Nana
Émile Zola
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47381/bmid_rougon-macquartove-nana-9du-47381.jpg
4
979
119
Je devátou knihou dvacetidílné série Rougon-Macquartové. Jedná se o příběh kurtizány Nany, jež je volným pokračováním příběhu Zabiják. Nana si první popularitu získává v divadle. Nehraje sice dobře, ale je krásná. Díky tomu si podmaní významné muže Paříže. Věrnou společnicí je hlavní hrdince komorná Zoe, která je schopna všechny její mužské návštěvy po domě rozmístit tak, aby se nepotkávaly. Později se Nana stane symbolem zla, přičemž vše, s čímž má nějakého přičinění je nakonec zničeno. Na své milence klade stále nové požadavky, takzvaně je „vycucává“, až jsou mnohdy dohnáni na samé dno. Z dřívějšího vztahu se kurtizáně narodil syn Ludvíček, ten však později umírá na neštovice. Poté co se Nana dozví, že zemřel i jeden z jejích milenců, prodává svůj majetek v dražbě a odjíždí z Paříže, kde na ni po nějakém čase všichni zapomínají. Nana se však vrací zpět a zde také podlehne neštovicím.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1965 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Nana , 1880
více info...
Přidat komentář
Jsem z této knihy trochu rozpačitá. Byly chvíle, kdy jsem hlavní hrdinku obdivovala, litovala, pohoršovala se, ale ke konci knihy ve mně převládala jediná myšlenka: Tak už ji proboha někdo zabijte! Doporučuji čtenářům, kteří nikam s dějem nespěchají a nevadí jím, když se jedno téma omílá stokrát dokola.
Líbí se mi,že Zola v této knize nahlíží na špatné vlastnosti mužů i žen stejnou měrou. Není bez zajímavosti sledovat proměny jednotlivých postav - většinou díky,nebo spíš kvůli rozmaru druhého pohlaví. Zola rozebírá proces myšlení jednak člověka šťastného,tak člověka zklamaného. Jsou tu krásně vykreslené chvíle,kdy počáteční nesympatie přerůstá v lásku a láska (většinou neopětovaná) v šílenství. Autor nechá Nanu jak černou vdovu nenápadně a polehoučku tkát vlákénka vztahů,intrik a pomluv,románků,slibů a zrad,až uplete pavučinu tak důkladnou,až se všichni její blízcí i "neblízcí" chytnou do lepkavé pasti jejích sladkých řečiček,okouzlujících úsměvů,případně lůna jejích statných stehen. Problém nastává v momentě,kdy se přešťastný,sotva centimetrový pavouček chystá všechny spořádat. Čím víc jí,tím je větší,hrozivější a sám sobě nebezpečnější. Takže je toho zkrátka příliš na malou obyčejnou Nanu. Přestane být ostražitá a jenom bere. Zapomíná dávat. Lásku a pochopení pouze vyžaduje a vrací jen sobeckost a výsměch. Možná ji překvapilo,že umírá jako úplně obyčejný člověk na úplně obyčejnou nemoc. Úplně sama,uprostřed své krásně utkané pavučiny...
Snažím se již po druhé tuto knihu přečíst, ale stále se mi nedaří proniknout do děje. Příliš mnoho jednajících postav, prostě mě to nebaví.
Snažila jsem se knihu přečíst už jednou. Neúspěšně. Nyní jsem ji rozečetla podruhé. A nějak ji opět nemůžu dočíst. Pořád nenacházím smysl celé knihy. Velkým zklamáním je pro mě tohle "uznávané" dílo Emila Zoly.
Oproti Zabijákovi méně čtivé a trpící velkým množstvím postav, pořád ale kvalitní kniha. Zola opět potvrdil své mistrovství a skvěle (a znovu nadčasově) nabízí studii společnosti, která se tváří jako šlechetná a přísně morální, ale v soukromí ji ovládají pudy a erotika. Zola se tentokrát už neudržel a trošku odložil svou masku zapisovatele a pozorovatele a zcela ukázal své opovržení pokryteckou a zkaženou společností a jednoduchostí některých lidí. Pravdou je, že celou dobu je ta kniha dost nevyrovnaná a na několik svižnějších pasáží připadá dost rozvláčnějších až nudných, jenomže strhující konec to vytáhne do nadprůměru a konečně naplno odhalí onen naturalismus a pohrdání všemi hrdiny. Opravdu škoda, že taková nebyla celá kniha, která takhle může netrpělivého čtenáře brzy odradit, což si nezaslouží. 70%
Musím přiznat, že jsem neměl dostatečnou vůli dočíst knihu do konce, přesto snaha byla. Nana má něco do sebe, avšak proti ostatním dílům mistra Zoly cosi postrádá. Nebo možná naopak...
