Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399362/bmid_duch-domu-ashburnu-axc-399362.jpg
4
2356
744
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House , 2016
více info...
Přidat komentář
Nikdy mě horory nelákaly. Pak jsem narazila na Darcy Coates a Hlasy v bouři a od té doby se vezu. Pak jsem narazila na sérii Strašidelných domů. První díl Duch domu Ashburnů jsem přečetla za 2 dny. Autorka dokáže rozepsat okolnosti tak, že vás doopravdy vtáhne do děje a vyvolá ve vás pocit, že se té atmosféry "bojíte". O některých věcech nesmíte moc přemýšlet, abyste si nepokazili výsledný efekt.
Moc nevím, kde začít s tou recenzí. Bála jsem se opravdu jen místy, a to mnohdy jen proto, že jsem to četla navečer. Není to nic, co by ve mě rezonovalo ještě za týden či dva. Hlavní hrdinka byla pro mě neutrální, ničím mě nezaujala, občas mě tedy vytáčela svým chováním. Jako, když si sebe představím v její situaci - půlku věcí, co dělala bych neudělala . Na druhou stranu asi kdyby to bylo o mně tak jsem zalezlá pod dekou a ráno balím saky paky a je mi to jedno . Takže by nebylo o čem psát.
Musím uznat, že se ale četla rychle, takže jsem ji měla během pár večerů přečtenou. Rozhodně si chystám i na další díly a třeba se mi budou líbit více.
Příběh docela zajímavě vymyšlený. Hlavně s tím hrobem, ale co mě doopravdy zklamalo byl teda konec. Čekala jsem prostě trochu víc něco jiného.
2,75/5
Jednoduše, ale čtivě napsaný příběh se sympatickou hrdinkou a jejím kocourem. Adrienne zdědí starý dům, do kterého se nadšeně nastěhuje s vidinou nového začátku. Netrvá dlouho a začnou se dít věci.
Četlo se to samo, stránky mi doslova mizely pod rukama. Je pravda, že nejde o nic světoborného a i když jsem se místy opravdu bál, jako horor mi to nepřišlo. A jinak, chápu, že každý má nějaký vkus, ale ty odpady níže to je tedy mazec.
Nemyslela jsem si, že jsem takovej strašpytel,ale když jsem se do knížky začetla musela jsem se ohlížet i v poledne jestli někde něco neleze a nechce mě zabít.
Příběh je jednoduchý, čtivý a úplně mě vtáhnul. Není to sice žádný klenot jako od Kinga, ale mě to moc bavilo a těším se na další díly
Tak u mě tedy strašidelný dům nezafungoval. Ani jsem nedočetla, vůbec mě to nebavilo. A to jsem si natěšeně koupila téměř celou sérii. No už je udaná. Ještě zkusím za čas Kořist, třeba to bude lepší...
Knihy ze série "Strašidelné domy" nečtu popořadě. Tohle je třetí knížka, kterou jsem od autorky četla. A jednoduše jsem se do stylu psaní autorky zamilovala. Všechny knížky jsem vždycky přelouskala za pár dní. Bála jsem se i za bílého dne. Darcy umí vždy skvěle popsat situaci a to vám zrychlí tep. Kapitoly jsou krátké, takže vás příběh pohltí a musíte číst dál. Já prostě sérii doporučuji všem, kteří mají rádi duchařské příběhy a rádi se bojí.
Jako kdyby vzali šimpanze, zarazili mu stovkovej hřebík do hlavy, položili před něj psací stroj a řekli mu : "Piš!"
Asi tak nějak na mě tahle kniha působí.
Duch domu Ashburnů má zhruba stejnou literární hodnotu a kvalitu, jako toaletní papír.
Hodnocení : 0/10
Moje první kniha od autorky. Nevěděla jsem, jak mi tenhle žánr sedne, bála jsem se, že se budu bát - a taky, že ano :D. Od začátku to bylo napínavé, strašidelné a vzrušující. Četla jsem večer sama doma - nedoporučuji, ale knihu doporučuji :D. Zajímavý příběh.
Musím říct, že jsem si Darcy Coates docela oblíbila. Některé knížky jsou slabší, některé lepší, a i když píše o notorických klišé, tak z nich umí vykouzlit i kus originality. Ze série o strašidelných domech, se mi tenhle líbil asi nejvíc. Bylo to napínavé a docela i strašidelné. A hlavní hrdinka byla opravdu symaptická, líbily se mi její sarkastické poznámky, kdy šlo opravdu do tuhého. Sice to trochu bořilo atmosféru, ale sedlo to tam.
Jméno Darcy Coates zelo na mém seznamu autorů, od nichž si chci něco přečíst, už dobrých pár měsíců, a tak už jsem ani nevěřila, že se k ní tento rok dostanu. Ke knize jsem se naštěstí dokopala dnes a zhltla jí jako malinu (díky deštivému počasí, což je doba pro horory jako stvořená, se četla sama). No na to, že to měla být četba, u které mě nejednou zamrazí, jsem byla až podezřele klidná, což mě občas děsilo i víc, než samotný příběh :D.
