Divočina

Divočina
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/236083/bmid_divocina-zxc-236083.jpg 4 1458 1458

Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť. V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství.... celý text

Přidat komentář

mari.seri
09.06.2024 3 z 5

Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Sáhla jsem po ní i proto, že jsem poslední dobou četla několik cestopisných knížek právě o trailech.
Smekám před autorkou, že se vydala na PCT, aniž měla více zkušeností s traily a že nakonec PCT zdolala.
Knížka se četla velmi příjemně.

Věra91
13.05.2024 2 z 5

Příjemné oddychové čtení.


marceltietze
30.04.2024 5 z 5

...životní příběh a otevřená zpověď o tom, že i cesta může být cíl...nelze než obdivovat tento inspirující počin...působivě popsaná odvaha, útrapy i prožitek...kniha ve mě zanechala hluboký dojem a nevšední zážitek...určitě se na tuto pouť s autorkou ještě někdy vrátím...

denoush
29.04.2024 4 z 5

Rozhodně respekt za to, že si vytyčila cíl a šla si za ním, i když to nebylo vždycky hezké a jednoduché.
Trochu mi tam chybělo víc popisů, jak třeba rozdělávala oheň, filtrovala vodu a prostě víc detailů okolo trekování/kempování. Ale chápu, že to bych musel kouknout po jiné knize, protože tahle byla spíš o její cestě jak po PCT tak životem.

kniznistranky
30.03.2024 5 z 5

Dvaceti šesti leté Cheryl Strayedové se po smrti její matky hroutí život. Vzpamatovává se ze smrti matky, konce manželství, ztráty blízkých a cítí se sama. V opojení drog, mužů a nulových vyhlídek do budoucnosti ji náhoda nebo osud - nazívejte to jakkoli chcete - přivede do cesty průvodce po Pacific Crest Trail. Nejdřív zjišťuje oč jde, až se nakonec téměř ze dne na den rozhodne, že tento trail půjde i ona. Několik měsíců v divočině, jen ona a její obrovský batoh.

Na jaře roku 1995 vyráží na 1770 km dlouhou, několikaměsíční pouť, během níž zažije obdivuhodné dobrodružství, boj samé se sebou. Potkává spoustu lidí, ať už přímo na stezce nebo mimo ní. Navazuje nová přátelství s lidmi, u kterých tuší, že už je nikdy neuvidí. Zažívá těžké chvíli cestou pouští bez vody, potýká se s přežíváním v divočině, pod stanem i pod širákem. Při čtení budete prožívat každou jednu ujitou míli spolu s Cheryl. Budete číst o bolesti, kterou prožívá každý den díky bolavým nohám z cesty, i tu psychickou, kdy vzpomíná na minulost, na dětství, na svou matku, otce, který je opustil a se vším se postupně vyrovnává. Ale zároveň i chvíle svobody, radosti, úžasných zážitků a spokojenosti, že na Pacifickou hřebenovku vyrazila a nakonec i její lítost nad tím, že se její putování blíží do cíle.

Obdivuhodná žena, která ušla obrovský kus cesty, ať už fyzické tak mentální, a během ní našla samu sebe. Jestliže se říká, že cesta je cíl, v případě tohoto cestopisu nabírají tato slova nový rozměr. Putování od Mohavské pouště po Most bohů na hranici států Oregon a Washington je velmi inspirativní čtení a krom touhy vyrazit na nějaký trail čtenáře přiměje i přemýšlet nad jeho životem.

PolBara
23.03.2024 4 z 5

Zajímavá knížka, inspirující příběh. Obdivuhodný výkon Cheryl.

Hanys_
06.02.2024 3 z 5

Nevím, asi jsem čekal něco jiného. Že to bude víc filosofické, že si na té cestě bude pokládat životní otázky a fakt najde "něco". Tohle byl jen spíš popis dobrodružné cesty. Který mě zas tak úplně za srdce nechytl.

Lanika
18.01.2024 4 z 5

Těšila jsem se na knížku o PCT, ale o ní to ani moc nebylo. Autorka se zaměřila na svůj životní příběh, vztahy, rodinu..je to dost otevřená zpověď, včetně temnějšího období. Knížka se četla moc dobře.

Maraiser
17.01.2024 4 z 5

Oceňuji, nebo možná spíše obdivuji, že se autorka dokázala v knize tak otevřít. Bez obalu psala i o svém temném období. Za nic se neschovávala, prostě to na ty stránky hodila.
A jinak? Fakt obdiv, ale ne z neomezeným. Přeci jen na tu túru nešla úplně bez jakýchkoli zkušeností, jak by se zpočátku mohlo zdát. Měla poměrně slušné zálesnické zkušenosti. Ale při popisech jejího podrápaného, rozmašírovaného těla (chodidla, boky, stehna, záda atd.) člověku nebylo až dobře.

nereidka
05.01.2024 4 z 5

Film jsem neviděla, ale kniha mě moc bavila. Byla mi blízká hlavní hrdinka jejími příběhy a že je tak trochu ,,trdlo". Přenesla jsem se spolu s ní i do té nádherné krajiny. Co mne trochu bych chyběl byl nějaký seberozvoj, co si vlastně autorka z té cesty odnesla, na co přišla, jak se díky tomu vnitřně změnila?Ale moc hezké čtení

Haloon
05.01.2024 5 z 5

Působivý příběh o cestě za novým začátkem. Autorka a zároveň hrdinka příběhu si v životě prošla nejednou zkouškou a ať už ji litujeme, či odsuzujeme za její životní volby, přichází s upřímným svědectvím.
Divočina je příběh o odvaze, návratu k přírodě a očistě skrz útrapy, jenž autorka na pouti prožívá. Něco co někde uvnitř, chce jistě prožít každý z nás, ať už je ta část jakkoli hluboko. Na Divočině se mi líbilo, že právě toho dobrodruha v nás na malou chvíli probudí.

