Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496263/bmid_dum-v-blankytne-modrem-mori-ly0-496263.png
5
571
149
Magický ostrov. Tajný úkol. Nebezpečné tajemství. Linus Baker vede tichý, osamělý život. Je mu čtyřicet a žije v malinkatém domečku s ďábelskou kočkou a sbírkou starých elpíček. Jako sociální pracovník na oddělení péče o magickou mládež se celé dny stará o dobro dětí ve vládních sirotčincích. Když si Linuse nečekaně předvolá nejvrcholovější management, obdrží velmi zvláštní a přísně tajný úkol – odcestovat do sirotčince na ostrově Marsyas, kde žije šest nebezpečných dětí: zahradní trpaslice, lesní víla, vyvern, neidentifikovatelný zelený sliz, špicodlak a Antikrist. Linus musí překonat strach a zjistit, jak pravděpodobné je, že by mohly přivodit konec světa. Jenže děti nejsou jedinou záhadou na ostrově. Jejich opatrovatelem je totiž šarmantní a tajemný Arthur Parnassus, který udělá cokoli, aby své svěřence ochránil. Když se Arthur a Linus začnou sbližovat, vyplují na povrch dávná tajemství a Linus se musí rozhodnout, zda má dětem i Arthurovi zničit domov, nebo přihlížet, jak se svět ocitá v plamenech. Dům v blankytně modrém moři je okouzlující, mistrně vystavěný příběh o cestě a hlubokém prožitku, jakým je nalezení neobvyklé rodiny na nečekaném místě – a poznání, že do té rodiny také patříte.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2022 , Fantom Print , conQueerOriginální název:
The House in the Cerulean Sea , 2020
více info...
Přidat komentář
Celá kniha je magická.
Jsou tam myšlenky, který mě rozhodí.
Jsou tam situace, které mě zarmoutí. Jsou tam gesta, která mě nadchnou. Jsou tam děti, které musím milovat, jsou tam dospělí, které musím obdivovat.
A suma sumárum celé je to velmi zábavné!
Knihu mi doporučila kolegyně v práci a musím uznat, že za čtení to stalo. Pěkné, oddechové fantasy (přečteno i v originále) s LGBT motivem...už se těším na pokracovani
Tak tohle byla rozhodně nejlepší jednodílná fantazy jakou jsem kdy četla. Žádná hluchá místa, žádná vata. Dostala jsem spoustu podnětů k zamyšlení, dostala jsem krásný příběh se skvělým koncem. Ale především jsem dostala zase potvrzení toho, že člověk musí být "openmind" a že láska opravdu stačí....
...někteří lidé zůstanou sami bez ohledu na to, jak dobré mají srdce nebo kolik mají lásky na rozdávání...
To si myslí i Linus Baker, sociální pracovník odboru pro magickou mládež. Potom je však vyslán na inspekci na ostrov Marsyas - do domu v blankytně modrém moři...
Lidé se bojí toho, čemu nerozumí. A jejich strach se mění v nenávist z důvodů, které ani oni určitě neumí pochopit...
I ti nejodvážnější se mohou občas bát, nesmíme ovšem strachu podlehnout...
...aby vyhodnotil, jestli se tamní sirotčinec má zavřít nebo ne. A aby zjistil, jak moc jsou tamní děti nebezpečné. Jenže zjišťuje, že jsou především jiné. Tak moc jiné... než očekával.
Uzamykáme se do svých malých bublin, a i když je svět rozlehlý a tajemný, naše bubliny nám brání ho vidět.
Jsme tím, čím jsme, ne kvůli svému původu, ale kvůli tomu, jak se rozhodneme se svým životem naložit. Nedá se to zjednodušit na černou a bílou. Ne když existuje tolik odstínů šedi...
Na věci, které máme rádi, bychom si vždycky měli udělat čas. Pokud to neuděláme, můžeme zapomenout, jak být šťastní...
A Linus Baker najednou zjišťuje, že do téhle chvíle vlastně nežil. A že žít je příjemné, když máte proč...
... ty nejméně očekáváné věci můžeme najít, když je vůbec nehledáme...
Asi jsem přišel o rozum. Není to báječné?
Krásné. Čtivé. Dechberoucí. Dojemné, něžné, originální a snivé. Zároveň i krutě realistické. Výjimečné - stejně jako ty děti. Milujete je - a chápete. Chcete tam být s nimi. Vyrážet za dobrodružstvím, smát se i brečet.
Hudba je všude. Jenom se musíte naučit naslouchat...
