Domů ze slunečných stepí
Uri Orlev (p)
Další válečný příběh pro děti od autora knih Ostrov v ptačí ulici a Běž, chlapče, běž DOBRODRUŽNÝ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH VIDĚNÝ POHLEDEM MALÉHO CHLAPCE Odvážný a statečný je pětiletý Eljuša, který musí opustit milovanou hračku a spolu s ní i život, jaký dosud znal. Začíná druhá světová válka a jeho rodina na poslední chvíli prchá před německou armádou. Eljuša se spolu s maminkou, dvěma staršími sestrami a malým bratříčkem vydává na pozoruhodnou cestu do Kazachstánu, kde v tamních slunečných stepích na ně čeká nový život. Z Eljuši se postupně stává velký kluk, najde si přátele mezi muslimskými dětmi v malé kazašské vesnici a naučí se postarat o novou domácnost a o svou rodinu. Jeho podnikavá maminka využívá všech svých talentů k tomu, aby děti uživila, za výslužku vyhrává na balalajku na rodinných oslavách v širokém okolí a věhlas a vážnost si získá díky podivuhodné schopnosti číst budoucnost z tarotových karet. Na konci války se děti s maminkou znovu vydávají na cestu, tentokrát míří do nové domoviny – budoucího Státu Izrael.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Zajímavý příběh, dozvěděla jsem se spoustu nových informací z druhé světové války ale z jiného státu a z jiné perspektivy. Velice mě udivilo, jak na pohodu to děti všechno celé zvládly ale taky přístup maminky, která si pak našla přítele a prostě se vdala a dětem to jen tak oznámila. Možná to v té době bylo normální...
Skvělá kniha. Ve vyprávění z Kazachstánu, Polska, Německa a poté z kibucu se čtenáři živě otevírají místa, kterými malý Eljuša prošel, včetně místních zvyklostí. Udivilo mě, že jako malý kluk přijímal všechny změny v jeho životě bez mrknutí oka. Líbilo se mi, že si všude dokázal najít někoho, ke komu vzhlížel, a dokázal mít rád i cizí lidi jako svoji rodinu.
z knihovny !!!! možné SPOILERY !!!
právě jsem dočetla a velmi váhám nad hodnocením..což o to, četla se dobře..ale dopředu jsem se na knížku nedívala a tady ji vidím v kategorii pro děti a mládež ?? to by vysvětlovalo jednoduchý styl a jistou plochost vyprávění...(akorát tak nějak si vybavuji, že jsem knihu potkala i v Levných knihách, a tam taky nebyla mezi knížkami pro děti.., rovněž v naší knihovně byla mezi knížkami v dospěláckém oddělení...)
a právě ta plochost mi dost vadila..autor ústy Eljuši příběh vykládá poměrně nezaujatě, bez hlubšího emočního zabarvení (aspoň teda pro mne)...ani pasáž o smrti tatínka, ani časté stěhování,, ani kibuc ve mně nedokázali vyvolat nějaké emoce, procítit je s Eljušou..prostě stalo se...v kibucu zmínka o nočním pomočování, ajkože za tím byly starosti a stesk, ale taky tak nějak letmo...bylo, nebylo...nejvíc šly city ven hned ze startu při ztrátě autíčka - symbolizující ztrátu jistoty malého kluka.
Překvapila maminka, jasně, chtěla přežít, chtěla zabezpečit své děti...ale opravdu jako matka nevím, jestli by jsem své děti šupla 2x do sirotčince a pak do kibucu, navíc akceptujíc i rozdělení rodiny...tohle mně možná šokovalo nejvíc z celé knihy.
Dozvěděla jsem se také něco víc o životě a organizaci kibuců (a teda tenhle typ soužití mě fakt neoslovil...).
Celkově - kniha se četla dobře a rychle..nejvíc se mi líbily kazašské pasáže....stále mi však chyběla hloubka...a i když si na žádné drasťárny a utrpění fakt nepotrpím, ve finále mi chybělo i něco hlubšího...útrapy rodiny související se stěhováním, smrtí otce, místy hladověním jsem nějak nedokázala prožít s nimi...
Možná z pohledu dětského čtenáře bych hodnotila jinak. Ale upřímně - nevím, jestli by jsem po knize jako dítě sáhla...
Takže, poctivé 3,5* ....pocit zklamání převažuje, proto se kloním ke 3*
Malý chlapec, který musí brát nástrahy osudu během druhé světové války jako jedno velké dobrodružství....
Milá kniha, která vtáhne do děje od prvních řádků. Jedná se o nesmírně ctivou záležitost, která čtenáře přenese do různých míst. Člověk je vidí očima malého chlapce. Kazachstán, Polsko, Izrael. Vše má své kouzlo a svá tajemství. Rozhodně doporučuji ke čtení.