Není to tak čtivé,jako vynikající Zabiják.Ale i tak jde o knihu nadprůměrnou.70%.
Já u té knížky trpěla, hrozně mě nebavila a jen jsem se modlila, abych to už konečně měla dočtené. Takže nic pro mě.
Zdlouhavý popisný úvod a desítky různorodých a všemožně skrytě provázaných postav mnohého čtenáře odradí, když se však člověk prokouše za třetinu, tak rozhodně nelituje. Skvělý popis naprostého morálního úpadku francouzské šlechty, kdy se jednotlivá hrabata předhánějí v tom, kdo rozfofruje své majetky za největší poklesky. Toho skvěle využívá Nana, esence všeho zla, které na tehdejší společnost padlo - ne však vinou Nany, nýbrž společnosti.
Neskutočne zdĺhavá a nepríjemne moralizujúca kniha. Zola sa v príbehu o prostitútke bojí zájsť do pikantných detailov, postavy sú plytké a dialógy na zaplakanie. Čo poteší je (slabo) naznačený rozklad spoločnosti vo vyššej vrstve, politická odbočka s Prusmi a Bismarckom, či občas celkom veselé Nanine pletky s rôznymi mužmi, zvlášť s Fontanom. Čo sa týka samotnej Nany, neviem ju pomenovať inak, než blazeovaná hlúpa hus. Útrpné čítanie nakoniec celkom príjemne skončilo, takže pozitíva zvládli aspoň dorovnať všetky negatívne dojmy. Na Zolu si ešte posvietim.
Tuto knihu jsem četl z donucení kvůli škole a musím říct že mě moc neoslovila. Bylo zajímavé sledovat jak Nana drtí postupně všechno kolem a stává se stále rozmarnější ale postupem času to přestalo být zajímavé.
Nanina smrt a konec knihy je jedním z nejhorších co jsem viděl za hodně dlouhou dobu tohle opravdu Zola zkazil. Defuckto napsal že Nana prodala svůj majetek odjela do exot. zemí, přičemž nikdo nevěděl co vlastně dělá. Potom se vrací do Paříže a Zola ji nechává umřít na neštovice bez jakéhokoliv dramatického nebo alespon šokujícího závěru.
45%
Nudný a zdlouhavý román se spoustou postav, ve kterých se člověk véceméně ztrácí. Nanu jsem dočetl fakt silou vůle, začíst se mi podařilo jen místy, jinak to bylo velké trápení. Popis francouzské společnosti tehdejší doby se asi Zolovi podařil na výbornou, nicméně poutavost tomu příběhu chybí. Jak jsem byl nadšený z Terezy Raquinové, tak jsem zklamaný z Nany.
Nanu jsem začala číst třikrát, dočetla jsem ji až napočtvrté, když jsem se rozhodla z ní maturovat. Je to kniha vlastně o ničem. Dlouhé popiné pasáže mě nudily, ztrácela jsem se v milionu postav, které zde vyspupovaly. Opravdu jsem se do knihy začetla pouze jednou, a to jen na chviličku. Takže Nana už nikdy více.
kniha byla strašně zdlouhavá, dost trvalo, než se člověk pořádně začetl. Příběh skvělý, závěr dokonalý - boží mlýny, že?
Zajimavy nahlad do tehdejsi spolecnosti. Jen kdyby nebyla tak ... vlacna. Nektere pasaze byly prebytecne a akorat me to nudilo, ale kdyz si je odmyslim, slo o zajimavou knihu, ktera stoji za precteni.
Strhávám 1 hvězdičku za nudné pasáže v úvodní části knihy. Jinak pěkné čtení z prostředí dřívějších pařížských ulic.
Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání se Zabijákem a Člověk bestie je to velmi slabé. Nedokázala jsem ani dočíst a knihu jsem odložila, moc mě bohužel nezaujala. A to mám Zolu velmi ráda!
Štítky knihy
19. století Francie francouzská literatura prostituce Paříž naturalismus prostitutky
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Kniha Nana je v
| Právě čtených | 29x |
| Přečtených | 1 751x |
| Čtenářské výzvě | 70x |
| Doporučených | 44x |
| Knihotéce | 766x |
| Chystám se číst | 342x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 12x |
Podstatně méně čtivá než pro mě zatím autorův vrcholný Zabiják. Přemýšlím do jaké míry se na tom podílel překlad. Jinak vydání od Omegy naprostý odpad - chyby, kam se podíváš, jakoby to snad nikdo ani neredigoval. Bohužel mi to hodně negativně ovlivnilo celkový dojem.