Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku

Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78127/bmid_europeana-strucne-dejiny-dvacateho--FYo-78127.jpg 4 289 56

Ouředníkův text, pohybující se na pomezí beletrie a esejistiky, je provokativním pokusem, jak v jednolitém, avšak výrazně heterogenním tvaru propojit prvky moderny a postmoderny; jinými slovy ztvárnit prožitek světa bez Boha v asambláži fiktivních epizod, dokumentárních prvků, historických dat, úvah a parafrází. Anebo ještě jinak a zjednodušeně řečeno, vyjádřit ústřední téma moderny postmodernistickými prostředky - a máme tu dvacáté století jako na dlani. Co je pravda? Historická pravda dějin? Literární pravda textu? Pravda utopií? Pravda paměti? K těmto otázkám nám Ouředník řešení neposkytuje, nebo přesněji řečeno nám jich nonšalantně nabídne tolik - trochu jako ve výprodeji zlevněného zboží u vetešníků 20. století -, že to vyjde nastejno.... celý text

Přidat komentář

tanuki
19.12.2016 3 z 5

Kdo si chce osvěžit běh dějin ve 20. století, významné události, data a jména, ten si určitě přečte knihu od Paula Johnsona. Ouředníkův text, ač v názvu značně podobný, se k danému tématu staví trochu jinak. Bere zřetel spíše na sociologické hledisko, popisuje myšlenkové proudy, hledá souvislosti mezi politickými ideologiemi, zmiňuje filosofické otázky, kterými se lidé zaobírali, a zkoumá také popkulturní trendy, společenská hnutí, náboženské spolky, důsledky války, holokaustu, emancipaci, změnu postavení dětí v rodinách...prostě všechno důležité, co se v lidském chování v 20. století přihodilo a změnilo.

Události nejsou řazeny chronologicky a text spíše budí dojem volného toku myšlenek. Autor přeskakuje z jednoho tématu na druhé podle toho, jaká spojitost se mu zrovna vybaví. Tyto souvislosti jsou často zajímavé, netradiční a časově značně vzdálené.

K mnoha obecným popisům je připojen mikropříběh konkrétního člověka, kterým se abstraktní, akademicky popsaná událost, polidšťuje, a stává se najednou velmi skutečnou. Chcete-li vědět, odkud pocházíme a proč se naše společnost nachází právě tam, kde je, tak v této knize lze nalézt mnoho zajímavých podnětů k zamyšlení. I když občas trochu zkratkovitých a pro laika hůře vstřebatelných.

rabor
11.11.2016 5 z 5

V poslední době je dost únavné číst noviny, kde nám před týdnem všichni političtí odborníci a experti dúsledně vysvětlovali co se stane a dnes nám ještě dúsledněji vysvětlují proč se stal přesný opak. Ale není to samozřejmě vinou jen posledních dnú, proč jsem si u čtení této knihy tak skvěle odpočinul a proč na mě púsobila zcela osvěžujícím dojmem. Nemohl jsem se ubránit tomu, aby se mi ten nesourodý jelimánkovský styl líbil. Ten paradox kdy se za textem, který na první pohled vypadá jako kdyby ho psal roztěkaný duševní prosťáček, skrývá značná promyšlenost a inteligence. Samozřejmě to slouží i k tomu, aby měl pan Ouředník při své tvorbě zcela volnou ruku a nemusel se zabývat nebo znepokojovat politickou korektností, cynismem a humorem, který by mohl být pro některé čtenáře nestravitelný. Text knihy sleduje ušlechtilé zájmy, jako je kritika totality, pacifismus a zesměšňování lidské absurdity a hlouposti. Je škoda že se asi nedočkám podobné knihy zaměřené na 21. století.

"O komunismu se říkalo, že zavinil smrt devadesáti až sta miliónu lidí, ale bývalí komunisté říkali, že to jednak možná není úplně pravda, anebo možná je, ale že se to nedá tak brát, protože komunisté to mysleli dobře."


Palivo
22.08.2016 5 z 5

V této knize jsou tanky, sex, klitoris, Marx, války, grupnsex, pizza, internet - jasných pět hvězd.

Aliii
21.06.2016

Útlou knížečku jsem přečetla v rámci Čtenářské výzvy 2016 a bohužel musím říct, že to pro mě opravdu výzva byla. Zajímavý byl námět i zmíněná fakta, ale dost těžko jsem vstřebávala styl. Vadily mi hlavně skoky od myšlenky k myšlence, přecházení z tématu na téma v rámci jednoho odstavce - po dalších několika "odskocích" pak většinou následoval návrat k původnímu tématu.
Nic zábavného nebo snad dokonce úsměvného jsem na knížce nenašla, byť styl, jakým byla psaná se snažil o zlehčení fakt, která jsou spíše k pláči a rozhodně k zamyšlení...

niknikita
13.12.2015 5 z 5

Jedním slovem: SKVĚLÉ. Možná se nesetkám se všeobecným nadšením, ale podle mne to je naprosto úžasná sonda do událostí dvacátého století a způsob, jakým se s tím autor vypořádal je jedinečný.

Tozbee
23.11.2015 4 z 5

Vynikající a poutavé čtení. Neobyčejně široký záběr témat se autorovi podařilo vtěsnat do mozaiky trefných glos – často originálních a svěžích zkratek. Při čtení mě napadalo, že 21. století bude pro Ouředníkova následovníka také vynikajícím materiálem a že bych si případné navazující dílo za nějakých 85 let strašně rád přečetl. No... budu si to představovat...

