Prima sezóna
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401550/bmid_prima-sezona-MWn-401550.jpg
4
852
119
Danny Smiřický série
1. díl >
„Strašně smutná krásná muzika mě vzala do svého utěšlivého náručí, přede mnou se otáčeli holky a kluci, Venca Štern se rozezněl jako zvon, jako hrana lásky… nebo čeho… mládí…“ Prima sezóna je vzpomínka a stesk, sentimentální pokus se aspoň na pár hodin přenést do jiného času – do času báječného mládí a prvních lásek, který je prostoupen humorem a prolnut jazzovou muzikou. Kdykoliv sem ale může vtrhnout hrůza a strach, když vystoupí z nevlídné atmosféry provinčního města v době protektorátu. Jak kouzelně zní pod tím dusivým příkrovem geniální, nenapodobitelná povrchnost a neodolatelná banálnost milostných rozhovorů! „…flexaton toužebně zvolal do krásné noci mládí… where is the bird of Paradise?… brumendem převzali kluci měkký, něžný chórus, jako hučení lesa… hey-doo-dey… hay-doo-da… otočil jsem se a šel jsem k městu dolů… where is the bird of Paradise…? dolů, dolů, k půlnočnímu krásnému, smutnému městu Kostelci…“... celý text
Přidat komentář
Krásný autobiografický příběh Dannyho Smiřického z období protektorátu. Krásně popsaná atmosféra doby.
Krásná knížka, která pěkně ukazuje, že v hlavě mladých to bylo vždycky stejné, i když se nám starší snaží často napovídat, že ve starých časech možná někdy po svatbě pomysleli na to, že by jim snad drahá polovička mohla odhalit kotníček... :-D
Nedočetl jsem.
I když se vždy snažím dočíst knihu, co jsem vzal do ruky, občas se mi stane, že to prostě nejde.
Knihu, která mě otravuje, nemá smysl dočítat.
Jak se mi Smiřický líbil ve Zbabělcích, tak tady asi prodělal úraz hlavy, protože se z něj stalo tupé pudové zvířátko, které když spustí z očí jedno děvče, tak okamžitě přeladí na to, které má zrovna v dosahu.
Čekal jsem svižnou, lehkou, sluníčkem, láskou a muzikou protkanou četbu a dostal jsem uslintané nadržené zvířátko bez mozku.
Neberu. Opravdu ne.
Omlouvám se autorovi, ale jednu hvězdu dávám pouze ze slušnosti. Dát odpad mi přišlo kruté.
Bylo to takové odlehčené čtení.Na hlavní postavě mi vadila jeho vlezlost,ale nešlo ho nemilovat,proto mě taky mrzelo,že mu jeho plány nevyšly.
Ale jo. Takové odlehčené čtení. Místy jsem se i nahlas smála, ale asi už jsem na tuhle knížku přeci jen trochu stará. Danny Smiřický mi byl trochu protivný svou touhou si za každou cenu vrznout, ale na konci už jsem mu to i dost přála a ono.... prd. ????
Tak jsem přečetl Prima sezonu a pořádně jsem se pobavil. Dan Smiřický a jeho náhled na svět... Tohle napsal sám život.. Plno okamžiků jsme zažily podobně. Nádhera jako kniha Zbabělci.
Plný počet.
Vůbec jsem nevěděla, že je o Dannym více knih. Takže když vyšly povídky o jeho létech na gymplu, tak mě to překvapilo. A jelikož jsem Tankový prapor viděla mnohokrát, neváhala jsem.
Poutavý a čtivý román, je plný humoru. To je přesně ono, co tuto knihu charakterizuje asi nejvíce. Kniha se mi moc líbila.
Knihy o Dannym Smiřickým jsem měl rád už od gymplu, proto mě potěšila nově vydaná edice těchto knih od Josefa Škvoreckého. Povídkově sestavená kniha o prvních láskách (a že jich v Dannyho životě bylo) za čase okupace je napsaná vtipně a lehce, i když ve "vzduchu" panuje všudypřítomné nebezpečí.
Největší přínos vidím v zachycení okupace z pohledu obyčejného mladého kluka. Takovéhle věci se ve školách neříkají.
Nic víc než láska. Sladká, bolavá, a s léty zrající. Vynikající čtení v dospívání i o dvě dekády později. Nadčasová coming of age klasika. Pane Škvorecký, díky!
Dobré i po těch letech. Musím ovšem přiznat, že jsem se nyní, po více než čtvrtstoletí od prvního čtení, už nedokázal na Dannyho patálie naladit tak bezprostředně, jako když mi bylo devatenáct. Tenkrát jsem knížku přečetl dvakrát za sebou. I to je zajímavá čtenářská a životní zkušenost.