K.larki
05.01.2024 5 z 5

5 hvězd a jednu navíc, jelikož mě přivedla na pátrání po básnířce Adrienne Rich a její básni Síla (doporučuji!!! Obdivuji, co vše a jak zvládla (zvláště když mám sama nějaké zkušenosti s přechody na těžko) a... trochu závidím...:)

jitka7047
24.11.2023 5 z 5

Film jsem neviděla! Nemůžu srovnávat. Ale to se vlastně ani nikdy nedá. Kniha je vždycky lepší! Tahle byla dost dobrá! Obdivuhodný cíl v době, kdy PCT nebyla tak známá. Cheryl se vypořádávala nejen s přírodou, svoji nepřipravenosti, nezkušenosti, ale hlavně se svou hlavou.
V knize se nešetřila, řekla všechno, ať to bylo dobré nebo špatné a mnohdy nemorální. A proto to bylo fajn čtení!

zelda7
25.10.2023 5 z 5

Zfilmovaná verze této knihy je moje srdcová záležitost, proto jsem si chtěla přečíst i knihu, která je také úžasná, ten příběh je zkrátka jedinečný i vzhledem k době, kdy Cheryl cestu podnikala. Bohužel jsem ale už dotčená filmem, proto některé pasáže na mne asi nezapůsobili tak, jako kdybych příběh dopředu neznala.

packlik
20.07.2023 4 z 5

Vlastně nechápu, jak to Cheryl mohla celé zvládnout. Taková naivita a nepřipravenost, obdivuji, že to nevzdala. Jednou jsem chodila na těžko po horách a pamatuju si, jak jsem se v noci bála, jak jsem se toužila umýt nebo půl dne snila o nějakém jídle. Všechna čest. Některá autorčina rozhodnutí jsem prostě nechápala, ale jsem rada, že na Mostě Bohů našla, co hledala.

Pablo70
18.07.2023 4 z 5

Jak se sama pojmenovala Cheryl? Strayed sejít ze správné cesty, odchýlit se ze správného směru, být ztracen, stát se divokým, ocitnout se bez matky či otce, bezcílně se toulat a po něčem pátrat, odlišovat se či odbočit.
Ta žena věděla, že to je na diagnózu!
Udělala to podle starého receptu, vytrhla se ze svého prostředí a prošla náročnou poutí, během níž přišla k sobě. Nedává nám tedy svědectví o pohodovém zdolání své cesty, ale i o tom, jak se sama se sebou prala a jak pálila svůj minulý život. Je to návod. Pokud se ocitnete v životním svrabu, zkuste to taky pakliže se můžete spolehnout sami na sebe. Protože nikdo to za vás neudělá. A jak to říkají buddhisté: když to nemáš v sobě, kde to chceš hledat?
Tato kniha je často srovnávaná s Vlčím ostrovem. Ale Norka je mi mnohem sympatičtější. Američanka je děsně načatá americkou civilizací tedy jejími mínusy. Zvítězila sama nad sebou. Vlčí ostrov je mnohem čistší kniha. Divočina však rozhodně stojí za přečtení.

Hani_cerna
10.06.2023 5 z 5

Tahle mě chytla za srdce. Krásná knížka.

klmonkaa
10.05.2023 4 z 5

Nemám rada ľudí s komplikovaným pohľadom na svet a život a s komplikovaným a prehnaným premýšľaním o každej jednej situácii, ktorá sa v živote jednotlivca udeje. Som pragmatická a rýchlo sa zmierujem s každou stratou alebo nepríjemnosťou, preto mi celkom vadilo čítať, čo sa dialo v hlave tejto zo začiatku veľmi citovo a psychicky labilnej osoby. Ku koncu táto labilná osoba získala svoju statiku a stal sa z nej silný človek, a to len vďaka tomu, že mala guráž na to, riskovať svoj život, a všetko, čo sa udialo, aj mňa osobne iba utvrdilo v tom, čo považujem za svoju životnú mantru - ak nejde o život, ide o hovno.

Kackac77
23.04.2023 5 z 5

Film jsem viděla před pár lety, a opakovaně se k němu vracím. Ten příběh mě fascinuje a dost mě ovlivnil, začala jsem chodil delší trasy a zjistila jak je osvobozující mít jenom batoh a vzdálený cíl. PCT je takový vzdálený sen. Knížka je krásná. Cheryl, hlavní hrdinka a autorka knihy v jednom, v ní hledá své místo v životě. Moc se mi líbil závěr : "Bylo mi jasné jen to, že nic vědět nepotřebuji. Že stačí věřit, že to, co jsem dokázala, je skutečné. Věřit, že už nemusím lapat holýma rukama. Uvědomit si, že stačí vidět rybu pod hladinou. Že to je vším. Je to můj život - jako všechny životy -, tajemný, neodolatelný a posvátný. Tolik blízký, tolik přítomný, tolik můj.

Deena_
12.03.2023 5 z 5

Pred 7 lety jsem videla film, takze jsem vedela do ceho jdu. To ze je daleko lepsi nez film ani nemusim rikat :) na knihu jsem se tesila a cetla se uplne bez problemu.