Nana

kniha od:

Nana obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Je devátou knihou dvacetidílné série Rougon-Macquartové. Jedná se o příběh kurtizány Nany, jež je volným pokračováním příběhu Zabiják. Nana si první popularitu získává v divadle. Nehraje sice dobře, ale je krásná. Díky tomu si podmaní významné muže Paříže. Věrnou společnicí je hlavní hrdince komorná Zoe, která je schopna všechny její mužské návštěvy po domě rozmístit tak, aby se nepotkávaly. Později se Nana stane symbolem zla, přičemž vše, s čímž má nějakého přičinění je nakonec zničeno. Na své milence klade stále nové požadavky, takzvaně je „vycucává“, až jsou mnohdy dohnáni na samé dno. Z dřívějšího vztahu se kurtizáně narodil syn Ludvíček, ten však později umírá na neštovice. Poté co se Nana dozví, že zemřel i jeden z jejích milenců, prodává svůj majetek v dražbě a odjíždí z Paříže, kde na ni po nějakém čase všichni zapomínají. Nana se však vrací zpět a zde také podlehne neštovicím....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47381/rougon-macquartove-nana-9du-47381.jpg 3.7844
Série

Rougon-Macquartové 9.

Žánr
Literatura světová, Romány, Historické romány
Vydáno, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Orig. název

Nana, 1880

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (100)

Kniha Nana

Přidat komentář
lernami
04. dubna

Kniha byla docela čtivá a líbilo se mi postupné gradování děje.
K Naně snad ani není třeba vyjádření - dlouho bych hledala nějakou její dobrou vlastnost - na druhou stranu ani ostatní účastníci příběhu morálností nepřetékali.
Také je dílo krásnou ukázkou toho, jak ženy dokáží manipulovat. Trochu se mi však nehce věřit, že by žena mohla mít až nad tolika muži takovou moc - v tomhle ohledu mi mužští představitelé románu přišli opravdu hloupí, ale chápu - rozpor touhy x racionality.

sheldon8410
23. března

K Zolovi jsem se vrátila asi po deseti letech, na gymplu jsem francouzský naturalismus četla docela dost. No vkus se mění, tak jsem byla zvědavá, co na to řeknu teď, a překvapivě mě to pořád bavilo! Zola píše tak květnatě, všechno popíše do detailu (a nejen ty hezký věci), sice tam bylo dost postav, některý se mi pletly, ale nakonec zjistíte, že žádná postava nebyla zbytečná.


topipig
12. března

Nana. Největší děvka, která se vychrápala s půlkou Paříže. Já se divím, že neskončila s nějakou pohlavní nemocí, ale nakonec dopadla jak dopadla. Jak já jsem jí přál, aby už zhebla. Ty její rozmary, manipulování s muži i ženami, hloupý a namyšlený fracek! Je to samozřejmě tím, jak vyrůstala a vlastně se jedná o pokračování knihy Zabiják, kde byla ještě malá dcerka Gervaisy, hlavní hrdinky Zabijáka. Zolu mám strašně moc rád, ale s touhle knihou jsem měl problém jí dočíst a vracet se k ní každý den. Mě to chování Nany tak odpuzovalo, že jsem ji dočetl jen kvůli tomu, jak Zola popisuje tehdejší pařížskou společnost se všemi jejími detaily a atmosférou. V tomhle byl on vždycky mistr. Každopádně ke knize se už nikdy nevrátím, radši si přečtu již počtvrté Rozvrat, který pokračuje právě koncem Nany, kdy v ulicích skupiny mužů v čepicích a bílých blůzách skandovaně křičí : "Na Berlín! Na Berlín! Na Berlín!" Nana tak přirozeně zapadá do mozaiky, kterou si spisovatel vytvořil pro svoji ságu Rougonů-Macquartů. Doslov Nany popisuje horlivou, důkladnou a náročnou práci Zoly, kdy chodil sbírat svoje postřehy do vykřičených domů (jeho žena si dokonce myslela, že tam chodí skrze jiné zkušenosti), do divadel, na dostihy a všechno si pečlivě zapisoval, až když měl všechny potřebné informace pohromadě, tak začal teprve psát. Tomu já říkám profesionální PAN spisovatel.

Izu
06. března

Tohle bych chtěla vidět na filmovém plátně. Zola jako vždy skvělý.

Pauvka
12. ledna

Ja jsem s knihou bojovala. Vubec me nebavila :( mnoho postav ktere se me pletly.

rencovav
15.12.2020

Prvních dvě stě stránek jsem musela překousnout, druhá část knihy se četla dobře. Společnost, v níž se to odehrává, je hloupá, zvrhlá a.. Vrcholem toho je Nana, krásná a náladová, žijící v iluzi o světě, vysávající z mužů peníze a důstojnost. Konec byl nevyhnutelný a lítost nebyla na místě. Naturalismus asi není nic moc pro mě.

laura
23.11.2020

Mě se to moc líbilo. Syrové, drsné, plné úkladů, chtíče, kurtizán, hereček, mužů, plné vášně, smíchu, lásky i nenávisti, plné boje o přežití, kdy člověk neváhá obětovat cokoli...

Některé scény byly naturalistické, ale to je prostě Zola. Nanu buď nenávidíte nebo milujete. Já jsem ji milovala. Všechny ty vzestupy a pády jsem s ní prožívala. Toužila jsem, aby se vymanila ze svého způsobu života. A i když jsem ji leckdy nechápala, stejně jsem si přála, aby to dopadlo...

...jinak ...

EvaSu
15.09.2020

Za me skvela kniha, Nanu jsem cetla na stredni a i dnes, po 15 letech, si na ni casto vzpomenu a doporucuji. Ano, postav je v knize hodne, ale na to jsem u Zoly celkem zvykla

1