Nana

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Je devátou knihou dvacetidílné série Rougon-Macquartové. Jedná se o příběh kurtizány Nany, jež je volným pokračováním příběhu Zabiják. Nana si první popularitu získává v divadle. Nehraje sice dobře, ale je krásná. Díky tomu si podmaní významné muže Paříže. Věrnou společnicí je hlavní hrdince komorná Zoe, která je schopna všechny její mužské návštěvy po domě rozmístit tak, aby se nepotkávaly. Později se Nana stane symbolem zla, přičemž vše, s čímž má nějakého přičinění je nakonec zničeno. Na své milence klade stále nové požadavky, takzvaně je „vycucává“, až jsou mnohdy dohnáni na samé dno. Z dřívějšího vztahu se kurtizáně narodil syn Ludvíček, ten však později umírá na neštovice. Poté co se Nana dozví, že zemřel i jeden z jejích milenců, prodává svůj majetek v dražbě a odjíždí z Paříže, kde na ni po nějakém čase všichni zapomínají. Nana se však vrací zpět a zde také podlehne neštovicím....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47381/big_rougon-macquartove-nana-9du-47381.jpg 3.7890
Nahrávám...

Komentáře (106)

Kniha Nana

Haloon
24. února

Příběh o Paříži, kde vládne dvojí morálka, ale především o Naně. Dívce, která má moc zkazit vše počestné, brát a brát až nezbývá nic a ona pak jde zas o dům dál.
Jak by v případě Zolova díla mohlo jít o něco jiného, než o naprostý úpadek hlavní hrdinky, postav okolo, celé Paříže… Kromě pocitu zmaru ve mně zůstává tolik k zamyšlení. Autor měl holt přehled o tom, jak společnost jeho doby fungovala.

NikiGrouse
10. ledna

Výlet do stok a výšin dob dávno minulých. Čtivé tak na střídačku. Někdy zdlouhavé, pak zase mnoho událostí najednou. A Nana ,,.. moucha, která vzlétla z předměstských výkalů, aby přenášela zárodek společenské hniloby.. ". Holt nikdo svůj stín nepřekročí.


Apo73
09. ledna

Tam, kde Gustave Flaubert skončil (například v Citové výchově), tam Émile Zola pokračuje. Tam, kde Flaubert kritizuje "jen" pokrytectví, pokles morálky a permanentní vypočítavost francouzské společnosti, tam Zola představuje její naprosté dno - zato v plném lesku a slávě. Svět kabaretů, divadla pochybné úrovně, nevěstinců, (pseudo)salónů, ale také situaci na dostizích, nebo na francouzském venkově - to je všechno vylíčeno velmi barvitě, člověk má téměř pocit, že je toho účasten. To není smysl pro zatěžkaný detail, kterým by čtenáře unavoval v popisu, to je smysl pro atmosféru, vykreslení hrůzy i slavnostnosti situace, a hlavně nastavení situace, která se pak vždycky nějak zásadně promění. A pokud je Zola nazýván naturalistou, tak to ne proto, že by nám líčil například detailní sexuální zvrhlosti při erotických hrátkách (i když taky je to tam nějak neexplicitně přítomno), ale proto, že se románem Nana dotýká animality člověka. Zvířeckost je tu vykreslena jako přirozenost, jen je zasazena do společnosti. Morální, etické hodnosty, úcta k člověku, základní úcta ženy k muži a opačně, k mateřství, k budovaným hodnotám (i když třeba jde o peníze majetky, statky nebo společenské postavení - jakkoli to je vždy ve světle věčnosti pochybné), ty jsou zde naprosto zadupány, je to nějaký odpad, kterým ani není třeba se zabývat. Hlavní hrdinka je krasavice, plná živočišné erotičnosti, matka a zároveň prostitutka ve všech významech toho slova. Na tomto napětí stojí celý román a nejde samozřejmě jen o Nanu, ale o metaforu celé společnosti.
Takže doporučuji. A dodávám pro ilustraci pěkný citát, aby bylo patrné, jak pěkným jazykem je to napsáno (resp. také přeloženo Miloslavem Jirdou):
"Bylo to v době, kdy Nana oslňovala Paříž leskem dosud nebývalým. Její postava se giganticky tyčila na obzoru neřesti, vládla městu nestoudnou vyzývavostí svého přepychu a svého pohrdání penězi, v němž zcela veřejně tály celé majetky. Její dům byl jediná žhnoucí výheň, z níž její choutky ustavičně vyšlehávaly novými a novými plameny; stačilo jí slabě fouknout, a zlato se měnilo v jemný popel, jejž vítr ustavičně roznášel. Ještě nikdo neviděl takovou posedlost v utrácení. Její dům jako by stál nad propastí a v ní mizeli mužové se vším všudy, se svými majetky, těly i jmény, ani se po nich nezaprášilo...."

