Dokud se budeš smát
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/148942/bmid_dokud-se-budes-smat-Q2W-148942.jpg
4
388
113
Vesnice Stamice série
< 2. díl
Léto 2002. Do povodněmi zničeného Polabí přijíždějí příbuzní, přátelé i docela cizí lidé, aby pomohli postiženým. Ve vesničce Stamice se tak setkává Kamila s kamarádkou Ilonou, kterou neviděla skoro patnáct let. Vzpomínají na minulá léta, na události, které poznamenaly a zcela změnily jejich předešlý život, práci, manželství, rodinu... Příběh o tom, že nejbližší pomocná ruka je vždycky na konci vlastní paže, ale dobré zázemí je k nezaplacení. Že princové na bílém koni vymřeli už před spoustou let, ale občas se najde chlap, kvůli kterému stojí za to něco risknout. I když výsledek je nejistý. Že přežít se dá v podstatě všechno, pokud se nezačnete litovat a pokud se uprostřed chaosu, ve který se občas mění každý život, ještě dokážete zasmát.... celý text
Přidat komentář
Emocemi naplněná kniha. Od autorky má první, ale ne poslední. Těžká témata, krásný příběh a černý humor který mám tak ráda.
Smích je důležitý jako sluneční svit.
Čtivé, napínavé, deprimující. Ani se nedivím, že dnešní doba přeje single vztahům a holky s holkama....
Opět knížka na pět hvězdiček. Paní Körnerová opravdu umí. Příběh dvou kamarádek, setkání po létech a poznání, že život není jenom černobílý a každý má svůj osud. Jednou jsi dole, podruhé nahoře. Četlo se mi to moc hezky, takový život opravdu je. Přečetla jsem za dvě odpoledne a je mi líto, že už knížka skončila.
Zjištuju, že mám od paní Körnerové radši historické romance, tyhle knihy ze současnosti či nedávné historie jsou totiž vždycky poměrně depresivní :-( Ani tento román nebyl výjimka, naopak byl to dost těžký kalibr (kam se hrabe série Prosím vás, sestřičko). Sice chápu, že smyslem je inspirovat a dodat odvahu, abychom se ani v těch nejtěžších chvílích nevzdávali a bojovali, ale coby čtení na lyže bych si dovedla představit něco veselejšího :-)
Čtivě napsané, ale to je tak všechno. Téma rakoviny, týrání a závislosti na drogách bylo již mnohokrát lépe zpracováno. Kniha pro mě nemá žádnou přidanou hodnotu, nevyvolala ve mně žádné emoce.
Již několikátá knížka od těto autorky. Počtení o osudech dvou kamarádek.Kniha se četla velmi dobře.
Krásně napsané, vtáhne do děje, ale první díl se mi líbil o trochu víc. Možná tím, že nebyl tak smutný. Ale takový je život, není vždy růžový. Víc mě bavil život Ilony.
Paní Körnerová opět napsala krásnou knihu. Tato byla pro mě extrémně citlivá, neboť jedna z hrdinek řeší rakovinu, která byla i mým životním tématem. Moc se mi líbí jak autorka popisuje životní osudy, že život je hold někdy nahoře a někdy dole, ale přesto celá kniha vyznívá neskutečně pozitivně. Hlavně se neposrat a žít, žít jak se dá!
Druhé setkání s touto autorkou. Až teď po dočtení,jsem zjistila, že je to druhý díl ze série:-D samozřejmě si obstarám i zbytek. Knížka je vážně skvěle napsaná. Moc se mi líbí styl, jakým nám autorka podává tyhle životní příběhy.
Každý máme jiný osud a život není procházkou v růžové zahradě.
Za mě skvělá kniha a autorka se stává moji oblíbenkyní. Pomaličku plní místo v mé knihovně a tituly budou dál přibývat:-)
Čekala jsem nějaký pěkný romantický příběh a byla to těžká depka, tak jak to autorka skvěle umí. U knížek jako je tato si vždy uvědomím, jak jsem ráda za partnera, kterého mám a už bych nikdy nechtěla hledat jiného.
Čtu již třetí knihu od této autorky a jsem spokojen. Psát umí. Umí i vtáhnout do děje. Tento příběh, který se může stát kdykoli a kdekoli byl zasazen do velkých potop, které naši zem zasáhly. Je to však jen berlička k příběhu poukazující na to, že vše co zprvu vypadá marně a zničeně se obrátí zase k dobrému, když se člověk nezačne litovat, ale jde dál. Ilona i Kamila si zažily své. Linka Iloniny příběhu se mi však líbila více, ač se nečte lehce. Kniha se čte rychle, děj plyne, konec trošku předvídatelný.
Zkušenost: Pokaždé, když odhodlaně nastavím životu tvář, nakope mě do řiti! , podepisuji, stejně tak, jako "že nemá cenu zavírat oči, přikrčit se a čekat, že se nepříjemnosti samy vstřebají nebo rozplynou".
Přečteno za dva dny, tohle se opravdu čte samo. Oddychovka, velmi chytlavá a uvěřitelná. Doporučuji!
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nápad na dej byl originální. Osudy dvou kamarádek byly napsány surově a prostě tak, jak to v životě chodí bez žádných příkras. Hlavní hrdinky mi byly sympatické a do poslední strany jsme jim držela palce (až mě bolely klouby). Čtení ve mně vyvolalo silné emoce (vztek, opovržení, štěstí, smích). Abych se přiznala, četla jsem druhy díl bez přečtení prvního dílu, ale vůbec mi to nevadilo. V tomto dílu nic nenavazovalo na první a tak mi nic neunikalo. Takže kdo se rozmýšlí, zda potřebuje první díl, nepotřebujete a hned teď se pusťte do čtení druhého, je to jízda!
První díl by pro mě o něco lepší. Kniha dobrá, krásně se čte, ale protože je třeba hodnotit, musím ubrat jednu hvězdičku. I tak jdu do dalšího dílu.
Ve srovnání s 1. dílem jsem trošku zklamaná. Kniha se četla velmi dobře, osudy hlavních postav mě zaujaly a bavily mě. Ale celou dobu jsem měla pocit, že děj klouže tak nějak po povrchu. Úplně z knihy vymizela jedna důležitá hrdinka. A tou je tehdejší doba. Až na několik situací by se příběhy postav mohly odehrávat v jakékoliv době nedaleké minulosti. Tím tento díl pro mě ztratil hodně ze své atraktivnosti. Ale když přimhouřím obě oči, na 4 hvězdičky to bude:-).
Splnila co jsem očekávala. Klidné čtení pro nenáročného čtenáře a oddychová jednohubka. Není potřeba dělat knižní rozbor.
celé hodnocení v rámci dvojknížky "Co neodvál ani čas"..ve zkratce jen, že po prvním díle zklamání...čtivé to ale bylo. Konkrétně viz "Co neodvál ani čas.."
Čtivé, jako všechny knížky od autorky. Život je často těžký a tom ta kniha je. Ale je potřeba se nevzdávat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Je to psané horkou jehlou. Zřejmě splácané příběhy kamarádek, nějaká vzpomínka, týrání a drogy zaberou vždycky a přisolíme to rakovinou.... To by bylo, aby si čtenářky nepoplakaly... Myslím, že to paní Körnerová umí mnohem líp.