Jana Augustu za dobrého člověka, o němž nechce mluvit zle. (Vavřince Krasonického nazývá přímo „svatým mužem".)

* „Umění bez pobožnosti je jako meč v rukách blázna."
* „Leč kdo by chtěl očekávati, až mu bůh zázračně s nebe svrže výmluvnost, jako by sedlák nesel a neoral, ale čekal, až bude bude s nebe manna pršeti."
* „Jakož pak to oko vídá, že takéž mládenci někteří mnohem sou umělejší v řeči a výmluvnější, latíně nic neumějíce, nežli někteří dosti učení latiníci."

Tak. Jsem ráda, že mám splněný poslední rest z humanistické literatury.

Tyyynab
29.10.2015

Proti misomusům je třeba bojovat i v dnešní době... a v církvi zvláště.