Chladnokrevně
Truman Capote
Dnes již klasická kniha Chladnokrevně vypráví reportážním stylem o bestiálním zločinu, který v roce 1959 otřásl Spojenými státy a k němuž došlo v zapadlé vesnici v Kansasu: dvojice mužů, kteří se každý z jiných důvodů dostali na šikmou plochu, tehdy povraždila čtyři členy farmářské rodiny. Autor se zabývá analýzou jejich motivů, sleduje průběh vraždy i následné detektivní pátrání a tento děsivý příběh přivádí až na samý závěr, když rekonstruuje potrestání zločinců smrtí. Capotův "román ze skutečnosti" vyšel poprvé v roce 1965 - a v té době rozpoutal v americké literatuře revoluci. Prolínáním dokumentaristického přístupu, podpořeného trpělivým sběrem autentického materiálu, s prozaickou dovedností a estetickým zřetelem totiž autor vytvořil dílo, které se stalo nejenom zneklidňujícím obrazem jednoho zločinu, ale především symbolickým poselstvím o odvrácené straně společnosti. Pro tvorbu usilující o věrné zachycení problémů a paradoxů moderního světa tak Capotova kniha otevřela zcela nové možnosti a stala se inspirací řady dalších literárních děl.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
In Cold Blood , 1965
více info...
Přidat komentář
Truman Capote dokázal touto knihou přimět některé ze svých čtenářů k tomu ,aby se místo prostoduchého
odsouzení druhých zamysleli.
Díky jeho knize poznáváme , že vrazi jsou taky jenom lidé. Projeví se u nás místo pocitu odsuzování
také pocity lítosti nad hloupým a nesmyslným jednáním nejen vrahů, ale taky celé naší společnosti.
Vždyť kdyby naše společnost tolik nelpěla na penězích a na zbytečném přepychu, nemělo by
podle mého mínění většina omezených násilníků důvod k zabíjení.....
jenže to asi nikdo slyšet nechce..........
Nezbývá mi než dodat , výborně napsaná kniha .....
Jedna z mála knih, které jsem nedokázal dočíst. Při čtení Chladnokrevně jsem zažíval opravdu intenzivní návaly nudy. Až se mi zatmívalo před očima a ztrácel jsem vědomí. Tak silné návaly nudy jsem zažíval při čtení Chladnokrevně.
Zařazeno k mým oblíbeným knížkám ještě v dobách střední školy, kdy mě tato kniha naprosto uchvátila!
V tomto případě nemůžu souhlasit s pochvalnými komentáři, které tu zazněly dříve. Mě prostě Chladnokrevně nijak zvlášť nezaujalo. Celá zápletka, včetně vrahů, je odhalena již na začátku knihy a zbytek tvoří, dle mého názoru, poněkud odosobněný popis událostí, které po zločinu následovaly, nebo k němu vedly. Tento popis je pak založen především na citacích z policejních protokolů. Vadil mi právě tento nezúčastněný, dokumentární postup, díky kterému jsem se do děje nedokázala vžít. Také nemohu souhlasit s názory, že díky psychologickým profilům pachatelů bylo odpovězeno na otázku, proč spáchali tak chladnokrevnou vraždu. Ano, oba měli příkladně neidylické dětství, ale pokud by všichni lidé, kteří jsou na tom podobně, vyvraždili čtyřčlennou rodinu, bylo by nás na planetě mnohem méně...
Je až obdivuhodné, jak čtivě je podána popisovaná skutečná událost. Musím smeknout před T. Capotem, kolik času věnoval zpracování onoho zločinu do tak dobré knižní podoby.
Přesto že je dílo Chladnokrevně spíše smutným shrnutím případu vyvraždění vážené Kansaské rodiny, zaujal mne způsob zpracování tohoto díla. Dá se říci, že jde o oficiální policejní spisy, výslechy obyvatel městečka a náhled do svědomí vrahů podaných v tak čtivé formě, že se člověku ani nechce věřit, že jde o skutečný průběh tak drastických událostí. Je obdivuhodné, že autor ke zpracování této knihy sbíral fakta několik let. To se na románu podepsalo nadhledem, který z něj čiší. Každý, kdo s případem sebemíň souvisel, měl možnost se vyjádřit, podat svůj názor na věc, protože fakta nakonec stejně vyšla napovrch. Tento nadhled je také odrážen lehkostí a občasnou ironizací, kterou jsou jisté pasáže psány. Nepůsobí totiž vůbec nemístně a výsměšně, ale naopak si čtenář nepřipadá celou dobu jako v pekle. Román Chladnokrevně by se dal rozdělit na dvě části: začátek knihy, kde je popisována lidskost, která se v této době leckde nevidí, idylka šťastného soužití vážené rodiny ve vesnici, která je milovala, a na konec knihy, kde vyvrcholí zrůdnost, která nemá obdoby, v podobě dvou vrahů bez svědomí, nad kterými nakonec visela oprátka.
Tuhle knihu jsem četla ještě na gymplu, v rámci povinné četby (měli jsme jen seznam autorů, knihy jsme si mohli vybírat sami) a musím říct, že mě ohromila. Autor se velice pečlivě věnoval přípravě a zprostředkoval tak čtenáři maximum informací - tím myslím nejen fakta, ale také pocity, prožitky a motivy. Ještě teď, když o knížce píšu, tak mě z ní mrazí...
