Přicházím tě zabít

Znali jsme autorku jen podle TV zpracování jejích vybraných knih. Skvělé vykreslení prostředí, zápletka i postavy. Zase bude co číst :-)

Sžíravý masochismus mě donutil dát šanci druhému dílu. Bylo to o maličko lepší, o maličko míň vaty, o maličko víc smyslu. Nicméně lepší rozhodně neznamená dobré. Teatrální christieovské exposé by bylo snesitelnější v televizní formě, která by to celé osekala na hodinu sledování místo dvanácti hodin četby. A charakterově plochá hrdinka, která (přestože je detektiv) vlastně nechce nic slyšet, nic vědět, nic prásknout policajtům, leda že jí zloduch šáhne na její vlastní bezvýznamný živůtek, je pro mě vyloženě výsměchem, parodií na solidní normy detektivního žánru. Je mi ještě lhostejnější, ba přímo protivnější než ta pokrytecká pseudojeptiška, co si na svoje případy vždycky vybere nějakej svátek. A za třetí, opět mě vytáčí, že si mezi bezpočtem možností, jak se z příběhu vyšmodrchat, autorka vybrala to nejméně pravděpodobné řešení, ke kterému celou dobu nevedou žádné náznaky, protože zásadní informace si autorka opět cucá z prstu až na samém konci.
Asi zase budu muset vybruslit z bažin braku do nějakých hodnotnějších vod, abych si spravila chuť.

Druhý díl s Cordélii se odehrává na ostrově, kde se má odehrát divadelní představení. Cordélie má za úkol vypátrat autora anonymních výhružných dopisu a ochránit jejich adresátku - krásnou herečku Clarissu, která si svým chováním nadělala mnoho nepřátel. Když navzdory všem opatřením dojde k vraždě, Cordélie musí odhalit uvnitř této uzavřené skupiny vraha. Opět velice příjemné čtení, i když první díl se mi líbil o chlup víc.

Cordelie přijme zakázku dělat o víkendu bodyguarda sebestředné herečce na jistém ostrově, v uzavřené společnosti. Uplyne sto stránek a ejhle, jsme na ostrově. Uplyne dalších sto stránek a z potencionální oběti je rozmašírovaná mrtvolka... a zbývá už jen pouhopouhých dvěstěpade, abychom došli k řešení... Podezřelých je pouhá hrstka a s každou stránkou jsou podezřelejší a podezřelejší...
Je to takové... rozkošatělé... :-)
Ale nestěžuju si, zrovna tady je to vcelku k věci, byť popis každého kousku nábytku tu a tam vypíná moji pozornost. Ale příběh se mi prostě líbí.
Spíš bych zmínila takovou pro mě trochu pozoruhodnou věc, které už jsem si všimla v prvním díle. Kniha je tak zvláštně napsaná, že skoro nejde příběh datovat do nějaké konkrétní doby. Tady tedy tu a tam padla zmínka o konkrétním letopočtu, ale měla jsem pocit, že ze samotného textu bych nerozpoznala, zda se příběh odehrává ve dvacátých letech minulého století, či skutečně v osmdesátých. To se mi vlastně moc líbilo, a zároveň jsem se cítila lehce ztracená a dezorientovaná. Hezky si mě povodila...
Zde se stylem autorka dokonale a absolutně přiblížila knihám od Agathy Christie.

Pro Cordelii mám prostě slabost.
---
Motto:
Webster byl smrtí tak posedlý,
že viděl pod kůží lebku,
[T.S.Eliot: Šepoty nesmrtelnosti]

Z úvodu: Bylo to jasné - nová firemní tabulka byla nakřivo. [1]

____________________________________
PRYDEOVA DETEKTIVNÍ AGENTURA
(Třetí poschodí)
Majitelka: Coredelia Grayová
--------------------------------------------------

