Dvojitý zásah
Mariana Zapata
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525733/bmid_dvojity-zasah-6548288f0a773.jpg
4
287
71
Bianca Brannenová ví, že čas zahojí skoro všechny rány. Včetně těch, které vám kdysi nechtěně způsobili vaši nejbližší. Když jí po deseti letech znovu vstoupí do života její někdejší kamarád Zac, má pocit, jako by se jejich cesty rozešly teprve včera. Jenže něco je přece jinak: už to není ten hubený kluk odvedle. Teď je slavným hráčem Ligy amerického fotbalu a šílí po něm davy fanynek. Dokáže Bianca odpustit staré křivdy a dá šanci citům, které se mezi ní a Zacem pomalu rozhořívají?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Fragment (ČR)
Originální název:
Hands Down , 2020
více info...
Přidat komentář
Na svém seznamu mám spoustu autorů, které si chci přečíst, protože mají skvělé hodnocení, nadšená doporučení... A já se jimi pomalu prokousávám. Jedním z takových autorů je i Mariana Zapata, od které u nás už vyšlo mnoho knih a já se jí tak jako vyhýbala. Nakonec jsem sáhla po Dvojitém zásahu.
.
Slowburn romantika bylo to, na co jsem se tady vyloženě těšila. Pomalé docházení náklonosti, náznaky. To mě prostě baví. Dala jsem se tedy do čtení a musím říct, že první několik stran mi uplynulo jako nic. Skvělá obálka, slibná zápletka. Myslela jsem si, že autorce propadnu, jako další čtenáři...
.
No, nekonalo se. Pak se děj začal vléct a hlavní postavy mi úplně neseděly. Zac je skvělý, prostě sympaťák, ale pak je tady Bianca, která mi chvílemi přišla fajn a jindy jsem jí měla plné zuby. Od začátku je Vám jasné, jak kniha skončí. Ale i bez toho, i slepý by si musel všimnout náznaků, které mezi postavami byly. A ten konec, to už na mě bylo hodně přitažené za vlasy... K přátelům od dětství to byl skok jak z Everestu...
.
V knize se mi strašně střídala místa, která byla čtivá, bavila mě a části, kdy jsem tak jako podřimovala a snažila se udržet nit a myšlenku. Občas jsem měla pocit, že si autorka prostě dala hranici počtu stran a tu chce stůj co stůj dodržet. Bohužel se to dost podepsalo na kvalitě zápletky.
.
Fanoušek Zapaty ze mě asi nebude. Kniha mě nepřitáhla, prala jsem se s ní. Kdo ví, třeba jí dám v budoucnu šanci. Ale teď si musím najít ke čtení nějakou pecku, která by mě zase přitáhla ke čtení. Hodnocení jde hlavně za Lenivou pekařku, to byly asi nejlepší části knihy.
Slowburn od Zapatej môžem pre mna je to proste kralovna slowburn dvojitý zásah ma nádhernú obálku to sa musí vyzdvihnúť
Ale tu to žiaľ konci asi všetky superlatíva vyčerpane
Čo k tejto knihe povedať .. asi len nuda?!.. žiaľ naozaj pre mna jedno veľké sklamanie..
Trop od priateľstva k láske nieje môj najobľúbenejší ale Anotacia a Zac mal tak skvelo naslapnute..
malo tam zopár svetlých chvíľ ako Aidena ale
Stále som čakala niečo nejakú iskru..ale proste nič neprišlo Bianca ani Zac.. a dokonca ani zápletka / rozuzlenie prečo skončilo ich priateľstvo
Chýbala mi chemia, napätie .. viete slowburn stačí už len malo nech to vybuchne ale tu to proste neprišlo.. koniec epilóg musím vyzdvihnúť ale Zapata to vie lepšie..
Na knihu jsem se moc těšila, protože knihy od autorky mě většinou moc baví. Ale tady mě postupně během děje začala, jako čtenáře ztrácet. Zbytečně natažené, spousty nedůležitých úvah a nijak zajímavé dějové linky. Byly zde momenty, kdy jsem si říkala, že pokud teď dojde k rozuzlení děje, bude to perfektní. Jenže pořád nic, až mě hlavní dvojice začala trochu štvát. Knihu jsem pak už dočítala trochu z nutností. Klidně bych ji tak o 70-100 stránek zkrátila a bylo by to rozhodně lepší.
