Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ouředníkův text, pohybující se na pomezí beletrie a esejistiky a napsaný v mystifikátorsky naivním tónu, je provokativním pokusem, jak v jednolitém tvaru jakési bizarní kroniky válek, vraždění, myšlenkových proudů a vynálezů ztvárnit pomocí asambláže fiktivních epizod, dokumentárních prvků, historických dat, úvah a parafrází svět dvacátého století, nejvražednějšího století lidských dějin. Kniha zvítězila ve vánoční anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001 a byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/14189/europeana-strucne-dejiny-dvacateho--2lf-14189.jpg 4.5175
Žánr:
Literatura světová, Historie
Vydáno:, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku

Přidat komentář
Jahodník
včera

On to Ouředník uváděl v nějakém rozhovoru, že totiž pro dvacáté století jsou typické tři věci: rychlost, zaujetí technikou a jistá infantilnost. A právě takto je v této knize dvacáté století popsáno – stručně, s mnoha technickými detaily a naivně jednoduchým stylem. Zejména ona infantilita se tu projevuje velmi výrazně - výklad je zjednodušující, neuspořádaný, mísí se v něm historická fakta s anekdotickými údaji… Dvacáté století zde popisuje samo sebe. Působivé dílo, které navíc dokáže pobavit.

harena
18. ledna

Originální a stylisticky zdařilé, ale můj šálek kávy to není. Dějiny dvacátého věku jsou popisované bez emocí, s nadhledem a trochu s vtipem. Spisovatel tu shrnul 100 let na 116 stránkách a chtěl použít jiný žánr, než jsou paměti nebo historický román. Jaký žánr? Prostě experimentální. I když je to krátká knížka, byla jsem ráda, že už mám dočteno a vím, že vracet se k ní nebudu. A připojuji se ke komentářům, že kdyby mi bylo 18 let, asi by mě bavila víc.

georgearrow
27.12.2018

Tak takové to bylo... A věk jedenadvacátý? Asi o sto let lepší.

postoran-CZ
29.10.2018

Příjemný satirický humor (trochu mi připomenul Z. Šmída), u kterého se asi nebudete smát, až se za břicho popadat, ale rozhodně nebude litovat. Jen je asi potřeba mít aspoň lehké znalosti problematiky a historie. Pak si myslím, že máte o zábavu postaráno.
Btw: pár krátkých úryvků použito při přednáškách pro stř. školy o Čs. legiích. :)

Acamar
12.09.2018

Chytrá koláž ze stručných, zjednodušujících výřezů některých dějinných událostí a ideologií minulého století poslepovaných spolu s nejrůznějšími perličkami a kuriozitami tak, aby v "nasvícení" Ouředníkova jazyka vynikla jejich ironičnost, absurdita a nesmyslnost. Lehké, poměrně zábavné a svěží čtení, které postupně ztrácelo své prvotní kouzlo a s několikadenním odstupem od dočtení je jeho "stopa" mizivá.

yenda1
10.08.2018

Jako když vám to dějino vypráví děcko. Jde to přímo na čistej střed, žádný velký okecávání. Mrtvolky, sex v autě, žvejkačky, studenti a reklamy pěkně naskládáný za sebou, před sebou a vůbec jde všemi směry a číst tak můžete i pozpátku a v textu můžete přeskakovat, pořád to bude dávat nesmysl.
Vyprávění o 20. století předčí všechnu fikci a někteří se snaží to utrpení zlehčovat, páč prej můžete zabít pár lidí plus hodně nul k tomu, hlavně když to myslíte dobře jako Semelová.

Ale zlo století minulého se nemůže rovnat peklu na zemi co máme my v historii nevídání infantilové lomeno narcisové a zažíváme ho každý den. Například PENIS řečený v radiu a je zaděláno na kulturní revoluci jak nás to strašně vystresne. A co teprva strach o to, aby nás někdo ocenil?

A proto dejte palce, nechte mne vyhřát na slunci mé zbytečnosti. Nebo se rozbrečim.

mirektrubak
10.08.2018

Svěží a vtipné čtení. Zajímavá práce s jazykem, schopnost poskládat „velká“ a „malá“ data o minulém století do zajímavých nových tvarů – často chytře relativizující můj pohled na dějinné milníky. S rostoucím počtem stránek moje spokojenost trochu vadla, ale ke konci jsem se propracoval rychle a bez náznaku pocitů nudy. Potud dobrý.