"Když přivřu levé oko a takhle nakloním hlavu, vypadá to rovně."
"Ale nemůžeme spoléhat na to, že sem budou chodit samí jednoocí klienti s křivým krkem, Bevisi."
..
Netypicky začnu opět hodnocením. Oblíbená kniha, autorka, i detektivové. Za mne pět hvězdiček. Začátek slabší. Ten byl přinejlepším za tři hvězdy. Rozvláčné. Přesto stále oblíbená Cordelia. Po dočtení příběh tak za 5 i více. Některé okamžiky a motivy vadí. Bohužel jsem zjistil, že autorka už žádnou třetí, další knihu Cordelii bohužel nevěnovala. Jsem z toho docela smutný. Její postava mi přirostla k srdci a považuji ji i jinak za velmi nadějnou. Jen mohu doufat, že některý z dobrých současných nebo budoucích autorů se hlavních rysů této postavy chytí, a postaví na tom vlastní konstrukci. Dokonce mne napadlo, že by stálo za to napsat přímo k této sérii i mínusové díly, tedy ty, které by této knize předcházely. (Povšiml jsem si, že například právě u Star Wars k podobnému pokusu došlo. Jako milovník klasické sci-fi nejsem přesto žádným jejich velkým fanouškem. Je faktem, že s mínusovými díly bývá někdy problém, nemívají naději zaujmout tak, jako základní dílo série. Přesto bych něco podobného považoval za důstojné rozloučení se sérií i jejími hlavními hrdiny.)
V tomto příběhu se objevuje hned k několik silných motivů, samozřejmě, k vraždě - no řekněte, v detektivce, k čemu jinému!
V jednotlivých jeho částech:

Pozvání na ostrov,
Kostýmová zkouška,
Krev vzlétá vzhůru,
Profesionálové,
Noční děs, a
Případ se uzavírá,

napětí postupně hezky graduje.

Jen ta první část by nemusela být taková, no řekněme trošku slabší, ale kdo bude číst dále, rozhodně nebude litovat.

Závěr: [2]
Opět si sedla a čekala. Přišel k ní mladičký policista s tváří Donatellova anděla. Začervenal se a řekl:
"Máte telefon, slečno Grayová. V knihovně,"
...
Slunce vyšlo spoza mraků a jí náhle připadlo, že ostrov Courcy a všechno, co se jí přihodilo o tomto nešťastném víkendu, je jejímu životu, její budoucnosti, jejímu pravidelně tlukoucímu srdci tak cizí jako to modré, lhostejné moře.

[1] a [2] Časem, bude-li dostatek času, podle uvážení doplním citace z úvodu a závěru knihy, s přihlédnutím k tomu, aby se mi podařilo vyhnout spoilerům!
-
2020 11 01
Knihu jsem četl ve složitějším období snad celé tři týdny. Pravidelně jsem nad ní usínal, mnohdy snad až pětkrát za jeden večer. Usínal jsem únavou, ne proto, že by knížka byla tak moc nezáživná. Obvykle jsem marně hledal, kam jsem dočetl, což vedlo hned několikrát k tomu, že jsem některé části nechtěně přečetl opakovaně.

Ach, ta sympatická "moudrá Cordelie"! Případ, ve kterém je utopená skoro až po uši, vyřeší vlastně při pohledu zvenčí, aniž by viděla očekávaný výsledek. A rozvažování o relativismu spravedlnosti a morálky se v jejích pochybách objeví víc než intenzivně, takže ani o tuto vrstvu není čtenář ochuzen. Další detektivka, která je možná trochu víc než jen prostým příběhem.

Výborné počtení, jako cokoli od P. D. Mně připadá napínavé každé slovo. Autorka má dokonalý popis přírody, interiérů i postav

Kniha není špatná, ale zbytečně dlouhé a nezajímavé popisující pasáže až ke konci se kniha skvěle rozjela a konec byl pěkný, škoda jenom že od začátku to nemělo šmrnc.

Kniha se čte zcela sama ... ideálně napsané. Konec mne trošku rozladil, ale rozhodně četby nelituji ...

Této knize bohužel nemůžu dát 4 hvězdičky, ale dala bych jí ještě půlku hvězdičky za úžasný konec, který mě opravdu pohltil. Ale jinak mě kniha nevtáhla natolik do děje, avšak byla natolik zajímavá, že jsem jí dokázala dočíst. U jiných knih, kdy občas nevnímám děj, tak ji odložím nedočtenou, ale tuto jsem odložit nechtěla a lákalo mě dočíst ji a jsem nakonec ráda, že jsem došla až ke konci. :)

Četla jsem ji poměrně nedávno a zdlouhavě jsem se musela rozpomínat, o čem to vlastně bylo. Nebylo to úplně špatné, jenom ne tak dobré, aby mi to uvízlo na dlouho v paměti.