Dveře ke snu
Malý chlapec žije se svým dědečkem a psem v kraji pod vysokými skalami, kde se nedaří květinám ani stromům. Radosti zažívá jen pomálu. Chlapec ale tuší, že jsou na světě místa, kde se mu nebudou ostatní posmívat. Místa, kde rostou květiny samy od sebe a kde se mu bude dařit. Ale jak se tam dostat? Přece dveřmi! A tak začne vyřezávat dveře do uschlého kmene starého stromu. Jsou sice krásné, ale nebude možné je otevřít, natož jimi někam vstoupit. Nebo že by přece?... celý text
Komentáře knihy Dveře ke snu
Přidat komentář
Krásná kniha která poukazuje na to že i z obyčejného dítěte může být něco více a že když se něčeho držíme tak se to může splnit
Krásný přiběh pro děti o chlapci který si jde za svým snem. Kniha ma moc pěkné ilustrace.
I když je kniha pro děti a já ji četla jako dospělá kvůli tématu ve čtenářské výzvě, je hezky napsaná a má krásnou myšlenku. Hodně se mi líbí taky ilustrace, které jsou pro mě jako ilustrátorku inspirativní :-)
Kniha "Dveře ke snů" mě zaujala svým poetickým námětem o chlapci, který si jde za svými sny navzdory posměchu okolí. Příběh je sice krátký a milý, ale přesto mi něco chybělo. Měla jsem pocit, že potenciál nebyl úplně využit. Krásné ilustrace Ivony Knechtlové však knihu velmi obohacují a dodávají jí zvláštní atmosféru. Celkově to bylo příjemné čtení, ale na plný počet hvězdiček mi tam přece jen něco scházelo.
Knihu jsme si včera s dcerou zvolily jako čtení před spaním a moc jsme se obě těšily, ale já teda musím říct, že u mě se nadšení bohužel po dočtení nekonalo a dcera prohlásila: "pěkné", což u ní znamená také průměr (když se jí něco opravdu líbí, chce to buď číst znovu nebo to chce více rozebírat, což se v tomto případě nedělo). Knížka má velmi pěkný námět, ale pořád mi přišlo, že tam něco chybí, že je to nedotažené, otevřené a rozpracované. Nevím, možná neumím číst mezi řádky v tomto případě, ale od autorky můžu vřele doporučit jiné knihy, ale tuto úplně bohužel ne.
(SPOILER) Absolutně nejsem cílovka. Zvolila jsem jen kvůli čtenářské výzvě. Pokud bych ale četla se svým dítětem, asi by mě to trochu zklamalo, u takové knížky bych čekala, že se nakonec ty dveře k moři vážně otevřou.
Příběh na mě zpočátku působil lehce kafkovským feelingem a zaujal na dětskou knihu nezvyklou melancholií. Je tam spousta jen naznačeného a ještě víc nevyřčeného, což může vzbuzovat otázky, na které rodič nezná odpověď. Do poslední chvíle jsem čekala, že ty dveře budou opravdu dveře, ale (k mému zklamaní) se to svezlo po "uvěřitelnější" lince. A k tomu ten otevřený konec. :/
Útlá kniha, vybraná do letošní ČV. Čtyřicet stran s krásnými ilustracemi a povídkovým příběhem o chlapci, který má svůj sen a přes všechny výsměchy, si za ním stojí a vytrvale jde za svým snem.
Kniha jednoduše malé čtenáře, ale i nás dospěláky, vede k zamýšlení a ponaučení.
Miloučká kniha
Pohádkový příběh pro malé čtenáře o chlapci, který se nebál jít za svými sny. Knížka má krásné ilustrace a každý si z ní může něco odnést.
To, že mají prarodiče hodně blízko ke svým vnukům je většinou pravda. V tomto případě chlapec bydlí se svým dědečkem, který mu předává své zkušenosti spojené s řezbářstvím. Je možné se dostat vyřezanými dveřmi ve starém stromě do jiné reality, kde je víc radostí. Příběh je hodně o vztazích a také o tom, že stojí za to vyvinout úsilí a investovat čas, nevzdávat se , překonávat různé překážky a jít za svými sny, které se v takovém případě plní. Absence rodičů, navozuje melancholickou linku příběhu a zároveň hezké a něžné ilustrace podtrhují celý příběh. Zařazeno do ČV 2025
Příběh o chlapci, kterého tíží samota, ale nevzdává se, jde za svými sny.... které "symbolicky" hledá za vyřezanými dveřmi.
Krásné ilustrace, které děj dotváří a čtenáři (děti i dospělí) si mohou sami děj příběhu rozvíjet dle vlastní fantazie. S knížkou se dá krásně pracovat... děti mohou vymyslet jméno pro chlapce, zamyslet se, proč žije pouze s dědečkem, povídat si o vztazích nejen s rodiči , ale také s prarodiči. Prostřednictvím příběhu se seznámí s řezbářstvím a s dovedností, kterou mu dědeček předává. Měly by se také zamyslet nad chováním kamarádů.... proč není hezké se posmívat, vyčleňovat někoho z kolektivu pro jeho jinakost. Krásně je vyobrazen vztah mezi chlapcem a malým pejskem, který si sám našel svůj domov a stal se malým zvířecím kamarádem.
Tuto knihu jsem zařadila do letošní Čtenářské výzvy - č. 20 Kniha, jejíž název obsahuje slovo dveře. (Pokouším se ve ČV 2025 k jednotlivým tématům přidat také jednu knihu pro děti.)
Pěkná motivační knížka pro děti s laskavými ilustracemi. Vybráno jako 20. úkol ČV 2025 (dveře v názvu).
Útlá knížka o tom, že je potřeba věřit a jít si za svým snem.
Doplněno pěknými ilustracemi.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Daniela Krolupperová také napsal(a)
| 2014 | Zločin na Starém Městě pražském |
| 2018 | Past na korunu |
| 2013 | Policejní křeček |
| 2009 | Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě |
| 2016 | Jde sem lesem - Bylinková pohádka |

78 %
87 %

Příběh je krátký, ale za to pěkný. Hezké ilustrace. Je hezké ukazovat nejen dětem, že se vyplatí jít za svým snem a vytrvat. I přesto, že jsou občas bláznivé a nikdo vám nevěří.