Jak už tady bylo zmíněno, těšila jsem se na volné pokračování příběhu Zaca. Bohužel kniha na romantiku má skoro 500stran a to je prostě příliš. Příběh byl utahaný, roztáhlý a místy popis Bianci a jejich pocitů zbytečný. Těšila jsem se zase na prostředí amerického fotbalu, ale těch scén tu bylo žalostně málo. Pouze jenom laškování mezi hrdiny, kdy bylo očividné, že nejsou jenom kamarádi, ale Bianca byla tvrdohlavá a zarytě si myslela, že jsou pouze nejlepší kámoši. To jo. Bohužel mi kniha nesedla :(
Osobne knihy od Zapaty zbožňujem, je to veľké slow-burn, na čo sa vždy teším. No mne táto kniha nesadla. Ale poďme postupne.
Na Zaca som veľmi tešila, keďže som ho už zažila v jednej z autorkiných kníh a už tam si ma získal. Ale tu mi prišiel ako úplne iný Zac, pravdepodobne som mala od knihy väčšie očakávania. Prvú tretinu knihu mi prišlo jeho správanie detinské a veľakrát som pretáčala očami. Som rada, že postupom času mi Zac ukázal toho Zaca, ktorého si pamätám. Ale vôbec mi to nesedelo, aký bol zo začiatku.
Máme tu friends to lovers linku, čo je vždy o čosi ťažšie pre autora. No mne prišlo, hlavne zo strany Zaca, že je iba kamarát. Nevidela som tam nič viac ani ťuk. Až ku koncu som si povedala aha, tak je tam čosi viac. Pri Zapate sa mi vždy páčilo, že u každého hlavného hrdinu, o ktorom písala, som hneď videla nejaké náznaky náklonnosti,možno malé, ale boli tam. U Zaca som značnú časť deja cítila len spomínané priateľstvo k Biance. A toto bol ten kameň úrazu, že ma Zac o svojich citov presvedčil až ku koncu.
Za to u Biancy bolo viditeľné, aké sú jej city. Jej postava sa mi veľmi páčila. V prvom rade mala veľmi zaujímavú záľubu/povolanie. Jej celá osobnosť na mňa zapôsobila, ju by som rozhodne chcela mať za kamošku. Aj jej city k Zacovi boli veľkolepé.
Dej príbehu sa mi v skutku páčil, len ten Zac mňa osobne presvedčil, až ku koncu. Možno by tomu pomohli aj kapitoly z pohľadu Zaca. Tu si to doslova pýtalo dať ich tam. Ale chválim epilóg, ten bol krásny.
Za mňa táto kniha nepatrí k najlepším, čo autorka napísala, pri tom viem, že to vie o miliónkrát lepšie.
Čtivé, roztomilé, vtipné. Je pravda, že to nebude moje nejoblíbenější autorčina kniha. Ale rozhodně by stála na předních příčkách, pokud by si Zapata neudělala takovou konkurenci svými dřívějšími knihami : ). (Takže pokud jste ještě nic od autorky nečetli, tohle je skvělá volba, protože si ji můžete naplno užít bez vysokých očekávání a nenasadíte nepřekonatelnou laťku jejím dalším knihám). Ale stejně to je o osobní preferenci...
Kniha se četla rychle a hodně u mě stoupla tím, že mezi postavami nebyla skoro žádná nedorozumění. To že jsou/byli nejlepší kamarádi umožňuje skvělou úroveň komunikace a vtipu. Jejich rozhovory mě neskutečně bavili.
Mám s autorkou už nějaký ten pátek trochu složitý vztah. Pokud mě sledujete delší dobu tak víte, že já jsem fanoušek slowburn romantiky, takže mi nevadí si prostě počkat a během čtení se věnovat samotných postavám. Od autorky jsem četla Rytmuse a Drahý Aarone, tam jsme se vůbec netrefily, pak Srdcem proti zdi, a to byla naprostá paráda! Proto jsem jásala, když měl Dvojitý zásah, který je jeho volným pokračováním. Při čtení mě bohužel jásot opustil a dostavilo se větší zklamání.
Nápad takové dětské lásky a friends to lovers, to se mi líbilo. Když ale nastoupil Zac s Biancou, neměla jsem z toho ten správný pocit. Jejich chování mi přišlo kolikrát dětinské a nějak to pro mě vůbec nebyl Zac z předchozí knihy :(.
Kniha má necelých 500 stran, takže není vůbec jednoduché udržet čtenáře “v pozoru, a to se Zapatě prostě nepovedlo. Několikrát jsem se nudila, chtěla jsem přeskakovat stránky, protože mi přišly některé pasáže zbytečné (jak pro zbytečné nafouknutí děje).