Tuto knihu jsem musela číst jako četbu k maturitě, ale vůbec mě to neoslovilo. Věřím, že se může mnoha lidem líbit, ale já jsem vždy vyhledávala jiný žánr a styl psaní.
Na příběh Dannyho jsem náhodou narazila při hledání knih do povinné četby v dědově knihovně - a vůbec jsem to nečekala, ale opravdu se mi zalíbil. I když děj sám o sobě neskrývá nic světoborného, protože Danny v podstatě celou dobu neřeší nic jiného než holky, ta atmosféra Kostelce, někdy plná bezstarostného tlachání, někdy smutného bluesu, má něco do sebe. I přes svou “úchylku” mi byl Danny moc sympatický a pokaždé jsem se musela smát, jak sám sebe dokázal přesvědčit, že díky několika polehčujícím okolnostem vlastně vůbec nehřeší. A díky hovorovému jazyku byly všechny mladé postavy velmi reálné a lidské.
Danny Smiřický, nepoučitelný záletník, postupně vyzobává všechny pěkné dívky v Kostelci, aniž by si s nimi začal něco vážného, jelikož se mu do cesty vždy připlete nečekaná komplikace. I když by se mu měla každá dívka vyhnout obloukem, ihned si i přes svojí přelétavost získá kde jakou čtenářku! Čtenář se rozhodně s Dannym nenudí, jelikož Danny při svém snažení nemálo kdy narazí na překážku, ale nikdy to nevzdává. Děj se odehrává za doby protektorátu, ale kromě nějakých scén a jazyka, jako byste to nepoznali.
**spoiler**
Asi nejvíce jsem se nasmála, ale i potěšila při scéně na Pěti prstech. Při představě, že Danny leze na skále z jedné strany na druhou a navádí peroxidovou blondýnu ke svému štěstí, jsem se musela smát. Naopak při vypouštění duší mě polila vlna něžnosti.
Pohříchu první Škvorecký a zdaleka nikolivěk poslední! Danny Smiřický jazzově roztáčí své jazzové a zejména ony ryzí adolescentní hormony na plné pecky a prožívá svou protektorátní prima sezónu roku 1939.
Jsou knihy, které člověk tak nějak osudově potká, až je potkat má. Kniha na mě momentálně funguje krapet schizofrenně. Když jsem četl první sexuální krůčky Danyho, vzpomněl jsem si na svých 16 a bylo mi ho až líto boraka, jako 45 letý otec dvou dospívajících dcer jsem nemohl než říct, dobře ti tak šmíráku. A touto schizoidní náladou jsem proplouval celou knihou, ale zase zasmál jsem se a bavilo mě to, jen doufám, že dokážu být ještě větší duševní sadista nežli pan rada :D
Nejdřív jsem si pořád říkala, že už jsem na to stará, že pro to nemám moc pochopení. Ale bavilo mě to, protože to byla oddechovka. Sice se tam mnohem míň prolínala historie (v porovnání se Zbabělci), ale zase je to kratší a takový hodně hudební a tak nějak smutně veselý. Je mi Dannyho někdy až líto. Ale vlastně všech, co jsou takoví... A Alena, ta mi byla ze všech těch holek asi nejsympatičtější. Škoda, že jsem to nečetla třeba dva nebo tři roky zpátky, ale i tak jsem ráda, že jsem si to přečetla. Lepší někdy než nikdy.
Muzika, kamarádi, studia, holky, okupace, válka neválka. Když jsem kdysi četl Zbabělce, chtěl jsem být jako Danny a trochu se mi to povedlo. Místo saxofonu kytara, kluci měli delší vlasy, holky kratší sukně, místo gymplu průmyslovka, okupace přišla z východu. Válka naštěstí jen studená. Prima sezóna mi to všechno pěkně připomněla, i když teď už mi Danny a jeho aktivity směřující k tomu jednomu základnímu cíli nepřipadají tak úžasné jako tenkrát v těch mých prima sezónách.
95 % (627 hodnocení s průměrem 83 %).
Štítky knihy
zfilmováno dospívání Protektorát Čechy a Morava povídkové romány
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Kniha Prima sezóna je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 1 402x |
| Čtenářské výzvě | 111x |
| Doporučených | 57x |
| Knihotéce | 255x |
| Chystám se číst | 178x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 9x |
Danny je aktuálně mou nejoblíbenější knižní postavou a nejspíš ho miluji. Při čtení jsem byla v jeho době, prakticky v jeho hlavě, tak moc mě Škvorecký zatáhl do děje.
U historky s Karlou Marií jsem měla chvíli pocit jako bych četla Mistra a Markétku, ale rozuzlení super.
A Dannyho “Já tě miluju!” - jak mohla ta děvčata odolat?
Velmi se těším na Zbabělce.