Mnohém méně se mi líbí představa – naznačovaná v doslovu i některých komentářích zde -, že podobný literární útvar může být relevantní výpovědí o 20. století. To mi přijde trochu nebezpečné. Trochu dost. Nikomu nechci upírat jeho způsob nabírání informací, ale myslím si, že k poznání pravdy (což je proces, který je extrémně složitý a, podle mého názoru, dokonce i ze své podstaty neukončitelný) nevedou žádné zkratky. Že se k pravdě nemůžeme prohihňat a že už vůbec se k ní nedostaneme tím, když postavíme na stejnou úroveň dějinné kuriozity a zásadní okamžiky historie. Protože přístupem „všechno je stejně důležité“ se nakonec dostaneme k výsledku „nic není důležité“. Postmoderní kontextuální hrátky jsou … právě jen hrátky.
Je to jako bych z týdeníku Respekt četl pouze rubriku Minulý týden (která svým stylem i náladou Europeanu trochu připomíná) a myslel si, že to stačí, že už nemusím číst nic dalšího.

Svůj názor na to, jak by se mi asi Europeana líbila v mládí, psát nemusím – stačí mi odkázat na komentář uživatele jitrnic, se kterým slovo od slova souhlasím a bez váhání bych ho podepsal.

LogoloG
07.07.2018

Cítím, že to, co ve mně bylo dobrého, mě zvolna opouští, a připadám si den ze dne pozitivnější.

Majstrštyk.

jitrnic
25.05.2018

Zdařilé stylistické cvičení, ve kterém vyniká autorův intelekt a dar slova. Četl-li bych ve dvaceti, kdy jsem si připadal jako vševědoucí Bůh, který má právo pošklebovat se a zesměšňovat vždy a všechno, byl bych patrně uhranut. A chtěl bych sám něco takového napsat, abych světu demonstroval svůj cynismus a nihilismus, aniž bych se ovšem sám dokázal za cokoliv postavit. Asi tak nějak.

Káča2015
15.05.2018

Literatura faktu... no nevím. Je to pelmel. Po celou dobu čtení jsem si říkala, pro koho je ta kniha vlastně určená. Pro zkratkovitost a šablonkovitost nemám odvahu předložit potomkům. Ten, kdo se zajímá víc, zase bude číst známé věci. Naštěstí vtipně a originálně podané. Ale vracet se k ní nebudu.

pabouk
08.04.2018

Čtivé, vtipné. Kniha, k níž se budu vracet.

fleurmilk
08.02.2018

Úžasná a právem oceňovaná próza skutečného maestra současné češtiny. Europeanu jsem četl dvakrát a pro lepší požitek i prožitek z četby mohu vřele doporučit následující techniku čtení: nejdříve si přečíst pohádku O princi Čekankovi a hned potom Europeanu. Domnívám se, že čtenář pak může více docenit jazykový a stylový plán Europeany.

Jelitovna
02.02.2018

Až nechutně jsem se pobavila. Svérázně pojatá historie bez zbytečných podrobností a jmen mimo jiné ukazuje, že v případě dějin je opakování matkou hlouposti.

anntine
30.01.2018

Kniha krásně shrnuje dějiny dvacátého století. Pro úplné pochopení tohoto díla je však nutné znát historické události i s jejich souvislostmi, které se k dvacátému století vážou. Autor originálním způsobem popisuje právě souvislosti, které v učebnicích dějepisu čtenář nenajde. Jeho určitým způsobem experimentální způsob psaní umožňuje plynulé čtení, čtenář se musí pozastavovat pouze nad složitějšími úvahami, kterými je text protkán.

-Pečivo-
29.01.2017

Obsah Ouředníkovy knihy krásně v doslovu shrnul pan Vlastimil Hárl. Což je pán, který neháral pravidelně, jen si tak jednou hárl. “Člověk počátku 21. století, vzdělaný, sečtělý a intelektuáně soběstačný jako nikdy předtím, dosáhl součastně dosud nevídaného stupně infantilnosti. Trpí pro nic za nic, touží po uznání kohokoli, opájí se narcisismem, hřeje se na výsluní své zbytečnosti a intenzivně komunikuje s kýmkoli o čemkoli za pomoci znaků, které cosi znamenají, ale nic nevyjadřují. I o tom je tato kniha.”