Jinak od autorky se chystám ještě na Kořist, ale mám takové neblahé tušení, že mě Strašidelné domy budou zase nějakou dobu míjet.
Tak nakonec to vůbec nebylo špatné. Je to prostě strašidelná pohádka a jako k takové se k tomu musí přistupovat. Velmi kladně hodnotím čtivost i budování atmosféry, zápletka i řešení očekávané, přesto fajn. Nemám ráda popisy násilných činů, takže jsem těch pár stránek s hnusnymi detaily jen přelétla. A pobavil mě klasický "překladatelský oříšek", kdy si jde hlavní hrdinka do města "vyzvednout maily".
Prima prázdninové čtení 3,5*
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě (kterou doháním). Příběh se mi líbil a Addy byla vcelku fajn postava. Mám ráda knihy, kde se zjišťuje tajemná historie domu nebo člověka, a tohle bylo vcelku napínavé. ( ačkoliv některé motivy jsem zvládla rozluštit, už mám za sebou pár těch knih Agathy Christie). Konec se dal možná očekávat, ale úplný závěrečný obraz byl.....dost zvláštní a mrazivý
Další z knih, které bez mrknutí oka přečtete za jeden den. Opět čtivá záležitost, líbil se mi celý příběh, hlavní hrdinka mi byla sympatická a vlastně celý příběh byl zajímavý.
Skvělé a plné děsivých prvků... V druhé polovině to začalo být.. Tedy pro mě... Už docela dost děsivý.... Ale konec se mi líbil...
(SPOILER) To jsem tak jednoho dne dostala chuť na něco duchařského, ale zase ne takového, aby jsem se bála jít i do koupelny. Přesně to jsem i od autorky dostala. Určitě to zarytým milovníkům hororů nebude dost, ale pro strašpytele jako jsem já, kteří ovšem chtějí trošku toho strachu pocítit, je kniha to pravé. Vyprávění mě vtáhlo tak, že jsem jí dočetla za jeden den. Atmosféra domu, jeho okolí i městečka byla krásná ve svém tajemnu. Hlavní postava byla sympatická a vcelku jednala logicky, ačkoliv její reakce, když zjistila, že v domě opravdu straší, pro mě byla trošku nepochopitelná, určitě bych takto s chladnou hlavou nejednala (ale chápu, kdyby se zhroutila, asi těžko by došla k happy endu :).
Kniha je zvláštní. Začátek knihy je skvělý, střed jde pojmenovat jako “pejsek a kočička vařili dort” a vy jen nevěřícně kroutíte hlavou (autorka tam nacpala úplně všechno co šlo) a konec vám vykouzlí úsměv na tváři. Kniha je psaná velmi čtivě. Hlavní postava je sympatická, ale autorka ji napsala až moc racionální. Na autorku jsem nezanevřela, ale tohle už bylo moc i na mě. Kniha mi přišla spíš úsměvná než strašidelná.
Za jednoduchou zápletkou se skrývá dobře napsaný příběh, který je radost číst. Stránky se otáčí vyloženě samy a nechybí ani pořádná nálož akce na závěr. Autorka se nijak nesnaží o originalitu, jede si pěkně v kolejnicích žánru a nijak z něj nevybočuje. Chápu, že náročnějším fanouškům hororů tohle nemusí stačit, protože přeci jen jde o námět, jaký už tu byl snad milionkrát. Navíc ten pohádkový konec! Nejednomu mužně chlapáckému milovníku násilí určitě chyběly potoky krve a vyhřezlé orgány. Neříkám, že si to tam neumím představit, ale někdy je fajn spočinout u oddechovky s pořádně mrazivou atmosférou a nemuset hned po dočtení volat svému oblíbenému psychiatrovi o nové prášky...
Za mě byla knížka skvělá. Čtivá, nekomplikovaná, na nic si nehrála. Byla přesně tím, čím se tvářila - soft hororovkou o strašidelném domu. Jako velké pozitivum vnímám také sympatickou hlavní hrdinku, která nebyla klasickým prototipem tupé oběti - její reakce byly vcelku logické a dávaly smysl. A kocourek Wolfgang? Pro kočičáky mám slabost, takže hvězdička navíc byla jistá. Předpokládám, že čtením všech dílů série hned po sobě by se mi jednoduchá zápletka mohla trochu zajíst, ale jako mrazivý bonbónek mezi jinou četbou? Dokonalé.
Znáte to. Sáhnete po knize takřka s nulovým očekáváním a ejhle… ona je dobrá! Tak to přesně se stalo mně při čtení této knihy. Napínavý příběh, sympatická hrdinka, na kterou se všechno sype a když už si myslí, že bude lépe, zjistí, že nebude. Dávám zasloužených 5 hvězdiček a ač nemám ráda kočky, tak jednu pomyslnou i statečnému Wolfgangovi.
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Opravdu dobře napsáno, že se člověk bojí i ve svém bytě s knížkou v ruce. Rozuzlení mi přišlo celkem fajn. Přečteno asi za 3 dny. Paráda.