"... A přemíra informací, že je dlouhodobě vlastně ještě nebezpečnější než komunistická cenzura, protože nevyvolává reakci a vůli k odporu, ale únavu a rezignaci."

Makii
27.10.2015 4 z 5

Svým způsobem skvělý zážitek.. :) Sice nejsem tak zběhlá ve všech těch cizích výrazech, ale ani to tak nevadilo. Bylo to zajímavé, zkuste to.

Vikina333
30.04.2015 4 z 5

Poněkud "smutné" shnutí 20.století... Lidé jsou vážně zvláštní... Zajímavé, poučné, kvalitní dílko.

Pawlisman
05.03.2015 5 z 5

Krásná a osvěžující kniha, která mi dopřála to a ještě trochu více, než jsem si od útlého svazku představoval. Historie Evropy 20. století s nadhledem a pohledu absurdity. Snad jen škoda, že soustředení bylo na několik klíčových a hlavních otázek - především války, komunismus, fašismus, emancipace apod. Chybí mi tam některá témata, například z druhé poloviny 20. století. Třeba EU atp. I přesto silný svěží vítr.

JanaLanova
07.02.2015 5 z 5

Geniální kniha, malá rozsahem, ale velká obsahem. Vtěsnané evropské dějiny 20. století, podané neotřelým, na první pohled banálním jazykem a s vtipem.

Scirleah
09.07.2014

Knihu jsem přečetla až po shlédnutí stejnojmenné hry divadla Reduta v Brně. Od této knihy nelze odtrhnout oči a nelze ji ani nepřečíst více než jednou. Je to vtipné, ironické, trpké a ojedinělé!

BellC
07.06.2013 5 z 5

Nerze charakterizovat jinak než strhující! Nikdá by mě nenapadlo že kniha tohoto typu ve mně bude za 2 dny. Dějiny Evropy nahečmané ve sto stránkách, ale jak!

Černorizec
15.04.2013 4 z 5

Vyprávění, které mi svou naivitou, překotností a nadhledem vůbec silně připomínalo řeč Forresta Gumpa a strýce Pepina dohromady. Vyprávění, které ale shrnuje nejdůležitější události bouřlivého 20. století, se nachází na pomezí beletrie a esejistiky (jak uvádí už anotace). Díky originálnímu Ouředníkovu pohledu vyplývají na povrch věci, které sice známe, ovšem v novém světle na nás dopadá jejich velká závažnost.
Záměrně naivní dikce ukazuje mj. nebezpečí totalitních režimů, se kterými se lidstvo během této relativně krátké doby sta let setkávalo.
Rekapitulace měnících se představ o vnímání světa politiků, historiků, filozofů, sociologů a mnoha dalších.
Osobně celý text chápu jako jedno velké ozvláštnění.
Ouředníkova Europeana dává čtenářovi tím víc, čím má čtenář větší historické znalosti. Škoda, že mé informace z nedávné historie jsou tak nedokonalé, a nemohl jsem tak vychutnat celý potenciál knihy.

m.ART.y
15.05.2012 4 z 5

Kniha je velice čtivá a v českém literárním prostředí současnosti dosti originální. Vypravěč působí naivně a zároveň nad míru inteligentně. Může si tak dovolil naservírovat čtenáři naprosto jakoukoliv věc. Souhlasím se Stammelem, že autorovi ke konci docházejí nápady a často pasáže opakuje, i když si myslím, že tak dělá naprosto vědomě a úmyslně.

elpiska
16.02.2012 5 z 5

Hezké čtení. Europeana - dle mého názoru - je naprosto geniální.

Stammel
19.11.2011 3 z 5

Originální idea, na které je založená svěží ironická glosa k moderní historii lidstva, respektive jejím vybraným okamžikům. Trefně, ale nikoli lacině si utahuje z velkých dějinných zlomů i životního stylu. Ouředníkův textík má krásně něžný jazyk, který ironicky podtrhává hořkost a mrazivost zachycených souvislostí. Potměšilá hra na naivitu mu také dovoluje vedle sebe jakoby bezděčně klást na první pohled nepříliš související události, mezi kterými se tak zjevují překavpivé souvislosti. Schopnost zkonkrétnit určitý globální jev působivým mikropříběhem také dodává na emočním dopadu. Potud je Europeana prima.

Bohužel ale Ouředníkovi docela brzy docházejí nápady a čtenář, který jednotlivé triky již prohlédl, se začíná nudit (přesto, že knížečka je krátká). Zajímavých a nečekaných postřehů také vlastně není moc, začínají se příliš opakovat a jejich tematické rozpětí se ukazuje o dost užší, než se zdálo zprvu. Místo, aby esej gradovala a zvolený styl i myšlenky se stupňovaly vstříc pointě, plyne Europeana stále ve stejném duchu a ztrácí svou monotónností původní náboj. Ke konci se už Ouředník také trochu příliš zamotává do intelektuálských sofistik, které ještě na začátku oprávněně demaskoval jako na hlavu postavené.

Škoda této nedotaženosti. Jsem ale zvědavý, jaké divadlo z toho udělal Jan Mikulášek v brněnské Redutě.

Casas: myslím, že právě naopak jsem to pochopil až moc;-) Nicméně stále čekám na věcné zdůvodnění Vašeho opozičního názoru.