Dievča, ktoré si tu zanechal
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223443/mid_dievca-ktore-si-tu-zanechal-IMn-223443.jpg
5
2482
659
Píše sa rok 1916. Francúzsky maliar Edouard Lefevre zanecháva svoju mladú manželku Sophie a odchádza bojovať na front. Mladej žene po ňom zostáva na pamiatku len jej portrét, na tie časy trochu zvláštny. Keď ich mestečko padne do rúk Nemcom, obyvatelia sa ocitnú na hranici absolútnej biedy. Pre kúsok chleba niekedy riskujú holý život. Vtedy portrét upúta pozornosť nového kommandanta. Dôstojník je obrazom takmer posadnutý a Sophie je odhodlaná riskovať všetko – rodinu, povesť, život –, len aby sa znova stretla so svojím manželom.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Girl You Left Behind , 2013
více info...
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem! Na takový příběh se nedá jen tak zapomenout. Co všechno je člověk schopen obětovat pro lásku? Sophie úplně vše. Bezpodmínečně milovat a být milovaná. Liv to také neměla jednoduche o to víc je úžasné, že o ona našla důvod milovat a bojovat!
Zde bez debat 5⭐!
Časovou linií i počtem stran rozsáhlá, krásná kniha, obsahující období od 1. světové války až po nedávnou minulost. Napínavý děj se odehrává kolem uměleckého díla, které je okouzlující a vede k poznávání pravých hodnot lidského života.
Velmi zajímavý příběh kde romantika byla jen okrajově a ne hlavní téma knihy. Myslela jsem si že knihu budu číst dlouho a nutit se do čtení ale opak byl pravdou. Přečteno jedním dechem
81%
Na plátně jsem spatřila dívku, kterou jsem vůbec nepoznávala. Vzdorně na mě hleděla, vlasy jí v pološeru házely měděné odlesky a pleť měla jako alabastr - dívka s panovačným sebevědomím šlechtičny.
Byla zvláštní, hrdá a krásná. Jako by mi ukázal kouzelné zrcadlo.
"Věděl jsem to," pronesl tiše. "Věděl jsem, že tam jste."
Krásná knížka. A nezapomenutelná, k ní se určitě časem vrátím. Pobrečela jsem si. Přidávám se ke všem pětihvězdičkovým komentářům tady na databázi a třeba zrovna moje oblíbená uživatelka Šánka mi mluví z duše.
Kniha se mi četla velmi dobře. Příběh je velmi silný, zaujal mne natolik, že druhá část knížky pro mne nebyla tak důležitá ani čtivá...spíš mne zajímaly další informace o hlavním příběhu.
Obě hrdinky jsem si zamilovala. Byly to silné ženy, leckdy trochu naivní, ale to vše ve jménu lásky, kdy je občas naivita na své půdě. Jojo mistrovsky vykreslila prostředí - ať už se jednalo o atmosféru okupovaného městečka, nebo o duši skleněného domu uprostřed Londýna, totálně jsem jí to žrala a byla přímo tam, v hotelu Le Coq Rouge, a pak zase na břehu Temže...
musím vyzdvihnout Mo, Livinu gotickou kamarádku, která mě neskutečně bavila a každou její větu jsem si užívala. Přihazovala mezi ty těžké emoce vtip a odlehčení, což příběhu svědčilo. Na její vúdú panenky budu vzpomínat ještě dlouho. Líbilo se mi, že romantická linka zde ustupovala trochu do pozadí a tím hlavním, co táhlo děj dopředu, byly právě osudy ženských hrdinek.
Čtení Dívky je velmi příjemná záležitost, která vás hladí po duši a zůstane člověku ještě nějakou dobu v hlavě. Dojemné, silné, milé, romantické, vtipné. Má to zkrátka všechno, co můžete od románu pro ženy chtít. Doporučuji!
Jojo, dá se. Je to teda hlavně velká romantika, ale čtivá, napínavá, zejména v poslední třetině, kdy se obě dějové linie vzájemně prolínají a dotvářejí tak jeden společný celek. Jako když stavíte puzzle a postupně zacelujete zbývající díry. Jedna z knih, která se četla skoro sama a v bleskovém čase.
Myslela jsem, že mě bude tematicky nudit...a to jsem se tedy dost spletla! Umně a nenásilně propojené časové roviny, dějová linka, která drží, žádná vata. Jasně, romantika současného příběhu je předvídatelná a prostě sladká...ale říkám si: no a? Je to přece Jojo Moyes, pod jejíž rukou se i klišé stává super příběhem.
