Detektivní kancelář Sirius

Detektivní kancelář Sirius
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159446/detektivni-kancelar-sirius-159446.jpg 4 53 53

Současná Praha. Den střídá noc; po ulicích chodí lidé a mezi nimi nepovšimnuty bytosti, které lidmi nejsou – nebo jimi jsou jen napůl. Někdo to ale dovede rozpoznat… Zaměstnance detektivní kanceláře Sirius spojuje ochota a schopnost vyšetřovat případy, kdy příčiny lidských neštěstí pocházejí z nadpřirozeného zdroje. Prokletý Albrecht, runařka Margot, silák Vidocq a pomatená krasavice Sangría. Vydávají se po stopách zmizelých dětí, podivných jevů; hnáni touhou po záchraně či pomstě. Putují až na sám kraj, kde končí lidskost a začíná bezedná hlubina snů a nočních můr. A jak to bývá ve zlých snech – mnohý příběh zde nekončí dobře… 1. vydání. -- zdroj: www.legie.info --... celý text

Přidat komentář

Malarkey
26.04.2023 2 z 5

První setkání s autorkou, na které jsem se osobně hodně těšil, ale výsledek mě spíše trošku zklamal.

Detektivní kancelář Sirius se skládá ze série samostatných příběhů - spíš povídkového charakteru a je to přesně o tom, co si představíte, když si název knihy přečtete. Městské fantasy z prostředí Prahy, které na první dobrou musí nalákat.

Opak byl ale ve výsledku tak trošku pravdou. Samostatné příběhy mě úplně nezaujaly a i charakteristiky postav tu byly spíš načrtnuty a nijak mě neoslnily, abych si je s chutí oblíbil a těšil se na další jejich trampoty. Kdyby z prostředí byl samostatný román, asi by to dopadlo o chlup líp. Takhle se s každou povídkou něco načne a vlastně do prázdna. Škoda, nicméně věřím, že s dalším románem samotné autorky to bude o dost lepší.

Alena_S
10.07.2020 3 z 5

Teď nevím, co bych radši - jestli aby byla kniha ještě kratší, bez dlouhých vysvětlování všeho, nebo naopak dlouhá na pokračování, abychom si toho světa užili víc. Skvělý námět, atmosféra, prostředí. Nevadí mi, že hrdinové upustili od vyšetřování epizodických případů, naopak se na to vždycky velmi těším. Chybí mi víc dalších informací o hlavních postavách, většina je tam jen tak naznačená, a víc napětí. Aby se o ně člověk trochu strachoval, ne jen počítal stránky a chvílemi ocenil hezký nápad... Ale ráda si od autorky přečtu něco dalšího.


Rowana
14.02.2020 3 z 5

Zajímavá česká fantasy plná víl a městských pověstí přivedených k životu. Při čtení mi nebylo vždy úplně nejlehčeji.

Pavla79
03.01.2020 3 z 5

Jak už tu bylo psáno, musím souhlasit, že kniha má klesající tendenci. Ne, že bych ji nechtěla dočíst, ale musela jsem se trochu nutit, abych ji stihla do výzvy. Ale i tak, se mi líbila.

MiraiYume
23.05.2019 3 z 5

Anotace vypadala více než slibně a dokonce u prvního "případu" bylo vše do puntíku dodrženo. Ze začátku jsem z knihy byla nadšená, ale to postupně vyprchávalo, až jsem ji dočetla spíš z vytrvalosti. Ze slíbených záhadných detektivních případů se stala jedna čirá fikce, která s vyšetřováním nakonec neměla nic společného. To, co se mi zpočátku na knize tak líbilo, brzy vyprchalo a jak se začal děj odehrávat v druhém světě, už mě to tolik nebavilo. Autorka má úžasnou fantazii, ale bylo jí až moc. Ze slibovaného paranormálního vyšetřování nebylo vůbec nic a přitom to tak slibně začalo!

