Neřkuli

02.05.2018

Neřkuli je ještě vynalézavější a vtipnější (ve smyslu "úderu do živého") než první sbírka Ouředníkovy poezie Anebo, avšak Anebo sbírku Neřkuli doplňuje nejen kompozičně, ale i obsahově! Doporučuji tedy číst obě sbírky současně, prolínají se. (Neřkuli je také název jedné z básní z první sbírky Anebo, aby toho navazování nebylo málo anebo aby se to nepopletlo.) Perfektní práce s češtinou (ostatně jako vždy a ostatně již i v Anebo), a to na různých úrovních jazykových standardů (standardní, tedy spisovná, substandardní, tedy obecná atd.) i na úsečce jazykové diachronie-synchronie (starší čeština veleslavínské tradice střídá nejaktuálnější nespisovný či/anebo vulgární jazyk). Jak pan Ouředník řekl jednou v pořadu Klub Netopýr, kultivovaný projev lze uskutečnit i pomocí nespisovné češtiny (volně parafrázuji).
Na rozdíl od první sbírky přibylo občasných rýmů i důmyslnější rytmiky a celkově mě četba skvěle bavila i těšila nejen jako bohemistu a literárního vědce, ale i jako normálního člověka, tedy i po obsahové stránce: ostatně, aniž jest co nového pod sluncem... :) Ouředník je skvělý a nazval bych jej důmyslným rytířem současného českého jazyka.