Europeana je ironickým tónem na sto stran shrnuté století v Evropě. Ouředník používá fakta, která člověk z fleku může vybalit ve výtahu, když jede výš než 3 patra: “A věděla jste, pani, že 96% obyvatelstva světa hovoří 240 jazyky a zbylá 4% mluví 5821 jazyky? - Ne? - A byl váš otec pekař?"

Taktéž jsem se dozvěděl, že nejčastější příčina úmrtí v ruských koncentrákách byla sněť na nohou, protože se vězni báli, že jim někdo ukradne boty a tak spali obutí. Palijo, neboj se! My ti boty krást nebudeme!

Je to esej, je to beletrie, je to 10/10.

tanuki
19.12.2016

Kdo si chce osvěžit běh dějin ve 20. století, významné události, data a jména, ten si určitě přečte knihu od Paula Johnsona. Ouředníkův text, ač v názvu značně podobný, se k danému tématu staví trochu jinak. Bere zřetel spíše na sociologické hledisko, popisuje myšlenkové proudy, hledá souvislosti mezi politickými ideologiemi, zmiňuje filosofické otázky, kterými se lidé zaobírali, a zkoumá také popkulturní trendy, společenská hnutí, náboženské spolky, důsledky války, holokaustu, emancipaci, změnu postavení dětí v rodinách...prostě všechno důležité, co se v lidském chování v 20. století přihodilo a změnilo.

Události nejsou řazeny chronologicky a text spíše budí dojem volného toku myšlenek. Autor přeskakuje z jednoho tématu na druhé podle toho, jaká spojitost se mu zrovna vybaví. Tyto souvislosti jsou často zajímavé, netradiční a časově značně vzdálené.

K mnoha obecným popisům je připojen mikropříběh konkrétního člověka, kterým se abstraktní, akademicky popsaná událost, polidšťuje, a stává se najednou velmi skutečnou. Chcete-li vědět, odkud pocházíme a proč se naše společnost nachází právě tam, kde je, tak v této knize lze nalézt mnoho zajímavých podnětů k zamyšlení. I když občas trochu zkratkovitých a pro laika hůře vstřebatelných.

rabor
11.11.2016

V poslední době je dost únavné číst noviny, kde nám před týdnem všichni političtí odborníci a experti dúsledně vysvětlovali co se stane a dnes nám ještě dúsledněji vysvětlují proč se stal přesný opak. Ale není to samozřejmě vinou jen posledních dnú, proč jsem si u čtení této knihy tak skvěle odpočinul a proč na mě púsobila zcela osvěžujícím dojmem. Nemohl jsem se ubránit tomu, aby se mi ten nesourodý jelimánkovský styl líbil. Ten paradox kdy se za textem, který na první pohled vypadá jako kdyby ho psal roztěkaný duševní prosťáček, skrývá značná promyšlenost a inteligence. Samozřejmě to slouží i k tomu, aby měl pan Ouředník při své tvorbě zcela volnou ruku a nemusel se zabývat nebo znepokojovat politickou korektností, cynismem a humorem, který by mohl být pro některé čtenáře nestravitelný. Text knihy sleduje ušlechtilé zájmy, jako je kritika totality, pacifismus a zesměšňování lidské absurdity a hlouposti. Je škoda že se asi nedočkám podobné knihy zaměřené na 21. století.

"O komunismu se říkalo, že zavinil smrt devadesáti až sta miliónu lidí, ale bývalí komunisté říkali, že to jednak možná není úplně pravda, anebo možná je, ale že se to nedá tak brát, protože komunisté to mysleli dobře."

Palivo
22.08.2016

V této knize jsou tanky, sex, klitoris, Marx, války, grupnsex, pizza, internet - jasných pět hvězd.

Aliii
21.06.2016

Útlou knížečku jsem přečetla v rámci Čtenářské výzvy 2016 a bohužel musím říct, že to pro mě opravdu výzva byla. Zajímavý byl námět i zmíněná fakta, ale dost těžko jsem vstřebávala styl. Vadily mi hlavně skoky od myšlenky k myšlence, přecházení z tématu na téma v rámci jednoho odstavce - po dalších několika "odskocích" pak většinou následoval návrat k původnímu tématu.
Nic zábavného nebo snad dokonce úsměvného jsem na knížce nenašla, byť styl, jakým byla psaná se snažil o zlehčení fakt, která jsou spíše k pláči a rozhodně k zamyšlení...

niknikita
13.12.2015

Jedním slovem: SKVĚLÉ. Možná se nesetkám se všeobecným nadšením, ale podle mne to je naprosto úžasná sonda do událostí dvacátého století a způsob, jakým se s tím autor vypořádal je jedinečný.