Co vidím jako pozitivum je vzhled knihy - konečně to není nějaký hrozný pár, který neodpovídá příběhu, ale krásně sedí do příběhu. Zároveň až na občasné chování Bianci, mi její postava byla sympatická, a to, že natáčela videa o vaření na youtube byla fajn zpestření.
Zapatu mám moc ráda, ale tahle knížka je za mě troch slabší. Nemohla jsem se do ní vůbec začíst, snad tak do poloviny příběhu mi to přišlo jako omílání jednoho a toho samého dokola... a působilo to na mě trochu truchlivě. Ale potom co si "to" vyříkali, to najelo na tu správnou vlnu a nechyběla ani pořádná dávka humoru. A obálka... ta je fantastická.
Od této autorky je to slabší kniha. Čte se dobře, ale chybělo mi tam jiskření mezi hlavní dvojicí. Konec byl takový divně rychlý. Prostě to nebylo úplně ono.
Zapatu mám opravdu ráda, je to skvělá spisovatelka a píše nádherné příběhy. Jen, abych byla upřímná, tenhle se nebude řadit k mým nejoblíbenějším. Nevím, co na knize bylo špatně, ale něco mi tam prostě nesedlo. Hlavní hrdinkou to nejspíš nebylo, protože ta byla skvělá jako vždy. Až teda na to, jak neustále opakovala, že svou rodinu miluje atd. My jsme to pochopili už prvně, nemusela nám to opakovat ještě tak 100x. Ale uznávám, že její rodina (jak je u autorky zvykem) je naprosto skvělá a rozrostlá. Samozřejmě jsem si nejvíce oblíbila Boogieho jako sama Bianca. U jejích knih je nám jasné, jaký bude konec, s tím do toho jdeme nejspíš všichni. A já jsem fakt ráda, že jim to vyšlo, protože oba byli skvělý. Jen mi ten příběh asi moc nesedl. O tom sportu tam toho moc nebylo. Ale zase se mi líbilo, že tam bylo celkem často zmíněné Biančino pečení. Rozhodně nelituji toho, že jsem knihu přečetla, ale dle mého má autorka i lepší.
Znám pár skvělých knížek, kde se mi romantická linka od přátelství k lásce líbila, i když zrovna nepatří k mým oblíbeným. Ale v této velmi (ale opravdu velmi) pomalé romanci to bylo docela utrpení.
Zac mi padnul do oka už v Srdci proti zdi, jenže si říkám, že jsem si ho od té doby musela nějak přibarvit, protože v příběhu, kde hraje hlavní roli, mi nepřišel ničím zajímavý.
Bianca mi byla celkem blízká a rozhodně je velké plus Dvojitého zásahu.
Nejlepší kamarádi z dětství ztratili kontakt a deset let se nebavili. Ono to nezní vůbec špatně, ale když jim osud opět zkříží cestu, jako by tam žádná pauza vůbec nebyla.
Já tam neviděla chemii, žádné jiskření.. nehledě na to, že tohle byl extrémně pomalý vývoj vztahu. Už jsem ani nečekala, že se do konce příběhu stihnout políbit. Hlavně, že nechyběl epilog.
Dvojitý zásah má rozhodně nejkrásnější obálku ze všech knih, které u nás od Zapaty vyšly, ale za mě je nejslabší.
#spoluprace @albatrosmedia
Krásná, čtivá, romantická pohodovka. Bianka a Zach se znají již od malička, na nějakou dobu se bohužel nevídali, a to bohužel ne jejich zásluhou. Nakonec se však vše vyřeší a dopadne tak, jak má. Autorka nezklamala.
"Fakt jsem s tím bojoval, přísahám, ale neměl jsem šanci, Boogie. Bylo to jako vzpírat se nevyhnutelnýmu. Snažit se boxovat s betonovou zdí. Přísahám na Dědoušův život, že jsem fakt neměl šanci. Přepadla mě ze zálohy, když jsem to nejmíň čekal, a totálně mi dala na prdel."
Je to moje už několikátá knížka od autorky a znovu mě nezklamala. Jistě, některé knížky jsou slabší a některé silnější, ale tahle je mezi těmi silnějšími. Oblíbila jsem si oba hlavní hrdiny a přála jim, aby se dali dohromady. Jistě, někdy tam bylo příliš litování a příliš nedorozumění, ale mě to ve výsledku ani moc nerušilo a užila jsem si to. A Zac byl prostě zlatíčko, měla jsem ho ráda už z předchozího dílu a tady jsem si ho úplně zamilovala. Těším se na další díl.
