Jak hledat slunce
Miroslav Horníček
Osobitý cestopis, věnovaný Provenci, kam se již podruhé vypravil autor se svým přítelem - ilustrátorem Adolfem Vondrou. V roce 1975 byl pozván Miroslav Horníček spolu s ilustrátorem Adolfem Vondrou k pobytu do Provence. Zapisovali, fotografovali a toulali se šťastne mimo turistické trasy, v malých provensálských městečkách a vesničkách, sedali na svazích mezi vinicemi a učili se nepodléhat turistickým spěchům a stresům. Je to vyprávění o tomto pobytu a zážitcích, prolíná se tu humor s pohledem vážnějším a zaznamenává epizody z cesty. Kniha je osobitým vyjádřením jednoho z návratů do míst, kde se kdysi rodila evropská civilizace.... celý text
Přidat komentář
Nádhera. Jak páně Horníčkův text, tak popisované. Skvělý itinerář pro mé budoucí putování :)
Provence mi učarovala stejně jako panu Horníčkovi. Zaryla se mi pod kůži, je tam a nedá se na ni zapomenout. Je to krásné vyprávění o pobytu a zážitcích v tomto nádherném koutě Francie. O toulkách po provensálských vesničkách a městech ležících mezi úrodnými vinicemi.
"Když jsme s přítelem zauvažovali o této cestě, řekl jsem znovu to jméno: PROVENCE.
Měl jsem své důvody. Jaké?
Řekl bych pokud by toto jako důvod stačilo -, že jedu hledat slunce. Jih. Jih, který mi není jenom směrem, jen jednou ze světových stran, ale souhrnem jistých vlastností, už nikdy nezaměnitelnou skutečností jistých končin, jistých kvalit, jih, který je pro mne hořkými vůněmi a rozpáleným tichem, jih modré oblohy nad modrým mořem. Kdybych si mohl zvolit směr a cíl všech příštích cest, zvolil bych provždy jih."
Já taky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1966 |  Dobře utajené housle |
| 1971 | Listy z Provence |
| 1980 | Jak hledat slunce |
| 1989 |  Julius a Albert |
| 1984 | Dobře utajené housle / Jablko je vinno |
Kniha Jak hledat slunce je v
| Přečtených | 45x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 43x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Ano, mám opravdu ráda Francii a Provence je moje vysněná destinace. Přesto si myslím, že se tato nepříliš rozsáhlá knížka opravdu povedla. Inteligentní, vtipné, milé, mimořádná práce s jazykem (čeština je opravdu krásná, když to s ní někdo umí) a k tomu nádherný kus Francie, kterému se kniha věnuje. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, a určitě se k ní v budoucnu ještě vrátím. Rozhodně doporučuji!!!