Části z první světové války jsou dobré, moderní doba mne ale moc nenadchla. Neznamená to ale, že je kniha špatná, jenom prostě není pro mě
Dívka, již jsi tu zanechal mne nikdy neomrzí. Je to překrásně sestavený příběh a souhlasím, že zatím nejlepší z knih od Jojo Moyes.
Krásná knížka, řadím mezi své nejoblíbenější. Ta propracovanost, s jakou si autorka dala práci. Opravdu si nepamatuji, kdy jsem četla tak promyšlenou knihu na jejímž konci jsem měla otevřenou pusu. Není co dodat. Určitě stojí za přečtení. Autorčina nejlepší kniha.
Tak tohle mě moc bavilo. Přečíst si v první polovině knihy příběh jedné rodiny z doby první světové války, který nevíte jak dopadne a pak začne druhá polovina knihy rokem 2006 a postupně se dozvídáte díky nalezenému obrazu co se vlastně stalo pomalu před sto lety.
Takže řádky v knize jsem vyloženě hltala a čekala jsem napnutá, co se stalo s hlavními hrdiny té zlé doby.
I moje první seznámení s Jojo Moyeovou. Přečetla jsem ji jedním dechem. Zajímavé prolínání osudů dvou žen, které dělilo téměř století a spojovala obrovská vnitřní síla a odhodlanost. Těšila jsem se, až se dovím, jak oba příběhy dopadnou a teď, když už to vím, když jsem dočetla, je mi líto, že kniha skončila. Budu se muset honem poohlédnou po další Jojo Moyesové.
Nádherná kniha. Zajímavá zápletka, čtení jsem si opravdu užila a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Autorčiny knihy mám moc ráda. Knihu určitě doporučuji.
Krásná kniha! Zajímavý příběh, který z první světové války zasáhne až do současnosti. Plný lásky.
Nádherná kniha. Velmi se mi líbila a doporučuji všem k přečtení. Tato kniha autorky se mi líbila nejvíc za všech, které jsem od J.Moyes četla.
Tohle se četlo úplně samo. Děj mě vtáhnul a příběh mi běžel před očima jako film. Skvěle napsané, dobře promyšlené, originální a neotřelá zápletka. Doporučuji.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Londýn láska Paříž soudní procesy obrazy (umění) prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
| 2018 | Sama sebou |
Kniha Dievča, ktoré si tu zanechal je v
| Právě čtených | 46x |
| Přečtených | 3 764x |
| Čtenářské výzvě | 634x |
| Doporučených | 293x |
| Knihotéce | 894x |
| Chystám se číst | 1 329x |
| Chci si koupit | 326x |
| dalších seznamech | 23x |
Moje první setkání s autorkou. Poprvé jsem četla něco o první světové válce. Obojí je pro mě zajímavým zážitkem, na který budu chtít navázat.
Umění mám velmi ráda. I proto mě moc zaujalo, co všechno by se mohlo odehrát během jednoho století kolem jednoho obrazu. Úžasné, že pouhý obraz mohl mít takový vliv na něčí manželství (škoda, že jsme se toho od Liesl nedozvěděli víc) a na tolik životů. Myslím, že od teď se budu na obrazy dívat jinak, budu si představovat, jaké kotrmelce a komu ten či onen obraz způsobil. Je to pro mě nový pohled na umění, polidštěný, dobrodružný.
Do příběhu Sophie jsem se začetla velmi rychle, dostala mě tak na druhé nebo třetí stránce. Pak jsem už skoro nedýchala a najednou střih a zjevila se Liv. Nejdřív jsem z toho byla rozladěná, strašně jsem se chtěla vrátit za Sophií do St. Péronne, nechtěla jsem ji tam nechávat samotnou. Potom jsem se začetla i do Livina příběhu, vyklubala se z ní moc sympatická postava. Ale Sophiina linka byla prostě živější, plastičtější, za mě lepší.
Zajímalo by mě, jestli to je o obrazu vymyšleném (to předpokládám) nebo jestli ten obraz doopravdy existuje (nenašla jsem ho). Strašně bych ho chtěla vidět, ten Sophiin aristokratický výraz. Strašně bych chtěla vidět Sophii, do které se zamiloval Kommandant. (Malíř Edouard Lefévre skutečně v té době žil.)
Konec mě překvapil a při odkrytí, jak to tedy se Sophií skončilo, jsem samozřejmě slzela, a to dost. Vlastně jsem se rozbrečela, už když do soudní síně přivezli věkovitou Édith na vozíčku. (Mimochodem to slovo se mi líbí. Věkovitá.)
Rozhodně ve mně tahle knížka zanechala stopu. Doporučuji zejména lidem milujícím umění a historii.