Tenhle příběh je sondou do duše všech, kteří se do něj odváží ponořit. Je zajímavý tím jak moc je jiný. Od první strany mě bavil autorův sarkasmus a postřehy. Vtipné, trefné, bolavé, křehké. Jako duše všech dětí všude na světě. Jako duše nás všech - pokud se nezatvrdíme. Krásné, tak krásné, že se mi ani nechce odcházet...
...to však bylo na přáních zvláštní. Někdy k jejich splnění stačilo udělat první krok...
Půjdeme? Nebo zůstaneme stát? To už je na každém z vás...
Zatímco se dál pohupovali do rytmu písně, kterou slyšeli jen oni, slunce se ponořilo za obzor a v tomto malinkatém koutě světa bylo všechno v pořádku.
Nechtěl bys být tady?
Někdy je načase zahodit všechna pravidla. A vidět svět plný barev. Svět štěstí a radosti. Každý takový svět hledáme v něčem jiném. A ne vždy ho najdeme. Ale důležité je nepřestat hledat...
...nechtěl bys být tady?
Já ano.
Tak tohle byla úžasná kniha *o*
Od začátku naskočíte do děje a on vás drží zuby nehty a nepustí. Klune je mistr pera. Komplikovaná a těžší témata uchopí s lehkostí a jemností, kterou zvládne takto jenom on. U nikoho jiného jsem se s tím ještě nesetkala.
Jeho knížky jsou k zamyšlení, ale vždycky pohladí po duši :-*
Tahle kniha je tím správným pohlazením po duši. Hrozně se mi líbily hlavně postavy. U samotného Linuse bylo hezké sledovat jeho vývoj a přeměnu z osamoceného morouse na chápajícího muže, který chce lásku rozdávat i přijímat. Celou tuhle show ale vedou děti! Jejich schopnosti a povahy dělají celý příběh opravdu zábavným. Mě bavil třeba chlapec (nebo spíš sliz), který se chce stát hotelovým poslíčkem a taky zahradní trpaslice, která by zas každého nejradši přetáhla krumpáčem. Nejvíc mě ale rozesmál Lucy – malý Antikrist, který se stále snaží vyvolat strach výhrůžkami o smrti a konci světa. Kromě vtipných situací a hlášek tady jsou ale i vážná témata jako třeba smutné osudy dětí, zavrhující společnost nebo rozdíl mezi kancelářským stereotypem a skutečností. Romantická linka mezi Linusem a Arthurem (ředitelem sirotčince) se tady objevuje taky v přijatelné míře a rozhodně není tím hlavním – tím je totiž celkový příběh a myšlenka o tom, že bychom se měli vyvarovat předsudkům a snažit se místo toho každého poznat a pochopit.
Dlouho jsem tuto knihu odkládala, přesněji rok, a jsem za to ráda, nechala jsem odeznít nadšené reakce, které se všude jen hemžily.
T. J. Klune je citový vyděrač. Ale mě to v tomto případě nejen nevadí, ale dokonce jsem si při tom chrochtala blahem.
Je příběh trošičku prvoplánový a vykalkulovaný? Je Arthur chodící citace dojemných vět? Asi ano, ale ty děti, ty byly prostě strašně bezva, všechny.
Krásná kniha. Příjemně napsaná, zajímavá a k zamyšlení. Přesně pro mě. Děkuji, že je. Romantická linka mi sice trochu vadila, ale dalo se to. Děti mi přirostly k srdci a já se na ostrov určitě někdy vrátím.
Román, který zpochybňuje naši tendenci kategorizovat lidi a sklouznout k přijímání mylných představ. Je to kniha o naději, péči, otevření srdce, bezpodmínečné lásce a respektování odlišností druhých. Zároveň se jedná o zábavný příběh, na který se dá jen těžko zapomenout.
Bylo to jako číst pohádku pro dospělé. Linuse Bakera vytáhne z jeho bezbarvého a monotónního života v upršeném městě služební cesta na neznámý ostrov. Myslím si, že čtyřtýdenní pobyt mezi neobvyklými obyvateli ostrova Marsyas by jednou za čas potřeboval každý. Nejvíce mě určitě ochvatil Lucy, který mezi řečí dokázal trousit sarkastické výhrůžky příšernou smrtí, u kterých jste si nikdy nemohli být úplně jistí, jestli to náhodou nemyslím (smrtelně) vážně.
Je to kniha, která ukazuje jak ničivou sílu mají předsudky a slova.
Je to kniha, která ukazuje důležitost toho, aby byl člověk laskavý a ohleduplný.
Je to kniha plná jednoduchým rozhovorů o složitých věcech.
