Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ouředníkův text, pohybující se na pomezí beletrie a esejistiky, je provokativním pokusem, jak v jednolitém, avšak výrazně heterogenním tvaru propojit prvky moderny a postmoderny; jinými slovy ztvárnit prožitek světa bez Boha v asambláži fiktivních epizod, dokumentárních prvků, historických dat, úvah a parafrází. Anebo ještě jinak a zjednodušeně řečeno, vyjádřit ústřední téma moderny postmodernistickými prostředky - a máme tu dvacáté století jako na dlani. Co je pravda? Historická pravda dějin? Literární pravda textu? Pravda utopií? Pravda paměti? K těmto otázkám nám Ouředník řešení neposkytuje, nebo přesněji řečeno nám jich nonšalantně nabídne tolik - trochu jako ve výprodeji zlevněného zboží u vetešníků 20. století -, že to vyjde nastejno....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78127/big_europeana-strucne-dejiny-dvacateho--FYo-78127.jpg 4.5241
Nahrávám...

Komentáře (48)

Kniha Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku

marvarid
26.07.2021

Velké rozpaky. Z textu jsem se nic moc nového nedozvěděla a ani mi nepřišlo, že by fakta byla seskládána do nějak provokativních souvislostí (aby nabyla nových, nečekaných významů). Vlastně to byl neuspořádaný guláš, kde se střídala témata i časové roviny beze smyslu a když jsem si někde v polovině uvědomila, že takhle to bude až do konce, byla jsem ráda, že je kniha útlá a zbývá mi už jen pár desítek stran….

sharik
21.04.2021

Nejpřekládanější česká kniha napsaná po roce 1989. Při čtení jsem si kladl otázku, jak by vypadalo minulé století vykládané obyvatelem cizí planety nebo bezprostředním dítětem, které má ovšem bezbřehé znalosti historie a chápe souvislosti. Nehodnotí, pouze to hrne (jakoby jedno přes druhé, ale ve skutečnosti s logickou strukturou), přesto ukazuje mnoho. Nesnáším frázi, že někdo nebo něco nastavuje zrcadlo společnosti. Ale v tomhle případě je ta fráze přiléhavá jako nikdy. Právě díky té zdánlivé nezúčastněnosti.
Ouředníkova Europeana se tváří jako úhrn událostí dvacátého století, psaný v podobě dlouhého proudu textu bez oddechu, prokládaného různými skutečnými i fiktivními historkami, nepříjemně glosujícího naše vlastní dějiny a lidskou povahu. Cituje, parafrázuje a historizuje. Na jedné straně s maximálním odstupem, na druhé ovšem nelze nevidět ironický náhled na lidstvo a jeho hemžení. Autor nikoho nešetří, žádnou z populárních myšlenek, filozofických směrů a náboženských názorů, v neposlední řadě válek a rasových, či národnostních teorií. Nešetří pochopitelně ani národy a jejich obyvatele. Nešetří zkrátka nic z toho, co definovalo dvacáté století, vznik našeho současného myšlení a doby a onen Fukuyamův konec dějin, jímž nakonec své dílo uzavírá. Ve výsledku je jeho Europeana výborné a dost nepříjemné čtení. Nadčasové a kontroverzní. Chápu, proč tak populární i v zahraničí.


Lac
22.03.2021

Skončila éra humanismu a vítr čechral klasy a sociální imaginárno a toulky přírodou a někteří matematici říkali... Krásně ujeté, tragicky smutné, po válce každé srandy Patrik generál.

R47
03.02.2021

Provokativní a zábavné. Místy vonnegutovské. Obdivuhodná erudice. Pořád nechápu, proč se toho o Ouředníkovi u nás moc neví.

matej7838
04.01.2021

Vyprávěcí styl ponejvíce připomíná dětské drmolení. Slovní zásoba a větná skladba jsou záměrně zjednodušeny, věty se za sebe kupí ve volných asociacích spojkou „a“, informace se opakují. Zrůdné válečné mašinérie jsou popisovány nevinně a naivně. Výsledkem je drsná ironie, ale i objevování netušených souvislostí. Výklad zestručňuje, ale nelze říct, že by zjednodušoval, uchovává si pouze nadhled umělce, který formou díla dal dostatečně najevo, že není vědec.
Přesto je ohromující míra znalostí a vědomostí, souvislostí a přehled, které musel Ouředník mít, než se do psaní pustil, protože volné asociace nelze chrlit, pokud nemáte co asociovat. Byť vyznívá spíše odlehčeně a humorně, je kniha plná koncepcí z filozofie, psychologie, historie, antropologie, psychoanalýzy, náboženství aj., jež musel autor znát a musel jim rozumět. I tak je výsledek ucelený, srozumitelný. Snad víc, než o dvacátém století, mi toho kniha řekla o člověku jako takovém.

Vidlička
20.11.2020

Otevřená huba po celou dobu čtení. Obdivem. K panu Ouředníkovi. Ne k lidem a dvacátému století...

tompal
02.03.2020

Bezpochyby velmi podnětné dílko, dobře se čte. Obsahuje spoustu odkazů k faktům, která ne každý zná, ale znát by měl. Svůj názor autor vyjadřuje úhlem pohledu na události aniž by ho prosazoval. Formálně velmi povedené. Do maximálního hodnocení mi chybí trochu více vhledu do detailu, což ale může být vnímáno i jako klad, já to vidím jako riziko. A taky bych uvítal doprovodnou dokumentaci, seznam zdrojů (to pro ty šťouraly, kteří chtějí jít více do detailu)

embi
13.01.2020

Famózní. Chladnokrevné. Dokonalé.

1