Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo dát vsázku svůj život a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí - tři napomenutí znamenají okamžitou smrt. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, zvítězí jenom ten, kdo z celé stovky vydrží nejdéle.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Long Walk , 1979
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih co jsem od Bachmana (Kinga) četl. Reality show napsaná v roce 1979!! a to naprosto úžasně. Je to "jen" pochod a kniha přitom nenudí ani na malou chvilku. Právě naopak, nutí vás hltat další a další stránku. Mrzí snad jediné, konec, přitom by šlo jít i psát dál a kniha by zůstala čtivá, skvělá.
Oceni hlavne bezci ;). Nesmis se dostat pid minimalni rychlost, jinak koncis. Koncis rychle, vyhrava pouze jeden. 95%
Úžasný, neuvěřitelný nápad. 100 kluků se postaví na start a vědí, že vyhraje jen jeden… A přesto začátek vypadá jako taková nenápadná fajn sportovní soutěž, teprve později se to rozjede – a my si říkáme zaraženě, fakt? Až takhle?
Absurdní, a přesto tak realistické…
A k názorům, že chybí vysvětlení okolností soutěže, popis společnosti, ve které se děj odehrává, že konec je useknutý a bez vysvětlení...: Kdyby to tam všechno bylo, ano, bylo by to asi zajímavé a třeba i dobré. Ale nebyl by to Dlouhý pochod, nebyl by to King. Za mě jednoznačně plné hodnocení.
První kniha co jsem od Kinga dočetl (Ostrov Dumma Key jsem odložil asi v polovině a povídkovou knihu taky asi nedočetl). Začátek mě fakt chytl a chtěl jsem další a další stranu. Jenže postupem času to začínalo být přeci jen stereotypní až nudnější, ale furt to mělo slušný standard a ne až tak moc natahované. Čekal jsem na konec, proč tam jsou, proč jsou ty pochody pořádány, proč ten hlavní hrdina šel, proč šli ti, co měli i rodinu? Nic, nedočkal jsem se ničeho a ještě ten konec není úplně jasný. Vyloženě mě ten konec naštval, jinak bych to viděl asi na čtyři hvězdičky. Taky mám výhrady k sexuální tématice, která je celkem častá a přišla mi někdy až úchylná. Mohl si to odpustit.
Pokud si dobře pamatuji, tak tohle byla první kniha od mistra hororu, kterou jsem četla a okamžitě sem si knihu i autora zamilovala. Pozoruhodný závod.
Úplný šílenství, ta knížka je úžasná, ale tak mrazivá, že se neohřejete další měsíc potom, co ji dočtete. Jenom mě trochu zklamal konec, ale to je prostě King.
Schválně, kolik spisovatelů by dokázalo napsat příběh, od kterého se nedá odtrhnout a přitom jde jen o to jakhlavní hrdinové jdou a jdou a jdou dokud nezešílí. Moc jich nebude. Já jednoho znám. King nebo Bachman, to je fuck, napsal mrazivou věcičku, ve které doslova nejde o cíl ale o cestu. Ta představa je...ošklivá. Plný počet dát nemůžu, protože mi prostě k úplnému uspokojení chybělo pár informací o okolním světě a taky mi celý ten systém náboru přišel... Nevěrohodný? Na druhou stranu, když koukám na dnešní děti, možná bych i uvěřil že se s pýchou přihlásí do sebevraždné soutěže. 8/10
Pro mě nejlepší Bachmanovka. Nejde ani tak o námět knížky (i když i ten je samozřejmě zajímavý), ale hlavně o to, jak King dokonale popisuje lidskou mysl a jejich pohnutky dělat opravdu šílené věci.
Z pera Kingova alter ega další zajímavý román ve stylu reality show, který patří k těm nejlepším Bachmanovým, aneb co dokáže a jaké hranice může mít lidská vůle, samozřejmě v nadsázce díky tomu, že Richard byl vždycky trochu sick :-) - 70 %
Doporučuju ji vždy, všude. Nejradši bych s ní chodila po domech a vnucovala ji jako prodejce prášku nebo svědci Jehovovi. Aby si ji všichni přečetli! Je to šílená záležitost. Dokonale šílená. Četla jsem ji pár let zpátky, ale pořád ji mám v paměti :)
Kdysi King pronesl (možná v "O psaní", možná v úvodu jiné své knihy), že rád píše o obyčejných lidech v neobyčejných situacích. A " Dlouhý pochod " je zářným příkladem této proklamace.
Příběh je prostý, ale nevyzpytatelný. Sto naprosto normálních kluků v jedné, tak trochu iracionální, soutěži. Je jedno, proč tu jsou (peníze, výzva, pomsta), je jedno, jací jsou - cyničtí (McVriese), arogantní (Parker), podlí (Barkovitch), chladní (Stebbins), či stoičtí (Baker) - nakonec pod tlakem, bolestí, vyčerpáním všechny slupky mizí a zůstává jen vůle... A pud sebezáchovy. A i ty nakonec vezmou za své s postupnou ztrátou iluzí, uvědoměním vlastní smrtelnosti a touhou se osvobodit tím, že se vzdají.
Zásadní rozdíl mezi Stephenem a Richardem je ten, že King píše o naději, kdežto Bachman o beznaději. Konec je proto přesně takový, jaký bychom mohli čekat od mistra hororů, který píše ve chvíli, kdy za okny prší.
Po "Běhu o život" další dokonalá kniha ve stylu Kingova alter ega.
Ráda chodím...., moc ráda chodím, ale tohle.... Úžasně napsané, bylo mi s nimi horko i zima, když pršelo, tak jsem se přikrývala... Ty myšlenkové pochody, fakt skvěle napsané. Akorát jsem myslela, že se konce nedočtu, neboť mi tekly slzy jako hrachy a písmenka jsem vůbec neviděla :0))))
Samo sebou dávám 5 * :0)
Jako asi každá od Kinga... Skvělá, mrazivá, děsivá, ale chytne vás a nepustí. Originální nápad, i když se v knize prakticky nic neděje, hltáte každé slovo...
Ze začátku jsem si říkal no jo tak jdou a pak padl první výstřel a já jsem měla problém knížku zavřít a začít dělat něco jiného.
Po přečtení jsem přemýšlela jestli je možné, že by se někde na zemi mohl uskutečnit takový Dlouhý pochod a pak mi došlo, že s lidskou povahou to není až zas tak nerealistická věc...
Je to prosté! Jdete, jdete, pořád jdete a když už nemůžete, zemřete!
Motivační příručka pro začínající turisty a fanoušky dálkových pochodů!
Co po tomhle napsat? Že mám Dlouhý pochod v hlavě, srdci a nohách. To je zbytečný. Tak to prostě je.
Varování! První varování čtenáři! Koukej tuhle knihu projít a rozhodně nebudeš litovat :)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie smrt boj o přežití thrillery reality show
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
2010 | Pod kupolí |
1993 | Osvícení |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
První si ji přečetl manžel a já jsem po ni šáhla jen proto, že už jsem neměla co číst. Vůbec jsem nekoukala na to, kdo knihu napsal... A když jsem se začetla, tak se mi rozbřesklo. A takové bylo mé vůbec první setkání s Kingem:)
Vydat knihu, která se celá zabývá pochodem může opravdu jen on:). Měla jsem z ní po přečtení tak rozporuplné pocity, hlavou se mi honilo tolik otázek a odpovědi nepřicházely. Nejprve jsem byla rozladěná, protože mám obvykle ráda jasné konce, ale postupně mi začalo docházet, jak si se mnou, jako se čtenářem King zahrál a to bravurně.