Svým způsobem velice zvláštní a zajímavá kniha. Truman Capote dokázal sestrojit z údajů jedné vraždy velmi dobré dílo, které si v dnešním světě udělalo jméno. Milovníci Capoteho budou překvapeni, jak tento pán dokázal napsat tak odlišné literární dílo než jeho předešlé knihy, které byly zaměřeny úplně jiným směrem. Snad kniha, která dokázala korunovat Trumana, kniha, která zamrazí a kniha, která určitě stojí za přečtení. Tenhle alkoholik byl přeci jen zvláštní člověk …
Podivne chladná, neskôr podivne vrúcna kniha. Je to vlastne kniha veľkého zmätku, plná citov-necitov v blízkosti a samotná vražda je len udalosť v ďalekom pozadí.
Pokoušel jsem se tu knihu číst několikrát. Nikdy se mi to úplně nepovedlo jí porozumět, a divil jsem se, že případy, které jsou popsány v dějinách kriminalistiky ještě autor píše beletristicky.
Klasika, ke které jsem se dostala až teď a docela lituju toho, že jsem tak dlouho otálela, protože toto je kniha s velkým K. Capotemu se podařilo vylíčit případ brutální vraždy čtyř členů rodiny tak mrazivě a zároveň citlivě, že NĚKTERÝ čtenář si může v jednu chvíli říct ,,nechápu“ a posléze ,,chápu“. Já samozřejmě nechápu, vraždu nikdy nepochopím, ale takhle přesvědčivý pohled do ,,duše“ jednoho z vrahů (myslím tím Perryho) mi opravdu v jistých chvílích vnesl malý pocit lítosti. Přesto je jasné, že kniha má výstižný název a trest byl víc než zasloužený … to je pro mne to, co dělá dílo tak výjimečné. Capotemu musím jen tleskat.
Jinak se samozřejmě přidávám k ostatním a rovněž doporučuji vynikající film Capote.
Výborné! Předčila moje očekávání. Obdivuji jeho odhodlání a snahu s jakou tuto knihu psal 6 let a zejména to, že pro ni obětoval svůj společenský život a na nějaký čas se zavřel někde v pustině, aby se jí mohl věnovat. To, že se se samotnými vrahy dlouho stýkal a mluvil (a nejen s nimi), by každý nezvládl. A být na popravě, hm. Poprava není správné řešení (ikdyž by si to někteří zasloužili), mnohem lepší a mučivější je je zavřít na doživotí, ale bez rizika, že by utekli nebo spáchali sebevraždu. Nejvíce se mi na tom líbí, že byl Truman v kontaktu s postavami a příběhem, že znal souvislosti a že se tím celým zabýval, ne jako někteří nejmenovaní kopíráci. Díky tomu je ta kniha tak úžasná. Pan Capote věděl, o čem píše.
Výborná knížka Trumana Capoteho, jejíž filmové zpracování jsem zhlédl o několik let dříve. Z tohohle člověka opravdu zamrazí. Hodně mi v paměti utkvěly i příhody vězňů z cel smrti... Kromě filmu Chladnokrevně jsem viděl i snímky Capote a Infamous a všechny stojí za pozornost.
Kniha se čte výborně. Ze samotného příběhu mrazí, hlavně když si uvědomíte, že příběh je napsaný podle skutčné události. I přes velmi věcný, novinářský styl, se od knihy nešlo odtrhnout!
Film "Capote" (2005, rež. Bennet Miller) není adaptací knihy, spíše je příběhem Capotyho v době, kdy knihu psal (podobně jako film "Infamous" 2006, rež. Dougles McCrath). Filmové zpracování knihy , jak píše pajonek, je z roku 1967 ("In Cold Blood", rež. Richard Brooks) a dokonce existuje TV film z roku 1996 ("In Cold Blood". rež. Jonathan Kaplan).
Štítky knihy
vraždy zfilmováno americká literatura vrazi podle skutečných událostí reportážní romány
Autorovy další knížky
| 2006 |  Chladnokrevně |
| 2019 |  Snídaně u Tiffanyho |
| 1965 | Luční harfa |
| 2001 | Jiné hlasy, jiné pokoje |
| 1992 | Ručně vyřezávané rakvičky |
Kniha Chladnokrevně je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 970x |
| Čtenářské výzvě | 114x |
| Doporučených | 88x |
| Knihotéce | 475x |
| Chystám se číst | 452x |
| Chci si koupit | 71x |
| dalších seznamech | 17x |
Kniha je psaná jako dokumentární román. Snaží se líčit maximálně nezaujatě a nestranně příběh dvou mladíků, kteří vyvraždili prakticky bezdůvodně nevinnou rodinu. Autor nejenže píše čtivě, ale díky podrobnému líčení obou vrahů i jejich prostředí si čtenář dokáže udělat velmi dobrý obrázek o neslavných hrdinech. Je to svým způsobem i psychologická sonda mužů, kteří byli zformováni špatnou výchovou a prostředím až ke zločinům. Při čtení si tak čtenář klade otázky, jak by jiné prostředí mohlo z hochů udělat šikovné studované slušné otce rodin.
Síla knihy je v tom, že na základě skutečného příběhu, podaného čtivou formou, přivádí čtenáře k přemýšlení a hloubání. To se daří spíš jen psychologickým románům, než běžným detektivkám. 85%, 5.5.2014.