Dvacet deka lásky
Simona Monyová (p)
Soubor povídek o lásce a jejím nedostatku. Zdá se, že všichni toužíme po hoře lásky, ale jak čas běží, mnohdy zjišťujeme, že musíme vystačit s pouhými dvaceti deky …
Přidat komentář
Sedm depresivních, ale zároveň hodně pravdivých příběhů ze života. Autorka vztahy mezi muži a ženami nijak neidealizuje, ukazuje je bez jakéhokoliv přikrášlení, se sarkasmem, s ironií, s patřičnou dávkou cynismu, ale i s občasným humorem.
Povídky jsou hodně krátké a stručné s výjimkou poslední „Itálií k rozvodu“, která se mi současně líbila i nejvíc. Klidně bych ji snesla ještě delší a ještě daleko rozpracovanější, možná mohla být námětem i na samostatnou knihu.
Myslím, že hodně lidí v těchto trefných povídkách dokáže najít aspoň kousek sebe.
Taková nenáročná, i když dost smutná jednohubka ze života, kterou zvládnete přečíst, než vypijete kafé.
Přiznám se, že mám z knihy rozporuplné pocity. Příběhy byly krátké, rychle přečtené, bohužel musím říct, že mi z nich bylo hodně smutno.
Četlo se to dobře - ne že ne.... Každopádně jsem si říkala, že bych nechtěla dopadnout jako nikdo z té knihy... Všichni máme své mouchy ale tady bylo všechno jen negativní....
Smutné, až depresivní povídky o lidských vztazích. Reálný pohled na život. Autorka čerpá často z vlastní zkušenosti. Je to její způsob volání o pomoc.
Zatím nejslabší z knížek této autorky, co jsem četla. Nejzajímavější je poslední z povídej, nicméně všechny povídky jsou dost depresivní a s nádechem "hořkovtipnosti".
Přečteno za 2hodinky ...
Povídky ze života o životě. Monyová zvolila opravdu výstižný název. Někdy to je prostě jenom těch dvacet deka lásky. Život s sebou nese různé podoby lásky. A že jsou moc pesimistické? Někdy tomu prostě tak je. Autorka měla z čeho čerpat. A chápu, že se pro ni psaní stalo jistou formou terapie.
Z tohoto dila je mi smutno... neni to vtipne, ale smutne, alespon vetsina, nejaka mala vyjimka se najde - tahle predstava muzu... Bohuzel je realna a ja se desim predstavy, ze by mela nastat doba hledani noveho partnera...
Povidka Italii k rozvodu je nejdelsi a pro me nejzajimavejsi, 3 naprosto nepovedena manzelstvi a ponekud drsne reseni na zaver.
Vetsina povidek mi nic nerika, pokud bych si z toho mela neco odnest, tak doufat, ze se stanu lesbou, starou zapšklou babou nebo se nechala radeji zavrit do klastera, nez to s chlapem vubec zkouset. Muzum toto dilo nejspis pochrouma ego a zenam se rozplyne predstava pozorneho muze z romanu, jako para nad hrncem. :D
Jesteze uz jsem dost stara, abych vse nevidela jen cerne nebo bile. ;)
Ale ted si budu muset jit spravit naladu nejakou romantikou :D
Další skvělá kniha z díla paní Monyové. Skvěle jsem se bavila, jako vždy. A čím víc jejích knih čtu, tím větší mám dojem, že psaní bylo její terapií. A nepochybuji o tom, že ty příběhy z knih mají reálný základ.
Já mám prostě knihy této autorky moc ráda, až vždycky při čtení zalituju, že nejsou tak dvakrát tlustší :) Příště se v knihovně kouknu po nějaký delší, protože mám strašně moc ráda styl psaní p. Monyové
Na zamyšlení je knížka fajn...od smrti paní Monyové vidím ve všech příbězích jí. Chudáka.
Nevyhledávám soubory povídek, ale rozhodla jsem se přečíst všechny knihy od paní autorky. Tato je opravdu jedna z nejslabších, snad jedině poslední povídka "Itálií k rozvodu" mě dostala ;-)
Povídky celkově moc nemusím. A tahle kniha mi tento názor nevyvrátila, spíše potvrdila. Nemastné, neslané, nic moc... Kdybych ji nečetla, o nic bych nepřišla... Zaujal mě název - a pak následovalo těžké zklamání.
Štítky knihy
Část díla
- Abraca Dabra 2010
- Blízká přítelkyně 2010
- Dokonalost sama 2010
- Dvacet deka lásky 2010
- Itálií k rozvodu 2010
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
Kniha Dvacet deka lásky je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 651x |
Čtenářské výzvě | 44x |
Doporučených | 6x |
Knihotéce | 155x |
Chystám se číst | 32x |
Chci si koupit | 9x |
Vtipné psané,na dovolené přečteno jedním dechem. Ale zažít bych to nechtěla.