trudoš
18.08.2018 2 z 5

Přijde mi, že hlavní nešvar Lucie Lukačovičové spočívá v tom, že neumí uchopit pravidla detektivky. Její imaginace je sice fascinující, ale praktická stránka věci nulová. Ač jednotlivé případy začnou motivem zločinu, následně se obvykle soustředí na nějakou magickou bytost nebo udělátko, přičemž pátrání po viníkovi znenadání vyšumí, protože se automaticky předpokládá, že za všechno může právě dotyčné magično, aniž by to bylo plnohodnotně vysvětleno. Následuje likvidace problému a hotovo, častokrát nehledě na to, že ústřední téma spočívalo v něčem jiném. Největší slabinou pro mě ovšem byla spektakulární jednotka hrdinů, kteří své odznaky našly pravděpodobně v krabici od cornflakeů. Detekce žádná, zkušenosti nulové a jediné čím disponují, jsou paranormální schopnosti - ale proč to z nich dělá detektivy, to skutečně nechápu. A vzhledem k tomu, že mi tahle čtveřice k srdci nijak nepřirostla, nedokážu tak vlastně najít na knize pozitivního nic, snad jen autorčinu vytříbenou poetiku slova.

Ivaška
06.01.2018 5 z 5

Současná Praha. Den střídá noc; po ulicích chodí lidé a mezi nimi nepovšimnuty bytosti, které lidmi nejsou – nebo jimi jsou jen napůl. Někdo to ale dovede rozpoznat... Zaměstnance detektivní kanceláře Sirius spojuje ochota a schopnost vyšetřovat případy, kdy příčiny lidských neštěstí pocházejí z nadpřirozeného zdroje.
Prokletý Albrecht, runařka Margot, silák Vidocq a pomatená krasavice Sangría. Vydávají se po stopáchzmizelých dětí, podivných jevů; hnáni touhou po záchraně či pomstě. Putují až na sám kraj, kde končí lidskost a začíná bezedná hlubina snů a nočních můr.
A jak to bývá ve zlých snech - mnohý příběh zde nekončí dobře...

cori
02.09.2017 3 z 5

Kniha obsahuje deset volně na sebe navazujících povídek, v nichž runařka Margot, Albrecht se zlým okem, Sangría, která rozumí řeči krve, a silák Vidocq řeší případy, které spáchaly temné přízraky (např. Krvavé koleno). Nejvíc se mi asi líbila povídka Soumračný cirkus. Jen jsem nějak nepochopila, co byl ten Sirius vlastně zač.

witko
27.06.2017 3 z 5

Pro mne to byla mozaika střepů, které mi po přečtení a poskládání nedalo takový obraz, jaký asi mělo.

mozkit
04.04.2016 3 z 5

Doporučuju knihu číst stylem alespoň jeden případ na jeden zátah, než to moc kouskovat a přerušovat. Uplně nadšený jsem nebyl, necham to uzrát a možna změním časem hvězdy. Od případu 8 jsem se už nutil knihu dočíst :)

Anjesis
04.02.2016 5 z 5

Velice dobře a čtivě napsaná kniha plná zvratů, v jejímž ději se proplétají sny, noční můry a příběhy se skutečným světem, kde jsou monstra stejně skutečná, jako lidé a obojí mohou být i stejně nebezpeční a zvrácení, nebo naopak nádherní a štědří. V téhle knize není zdaleka nic tak, jak se to zdálo ze začátku, a nutno podotknout, že to je jednou z jejích největších výhod. Kniha je čtivá, nepostrádá barvitost, originalitu, napětí, ani hloubku a za mě jen samé plusy.

Teron
15.11.2015 5 z 5

Další z důkazů, že i naši autoři a autorky fantasy umí psát hutně, vydatně, s myšlenkovým přesahem a bez zbytečných slov. U Jahodového klátila dle Gyty Oggové platí, že ho můžete podávat v misce jako kopeček, ale všichni budou vědět, že to děláte blbě.
Lucku Lukačovičovou můžete číst ve spěchu v autobusu, ale časem zjistíte vy sami, že to děláte blbě. Dejte si večer šálek čaje nebo sklenku vína, věnujte jí čas a nechte ji, ať rozehraje svoje akordy mýtů a archetypů;-)