Od Zapaty jsem četla Kulti a Malychin. Kulti jsem četla pár let dozadu, ale vím, že mě to hrozně bavilo. A Malychin byla taková romantická oddechovka, která je na rozdíl od všech knih krátká.
Na dvojitý zásah jsem byla zvědavá. Ani jsem nečetla recenze, takže jsem nebyla ničím ovlivněná.
Už začátek byl pro mě takový nic moc a čekala jsem až se to rozjede. Jedna slečna mi psala, že se to zlomí po dvousté straně, ale marně jsem čekala.
Kniha sama o sobě není špatná, ale něco mně tu chybělo, co by mě vtáhlo do děje a co by mě opravdu bavilo. V téhle knize jde hrozně vidět, jak autorka celý příběh natahovala. Některé pasáže byly opravdu nezajímavé a jednoduše zbytečné.
Vím, že autorka chtěla napsat slow burn a to taky napsala, ale bohužel se ji to tentokrát až tak moc nepovedlo.
Celkové chování Zaca a Bianci působilo jakoby byli děti, kteří neví, jak projevit lásku.
Tímhle rozhodně nedávám Zapatě košem, ba naopak se velmi těším na novinku, která by měla být příští rok. Slyšela jsem na ni chválu a někteří říkali, že je to její doposud nejlepší kniha, tak uvidíme .
Marianu Zapatu jsem objevila díky své dceři. Její knihy s pomalou romantickou linkou se hezky čtou. Je to pro mě sázka na jistotu, když si chci u knihy odpočinout.
Ano, je to předvídatelné, ano, víme dopředu, jak to dopadne, ale i to pozvolné vysvětlování, čím si navzájem nevědomky ublížili, má krásně popsané. Současnost je místy prolnutá vyprávěním o minulosti.
Bianca a Zac se znají od dětství. Je to nejlepší kamarád jejího bratrance, s oběma prožila krásné dětství. Jenže pak se v 17 letech kamarádství změnilo v lásku, alespoň u Bianci. Zac nastupuje hrát do slavné ligy americký fotbal a Bianca se stěhuje k sestře, protože si myslí, že už s ní nechce mít nic společného. Na SMS nereaguje až přestane i Bianca. Uplyne dlouhých 10 let než se znovu setkají.
A vyplývá nová skutečnost, že to všechno bylo možná trochu jinak. I Zac má svoji verzi příběhuBianca pracuje v posilovně, ale po změně majitele tam je nešťastná, její nový šéf každého uráží. Bibi se věnuje ještě natáčení videí na YouTube, kde si říká Líná pekařka a začíná se jí poměrně dařit.
Znovushledaní se Zacem je dokonalé, jejich špičkování, dávné přezdívky, trávení společného času je milé. Bianca se znovu zamilujenebo ho nikdy nepřestala milovat? A jak je na tom Zac?
Jedinečný styl psaní autorky dodá knize tu správnou atmosféru, kdy se u knihy culíte a vzpomínáte na svoji první lásku. Být mi náct, užiju si knihu ještě mnohem víc.
I dnes si živě pamatuju, jak jsem loni prohlásila, že už nic od Mariany Zapaty nepřečtu... Že mi její knihy vlastně moc nesedí... A hele, dnes mám od ní přečteno vše, co v češtině vyšlo a její letošní 2 novinky se mi ze všech líbily úplně nejvíce a tak teď prohlásím, že si od ní určitě přečtu i cokoli dalšího, co u nás vyjde.
Dvojitý zásah mi sedl! Baví mě zápletka, kdy se k sobě dávní přátelé snaží najít cestu a nakonec se mezi nimi stane něco víc.
Hrozně moc mi sedla hlavní hrdinka Bianca, protože byla trošku jako já, takže jsem chápala, jak se cítí, proč něco řeší víc, než by měla a jak vše prožívala.
Drahý Aarone, autorčina první letošní novinka, mě bavila ještě o něco víc, ale i Dvojitý zásah za sebe mohu rozhodně doporučit.
Paradox je, že 2 autorčiny knihy, které letos vyšly a které mi od ní přijdou nejlepší, mají na Databázi knih nejnižší hodnocení...
Ať je to jakkoli, tvorba Mariany Zapaty mě baví, jsou to super oddechovky a těším se na její novinky příští rok!
No myslím, že s této knihy bude fanoušků zklamaných o něco víc. Zaca jsme si oblíbily všichni z předchozího dílu Zeď Winnipegu (U nás Srdcem proti zdi), kde ho opravdu nešlo nemilovat. Tady je za mě prostě strašně nevýrazný, mdlý. Všechny ostatní její knihy jsou plné vtipu a sarkasmu, tady opravdu ne. Chvílemi jsem se nudila. Často se mi stává, že si její knihu jen tak z nudy přečtu znovu, protože mě opravdu baví, ale tady se k tomu nechystám
Tvorbu Mariany Zapaty zbožňuji. Pokaždé se těším na její další knihu, kterou u nás přeloží.
