Přidat komentář
Buddhou přímo a racionálně podané řeči k životu v souladu s dhammou. Oceňuji úvodní text Karla Wernera.
Jsou knihy, které člověk přečte a nemusí je nikdy v životě číst znovu, pak jsou knihy ke kterým se člověk vrací, aby si připomněl kouzlo ze čtení, které začalo vyprchávat. A pak jsou knihy jako Dhammapadam - knihy, které člověk čte celý život. Tím nemyslím, že by ji nikdy nedočetl. Tím myslím, že se k ní člověk vrací pro radu, pro poučení. Pokaždé se ukáže nová informace, nový záblesk něčeho, co bylo předtím skryto. Jako když hledíme do křišťálu - jde o ten samý kámen, ale podle lomu světla nám ukazuje různé barvy. Rozhodně důležitá kniha pro studenty buddhismu, ale lze ji určitě doporučit studentům východní kultury. Obzvláště předmluva od Karla Wernera má vysokou akademickou úroveň a rozhodně je užitečnou pomůckou. Bylo by zajímavé porovnat různé zpracování překladů - tedy jak tento od K. Wernera tak ten od Vincence Lesného z roku 1947. Podobnou strukturu a vazbu na buddhismus mají kniha Hagakure od Tsunetomo Yamamota a Kniha pěti kruhů od Mijamota Musašiho, ač jde o japonské texty silně ovlivněné samurajskou třídou a zenovým buddhismem rozhodně doporučuji k porovnání.
Dhammapadam, cestu k pravde hľadám,
a život v neistote,
nebrániť sa pochybnostiam,
to je cesta k ľudským cnostiam.
Má absolutně první kniha objednaná na dobírku, byl rok 1992 a "vše bylo ještě před náma:-)"
Ani v dalekém vesmíru, ani v nejhlubší jeskyni člověk neuteče před následky svých činů.
Dhammapadam je tenká knížka a poslouží jako vhodný úvod do tzv. buddhismu, i díky moc pěkné předmluvě.
Buddha prý nic z toho ani nikdy neřekl - ale to už by byla další kapitola, viz třeba brilantní Cesta zenu od Wattse:-))
Obecně je to nádherná kniha, plná pravdy. Člověk si v ní může ráno něco přečíst a kontemplovat nad tím pak po zbytek dne. A takto celý život. Mám v knihovničce obě vydání, tedy to z roku 1947, i to "současné" z roku 1992. Vydání z roku 1992 mluví pro mě srozumitelnějším jazykem, na druhou stranu i "archaické" vydání s vůní staré knížky má cosi do sebe.
Nádherná sbírka moudrosti shrnutá na 60 stranách, to se vidí jen málokde.
Kdo nahlédl, že svět je jak bublina a v podstatě přeludem, ten je mimo zorné pole smrti.
13. Jako déšť pronikne do špatně pokrytého domu, tak vášeň vnikne do nevyspělé mysli.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Kniha Dhammapadam je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 30x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 21x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 4x |
Četl jsem po dvaceti letech podruhé, poprvé v patnácti, takže jsem tomu ani nemohl pořádně porozumět. A dostalo mne to. Buddha se znovu stal mým kulturním hrdinou, kterým nikdy nepřestal být. Člověk tak nějak cítí, že buddhismus, poté, co se zklamal v křesťanství a marxismu (milénaristické kulty), je to pravé ořechové, čili správné učení. Terence McKenna sice říká, že buddhismus byl vytvořen aby zabránil sociálnímu chaosu Asie, ale nešť. Křesťanství je taky de facto asijské náboženství, tak co. Ačkoliv buddhismus má podle mne propracovanější etiku, metafyziku a ontologii. Ale to je jenom můj skromný názor. Zajímavá mi přijde kniha Zig zag zen, ve které editoři zkoumají různé fasety buddhismu a psychedelik.