ibáG
09.11.2021

Pročetla jsem komentáře ostatních a s mnoha souhlasím. Něco bylo opravdu nudné, zbytečně moc popisné a zabíhavé, mnoho postav, které se mi pletly... Avšak chápu, že doba a styl/směr mají svůj význam. Střídaly se pasáže nudné se zajímavými a několikrát i napínavými a emocionálně vypjatými.

Zabiják byl pro mne zajímavější. A jelikož jsem jej četla před víc jak 20 lety, tak už si ani postavu malé Nany nepamatuji. Celkový otisk knihy ve mně však zůstal.

Nana teda byla strašná, povrchní a blbá kráva:-). Ja vím, je to záměr autora ukázat tehdejší společnost, její rozmary, lásku, čeho jsou lidé schopni, pokrytectví a snobáctví, ublíženost Nany a nenávist k vyšší vrstvě, o to větší chuť je pošlapat...

Je to jedna z knih, která mi vydá svůj celkový dojem až chvíli po prečtení...

vemrazik
22.09.2021

Jedna z těch knih, u kterých hodně záleží na věku čtenáře. Četla jsem ji někdy kolem osmnáctin a dnes by na mě působila zcela určitě jinak, plánuji se k ní vrátit.

TipsyChipsy
19.06.2021

Tento román byl krásný, ale jen střídavě. Rozjížděl se jak špatně namazaný tank. Rozvleklé líčení divadla, dostihů, pobytu v letním domě, plno lidí, kteří byli jen povrchně zmíňeni... Ale pak přišla i dobrá místa, například kousek života v lásce a násilí a prostituce nejnižších vrstev. Bylo to zajímavé, detailní a v přímo jmenovaných ulicích Paříže. Vrcholem díla bylo, jak Emile Zola jakoby stupňoval děj až do úžasného konce, melodramatického finále. Tam přichází i posouzení života Nany, kterou Zola považuje za "mouchu z hnoje", která ani nechápe, jak je škodlivá, a vlastně se i trochu mstí na bohatých mužích za bídu, ze které vzešla.

LisaBella
22.05.2021

Nana jako modla všech mužů. Nana jako nestoudná děvka, která se prochází po hlavách pařížanů a vlastní tíhou drtí vše, čeho se dotkne. Tak by se dala shrnout celá kniha. Zola je dobrý autor, ovšem zdá se mi příliš jednotvárný. Jeho knihy jsou psané jako přes kopírák a jak čtete jednu za druhou, říkáte si, že by se vše dalo shrnout do krátké povídky. Příběhy jsou zajímavé, poutavé, celkem čtivé (po nějaké době si člověk zvykne na styl, jakým je kniha psána), ale zbytečně rozvleklé stále stejnými frázemi. Osobně jsem si koupila přímo knihu z nakladatelství Omega a mám chuť ji opravit a poslat zpět. Tolik překlepů jsem nepotkala ani ve stopadesátistránkových harlekýnkách. Je to ostuda.

lernami
04.04.2021

Kniha byla docela čtivá a líbilo se mi postupné gradování děje.
K Naně snad ani není třeba vyjádření - dlouho bych hledala nějakou její dobrou vlastnost - na druhou stranu ani ostatní účastníci příběhu morálností nepřetékali.

1