Je to kniha, kterou byste si určitě měli přečíst
Krásný příběh! Trochu mi překážel preslazeny závěr, ale jinak jsem si tohle milé čtení, moc užila.
Dům v blankytně modrém moři...nechtěl bys být tam?
Ale já tam byla. S každou stránkou, s každou větou. Na ostrově Marsyas s Arthurem, s Thaliou v zahradě, s Theodorem v jeho skrýši, s Lucym a ostatními na dobrodružné výpravě. Byla jsem tam, když měl Lucy noční můru nebo když Sal bojoval o své místo, když Phee nechala vyrůst květinu, byla jsem s Linusem ve vlaku, když tohle všechno opouštěl.
Začátek knihy měl pro mě takovou '1984' atmosféru, s tou spoustou pravidel práce pro OPPOM a kancelářským stereotypem. Z tohohle šedého světa pak ostrov Marsyas působí skoro až pohádkově a on vlastně i kouzelný byl. Díky těm, kteří ho zvou svým domovem.
A tak i Lunus Baker postupně zjišťuje, že nestojí za to věřit všemu, co je psáno na papíře, a že život, který se rozhodneme žít je mnohdy tisíckrát šťastnější než ten, který nám připadal rozumný.
Musím ale přiznat, že romantická linka mi moc nesedla, jen tím, že jsou to čtyřicátníci. Bylo to jako sledovat své rodiče, jak spolu cukrují...:-D
Ani jsem nečekala, jak mi příběh a hlavně děti přirostou k srdci. Ale tahle knížka mě dojala k slzám hned několikrát.
Není vůbec smutná, je vřelá, citlivá, vtipná a krásná.
Přečtěte si jí.
Ke knížce jsem se dostala docela náhodně, aniž bych tušila, že půjde o "duhovou" literaturu (i když mi to pak kamarádka stejnak prozradila, ještě než jsem začala číst). A přiznám se, že jsem se trochu zalekla, jestli to nebude moc LGBTQ+ masáž. Ale byla jsem příjemně překvapená. Po dlouhé době to byla knížka, která mě chytla dějem i stylem psaní. Náznaků na orientaci hlavních dospělých postav tam pár bylo, ale opravdu maloučko, diskrétně a v rozumných mezích, takže to ani mě nevadilo. Naopak se mi líbilo, že "jinakost" dětí lze pochopit tak obecně, že se v tom může najít každý (jakože, každý, kdo má pocit, že je v něčem jiný, než ostatní).
Bohužel, jak jemné a diskrétní byly projevy náklonnosti obou mužů během celé knížky, tak na posledních třech stránkách to autor zabil. (spoiler) Div si nerejdili jazyky v krku. A aby byli spokojeni všichni, tak se ještě objevil lesbický pár a došlo k žádosti o ruku.
Buď mu dali nůž na krk, že je tam málo "duhové lásky", nebo mu došly stránky, nebo mu šíblo.
Na knihu mě nalákalo minulý rok na @svetknihy nakladatelství @conqueer.cz . Tuším, že právě minulý rok byla obrovským hitem a rozpoutala u nás tak vlnu nadšenců T.J. Kluna. Společně s @alexsmangandbooks jsme si jí koupili, ale myslím, že Alex se do ní pustila dříve...
.
Hlavním lákadlem pro mě byla obálka a taky nováček na scéně, @conqueer.cz , protože jsem zvědavá. V současné době od nich mám doma několik knih, které jsme si přitáhla z různých míst. Ale tahle byla první, a tak mi přišlo symbolické, s ní i začít.
.
Když jsem se pustila do čtení, tak jsem vlastně neměla nijak vysoká očekávání. Překvapila mě postava Linuse. Morous, notorický pracant, co si libuje v rutinně a paragrafech. Říkala jsem si, ajeje, kam jsem se to dostala...
.
Ale pak přišel příjezd na ostrov a Linus se pomalu začal měnit. Našel správné prostředí, lidi, lásku... A stal se zázrak. Zjišťuje nová tajemství, která také mění jeho dosavadní život...
.
Nebudu lhát, je to jízda. Nečekala jsem, že mě kniha tak pohltí, takže jsem jen četla a četla. Příběh mi trochu připomněl Sirotčinec slečny Peregrinové, ale to hlavně díky prostředí a magii..
.
Teď tu mám na poličce autorovu další knihu, V životech loutek. Ráda bych svoji sbírku do budoucna rozšířila i o titul Pod šeptajícími dveřmi. Co si budeme, obě mají nádherné obálky a já se na čtení strašně těším
Poměrně jednoduchá zápletka, předvídatelný děj. Uvítala bych trošku méně moudrých proslovů o toleranci a nějakou akci navíc. Ale celkově milé čtení.