Nevím, jak to přesně vysvětlit, ale tohle bylo pro mě zklamání. Na slowburn romanci jsem zvyklá a má ji ráda. Ale tady mi nepřišlo, že by o nějakou romanci vůbec šlo. Nějak jsem Zacovi a Biance nevěřila, že jsou zamilovaní. Jako kamarádi byli bezpochyby. To mezi nimi fungovalo na jedničku. Ale láska? To bohužel ne.
Bianca se mi zamlouvala. Myslela na své blízké, ale i na sebe. Líbila se myšlenka Lenivé pekařky. Jen mě občas štvala tím, že nechce být někomu na obtíž a tak. Zaca jsem si oblíbila v předešlém příběhu, a to v Srdcem proti zdi. Takže jsem se těšila na jeho příběh. Ale tady, mě tolik neoslovil. Jako partner asi ne, ale jako kamarád byl dobrý. A každá by ho chtěla za kamaráda. Jen mi vadilo jeho oslovení zlato a lásko.
I když mě tenhle příběh svým způsobem zklamal, tak na Zapatu nezanevřu. A ráda si přečtu další knížku.
Hodnocení: 3,5/ 5
Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji @endlessbibliophile z @humbook a @humbookblogeri #spoluprace #humbookblogeri
Děkuji moc za poskytnutou knihu @humbook #spoluprace #humbookblogeri
Zapata bývala má oblíbená autorka, ale poslední knížky nebyly úplně topka.
Přečetla jsem tedy dvojitý zásah a musím říct, že je za mě nejslabší kniha.
Příběh je rozepsán na skoro 500 stran což je strašně moc. Proto slow burn zápletka byla velice pomalá a skoro o ničem.
Postavy bych řekla, že mi byly sympatické, ale nechoval se na svůj věk a řešili hrozné banality.
Přesto byl ale příběh čtivý, přesně jak to zapata umí. Chemii mezi postavami jsem také citíla, ale kniha prostě mohla být kratší.
Štítky knihy
pro ženy romantika americký fotbal
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Hned na úvod musím zmínit, že jsem velkou fanynkou Mariany Zapaty a na každou její knihu se těším jako na Vánoce. Její slow burn romance se zvláštním humorem mě neskutečně baví. Na příběh Zaca jsem byla zvědavá, protože jsem si ho stihla oblíbit v knize Srdcem proti zdi, kde byl spolubydlícím hlavního hrdiny Aidena. Příběh knihy Dvojitý zásah se ale odehrává až několik let po příběhu knihy Srdcem proti zdi, což mě krapet překvapilo.
Bianca se přátelila se Zacem od dětství. Zac byl totiž nejlepším kamarádem jejího bratrance a tato trojice trávila hodně času spolu. Jak ale čas plynul, Bianca se do Zaca totálně zamilovala. Jenže Zacovi se začala rozjíždět slibná kariéra hráče amerického fotbalu, proto se musel odstěhovat a dvojice spolu ztratila kontakt.
Po 10 letech se jejich cesty opět zkříží a je to, jako by snad ani žádný čas neuběhl. Dvojice brzy zase najede do přátelských kolejí, ale je evidentní, že stará láska nerezaví.
Příběh mi přišel hodně zajímavý i tím, jaké kariérní problémy musely hlavní postavy řešit. Zac se začíná pomalu smiřovat s tím, že jeho kariéra se blíží ke konci, naopak Bianca se snaží svou kariéru pořádně nastartovat.
Je fakt, že příběh se místy trochu táhl, ale Mariana píše tak čtivě, že i tato mírně nudnější místa jsem zhltla jako malinu. Vše doplňuje její specifický "hovno" humor, který nemusí sednout každému, ale já ho totálně zbožňuju!
Musím ale říct, že ta slow burn romantika se spíš hodí k těm bručounským a citově nedostupnějším hlavním hrdinům, proto ani Dvojitý zásah bohužel nesesadí z trůnu mého nejoblíbenějšího Kultiho. Hned na druhém místě mám Lukova, ale Dvojitý zásah řadím na třetí místo! Za mě skvělé počtení, Zacovi a Biance jsem moc fandila, aby vyřešili veškeré nedorozumění a aby našli společné štěstí.
Doporučuji!