Deti Duny

09.10.2014

Nebudu lhát. Na možná naivní, ale originální a zábavnou jedničku to nemá ani zdaleka, dvojka se u mě svezla na setrvačnosti od jedničky a trojka není špatná, ale postavy jsou nevyzpytatelné a chovají se nelogicky, aby mohl autor na dalších stranách jejich zvláštní chování horko těžko vpasovat mezi futra logičnosti. Závěrečné vyústění mě taky nějak neoslovilo.

Nevím, jestli sáhnu po čtyřce. Je tam sestupná tendence.

07.03.2014

První díl byl v duchu dobrodružného sci-fi příběhu se silnými prvky politiky, náboženství a filosofie. Druhý díl byl jen o té politice, náboženství a filosofii. Třetí díl se vrací opět k solidnějšímu příběhu, nicméně i tak jej vnímám jako cosi mezi prvním a druhým dílem. Příběh už je o něčem trochu jiném, už to není o jedné postavě, ale vše je tak nějak globálnější, prostorově i časově. Leckteré pasáže a rozhovory člověk musí číst několikrát, aby je alespoň trochu pochopil. A přestože bych mohl Herbertovi vytknout ještě fakt, že i ta úplně nejhloupější postava vede stále až příliš inteligentní a hluboké monology/dialogy, což nepůsobí ani v rámci sci-fi příliš realisticky, i tento díl se mi četl výborně, možná dokonce ještě lépe než druhý. Pro člověka, který k Duně jen přičichl, tohle asi nebude to pravé čtení, ale pro fandu jde o nutnost a konečně ukončení hodně dějových linií (čímž neříkám, že celý příběh Duny nemohl být ukončený proslovem Jessicy k Chani o manželkách a konkubínách...).

24.01.2013

Duna to sice není, ale i tak pět hvězdiček. Navíc jsem konečně nějakou postavu, která je mi sympatická a můžu jí mít ráda.

18.12.2012

podrobný psychologický rozbor postav je tady dotažený k dokonalosti a přitom vůbec neobtěžuje - Frank Herbert zkrátka umí upoutat čtenáře i bez toho aby knihu nadupal akcí a válečnými scénami...