Dobrý den, socho!
Miroslav Horníček
Rozhovory Miroslava Horníčka se sochami, doplněno mnoho autorových fotografií soch a skulptur.
Přidat komentář
Autor je skvělý člověk, myslitel, glosátor, jak bylo řečeno: labužník života. Jeho postřehy jsou někdy velmi trefné, někdy hluboké, jindy vede jen řeči banální. Nápad je to skvělý, rozhovor se sochami je odrazovým můstkem k mnoha trefným glosám. Sympatická je Horníčkova sebeironie. Chybí nám.
Stačí zvednout zrak a člověk je ohromen, kolik netušených krás a zajímavostí ho obklopuje, aniž to dosud tušil.
Pěkné čtení, prohlížení a přemýšlení o malých detailech i záležitostech širších, zejména těch lidských;) Fotografie jsou o něco slabší než v knížce o Benátkách (tam fotili spolu s bratrem), ale literárně mě zaujala více tato o sochách.
Jestliže někdo zemřel s úsměvem na rtech, pak to musel být Miroslav Horníček.Labužník života.I v této knize je patrné, jak intenzivně Horníček vnímal svět kolem sebe, žil v detailech a maličkostech všedního života, kterých si jiný sotva povšiml.Když jsem přistoupil na autorovu "hru" a pečlivě si prohlédl fotografii sochy a poté přečetl autorův rozhovor s ní, musel jsem s údivem připustit, že to sedí, že autor dokázal vystihnout náladu, povahu, úkol, či účel kusu kamene. To je celkem obdivuhodné, zajímavé ale asi po 10 sochách (asi třetina knihy) také nudné. Nerad odkládám rozečtenou knihu, ale musel bych se opravdu přemáhat ji dočíst. A to, že ji nedočtu je celkem dobré alibi ji také nehodnotit s tím, že se k ní jednou zajisté vrátím.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Dobře utajené housle |
| 1971 | Listy z Provence |
| 1980 | Jak hledat slunce |
| 1989 |  Julius a Albert |
| 1984 | Dobře utajené housle / Jablko je vinno |
Kniha Dobrý den, socho! je v
| Přečtených | 40x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 28x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
Pana Miroslava Hornicka mam moc a moc rad, presto pro me byla kniha velkym zklamanim. K jejimu precteni me inspiroval kratky televizni porad, kde pan Hornicek popisuje svoje prochazky po Praze a to, jak si vsima pritomnych soch. Vlastni kniha mi prisla jako intelektualske komentovani a nucene vesele rozhovory mezi autorem a sochami, vubec me to nebavilo .. Moc me zklamalo i to, ze nejsou uvedeny lokace jednotlivych soch, tesil jsem se, ze pujdu v autorovych stopach :-) na tuhle knihu zkratka potrebuju jeste dospet :-)