Tozbee
23.11.2015

Vynikající a poutavé čtení. Neobyčejně široký záběr témat se autorovi podařilo vtěsnat do mozaiky trefných glos – často originálních a svěžích zkratek. Při čtení mě napadalo, že 21. století bude pro Ouředníkova následovníka také vynikajícím materiálem a že bych si případné navazující dílo za nějakých 85 let strašně rád přečetl. No... budu si to představovat...

"... A přemíra informací, že je dlouhodobě vlastně ještě nebezpečnější než komunistická cenzura, protože nevyvolává reakci a vůli k odporu, ale únavu a rezignaci."

Makii
27.10.2015

Svým způsobem skvělý zážitek.. :) Sice nejsem tak zběhlá ve všech těch cizích výrazech, ale ani to tak nevadilo. Bylo to zajímavé, zkuste to.

Andrejsa
29.06.2015

Tohle originální dílko mě opravdu nadchlo. Přináší velmi zajímavý pohled na 20. století, plné nekonvenčních souvislostí, ironie a mnohdy až mrazivé absurdity. Prostě geniální.

Vikina333
30.04.2015

Poněkud "smutné" shnutí 20.století... Lidé jsou vážně zvláštní... Zajímavé, poučné, kvalitní dílko.

Pawlisman
05.03.2015

Krásná a osvěžující kniha, která mi dopřála to a ještě trochu více, než jsem si od útlého svazku představoval. Historie Evropy 20. století s nadhledem a pohledu absurdity. Snad jen škoda, že soustředení bylo na několik klíčových a hlavních otázek - především války, komunismus, fašismus, emancipace apod. Chybí mi tam některá témata, například z druhé poloviny 20. století. Třeba EU atp. I přesto silný svěží vítr.

JanaLanova
07.02.2015

Geniální kniha, malá rozsahem, ale velká obsahem. Vtěsnané evropské dějiny 20. století, podané neotřelým, na první pohled banálním jazykem a s vtipem.

Scirleah
09.07.2014

Knihu jsem přečetla až po shlédnutí stejnojmenné hry divadla Reduta v Brně. Od této knihy nelze odtrhnout oči a nelze ji ani nepřečíst více než jednou. Je to vtipné, ironické, trpké a ojedinělé!

BellC
07.06.2013

Nerze charakterizovat jinak než strhující! Nikdá by mě nenapadlo že kniha tohoto typu ve mně bude za 2 dny. Dějiny Evropy nahečmané ve sto stránkách, ale jak!

Černorizec
15.04.2013

Vyprávění, které mi svou naivitou, překotností a nadhledem vůbec silně připomínalo řeč Forresta Gumpa a strýce Pepina dohromady. Vyprávění, které ale shrnuje nejdůležitější události bouřlivého 20. století, se nachází na pomezí beletrie a esejistiky (jak uvádí už anotace). Díky originálnímu Ouředníkovu pohledu vyplývají na povrch věci, které sice známe, ovšem v novém světle na nás dopadá jejich velká závažnost.
Záměrně naivní dikce ukazuje mj. nebezpečí totalitních režimů, se kterými se lidstvo během této relativně krátké doby sta let setkávalo.
Rekapitulace měnících se představ o vnímání světa politiků, historiků, filozofů, sociologů a mnoha dalších.
Osobně celý text chápu jako jedno velké ozvláštnění.
Ouředníkova Europeana dává čtenářovi tím víc, čím má čtenář větší historické znalosti. Škoda, že mé informace z nedávné historie jsou tak nedokonalé, a nemohl jsem tak vychutnat celý potenciál knihy.

m.ART.y
15.05.2012

Kniha je velice čtivá a v českém literárním prostředí současnosti dosti originální. Vypravěč působí naivně a zároveň nad míru inteligentně. Může si tak dovolil naservírovat čtenáři naprosto jakoukoliv věc. Souhlasím se Stammelem, že autorovi ke konci docházejí nápady a často pasáže opakuje, i když si myslím, že tak dělá naprosto vědomě a úmyslně.