Připomnělo mi to silně Sirotčinec slečny Peregrinové, ale je to čtivější a ne tak těžké, temnoty je tu mnohem méně. Vlastně je to docela milá kniha. Líbil se mi autorův styl, ráda si od něj přečtu něco dalšího.
Jsem velmi ráda, že se mi tento příběh dostal do rukou. Jedná se o milé, vtipné a hlavně magické čtení plné barev. Má to nápad, hlubší myšlenku a své poslání (především boj proti diskriminaci menšin). Mimo jiné jsem se dost nasmála při některých průpovídkách dětí. Hned zítra mířím do Obi pro rýč =)
Knížku jsem dostal od kamarádky, která se nechala nalákat zdejším vysokým hodnocením a tvrzením, že se jedná o moje oblíbené fantasy.
Už to je docela zavádějící, protože knížka by fungovala úplně stejně, i kdyby děti byly třeba tělesně nebo duševně postižené, a takto na mě fantasy prvky působí jenom jako laciná snaha přiživit se na popularitě Harry Pottera a podobných.
Podle popisu jsem čekal pohádku, ale nakonec jsem dostal ničím zajímavou gay červenou knihovnu, která by klidně mohla být o polovinu kratší a nic by se nestalo.
Půl hvězdičky za trpaslici, půl za bloba, půl za povedený výlet do města a půl za konec jako okopírovaný z Nikdykde.
Docela mě překvapilo tak vysoké hodnocení, protože hodnocení v audiotéce není tak pozitivní a bohužel musím souhlasit s většinou negativních recenzí tam.
1) I když je kniha celkově milá, nijak dráždivá a má hezký konec, nebyla jsem dojatá ani zaskočená. Upřímně jsem se těšila, až začnu číst další knihu (norské dřevo). Strašně nerada nedočítám knihy, zvláště ty, které mě stály peníze. K vůli těmhle typům knih jako je "blankytné moře" si občas vyčítám, že jsem raději nešla do knihovny. Chci tím říci, že kniha je předvídatelná, velmi nenáročná a měla jsem ji problém číst, neboť jsem od ní očekávala mnohem víc. Ze začátku měla celkem velký potenciál, který se ale v třetině příběhu zlomil. Často jsem u ní pletla, či vařila... Proč?
2) Vše se točilo okolo jedné a té samé myšlenky a kapitoly se začaly slévat a být jaksi... Plitké. Můj muž sem tam poslouchal knihu se mnou a v jednu chvíli se sám zarazil, protože si myslel, že jednu kapitolu poslouchám už asi tři dny a ono jich bylo mezi uběhlo šest! :-/ Moje mamka mě jednoho dne dokonce poprosila, ať už to vypnu, nebo usne! :-D
3) Téma moralizování a předsudků vůči jinakosti včetně genderové vyváženosti je sice velmi aktuální, ale Netflix ho zvládá natolik dobře pokrýt, že jsem ho plna. Kromě toho nejsem ten typ, který by si potřeboval uvědomovat něco vůči Gay komunitě, či autenticitě a dětskému já. Myslím, že k tomu mi lépe posloužily knihy typu : 4 dohody, Octocodes, AHA rodičovství atd. už před X lety. A kdybych si měla jako dítě vybrat mezi Alenkou v říši divů a za zrcadlem, či tímhle...Rozhodně skončím u Alenky. Tam mě ta "svoucnost" baví zkrátka víc! Ale třeba by "blankytné moře" jiné dítě chytlo! Je to v podstatě pohádka...
4) Velmi poutavě napsaná anotace knihy, skvěle namluveno v audio podobě, ale příběh zklamal. Dávám jen 2 hvězdy. Znovu bych si knihu nepřečetla. Za to Alenku v říši divů klidně... :-)
Štítky knihy
magie rodina konec světa romantika sirotčince pro dospívající mládež (young adult) nadpřirozené schopnosti LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 |  Pieseň vlka |
Začínala jsem mít už trochu těžkou záložku po vší té neutěšené temnotě... takže tuhle partu božanů jsem teď potřebovala snad víc než Lucy konec světa nebo Talia svůj vysněný rýč... naprostá a absolutní zamilovanost... nešlo se přestat culit nad tou dětskou bezelstnou přímočarostí... láskyplná vlídnost kontra lidská malost... společnost zalknutá předsudky... jinakost obalená opravdovostí a láskou... výjimečnost každého jednoho z nich... výjimečnost každého jednoho z nás... tohle vyprávění mi zkrátka tak moc načechralo duši. Miluju a děkuju!