Kniha Domů ze slunečných stepí mě zaujala jistou podobností tématu s mojí vlastní knížkou Trosečník sibiřský. Vyhledala jsem si tedy na internetu úryvek z textu, abych se ujistila, že pro mne bude tato kniha opravdu čtivá a hned první věta první kapitoly mě uvedla do zmatků:
Moje vyprávění začíná v den mých pátých narozenin v městečku jménem Kostopol. Když jsem se narodil, nacházelo se městečko ještě na polském území. Když mi byly tři, vypukla PRVNÍ světová válka a oblast dobyla ruská armáda….
text obsahoval SPAM
V anotaci se zároveň píše o DRUHÉ světové. Na druhou stranu, když město dobyla ruská a nikoli sovětská armáda...Tak mám pocit, že tu fakt něco nehraje. Nevím, na čí straně je vina. Jestli to zvojtil už sám autor, nebo se ztratilo v překladu. V každém případě je to obrovská ostuda korektora a mě to od koupě knihy dočista odradilo. :-(
Další příběh z válečné doby viděný očima malého chlapce. Eljuša se v začátcích války s maminkou a sourozenci přesouvá do Kazachstánu, kde žijí v naprosto odlišných podmínkách než do této doby. Na konci války zase rodina směřuje do státu Izraele. Skvěle napsaná kniha, vhodná nejen pro děti, ale určitě potěší i dospělé.
Jeho další kniha ve mně vzbudila vysoký respekt a chápání. Opravdu ty podmínky za války byly hrozné a každý by si tuto poučnou a naučnou literaturu měl jednou přečíst.
Hezká kniha o smutné době, prý pro mládež, ale nevím od kolika klet by to mohli číst. Mě se líbila jako dospělé. Dobré přiblížení historie.
Příběh této knihy vypráví zpočátku pětiletý chlapec Eljuša. Děj pojednává o Eljušovi a jeho rodině (mamince, tatínkovi, dvou sestrách: Rivce a Lee a také nejmladšímu bratříčkovi Josalovi), kteří žijí v období 2. světové války. Maminka se se svými dětmi vydává do Kazachstánu a po válce do Ruska, Polska, Německa a nakonec do Palestiny. Děti přijdou o svého tatínka, ale později se jejich maminka vdá za lékaře a harmonikáře Jaakova a s ním na konci knížky budou společně žít v bytě v Palestině v Tel Avivu. Knížka je určena hlavně dětem, ale to nic nemění na tom, že si ji mohou přečíst i dospělí. Styl psaní mi vyhovoval, jelikož byl jednoduchý a z pohledu malého chlapce. Velké DOPORUČENÍ!
Nadmíru zajímavé poznání života během války a po ní v nezvyklém regionu a zase z jiného pohledu.
Je to velmi zajímavé a poutavé povídání z netypického prostředí v těžkých časech. Autor skvěle vystihl dětský pohled, jenž je přímý a všímá si detailů, které my dospěláci hned nevidíme. Samotná doba, místa a události, ve kterých se příběh odehrává, jsou fascinující. Opravdu je to velmi dobře napsaný, krásný příběh o přežití ve válečné době. Je podaný tak, že zaujme starší děti i dospělé. Působí obyčejně neobyčejně. Doporučuji.
Ze všech autorových knih se mi nejvíce líbí. To slunce z názvu je i v obsahu knihy. Všude jsou na světě hodní a laskaví lidé. Kdo se zajímá o historii vzniku státu Izrael, o kibuce, najdete ve zjednodušeném vysvětlení odpovědi. Kibuc očima desetiletého chlapce je výborně popsán. Eljuša je chytrý a vnímavý kluk, tak si všímá zajímavých detailů , které mne zaujaly. Určitě si tuto knihu přečtěte a doporučujte jak dětem, tak dospělým.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Izrael stepi Kazachstán pro dospívající mládež (young adult) svět očima dítěte dějiny pro děti a mládež
Autorovy další knížky
2014 | Běž, chlapče, běž |
2013 | Ostrov v Ptačí ulici |
2017 | Domů ze slunečných stepí |
2018 | Je těžké být lvem |
Kniha Domů ze slunečných stepí je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 59x |
Čtenářské výzvě | 20x |
Doporučených | 5x |
Knihotéce | 28x |
Chystám se číst | 36x |
Chci si koupit | 10x |
dalších seznamech | 2x |
Moc laskavý , i když smutný příběh z období druhé světové války, vyprávěný malým chlapcem. Přečetla jsem už pár knížek právě z tohoto válečného období a i když se mi leckdy čtou těžce, vždycky mě překvapí a dojme další neobyčejný příběh.